Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Jana Klímová (Český rozhlas, Peníze a vliv 21. 4. 2026)
- Celý rozhovor k poslechu: Český rozhlas Plus (externí odkaz)
Současná situace podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové není zdaleka tak dramatická, aby se dala srovnávat s vývojem po začátku války na Ukrajině a s následnou energetickou krizí.
„Ceny ropy sice jsou na skoro stejných hodnotách, v horších momentech, kdy Donald Trump řekne něco nepříznivého, jsou skoro i tam, kde byly po začátku války na Ukrajině. Ale zatím nepozorujeme zdaleka tak silný vliv na ceny plynu ani elektřiny. Domácnosti to zatím vůbec nepociťují, protože mají energie stále levnější než loni a ještě se tam promítlo zrušení poplatků za obnovitelné zdroje na začátku roku,“ vysvětluje Zamrazilová v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Původní optimistické ekonomické prognózy, jaké měla ČNB ještě na začátku roku ohledně vývoje inflace i růstu ekonomiky, ale podle Zamrazilové konflikt na Blízkém východě již definitivně „odvál“. Podle původního předpokladu ČNB měly ceny například za celý rok vzrůst jenom o 1,6 procenta a HDP o 2,9 procenta.
Už v březnu ale kvůli zdražení pohonných hmot poskočila inflace o půl procentního bodu oproti únoru, a to na 1,9 procenta. Podobný vývoj očekává Zamrazilová i v dubnu, opět kvůli vyšším cenám pohonných hmot.
„Vidíme, že pohonné hmoty nám v březnu zvedly inflaci o půl procentního bodu a já něco velmi podobného čekám i za duben. Tedy inflaci kolem 2,3 nebo 2,4 procenta,“ říká Zamrazilová. Inflaci budou podle ní naopak brzdit levnější potraviny.
Proti rychlejšímu růstu inflace působí podle Zamrazilové i vládní opatření. Kabinet na konci března snížil spotřební daň z nafty a zastropoval ceny pohonných hmot. Jejich maximální výši teď vyhlašuje pro čerpací stanice každý den.
Podle některých ekonomů, ale i opozičních stran nicméně stropování cen benzinu a nafty u pump narušuje tržní prostředí a vliv na průměrné ceny pohonných hmot je pochybný. S tím Zamrazilová nesouhlasí.
„Argumenty, že vláda nemá zasahovat do tržního prostředí, mi v současné době připadají poněkud liché. Jestliže se cena ropy odvíjí od výroků jednoho člověka (amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozn. red.) nahoru a dolů jako na houpačce, pak to není tržní prostředí. To prostě není trh daný celkovou situací nabídky a poptávky,“ upozorňuje.
Vládní zásahy jsou podle ní tak opodstatněné. „A jako centrální bankéř ještě musím dodat, že navíc pomáhají tlumit inflační očekávání, protože byly učiněny poměrně brzy,“ dodává.
Kam se celkově vyšplhá inflace za letošní rok a jak se dál bude vyvíjet ekonomika, ukáže podle Zamrazilové nová makroekonomická prognóza, na které teď ČNB pracuje.
Inflaci za celý rok lze podle ní čekat těsně pod třemi procenty. Zda znovu vzroste i základní úroková sazba, kterou ČNB nyní udržuje na 3,5 procenta a ještě před konfliktem v Íránu se očekával další pokles, zatím není jasné.
„Skutečně byla na stole úvaha, zda je možné zakončit cyklus snižování úrokových sazeb ještě jedním snížením o 25 bazických bodů na 3,25 procenta. Jenomže bohužel tuhle úvahu opět odvál konflikt na Blízkém východě. Pravděpodobnější v současné době je pohyb sazeb vzhůru,“ předpokládá Zamrazilová.
ČNB podle ní ale tentokrát rozhodně nemá kam spěchat, už právě kvůli rozdílné situaci ve srovnání s vypuknutím války na Ukrajině, kdy banka sazby rychle zvyšovala. „Tehdy byla inflace už 10 procent a sazby byly 4,5 procenta. Čili reálné sazby byly v hluboce negativním teritoriu, takže měnová politika inflaci netlumila,“ srovnává.
„Nyní je ale inflace kolem dvou procent a sazby 3,5 procenta. Takže sazby jsou tam, kde mají být a mají reálný pozitivní výnos. Skutečně tak nemáme kam spěchat. Nechceme dělat nějaká unáhlená rozhodnutí,“ dodává.