20.4.2011 Impuls - Impulsy Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Krize v eurozóně znovu nabírá na obrátkách. Dluhová krize se začíná šířit i do kriticky důležité země, tedy do Španělska. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že Španělsko je na záchranu příliš veliké, na rozdíl od Řecka, Irska nebo Portugalska. Prohloubení problém zadluženého Španělska by tak teoreticky mohlo znamenat rozpad eurozóny a konec evropské jednotné měny. Profesor, ekonom Jan Švejnar k tomu poznamenává.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jeden je, že se Evropa bude více fiskálně integrovat, to znamená, že budou si státy pomáhat, ale za přesně daných podmínek a v tom, že budou v zásadě též intervenovat do svých rozpočtů a pak to může být trochu víc jako Spojené státy americké a nebo že bude každý stát na vlastní noze a pak samozřejmě to bude určité drolení v tom smyslu, že každý stát fiskálně bude na vlastní noze, ale to samozřejmě potom bude mít velké podněty pro jednotlivé státy jako Řecko, aby si z fiskálního hlediska, to znamená rozpočtového, daly svůj dům do pořádku, aby měly mnohem menší deficity.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls dvě možné cesty v eurozóně ekonom, profesor Jan Švejnar. Někteří ekonomové čekají, že eurozónu začnou v dohledné době opouštět jednotlivé členské státy. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, jejich hostem je guvernér České národní banky Miroslav Singer. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý večer.
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám, našim posluchačům. Naše otázky v průběhu dne chodily ve formě SMS zpráv na číslo 774 999 888. Pokud máte ale ještě jakoukoliv otázku na guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který je dnes vaším hostem, ptejte se. Číslo pro vaše otázky ve formě SMS zpráv zní 774 999 888.V nelehké situaci se, pane guvernére, ocitá Česká národní banka a její bankovní rada. Česká ekonomika vykazuje čím dál víc prvků nejistoty, což komplikuje vaše rozhodování jako bankovní rady o výši úrokových sazeb. Který ze zmíněných prvků nejistoty byste označil za nejrizikovější?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
No nejrizikovější, otázkou je asi pro co. Z našeho hlediska je určitě nejdůležitější odhadnout, jak se vybalancují navzájem ty impulsy pro růst cen, které dávají především ceny komodit a energií a vůči tomu, že ty známky oživení u nás jsou hodně soustředěný v podstatě na průmysl, na výrobu a zatím nevidíme ani investice, ani spotřebu. Tak jako nejrizikovější je právě to odhadnout, co to dohromady tyto dvě protichůdné tendence udělají.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváte na své působení v bankovní radě, protože už patříte k ostříleným kozákům členů bankovní rady České národní banky, ta míra nejistoty, kterou vy jste zažil, ta aktuální je jak, když ji srovnáváte?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
No je to trošičku nečekaně vyšší, než bych si myslel tak před půl rokem, ale není to, myslím, zdaleka taková jako mlha, abych to řekl lidově, jako v roce 2008, 2009 kolem té krize. Konec konců vlastně ani ne jako v roce 2010.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dá se tedy říci, že zhruba před půl rokem jste byl větším optimistou?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já jsem si myslel, že před půl rokem bude ta situace teď jasnější, že budeme vidět nějaké známky oživování spotřebitelské poptávky, tedy toho, že lidé utrácejí, výraznější než teď, a současně jsem nečekal takové šokové události, jako je Libye a spol., které prostě zvedly ty ceny ropy poměrně vysoko.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Centrální banka dokončuje novou prognózu, na jejímž základě budete rozhodovat co dál s úrokovými sazbami. Když byste měl naznačit, jestli půjdete výrazně třeba s inflací, protože překvapení je inflace v tom letošním prvním čtvrtletí, protože je nižší inflace, než se původně očekávalo, ale rizika chápu tedy, že jsou vyšší podle vás?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, zhruba tak to je, no.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Očekáváte tedy výraznější změny té nové prognózy, na jejímž základě se budete rozhodovat?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
No, myslím si, že se bude vypořádávat vlastně se stejnými riziky, tu prognózu připravují naši lidé, tak určitě to pro ně taky není moc jednoduchá situace. Takže myslím si, že to bude jako poměrně těžší napsat takovou tu hlavní, jako my tomu říkáme, historku prognózy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono české ministerstvo financí přišlo před necelým týdnem také se svými upravenými vývoji odhadu české ekonomiky. Ministerstvo snížilo odhad letošní inflace z 2,3% na 2,1%. Vy máte inflační cíl kolem těch 2% v průměru. Naopak v příštím roce má inflace stoupnout ke 3,2% kvůli postupnému sjednocování daně z přidané hodnoty. Ten inflační cíl průměrný dvouprocentní letos dá se ještě udržet?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Průběh inflace letošní už je vlastně daný našimi minulými rozhodnutími. My vlastně tím, co teď v květnu uděláme, ovlivníme konec příštího roku. Takže to je, já občas říkám, že je to trošičku jako řídit zaoceánský parník. Takže z toho hlediska si myslím, že tento rok žádné velké dramatické změny v inflaci nebudou a konec konců ten příští rok není o tom, že by se měnila ta část inflace, kterou my cílíme, ale principiálně je to o té dani z přidané hodnoty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to zásadní riziko? Protože stále ještě vlastně nevíme, jak to s penzijní reformou bude, protože vláda mění i své plány. Nejdříve měla být jednotná dvacetiprocentní daň, před časem jsme se dozvěděli, že vláda počítá vlastně s dvěma kroky k tomu sjednocení na 17,5%. Tady jsou slova premiéra Petra Nečase.
