(Bankovnictví 25.5.2012 strana 13, rubrika Fokus)
Jaký bude předpokládaný dopad regulace Basel III na český bankovní sektor, na to jsme se zeptali Davida Rozumka, ředitele dohledu nad finančním trhem České národní banky.
* Jaké jsou hlavní změny v rámci dohody Basel III a jak je hodnotíte z pohledu České národní banky?
Basel III přináší úpravy ve dvou rovinách: mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní. Mikroobezřetnostní dimenze je basilejskou regulací uplatňována dlouhodobě a soustředí se na jednotlivé instituce. Makroobezřetnostní je zaměřena na celkovou finanční stabilitu a zmírňování systémového rizika. Hranice mezi nimi však není ostrá. Přestože nová úprava přichází s novými typicky makroobezřetnostními nástroji jako jsou proticyklické kapitálové polštáře. Některé mikroobezřetnostní nástroje lze totiž použít pro makroobezřetnostní cíle. Basel III přichází s potřebnými úpravami definice kapitálu. Tyto úpravy by měly vést k jeho vyšší kvalitě. Ke zdravější struktuře bilancí bank přispívá i takzvaný pákový poměr, který motivuje banky ke konzervativnějšímu řízení jejich zdrojů. Revoluční je pak nová úprava řízení likvidity. Zde se Basilejský výbor pustil do oblasti, kde má podstatně méně zkušeností a relevantních dat než v oblasti kapitálu.
České banky a příprava na novou regulaci Basel III
* Jak splňují tyto požadavky české banky v současné době a jak snadné či nesnadné pro ně bude dohodu Basel III z hlediska potřeby kapitálu naplnit?
Tuzemský bankovní sektor patří k nejlépe kapitálově vybaveným sektorům v Evropě - pokud jde o objem i strukturu kapitálu. Dohled ČNB s bankami průběžně diskutuje jejich záměry v oblasti řízení kapitálu, s výhledem několika následujících let. V těchto výhledech banky samozřejmě zvažují i dopady nové regulace. Informace, které máme v tuto chvíli k dispozici, nebudí žádný důvod k obavám.
* Dělají české banky již teď něco pro uvedení do souladu s Basel III. Sedm let není zase tak dlouhá doba...
Sedm let skutečně není dlouhá doba. Navíc zatím mluvíme pouze o Basel III, jehož podoba je již nyní známá. Naše banky však budou podléhat regulaci, kterou připravuje Evropská komise a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Podoba této úpravy se stále ještě vyvíjí. Rámcová úprava je předmětem politického vyjednávání, rozsáhlou prováděcí úpravu začíná chystat Výbor pro regulaci (SCRePol) působící v rámci EBA. Z pozice předsedy tohoto výboru odhaduji, že evropská regulace bude podstatně rozsáhlejší, a to jak věcně, tak svojí délkou. Na úrovni rámcové úpravy lze očekávat i některé odchylky, které snad nepovedou k významnému odklonu od Basel III. České banky se zaměřují především na hrubý kvantitativní odhad dopadu nové úpravy. Detailní změny s naší pomocí zatím pouze monitorují, protože přípravu na ně lze reálně spustit až ve chvíli, kdy bude podoba nové regulace ustálená. Riziko velkého časového tlaku je významné a my na něj na mezinárodních fórech často upozorňujeme. Příprava na novou regulaci totiž není náročná jen pro banky, ale též pro jejich dohledy.
* Regulace Basel III bude měnit také definici rizikově vážených aktiv. Jakým směrem to bude a jak se toto dotkne bank v České republice?
Basel III redukuje význam externího ratingu. Zvyšuje také kapitálové požadavky na úvěrové riziko protistrany v oblasti obchodů s cennými papíry, repo operacích a derivátových obchodech, které nejsou centrálně vypořádány. Navyšují se i požadavky u sekuritizovaných expozic, které jsou však v případě českých bank zanedbatelné.
Evropská úprava přináší požadavky nad rámec Basel III
* Jaké další požadavky přináší nad rámec Basel III nová evropská úprava?
Těchto požadavků je celá řada. Ve věcné rovině lze jmenovat například regulaci v oblasti governance, harmonizované výkaznictví a další. Pokud jde o regulatorní nástroje, tak řeší mimo jiné nápravná opatření nebo sankce.
* Podle informací ze zahraničí budou do sedmi let západoevropské banky muset navýšit kapitál tak, aby vyhovovaly Basel III, o stamiliardy eur. Může se to případně dotknout nějak nepřímo i bank v České republice či domácích dceřiných bank mezinárodních bankovních skupin?
Pozorně jsme v rámci spolupráce s domovskými orgány dohledu sledovali, jak se mateřské skupiny tuzemských bank vypořádají s doporučením EBA navýšit „core Tier 1“ kapitál na 9 % do poloviny letošního roku, zejména zda nebude docházet k tlaku na aktivní snižování stávajících expozic našich bank nebo omezování růstu jejich nových obchodů. Žádné výraznější dopady na tuzemské banky jsme však nezaznamenali. Obdobně budeme sledovat vývoj i v případě implementace Basel III. Lze přitom pouze doufat, že trh bankám dopřeje zmíněné přechodné období sedmi let.