(ČT 24 13.1.2009 strana 12, rubrika: 20:04 Ekonomika)
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Deset let od svého zavedení oslavila jednotná evropská měna, euro. Výročí si ve Štrasburgu připomněl Evropský parlament. Eurem se dnes platí v šestnácti ze sedmadvaceti zemí Unie.
Edita VALENTOVÁ, redaktorka
--------------------
Snahy o vytvoření měnové unie se objevily už koncem šedesátých let. Politici se ale domluvili teprve v prosinci roku 1991 v Maastrichtu. Tam byla později podepsána takzvaná Maastrichtská smlouva. Zavedení eura rozdělila do tří etap. První dvě byly pouze přípravné. Jednotlivé přihlášené země musely splnit podmínky pro jednotnou měnu. Takzvaná Maastrichtská kritéria konvergence. Až v prosinci roku 1995 to rozhodlo vrcholné zasedání Evropské unie v Madridu o zahájení třetí etapy.
Leopold, SURGA, náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku, ČNB
--------------------
Ta třetí etapa měnové unie ta vlastně začala fungovat právě k 1. lednu 1999, kdy bylo, kdy bylo zavedeno euro jako společná měna, tedy jako zúčtovací jednotka pro bezhotovostní platby.
Edita VALENTOVÁ, redaktorka
--------------------
Mincemi a bankovkami začali lidé platit až o tři roky později. Ty nahradily tak dříve platné měny ve dvanácti státech eurozóny. Postupně se k nim přidávaly i další. Naposledy začátkem tohoto roku Slovensko. Euroměnou platí ale také státy, které nejsou v eurozóně. Patří mezi ně Monako, San Marino, Vatikán, Andora, Černá Hora a nebo Kosovo. Podoba bankovek a mincí eura tak, jak je známe dnes, vznikla ve druhé polovině devadesátých let.
Leopold, SURGA, náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku, ČNB
--------------------
V podstatě se začaly ty jejich návrhy realizovat poté, co byla zahájena ta třetí etapa, to znamená po 1. lednu 99.
Edita VALENTOVÁ, redaktorka
--------------------
Ještě v říjnu 2000 stálo jedno euro jen osmdesát centů. V červenci 2008 dosáhlo naopak svého historického maxima. Přes jeden a půl amerického dolaru.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A euro bude i tématem dalších minut. Vítám zde Michala Brožka, analytika Raiffeisenbank. Pěkný večer.
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Brožku, euro slaví tedy deset let. Někteří euroskeptici na začátku neprognózovali euru zrovna dlouhou budoucnost a ti radikálnější dokonce tvrdili, že společná evropská měna vůbec nevznikne. Patřil jste k nim?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Tak, máte pravdu. Pamatuju si Miltona Friedmana nositele Nobelovy ceny, co říkal, že euro zkrachuje do dvou let, ale před deseti roky, to mi bylo, to jsem byl mladý student a myslím, že jsem měl vyhraněné názory, řekl bych, že jsem byl spíše euroskeptik. Možná ne až tak radikální, ale spíše euroskeptik.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže víceméně patřil?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Dá se to tak říct.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste tedy zhodnotil teď po těch deseti letech fungování eura, jak si euro vedlo na trhu, jak, zda splnilo vůbec účel, kvůli kterému bylo založeno?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Tak, já bych řekl, že euro je především dlouhodobý projekt. To, co můžeme hodnotit za tu dekádu, tak bych řekl, že spíše se dá hodnotit ten projekt jako úspěšný doposavad, rozhodně z toho pohledu, že nebyly naplněny ty, ty prognózy typu konce eura, skoro armagedonu, že z tohoto pohledu, bych řekl, že byla vytvořena měna, která je druhou nejobchodovanější měnou na světě, takže zatím úspěšný projekt, ale nevidíme zdaleka všechny dopady.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se euro vnímat i jako pevnou měnu?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Řekl bych, že ano. Když si vzpomeneme, když euro začínalo, tak velmi prudce znehodnocovalo proti dolaru, ale v těch posledních letech to bylo právě pravý opak. Euro velmi prudce posilovalo, jak jsem řekl, je to druhá nejobchodovanější měna na světě, to také o něčem svědčí, takže řekl bych, že jde o pevnou, stabilní měnu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme si teď detailněji rozebrat výhody a nevýhody eura, alespoň, co můžeme hodnotit za tu desetiletou dobu?