(ČT 24 5.4.2009, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy nám naše, my vám vaše. Nesmiřitelní čeští političtí rivalové, tedy občanští a sociální demokraté, si v tomto týdnu ve sněmovně navzájem podpořili protikrizové návrhy na boj s ekonomickou recesí. Už o tom v Otázkách byla řeč. Stalo se tak zatím v takzvaném prvním parlamentním čtení. Největší šanci na schválení mají z opozičních návrhů zvýšení podpor v nezaměstnanosti a pak také slevy na /nesrozumitelné/ na dítě. Sociální demokraté jsou zase svolní s vládním návrhem na přechodné zrychlení odpisů firemního majetku kvůli nákupu majetku nového a s novelou, která má umožnit podnikům v insolvenci vyplatit zpětně zaměstnancům tři měsíční mzdy.
Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank /31. 3. 2009/
--------------------
My nejsme v krizi, v krizi jsou politici. Ekonomika je v recesi, tudíž je velice dobré si hlídat státní rozpočet, aby se nám nevymknul z rukou.
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů /ČSSD/ /31. 3. 2009/
--------------------
Některé ty návrhy vládní jsou příliš nákladné a přinášejí malý efekt a zrovna tak samozřejmě i opozice by měla doložit, že její opatření budou mít zejména multiplikační efekt, to znamená směrem k zaměstnanosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Definitivní rozhodování o tom, který protikrizový návrh, ať vládní či opoziční, uspěje a který ne, čeká Poslaneckou sněmovnu až v takzvaném třetím čtení. To by se mělo odehrát do konce dubna. Oba tábory i přes dohodu trvají na tom, že právě jejich návrhy jsou tím nejlepším receptem. Odbory mají pochopení pro vládní návrh na zrychlení odpisů a nejen pro ten.
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů /ČSSD/ /31. 3. 2009/
--------------------
To jsou ty návrhy, které vedou k podpoře vývozu, k podpoře urychlení nebo vratek DPH. To jsou věci, který těm podnikům asi, asi pomohou. Na druhou stranu myslím si, že naprosto mrhání prostředky je ten návrh na snížení pojištění. I z průzkumu Hospodářské komory, jak jsem viděl v Ekonomu, vyšlo, že je to nejméně podporovaný návrh mezi podnikateli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stínový ministr průmyslu sociálních demokratů Milan Urban v pátek ve sněmovně upozorňoval, že to jsou české banky, které mohou dál krizi prohloubit.
Milan URBAN, stínový ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/
--------------------
A jestli tu je nějaký druhý velký problém, tak je to chování bank v České republice. Dílčí opatření typu zrychlení odpisů, tak to je opatření, které je i naším opatřením a já nemám s tímto konkrétním opatřením souhlasit, nicméně byl bych rád, kdyby vláda nejenom legislativní cestou, ale hlavně exekutivní cestou řešila ty dva zásadní problémy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Opoziční komunisté chtějí návrat k daňové progresi, tedy k vyšším daňovým sazbám pro vyšší zisky. Vyšší daň by se podle nich měla vztahovat hlavně na velké firmy a vyměřovat by se měla spíš podle obratu než podle zisku. Naopak menší firmy by měly mít podle představ KSČM daň menší. Jaké protikrizové návrhy nakonec projdou, bude jasnější právě až koncem dubna. V jaké fázi je ale ekonomická recese v České republice a v Evropě právě teď? Dalšími hosty Otázek jsou viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Vítejte po čase.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobré poledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji, že jste přijal mé pozvání. Dále pak náměstek ministra financí Eduard Janota.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Hezké odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I vám děkuji, že jste přijal mé pozvání. A 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Vítejte po čase v České televizi, hezký dobrý den.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jako náměstek ministra pro státní rozpočet máte ta nejnovější data, protože to vidíte na výběru daní, na tom, jak funguje státní rozpočet. Když se podíváte na data z prvního čtvrtletí letošního roku, jak hluboké ty ekonomické problémy jsou?