Milan Šíma (Reflex 22.5.2008 strana 76, rubrika: Causa)
Evropská komise i Evropská centrální banka doporučily, aby Slovensko přijalo jednotnou evropskou měnu už od ledna příštího roku. Naopak Česko podmínky pro přijetí nesplnilo. „Věřím, že by se nestalo nic fatálního, kdybychom oslavili sto let české měny a euro přijali až v roce 2019,“ říká guvernér České národní banky ZDENĚK TŮMA (47).
* Máme Slovákům teď závidět? Budou moci dříve platit eurem – v roce 2009 vstoupí do eurozóny.
Já bych neřekl závidět. Ne každá země je na přijetí eura připravená z hlediska nezbytných kritérií, ale i z hlediska svých ambicí a toho, zda je to pro ni výhodné.
* Můžete být konkrétnější?
Když se podíváte na pobaltské země, které jsou malé, vlastně od svého vzniku neměly nikdy nezávislou měnovou politiku a od začátku navázaly svoji měnu buď na dolar, nebo na euro, tak pro ně by nezávislá měnová politika nebyla výhodná. Pro ně platí, čím dříve budou mít euro, tím lépe.
* Slovensko je nám na rozdíl od těchto zemí ale dost podobné, ne?
Právě že není. Na rozdíl od nás měli Slováci vždy trochu odlišný přístup k měnové politice. Dávali větší důraz na kurs. Říkali, že jsou přece jenom menší a nemůžou si úplně dovolit čisté cílování infl ace a čistý fl oating. To je jeden z objektivních důvodů, které vedly slovenské kolegy k tomu, že jejich apetyt po euru je větší. Druhý rozdíl je politický. Na Slovensku udělala Dzurindova vláda řadu významných reforem a podle mého soudu chtěla poté minimalizovat riziko, že po jejím odchodu dojde k jejich zrušení. Tak se rozhodli dostat zemi co nejdál na cestě k přijetí eura, protože pak je obtížnější dělat kroky zpátky. Nová vláda, byť levicově zaměřená, sice reformy trochu korigovala, ale myšlenku eura přijala. Napříč politickým spektrem je významná politická shoda a to je další velký rozdíl oproti nám, protože tady politický konsensus není tak silný.
* Jaký názor na to máte vy?
Myslím, že se nic nestane, když euro přijmeme relativně rychle, a stejně tak věřím, že by se nestalo nic fatálního, kdybychom oslavili sto let české měny a euro přijali v roce 2019. Naše měnová politika je dostatečně kredibilní, česká koruna je dostatečně atraktivní, a pokud nedojde k významným chybám v hospodářské politice, tak si národní měnu můžeme ponechat déle. Z mého hlediska bych spíše apeloval na politiky, aby řekli: ano, chceme to tak a tak a tehdy a tehdy.
* Takže si myslíte, že by se už teď mělo stanovit přesné datum přijetí a to potom dodržet? Rok 2010 už ale stanoven byl a je jasné, že se tento termín nedodrží.
Podle mého názoru to bylo realistické, ale bohužel došlo v roce 2006 ke zlomu v poměrně příznivém trendu ve zlepšování veřejných financí. Když se blížily volby, nikdo nenašel odvahu postavit se nesmyslným návrhům na nové přídavky a příspěvky, takže se veřejné finance daly úplně jiným směrem.
* Co říkáte na argument, že když budeme přijetí eura oddalovat, staneme se ostrůvkem s jedinou národní měnou? A to zkomplikuje
náš zahraniční obchod a odradíme tím zahraniční investory.
Ať už se rozhodneme, že tu budeme mít fixní kurs, fl oating, nebo euro, tak to nemůže být zásadní argument, zda země je, nebo není atraktivní pro zahraniční investory.
* Myslíte si, že zahraniční investor nebude brát v úvahu, že při investování v České republice bude muset měnit eura na koruny, platit manipulační poplatky a riskovat kursové výkyvy?
Ve srovnání s výnosem, kterého u nás bude moci dosáhnout, to nebude hrát roli. Nesmíme zapomínat, že posledních šest let jsme měli nejstabilnější ekonomické prostředí z hlediska infl ace a úrokových sazeb v celém regionu. A když člověk férově mluví se šéfy firem, říkají: Ano, podniká se tady dobře.
* Neexistuje také motivace přijímat euro až ve chvíli, kdy bude kurs koruny pro nás ještě výhodnější, než je teď? Třeba 20 korun za euro?
Ne. To je jedno. Já nevím, kde bude kurs za pět nebo za sedm let. To se bude odvíjet od toho, jakou budeme mít infl aci, jak rychlý bude proces vyrovnávání s vyspělými zeměmi. Pokud si ale podržíme současné tempo reálného zhodnocování koruny, které je nyní někde mezi třemi až čtyřmi procenty ročně, a pokud se v budoucnu vrátíme k nulové míře infl ace, pak by to – teoreticky – znamenalo, že koruna bude zhodnocovat o tři procenta ročně. Nicméně osobně předpokládám, že rychlost reálného zhodnocování bude v čase klesat a s tím pochopitelně i nominální zhodnocování koruny.
* V tom případě by mohl být kurs koruny vůči euru v tom vámi uváděném roce 2019 třeba i okolo 17 korun.
