(ČT 2 27.05.2010, rubrika| 23:35 Evropský manuál)
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
Vítám vás u další kapitoly Evropského manuálu, dnes na téma Evropský měnový fond, tedy instituce, která zatím neexistuje a není jasné, jestli existovat bude.
redaktor
--------------------
Co je Evropský manuál? Překládá evropská témata do srozumitelné podoby, dává vyvážený prostor argumentům představitelů základních názorových směrů. Co není Evropský manuál? Nehledá "jediné správné" řešení, nerazí "jediný správný" názor.
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
Evropské hospodářské společenství začalo o zavedení Evropského měnového fondu uvažovat už v době, kdy se začalo mluvit o společné evropské měně. Ale zatímco euro jako společná evropská měna platí ve většině zemí Evropské unie už od roku 2002, myšlenky na Evropský měnový fond se znovu vynořily teprve teď, v dobách hospodářské krize.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Já si myslím, že Evropský měnový fond je dobrý nápad, dokonce to není nový nápad, jak se někdy chlubí německý ministr financí, který údajně toto vymyslel. Nevymyslel, pozorný čtenář historie evropské integrace ví, že původní evropský měnový systém z let 1978, 1979 s touto institucí počítal, ale nebyla nikdy v praxi naplněna. Myslím si, že to je dokonce integrální součást procesu měnové integrace. Fungoval by na bázi nebo na modelu, který je velmi podobný Mezinárodnímu měnovému fondu. Ale jelikož Mezinárodní měnový fond pokrývá vlastně více než dvě stě členských zemí OSN, tento evropský by se zaměřoval toliko a výlučně na členské země Unie, čímž by se v podstatě determinovala jeho specializace. Mezinárodní měnový fond musí být připraven na různé situace, do kterých se ekonomiky v různých fázích svého vývoje dostanou, kdežto ekonomiky Evropské unie jsou v tomto ohledu podstatně homogennější, čímž by ta role Evropského měnového fondu byla předurčena.
Cinzia ALCIDI, Centrum pro studium evropských politik, Brusel
--------------------
Už máme měnovou unii, máme jednotnou monetární politiku, ale nemáme jednotnou politiku fiskální. To způsobuje možné rozdíly napříč zeměmi a nedostatek fiskální disciplíny. V zásadě jsme zjistili, že Pakt stability a růstu nefunguje, je nezbytné vytvořit takový mechanismus, který zajistí fiskální disciplínu. Role Evropského měnového fondu by právě mohla zajistit takový mechanismus. Hlavní myšlenkou je, že může zajistit fiskální disciplínu jedině tehdy, když země čelí riziku neplacení dluhů uvnitř měnové unie. Věřilo se, že by žádná země nemohla vyhlásit platební neschopnost, protože by jí jiná země pomohla. To by mohlo vést ke špatnému chování a strachu, který není v souladu s principy měnové unie. Pokud je politická vůle, může se vše změnit a euro se může na mezinárodních trzích stabilizovat, a tak se stabilizuje i měnová unie. Pokud politická vůle nebude, bude to znamenat konec měnové unie.
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní měnový fond, tedy instituce přidružená ke Spojeným národům už od roku 1944 pomáhá zemím, které se dostaly do ekonomických potíží. Zastánci podobné instituce v Evropě by si představovali, že bude fungovat zhruba podobně, jenom experti nebudou sídlit ve Washingtonu, ale třeba v Bruselu.
redaktor
--------------------
"Evropský měnový fond je dobrý nápad," Petr Zahradník. "Je nezbytné vytvořit takový mechanismus, který zajistí fiskální disciplínu," Cinzia Alcidi.
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
S nápadem na zřízení nové instituce přišlo Německo. Spolkový ministr Wolfgang Schäuble navrhl, aby vznikl takzvaný Evropský měnový fond, který by udržoval stabilitu eurozóny tím, že by hlídal fiskální disciplínu, případně půjčoval zemím, které se dostaly do hospodářských potíží.
