Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Václav Moravec (ČT24 9. 2. 2025, pořad Otázky Václava Moravce)
„Úrokové sazby bych snižovala velmi ráda rychleji, ale nedovolí mi to zodpovědnost k dlouhodobému vývoji inflace, kterou ještě pořád nevnímám jako 100% ukotvenou u 2% cíle, byť tam bude směřovat,“ řekla viceguvernérka Eva Zamrazilová v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a exministryní financí Alenou Schillerovou viceguvernérka ČNB dále hovořila o očekávaném vývoji cen potravin či energií i o tom, proč prozatím vnímá jako důležitější jiná rizika než hrozbu cel ze strany USA a případných navazujících obchodních válek.
Co v diskusním pořadu zaznělo?
Podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové ještě není proces dezinflace v České republice zcela ukotven, proto musí být centrální banka při úvahách o nastavování měnové politiky nadále obezřetná. „Jsme v situaci, kdy by srdce chtělo, protože bych si nic nepřála víc než podpořit malé a střední podnikatele a rychleji snižovat úrokové sazby, ale bohužel mi to hlava nedovolí. Máme tady ještě nedohašené ohnisko inflace v cenách služeb a další rizika, která z pohledu plnění inflačního cíle převažují jako proinflační,“ řekla s tím, že spíše než hrozba zavedení cel ze strany USA a případných obchodních válek ji teď více trápí jádrová inflace. „Jde o tu část spotřebního koše, kde jsou cenové tlaky dlouhodobé a koncentrované, a ta je pořád v ČR zvýšená kolem 2,5 %, stejně jako v řadě jiných evropských zemí.“
Čeští centrální bankéři jsou sice rádi, že se inflaci daří držet v tolerančním pásmu do 3 %, ale musejí postupovat obezřetně, protože inflační podhoubí v české ekonomice zakořenilo. „Vývoj cenové hladiny se zde od vývoje cenové hladiny v Německu odtrhl už v roce 2018. Od té doby cenová hladina v ČR až do covidové pandemie rostla rychleji. To ukazuje, že česká měnová politika byla už před pandemií bohužel uvolněná a pomáhala utvářet inflační podhoubí. To je něco, co nechceme opakovat. Raději půjdeme se sazbami dolů pomaleji, než abychom je museli v nějakém momentě zase zvýšit,“ uvedla Zamrazilová s tím, že inflaci chce ČNB držet stabilní dlouhodobě, napořád.
V této souvislosti připomněla také situaci ze začátku loňského roku, kdy inflace v lednu činila 2,3 % a v únoru 2,0 %. „Investoři a analytici, kteří k nám chodí debatovat, naznačovali, že bychom mohli snížit sazby výrazněji, až o 75 či 100 bazických bodů. Já jsem jim na to ale říkala, že musíme být obezřetní, že není vyhráno. A to platí i teď.“
Předběžný odhad ČSÚ ukázal, že tempo růstu cen v lednu 2025 dosáhlo meziročně 2,8 % a překonalo tak očekávání analytiků i centrální banky na úrovni 2,5 či 2,6 %. Podle Evy Zamrazilové se tak stalo prakticky výhradně z titulu růstu cen potravin. Na podrobnější analýzy, například ohledně toho, jakou roli v této širší skupině zboží sehrály ceny tabáku a alkoholu, však bude potřeba počkat do 12. února. V tento den statistici zveřejní zpřesněná data. „Co se týče stabilizace cen potravin, nemá centrální banka příliš mnoho prostoru. Řada nových studií ukazuje, že změny klimatu, jež přinášejí různé nečekané vlivy počasí, mohou vyvolávat cenové šoky u jednotlivých komodit. Jednou je to olej, podruhé káva či čokoláda. Ale pokaždé je to nějaký jednotlivý druh zboží, který ovlivní celkový růst potravin.“
Příznivě z pohledu inflace se naopak podle viceguvernérky ČNB vyvíjejí ceny energií, kde se situace velice uklidnila. „Regulované ceny letos neporostou tempem příliš vyšším než 1 %. A to je pro spotřebitele velice dobrá zpráva, protože jejich obavy z inflace byly v posledních letech hodně taženy nečekanými skoky nahoru v cenách energií.“