Petr NEČAS, premiér
--------------------
Od 1. ledna roku 2012 budou daňové sazby, základní daňová sazba ve výši 20 procentních bodů, snížená daňová sazba ve výši 14 procentních bodů. Od 1. ledna roku 2013 dojde ke sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty do jedné sazby 17,5% bez výjimek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětlil 10. března záměr vlády její premiér Petr Nečas. Nakolik podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který je dnes hostem Rádia Impuls, samotné kroky politiků jsou rizikovým faktorem pro odhad inflace v tom roce příštím?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Velmi málo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Málo?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Velmi málo. Takhle, kroky ve smyslu rozhodnutí jsou jako důležité. Důležité je to, co se stane s tou daní z přidané hodnoty, ale my v tuto chvíli už cítíme, že je na čase se k tomu nějakým způsobem postavit, určitě, ale stále ještě to není jako rozhodnutí, které prošlo Parlamentem, které definitivně vejde do zákonů. Takže to je určitě riziko, ale není to pro nás takové riziko, protože my prostě tyto rychlé změny daní nebo změny daní obecně nezohledňujeme v tom, co cílíme. My se snažíme jenom případně utlumit jejich sekundární efekty nebo to, kolik posunou to vnímání takové té inflace neurčované změnami daní a očekávání lidí o této inflaci, tomu se říká sekundární efekt, ale samotné DPH a jeho změnu prostě nemůžeme cílit. Protože už to ani bychom to nezvládli, to bychom museli s těmi sazbami hýbat velmi náhle a velice prudce, abychom vůbec měli šanci něco v tom příštím roce tlumit. Jak říkám, my vlastně už určujeme to, jaká inflace bude koncem příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podíváte-li se na to, jaký je vlastně ten tlumící efekt onoho skokového zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty na těch 14%, protože od vládních politiků slýcháváme, stále tady je například konkurence v rámci obchodních řetězců, která zbrzdí to několikaprocentní zvýšení daně z přidané hodnoty. Je to podle vás argument relevantní, když se podíváte na to, že ten tlumič lidově řečeno už zafungoval několikrát?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
No, zafungoval několikrát a zřejmě do určité míry zafunguje znovu. Ten trh s tím maloobchodem stále ještě není stabilizovaný, existuje na něm poměrně prudká konkurence, která navíc v okamžiku, kdy lidé ještě nezačali utrácet mimo jiné proto, že v řadě případů nemají tolik co, tak samozřejmě, že ti obchodníci budou muset kus toho zohlednit do svých zisků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaměstnavatelé i odbory se teď přidávají s kritikou plánů vlády na změnu daňového systému. Vadí jim například plánované rušení zaměstnaneckých výhod, a to může podle odborů i podle zaměstnavatelů zvýšit tlak na zvyšování mezd, protože navíc se očekává pokles nezaměstnanosti. Tady jsou slova prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů Pavla Duška.