Ewald NOWOTNY, guvernér Rakouské centrální banky
--------------------
Musíme si uvědomit, že existují různé varianty toho, jak by měl Evropský měnový fond vypadat. Jde o množství projektů. Pokud by to měla být lokální náhražka Mezinárodního měnového fondu, jsem v tom spíše skeptický. Již přece jsme členy Mezinárodního měnového fondu, a pokud se zde podnikají nějaké kroky, můžeme s fondem spolupracovat. Také máme Evropskou centrální banku, která je nejdůležitějším nezávislým tvůrcem monetární politiky v Evropě. Jsem přesvědčen, že je nutné a přínosné, aby Evropané lépe koordinovali svou pozici na půdě Mezinárodního měnového fondu. Kdyby Evropská unie mluvila na půdě fondu jedním hlasem, stala by se jeho největším podílníkem. Bohužel tomu tak není, protože zájmy evropských zemí nejsou v souladu. A o to mi jde především. Sjednotit evropský postoj na půdě Mezinárodního měnového fondu, nikoliv vytvářet měnový fond v Evropě.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom
--------------------
Ten problém, který Evropa ve fiskální oblasti čelí, je poměrně hodně široký. Především já nepochybuji o tom, že kdyby došlo ke krizi, jak jste zmiňovala, například že by někde došlo k nějaké enviromentální katastrofě nebo jiné, která by postihla jednu zemi, tak nepochybuji, že by ta evropská solidarita zafungovala. Ale to není případ Řecka. Řecko si samo, se dostalo tak daleko na té šikmé ploše, ta situace je obtížně zvladatelná, mohou si za ni pouze Řekové a pouze Řekové by ji měli nějakým způsobem vyřešit. Takže myslím si, že vytvářet nějaký mechanismus, který zajistí, že země typu Řecka dostanou levně a relativně jednoduše peníze, i když se hovoří jenom o půjčkách samozřejmě, nikdo nikomu nechce peníze dávat, tak si myslím, že by to byla svým způsobem chyba. A zase v té oblasti toho tvrdšího přístupu k penězům, který je podmíněný reformami, tam přece jenom MMF má zkušenosti a vytvářet nějakou duplicitu Mezinárodního měnového fondu není úplně na místě.
Gernot MITTENDORFER, generální ředitel, Česká spořitelna, a. s.
--------------------
Co se týče nápadu zřídit Evropský měnový fond, mělo by se o něm diskutovat napříč Evropou a musí na něj být shodný názor. V současné době takovou shodu, která by řešila problémy jednotlivých států, nevidím.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie
--------------------
Je to myšlenka, která je v pořádku v tom smyslu, že jestliže by nastala situace, kdy potřebujeme pomoct té či oné evropské zemi, tak je dobré mít nadnárodní těleso, které by se tím zabývalo. Ta jediná otázka, která zde se naskýtá, je, jestli Mezinárodní měnový fond, který již existuje, není dostatečnou institucí právě i za tímto účelem. Já si myslím, že prozatím je a myslím si, že ta situace řecká poukazuje na to, že koordinace mezi Evropskou unií, Evropskou centrální bankou řekněme a Mezinárodním měnovým fondem pravděpodobně bude postačující. Ale jestliže by nebyla, tak v budoucnosti bych rozhodně nevylučoval možnost mít regionální těleso typu Evropského měnového fondu.
Zoltán POGÁTSA, Západomaďarská Univerzita
--------------------
Nejsem příznivcem Evropského měnového fondu. Nemyslím si, že by Evropský měnový fond byl nějak zvláště odlišný od Mezinárodního měnového fondu, je to otázka prestiže. Bohaté evropské země nechtějí vidět, jak Mezinárodní měnový fond půjčuje členům eurozóny. Vysílá se tím negativní signál trhům, které jim musí pomoci z vnějšku. Skutečným přínosem by bylo zabránit zemím, aby se dostaly do stádia, kdy potřebují pomoc zvenčí, ať od Evropského nebo od Mezinárodního měnového fondu. Evropská unie by měla ve fiskální oblasti spolupracovat mnohem více, ne jen co se týče vyrovnaného rozpočtu, ale i struktury rozpočtu, tak, aby se předešlo situacím, kdy se v zemích dluhová krize vystupňuje do nezvladatelné výše. Tohle je mnohem důležitější než existence nějakého formálního Evropského měnového fondu.
redaktor
--------------------
"Jsem přesvědčen, že je nutné a přínosné, aby Evropané lépe koordinovali svou pozici na půdě Mezinárodního měnového fondu," Ewald Nowotny. "Nejsem příznivcem Evropského měnového fondu. Nemyslím si, že by Evropský měnový fond byl nějak zvláště odlišný od Mezinárodního měnového fondu," Zoltán Pogátsa.
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová se shodují na jednom, v případě Řecka je zejména nutné zabránit státnímu bankrotu. Evropský měnový fond by tady v tom měl pomoci, zejména v situaci, kdy do problémů se začínají dostávat i jiné evropské země - Itálie, Španělsko a Portugalsko.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert
--------------------
Nedovedu si to úplně, úplně představit, protože takováhle instituce, která má řešit takovéhle zásadní problémy, potřebuje silný mandát, a to by nebyl nějaký prokličkovaný enviromentální záměr nějaké instituce, který se objeví ve staré smlouvě, která není používána. To mi nepřijde jako úplně dobré, dobré řešení. Samozřejmě je tady alternativa, že nastoupí Mezinárodní měnový fond, což evropské země nechtějí a nechtějí to oprávněně, protože upřímně řečeno, když někdo dodá peníze, tak je mu ta příslušná země reportuje a on také rozhoduje o měnové politice.