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Tak, já bych na začátek řekl, že spíše můžeme snáze nyní hodnotit ty pozorované výhody, protože ty nevýhody, začnu tedy těma nevýhodama, mluví se o ztrátě měnové politiky pro ty konkrétní země, které mají euro, ale hodnotit, jak by se tyto ekonomiky vyvíjely bez eura, to je velmi těžké v tuto chvíli, říci, že ta která ekonomika by rostla rychleji, kdyby euro neměla, seriózně v tuto chvíli je velmi říci na jakoukoliv ekonomiku eurozóny. Na druhou stranu můžeme vidět výhody v té podobě, že každý, kdo cestuje, tak má určitý vyšší komfort při cestování. Rozhodně klesly transakční náklady spojené s konverzí jednotlivých měn bývalých členských, tedy bývalých zemí současné eurozóny, euro je stabilní měnou, což pro řadu členských zemí je výhodou, euro s sebou rovněž přináší, řekl bych, nízkoinflační prostředí spojené s nízkými úrokovými sazbami, zase pro řadu zemí i pro podniky je výhodné emitovat dluhopisy v eurech a přitom nenesou kurzové riziko.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, že dopady na ekonomiku jsou těžko změřitelné. Nicméně čistě teoreticky, vyplatilo by se třeba některé zemi odstoupit z eurozóny, nebo respektive vystoupit z eurozóny?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Já si to neumím v tuto chvíli ani moc představit, jak by se argumentovalo, protože opravdu sice dekáda je relativně dlouhá doba, ale aby jsme mohli zhodnotit to, o čem jsem mluvil, že tady pro některou ekonomiku by bylo výhodnější odstoupit nebo nemít tu společnou měnu, to by opravdu chtělo velmi silné argumenty v tuto chvíli, když už přijaly společnou měnu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále ale z těch sedmadvaceti zemí Evropské unie se platí pouze v šestnácti eurem. Například Velká Británie, která vlastně v Evropské unii už je velmi dlouho, se zdráhá vstoupit do eurozóny. Je to dobře, nebo je to špatně?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Bude záležet na Velké Británii. Já bych řekl, že možná teď v době finanční krize spíše jsou tendence možná spíš k přijetí eura, protože řadě zemí by se možná vyplatilo teď mít nějakou silnější měnu, než, než mají sami a využít tak existence eura k tomu, aby nemusely čelit nějakým prudkým kurzovým výkyvům, ale jak to bude vypadat za pět let, to je velmi těžko říct.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na budoucnost se chci právě teďka zeptat. To mi docela nahráváte. Jaká je vůbec budoucnost eura, teď zrovna v době, kdy se velké evropské ekonomiky dostávají do recese?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Já si myslím, že to je první pořádný test eura od té doby, co bylo zavedeno. Protože to, s čím se euro bude muset potýkat, je opravdu velký šok, který jsme tady neměli pěknou řádku let a jak se s tím ekonomiky vypořádají, jak se s tím smíří občané, teď, že některé ekonomiky se dostanou do recese, jak budou reagovat politici, to je opravdu otázkou na několik dalších let dopředu. A řeknu-li, že v době krize je možná příjemnější mít euro, ale určitě se vytvoří řada teorií, které budou ukazovat, že i kdyby ta která země neměla euro, tak možná zvládla tu recesi lépe.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední zemí, která do eurozóny přistoupila, bylo Slovensko, a sice počínaje tímto rokem. Jak si zatím vede? Vidíte tam nějaké problémy s přijetí společné evropské měny?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Já bych řekl z pohledu ekonoma, je zatím příliš brzo na hodnocení a problémy tam de facto nevidím.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Co Česká republika? Tady se stále spekuluje o tom, zda a kdy vůbec vstoupit do měnové unie, co si o tom myslíte? Zatím se říká, že by ten eventuální termín mohl být rok 2013. Je to z vašeho pohledu reálné?
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
O tom roku 2013 se mluví jako o tom možná nejbližším možném termínu, a tak bych k tomu i přistupoval. Je to nejbližší možný a tudíž je reálný, reálný termín přijetí eura. Já bych hodnotil pozitivně vůbec to, pokud se nějaký takový termín stanoví, protože ještě na začátku tohoto roku v první polovině jsme slyšeli, že euro ano, chceme přijmout, ale jestli to bude za čtyři roky nebo za deset, nikdo nechtěl říct.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám děkuji za váš komentář. Na shledanou.
Michal BROŽKA, analytik, Raiffaisen
--------------------
Děkuji, na shledanou.