Pavel DUŠEK, prezident Unie zaměstnavatelských svazů
--------------------
Zaměstnanci potažmo odbory budou požadovat, aby tento výpadek v příjmech zaměstnanců byl nějakým způsobem kompenzován a bude to tlakem na růst mezd ve firmách.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek. Vedení centrální banky se pravidelně v září schází s odbory a probírá s nimi právě onu politiku, která se týká růstu či stagnace platů. Je toto argument, že možné daňové změny můžou v české ekonomice přivodit ty proinflační tlaky, protože odbory budou tlačit na růst mezd?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Mně se nechce moc mluvit o jednotlivých konkrétních opatřeních vlády v tom smyslu dobře, špatně. Ten inflační impuls si nemyslím, že by měl být dramatický.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude to zanedbatelné?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Neumím teď říct zanedbatelné, musím říct, že to bychom si to museli propočítat. Ale protože vlastně absolvujeme i u nás vyjednávání s odbory, tak mám zhruba představu o tom, co tyto věci pro lidi a u nás odbory zastupují samozřejmě spíš ty méně placené často fyzicky pracující zaměstnance, tak neumím si jakoby pocitově z toho vyjednávání představit, že to musela být jako ohromná částka. Ty stravenky jsou asi významnější, ale zase řada těch podniků má vlastně nějaké stravování uvnitř, tam se to netkne, tam ta dotace prostě jde jinak, tak nějak se mně nezdá, že by to mělo být ohromující drama.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jako guvernér vyjednáváte s odbory vašimi v centrální bance?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já se samozřejmě s odbory taky i našimi bavím, protože jsme letos šli poměrně tvrdě do odměňování vlastně, do určité míry proto, abychom šli příkladem, tak u nás stahujeme průměrnou mzdu asi o 3%, tak samozřejmě to je okamžik, kdy já se s těmi odbory musím bavit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsou to tvrdá vyjednávání, pokud byste, protože bych vás chtěl vidět, jak vy vyjednáváte s odbory.
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já jsem s odbory vyjednával už předtím ještě v privátní sféře, to pro mě není žádná novinka. Já myslím, že ty vyjednávání jsou vedena v duchu korektního hájení zájmů, abych tak použil tu pěknou frázi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Diplomatickou. Vy když jste 28. února letošního roku poskytoval rozhovor časopisu Profit o historicky nejnižších úrokových sazbách, které už platí několik desítek měsíců, platí víc než rok, tak jste pronášel i tato slova, citujme: "Vidíme oživení v ekonomice, které zatím nedosáhlo patřičných limitů. Dlouhodobě tyto úrokové sazby nejsou únosné. V tuto chvíli ovšem fungují." Konec citátu. Dva měsíce stará slova. Podepsal byste je i 20. dubna?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já si teď budu dělat názor až ten týden, ve kterém nesmím mluvit s médii, jo? Já jsem bez legrace zjistil už před mnoha lety v bankovní radě, že nějaké dramatické zamýšlení se nad tou inflací a nad tím, co máme dělat v tom mezidobí mezi těmi bankovními radami, kde to rozhodnutí děláme, vlastně nepřináší žádnou velkou přidanou hodnotu, protože pak přijdou nějaké nové informace, které ten váš názor stejně změní. Takže já v tuto chvíli si nejsem úplně jistý, jak bych komentoval jako stávající sazby. To si fakt budu jistý buď až na to jednání půjdu a nebo na tom jednání, až si to prodebatuji s kolegy. Obojí jsem už mnohokrát zažil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude to jedno z nejtěžších rozhodování? Protože v eurozóně Evropská centrální banka šla s těmi úrokovými sazbami nahoru, zároveň tady vidíme ty nejistoty, o kterých jsme mluvili v úvodu.
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, já si myslím, že ta těžká rozhodnutí byla na počátku té finanční krize, to si myslím, že bylo těžké rozhodování. Poměrně těžké rozhodování bylo, ještě když se vrátím v paměti, zvednout ty sazby, když se začínala ekonomika prohřívat nějak výrazněji a možná nejtěžší bylo právě na začátku té finanční krize začít s těmi sazbami poměrně rychle klesat v době, kdy ne všechny centrální banky, včetně třeba ECB, ještě vlastně si uvědomily, že je na čase tu věc dělat. To si myslím, že bude mnohem jakoby těžší rozhodnutí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je guvernér České národní banky Miroslav Singer. Vy jste v tom citovaném rozhovoru pro týdeník Profit také mluvil o tom, kdy se Česká republika znovu vrátí k úvahám o tom, zda vstupovat do eurozóny či nikolivěk. Mluvil jste o roce 2012, respektive 13 a 14, pokud se situace v Evropě uklidní. Po těch dvou měsících vidíme, že se neuklidňuje nebo už jste předvídal v hlavě v únoru, co se může dít v eurozóně v současnosti?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já musím přiznat, že tím vyhrocením té dluhové krize já nějak výrazně překvapený nejsem. Ani mě nepřekvapuje, že se objevují ty otázky na téma dluhů nejenom v Evropě, ale i Spojených států. Ty deficity rozpočtů byly neúnosné. To, že má ten program pro Řecko značná rizika v tom, že s tím, jak prostě bude snižovat svůj deficit, se začne oslabovat ta ekonomika takovým tempem, že de facto to snižování ani nemusí pomáhat, protože ta ekonomika klesá, generuje méně a méně příjmů. To všechno jsou jevy, které minimálně byly rizika těchto programů. Takže z toho hlediska nejsem úplně jako překvapen.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zdá se, že Řecko čeká státní bankrot, který se ale bude řídit jinými pravidly, než jak jako laici známe, jak fungují osobní bankroty. Dá se z tohoto pohledu pomoc Řecku považovat za zmařenou, vyhozené peníze?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
To je zajímavá otázka. Zaprvé není samozřejmě ještě jasné, jestli dojde k tomu, o čem mluvíte.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy ho nevidíte jako nevyhnutelný krok, bankrot Řecka?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já se přiznám, že vidím jako obtížně, že by se z toho Řecko dostalo bez nějaké další pomoci, dalšího impulsu, ale ty impulsy můžou mít prostě množství podob, nalití peněz, teď je ten bankrot, jakoby se může týkat nějaké dobrovolné dohody, čím dál tím víc řeckého dluhu drží různé veřejné agentury evropské a čím dál tím méně soukromí vlastníci. Takže jako to spektrum těch možností je trošku pestřejší než ta 01. Ale z hlediska toho, co se děje...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale z hlediska ekonomické racionality...