Martin KASTLER, poslanec Evropského parlamentu
--------------------
Měnový fond se v současnosti dostal do hry především kvůli "podomácku vyrobené" krizi Řeků. Ti si svou domácnost neohlídali a bohužel pracovali s čísly neodpovídajícími reálnému stavu rozpočtu. Ale tato otázka se týká něčeho jiného. Osobně se domnívám, že žádný měnový fond v Evropě zakládat nemusíme. Je zde přece Mezinárodní měnový fond a jeho nástroje, které bychom měli využívat tak dlouho, jak jen to jde. S pomocí MMF můžeme nastavit nejen kvalitní kritéria, ale také využít možnosti udělení sankcí i účinné podpory. Využijme ji tedy. A pokud to v případě Řecka nebo i dalších v budoucnu ekonomicky rozkolísaných zemí nepomůže, teprve poté začněme přemýšlet o vytvoření nějaké nové evropské instituce. Ale v tuto chvíli považuji variantu pomoci ze strany MMF za smysluplnou.
Ivan ŠRAMKO, bývalý guvernér, Národní banka Slovenska
--------------------
Je to velmi složitá otázka, především je vůbec škoda, že k takovýmto debatám došlo, protože to odhalilo velké nedostatky v celém konceptu Evropské unie, protože to se týká celé Evropské unie, nejen eurozóny. Samozřejmě, že to ukazuje jistou slabou funkčnost Paktu stability a růstu, což byl základní nástroj, který měl tedy koordinovat i fiskální stránku vývoje jednotlivých ekonomik. Takže ukazuje to na dost výrazné selhání v těchto etapách, ale zas na druhé straně, když se tento problém stal, my už to neumíme nikdo vrátit zpátky, tak Evropa, měla by mít Evropská unie nějaké základní záchranné mechanismy. Myslím si, že měnový fond, Mezinárodní měnový fond ve Washingtonu má s tím velké zkušenosti, takže určitě třeba ho využít. Ale na druhou stranu zase, Evropská unie potřebuje mít i vlastní mechanismus, protože de facto, kdyby to nebylo koordinované měnovým fondem, tak přebírá měnový fond kontrolu nad vývojem veřejných financí zemí Evropské unie, což by samozřejmě mohlo být takovým dost velkým důkazem, že ty mechanismy nefungují dobře. Takže z tohoto pohledu, když se to už stalo, tak by bylo třeba vytvořit nějaký ten mechanismus. Čili já si myslím, že není správný ani názor, který se používá, tak zlidověl, měnový fond, protože měnovou politiku v eurozóně dělá Evropská centrální banka, a toto může být spíš nějaký fond, který by měl být tím místem poslední záchranky, pokud země se dostane do problémů. Takže mi ten Evropský měnový fond celkem nesedí, ten název.
Przemyslaw WOZNIAK, Centrum pro sociální a ekonomický výzkum, Varšava
--------------------
Plán vytvořit novou organizaci, která se bude zabývat krizí v Řecku a v dalších zemích, je velice spletitý a velice složitý. Bude třeba na to nahlížet z mnoha pohledů. Má největší obava ze zřízení a činnosti takové instituce je, že by se mohlo v podstatě jednat o morální hazard. Jde o problém při využívání fondu zeměmi, které se v minulosti nechovaly dobře. Říkám "ano" takové instituci pouze za předpokladu, že budou existovat dostatečně silné nástroje proti zneužití pomoci těchto institucí. Není žádný důvod aby jiné země následovaly špatné příklady. Teoreticky nemám žádné námitky, jakkoliv v praxi bych se nejvíce obával použití těchto nástrojů v takových situacích. Země by mohly znovu opakovaně zneužívat pomoci, dvakrát, třikrát, desetkrát.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Národní banka ČR
--------------------
Předpokládám, že na úrovni hlav států tahle, tahle úvaha asi je debatovaná, ale víceméně ten projekt mi připadá, že zatím je jenom v podobě nějakých názvů, komentářů v novinách. Takže neviděl jsem náčrt toho projektu, co by byl mandát Evropského měnového fondu a podobně. Z mého pohledu, pokud by to měla být nějaká alternativa k Mezinárodnímu měnovému fondu, tak tam bych jako neviděl moc, v čem by spočíval ten užitek. Evropa nainvestovala poměrně dost prostředků do Mezinárodního měnového fondu právě proto, aby byl tím globálním hlídačem a podporoval ty země, které jsou v problémech po celém světě, ne Asie, ne nutně to, či ono. Koneckonců Mezinárodní měnový fond pomáhá už v Evropské unii řadě zemí, ať už je to Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko a podobně. A nevidím nejmenší problém, aby v Evropě, pokud země má problémy a pokud je to úloha pro Mezinárodní měnový fond, to znamená potřeba fiskální konsolidace strukturálních reforem, aby tam Mezinárodní měnový fond sehrál svoji úlohu.
Monika MACDONAGH-PAJEROVÁ, moderátorka
--------------------
Kritici myšlenky zřízení Evropského měnového fondu se obávají zejména toho, že by se z fondu mohl stát jakýsi fond solidarity a že některé země by mohly přestat dávat pozor na svoji finanční disciplínu. Těším se na vás u příštího vydání Evropského manuálu, přesně za týden ve stejném čase.