Dobře. Ale je třeba si uvědomit, že k reálnému zhodnocování dochází v každém případě. Když kurs teď zafi xuji, tak to půjde přes míru infl ace. Tato země je úspěšná. To, že se koruna zhodnocuje, je normální. Problém jsou výkyvy. Kursová nejistota tady je. Česká ekonomika se s tím ale naučila už žít lépe než na začátku dekády. Firmy se snaží zajišťovat, ale to neznamená, že se kursového rizika úplně zbaví. Jsou schopné ho lépe rozložit v čase.
* Překvapilo mě, že česká koruna je dokonce nejrychleji se zhodnocující měnou za minulý rok na světě.
Za posledních dvanáct měsíců. Jen pro zajímavost, hned za námi byl izraelský šekel. Kdo investoval na začátku minulého roku do naší koruny, určitě neprohloupil.
* Průměrné roční tempo jejího růstu od února 2003 do února 2008 je 4,88 procenta. Čím to je, že je tak vysoká poptávka po koruně?
Česká ekonomika je atraktivní.
* To jsou i jiné ekonomiky.
Jsou i jiné, ale my jsme opravdu velmi dlouho stabilní. Byť i u nás dochází k určitým posunům v hospodářských politikách v závislosti na preferencích vlády, nejsou to kotrmelce, které předvádí třeba Maďarsko. Fundamentální vývoj je velmi slušný.
* Na druhou stranu, když se kvůli rostoucí koruně české zboží každý rok při exportu zdraží téměř o pět procent, jak dlouho bude ještě konkurenceschopné?
To je ta pointa. Tato ekonomika měla obrovské rezervy v produktivitě práce a zatím se jí daří tuto produktivitu zvyšovat.
* Tím dosavadním rychlým růstem jsme se dostali na 82 procent ekonomické úrovně EU. Jsme tedy 20 procent pod průměrem.
To je průměr všech 27 zemí. Jsou v něm zahrnuty i všechny nové členské státy. Vůči staré patnáctce na tom budeme o několik bodů hůře.
* A v roce 2020 bychom se měli dostat na evropský průměr?
To je mechanický propočet, který předpokládá, že náš růst bude stále vyšší o podobné procento, než je evropský průměr.
* To je ještě docela daleko.
Je to spíše ilustrativní, aby si člověk uvědomil horizont, v němž se pohybujeme, a že není možné „přes noc“ dohnat země, které se padesát let vyvíjely rychleji a lépe.
* Jaký je váš názor na reformy, s nimiž přichází tato vláda? Pomáhají růstu naší ekonomiky?
Když se budovaly základy tržní ekonomiky, centrální banka se snažila přispět k debatám mezi ekonomickými ministry. Dnes osobně akcentuji, že máme jistý mandát a vláda má jistý mandát. Protože chci, aby nám vláda neříkala, jak máme dělat měnovou politiku nebo jak máme provádět dohled nad finančním sektorem, snažím se, abychom respektovali mandát vlády a nedělali arbitra, jak mají reformy vypadat. Jsou to politická rozhodnutí.
* Jak vycházíte s politiky? V médiích se nedávno spekulovalo o tom, že z ČNB chcete odejít, protože prezident Václav Klaus jmenoval do bankovní rady Evu Zamrazilovou a zároveň viceguvernérem Mojmíra Hampla, což se vám příliš nelíbilo.
Já vím. Takové spekulace nemůžu vyvrátit. Nejde však o to, že bych hledal exit, nemám v úmyslu nikam utíkat. Byl jsem ministerstvem financí nominován na funkci šéfa Evropské banky pro obnovu a rozvoj, což jsem považoval za velmi specifi ckou příležitost. Přece jenom být jedničkou v takové mezinárodní instituci bylo lákavé.
* Kam se odchází z místa guvernéra národní banky?
Různě. Uvidíme.
* Tošovský odešel na post premiéra.
To už je moc politika. To, co dělám teď, nebo i ta případná funkce v EBRD, je pořád sice na hraně s politikou, ale dělat ji ještě nemusíte. Člověk s politickou sférou komunikuje, ale není její součástí.
* A to je výhoda.
Kdežto u premiéra to už bohužel neplatí.
* Jak vůbec hodnotíte Tošovského působení v politice?
Já myslím, že byla chyba, že se do ČNB vrátil.
* Měl podle vás zůstat v politice?
Mohl odejít jinam. Mohl dělat to co teď. Mohl odejít do nějaké komerční instituce. Jeho návrat centrální banku zpolitizoval. Teprve jeho rezignace to vyřešila. Až poté přestala být národní banka vnímána jako politický hráč.
* Existuje nějaké pravidlo, co by měl guvernér po uplynutí svého funkčního období dělat?
Guvernér je normální manažer.
* Může odejít hned do komerční sféry?
Jsou různé podmínky, jak dlouho a co člen bankovní rady nesmí dělat. V našem případě zákon nic takového nestanoví, ale máme interní dohodu, která říká, že máme karanténu šest měsíců.
* Už se těšíte, až skončíte?
Já to neřeším. Ta práce je pořád zajímavá. Vůbec se nedá říct, že bych se nudil.
* A nemrzí vás, že už nebudete při tom, když se bude zavádět místo korun euro?
Věřím, že až budu začátkem roku 2011 končit v ČNB, kus práce za těch dvanáct let tady za mnou zůstane. Pár výzev musím nechat i na svého nástupce.