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já přemýšlím nad tou otázkou ohledně toho, jestli ty peníze do toho Řecka jim v tuto chvíli nějak pomohly aspoň jakoby generovat nějakou budoucí, tak asi zabránily tomu meldownu, tomu bodu, ve kterém by to Řecko prostě nemělo, ten řecký stát neměl tu cash, neměl tu hotovost, ale v případě, že nedojde k tomu, že se začne ty předpoklady, za kterých je ten program položený, který se bohužel zatím v mnoha směrech nenaplňují, naplňovat, tak skutečně ty peníze myslím si, že se daly využít pro to Řecko asi líp.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z ekonomické racionality jakou cestou byste v případě Řecka šel? Protože jasné asi je, že některé evropské instituce se stůj co stůj budou ještě snažit Řecku pomáhat, je otázkou, jestli…
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já jsem, ten svět těch centrálních bank je poměrně kolegiální, takže když se jako radíme, tak to většinou nečiníme přes rádia. Nic ve zlém, ale to mě nepřísluší. Ale co ale řeknu, je, já si myslím, že nějaké řešení té situace těch problémových zemí a eurozóny by mělo přijít spíše dříve než později, protože jednak ten stávající program má nějaký konec a jednak ten rok 2012, ten příští dochází k poměrně velkému útočení velkého množství dluhů v Evropě. To znamená, že když ty trhy si nebudou jisté, že ta situace se stabilizovala, tak prostě do toho dluhu buď nepůjdou a nebo do něj půjdou za těch drastických podmínek vysokých úroků, které pak samozřejmě ty rozpočty dál destabilizují. Takže já si myslím, že nemá ta Evropa, eurozóna zvlášť jako mnoho času na to si najít nějaké řešení, kterému trhy skutečně uvěří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Krize v eurozóně nabírá na obrátkách i kvůli Španělsku. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že Španělsko je na záchranu příliš veliké na rozdíl od námi teď zmiňovaného Řecka, Irska nebo také Portugalska. Prohloubení problémů zadluženého Španělska teoreticky může znamenat rozpad eurozóny a konec jednotné evropské měny. Profesor, ekonom Jan Švejnar říká, že eurozóna je na rozcestí a dodává.
Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jeden je, že se Evropa bude více fiskálně integrovat, to znamená, že budou si státy pomáhat, ale za přesně daných podmínek a v tom, že budou v zásadě též intervenovat do svých rozpočtů a pak to může být trochu víc jako Spojené státy americké a nebo že bude každý stát na vlastní noze a pak samozřejmě to bude určité drolení v tom smyslu, že každý stát fiskálně bude na vlastní noze, ale to samozřejmě potom bude mít velké podněty pro jednotlivé státy jako Řecko, aby si z fiskálního hlediska, to znamená rozpočtového, daly svůj dům do pořádku, aby měly mnohem menší deficity.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje v rozhovoru pro Rádio Impuls ekonom Jan Švejnar. Pokud by měl Miroslav Singer tedy říci, jestli ty poslední děje posledních dnů jasně ukazují, že půjde na ten druhý scénář, tedy drolení a odchody některých zemí z eurozóny?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Jako já nejsem politolog, jo, ale my se v zásadě bavíme o politice eurozóny, ty měnové zóny se většinou rozpadají proto, že se ztratí politická vůle k jejich udržování. Tady jsou podle mě dva jevy, které se zase proti sobě bijí. Jednak ty evropské elity jsou s tím projektem eurozóny svázány. To byl prostě projekt, kterým oni zdůvodňovali třeba i nedostatek času a dumání nad reformami, nad otevíráním trhů, prostě to euro mělo být něco, co té Evropě přinese prorůstový impuls. Zatím se tak, myslím, nějak výrazně nestalo. Ale to neznamená, že ty elity jsou připraveny na to udělat tak rychlý obrat. Na druhou stranu ta Evropa stále ještě navzdory tomu, že ty elity byly připraveny udělat velké obraty třeba v interpretaci některých klausulí. Já teď nejsem právník, nechci říct, že je porušily, ale prostě pamatuji si, že v době, kdy se podepisovala Lisabonská smlouva, byl zákaz financování jiného státu v eurozóně vykládán poněkud jinak než v okamžiku, kdy se začalo pomáhat Řecku, když to řeknu jako zase poměrně zdvořile. Tak se mi zdá, že jako těch obratů může být hodně, ale do toho začíná vcházet i to, že tyto změny vyžadují jednomyslnost těch evropských států a objevují se prostě ať už Slovensko, Finsko, objevují se konec konců i německé instituce, které začínají mít s tím stavem věcí skutečný problém a ta srážka jakoby těchto dvou impulsů nebo jejich časování zřejmě rozhodne o tom, co se s tou Evropou stane.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím se ale odsouvá do pozadí nebo může se stát, že bude bezpředmětná ta diskuse o návratu, diskuse právě v České republice k tomu, zda přijmout euro či ne v roce 2013, jak jste o tom mluvil?
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
To si nemyslím. Já si umím představit hodně, hodně scénářů, kdy to bude končit i nějakými jinými vývoji, třeba některé evropské veřejné instituce se rozhodnou, že investovat do takovýchto dluhů je to nejlepší, co mohou udělat například, jo, jedna z variant, prostě proto, že už do něj stejně investovaly a teď jakoby v opačném případě by musely třeba přiznat, že na tom utrpěly značné ztráty, což pak otevře otázku kapitálu a tak dále. Tak to jsou prostě všechno možnosti, které já v tuto chvíli nechci vylučovat, které můžou jakoby takové to řešení, to třeskuté, to jasné, to hmatatelné prostě minimálně odsouvat, jo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nepřeceňují se rizika dění v eurozóně na českou ekonomiku? Protože stále je tady ten argument, že Česká republika je na eurozóně, na vývozu do eurozóny zásadně závislá, ale na straně druhé vidíme, že česká ekonomika...
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Ono taky to průmyslové jádro nebo výrobně stále schopné jádro eurozóny žádné velké problémy nemá, naopak má často, většinou má rozpočty v lepším stavu než my a tak dále a tak dále. Ale nám by přineslo skutečný problém, kdyby právě toto průmyslové jádro začalo mít kvůli těm problémům eurozóny své vlastní problémy, ať už proto, že třeba příliš mnoho investuje špatným způsobem právě do pomoci těm slabším státům a najednou se ukáže, že to nejde, což jim samotným podlomí důvěru. Další věc je, co dělá svět a svět se na nás dívá, myslím, s němým úžasem, ve kterém není obdiv, to si myslím, že si evropští politici málo uvědomí, že prostě už jsme před dvěma lety přestali být cokoliv, co by se dalo nazvat vzorem, ale zato jsme předmětem vysokého pozdvihování obočí. Já to zažívám na těch mezinárodnějších než evropských fórech. Což může vést prostě k snížení schopnosti těch států se financovat za těch úroků, které dneska znají. Čili je to situace...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což by mělo výrazný dopad pro Českou republiku a financování...
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Což by mělo výraznější dopad pro nás a mělo by to taky výraznější dopad pro konjunkturu, protože by to znamenalo zřejmě prudší zvyšování sazeb centrálních bank například. Takže těch věcí, co se můžou stát, je v tuto chvíli příliš mnoho na to, aby se takhle jednoduše, abych uměl jednoduše odpovědět na vaši otázku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji Miroslavu Singerovi, guvernérovi České národní banky, který byl dnes hostem Rádia Impuls.
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Já děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se těším příště na shledanou.
Miroslav SINGER, guvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslav Singer, host dnešních Impulsů. Přepis nejen tohoto rozhovoru najdete na našich internetových stránkách stejně jako videozáznam. Podívejte se na www.impuls.cz. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude ministr školství České republiky Josef Dobeš.