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobře, já bych to, já bych to zahrnul ještě trošku dále. My v současné době předkládáme na jednání vlády státní závěrečný účet za loňský rok, který v podstatě pro Českou republiku dopadá, dopadá dobře. My tam z pohledu maastrichtských kritérií skončíme deficitem veřejných rozpočtu asi 1,6 % a státní dluh bude, bude zhruba 1,1 bilionu korun. To je věc jedna. Nicméně už v tom posledním čtvrtletí loňského roku byly, byly tendence, které jednak snižovaly inkaso daní, jednak zvyšovaly výdaje, čili zhoršovaly tu pozici. Daleko, daleko odlišná je situace letošního prvního čtvrtletí, kdy my jsme provedli celou řadu opatření, teda ministerstvo financí spolu s vládou. To znamená, že jsme zablokovali rezervní fondy ve výši 30-ti miliard nebo 31-ti miliard, které mohly být teoreticky použity ještě výdajově v letošním roce. To je první věc a vláda přijala opatření, která mají v rámci vládního balíčku dopad na rozpočtové výdaje nebo respektive snížené příjmy rozpočtu ve výši asi 28 miliard. Navíc navýšila téměř o 7 miliard podporu v nezaměstnanosti, protože ty rozpočtované položky jsou téměř vyčerpány. No a chci říct, že za této situace rozpočet skončil zdánlivě, zdánlivě dobře v prvním kvartále, ale to říkám zdánlivě, protože deficit je 2,6 %, ale musíme vzít do úvahy, že právě i 31 miliard tam bylo napumpováno z jiných zdrojů, čili to nejsou daňové příjmy, to nejsou příjmy, s kterými jsme jaksi standardně počítali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je ten polštář, o kterém mluvíte. Chápu-li to správně, tak výpadek daňových příjmů jen za první čtvrtletí letošního roku, jak se odráží z reálné ekonomiky, je 30, minus 30 miliard.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Můžeme, můžeme to tak, můžeme to tak charakterizovat, protože všechny základní daňové položky prostě mají horší plnění než v minulých letech, to znamená z toho pohledu sezónního, všechny položky jsou v podstatě daleko, daleko, daleko od záměrů, na kterých je postaven rozpočet. To znamená, že lze očekávat, že ten odhad daňových příjmů v letošním roce, pokud se nezmění trendy v ekonomice, pokud se hlavně nezmění trendy v zahraničí, poněvadž my jsme velmi, řekl bych, zásadně závislí na tom, jak budeme exportovat, taky ten propad exportu na struktuře HDP je nejmarkantnější a na investicích, takže dá se očekávat, že ten deficit prostě bude přes 120, 130 miliard. Z toho můžeme usoudit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená daňový výpadek, teď mluvíte o deficitu státního rozpočtu?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já mluvím o deficitu, protože daňový výpadek a deficit v podstatě bude totéž. Dá se předpokládat, že resorty ty výdaje, které, které mají, utratí. Už jsme asi 5 % výdajů zavázali. Ty se právě použily na posílení těch, těch úhrad, respektive těch plateb aktivní a pasivní podpory v nezaměstnanosti. Takže, nevidím velký prostor v dalších škrtech v rámci výdajů. Tudíž výpadek příjmů, ten zhorší v zásadě to saldo rozpočtu, které může někde skončit kolem těch 120-ti, 130-ti miliard korun. To znamená, budeme nad hranicí 4 %, budeme poměrně daleko od kritéria, které umožňuje vstup do systému směnných kurzů. Ale chci říct, že situace jinde je ještě horší. Průměr zemí EU odhaduje ten výpadek deficitu veřejných rozpočtů, myslím, někde kolem 4,5 %. To znamená, to je situace ještě relativně, relativně slušná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nejnovější informace Eduarda Janoty, tedy překročení maastrichtských kritérií zhruba o 1 %. 4 % letos. Ale to je ta nezbytná podmínka, že by první čtvrtletí se opakovalo ve druhém, třetím, i čtvrtém čtvrtletí. Je taková chmurná vize podle vás, pane viceguvernére na místě? Nebo v jaké fázi, vzpomenete si, když jste tady byl před čtvrt rokem, tak jsem se vás ptal, v jaké fázi podle vás je ona globální ekonomická recese a její dopad na Česko.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak ty čerstvý data naznačují trošičku to, že, že bysme měli být plus minus v podobných fázích, ale už ne v horších. Říkám to velmi opatrně. A to koneckonců zas není ta nejhorší možná zpráva, kterou dostáváme. Takže, já bych to zase v tomto smyslu tak nedramatizoval. Pakliže prostě dojde k tomu, že, že budeme na tom s výstupem plus minus zde, tak je to ještě stále něco, s čím jsme schopni se vyrovnat a ta ekonomika je schopná se vyrovnat a je to vize, která, která mně zase tak dramaticky neděsí. Prostě se dostáváme někde tam, kde mluvil guvernér. Uvidíme, jaká bude příští naše prognóza, ale někde prostě minus /nesrozumitelné/, což zní sice nedobře, ale uvědomme si, že to znamená, že výkon ekonomiky bude odpovídat prostě výkonu v polovině loňského roku, jo, to není tragédie, že jo, to je prostě přežitelné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to a to, ten schodek? Protože Česká republika, o tom jsme se tady také spolu bavili několikrát, v dobách dobrých, tedy v dobách významného ekonomického růstu, si nenechávala peníze na ony horší časy, které teď přišly, to znamená, že se bude prohlubovat státní dluh, pokud skončí státní rozpočet těmi 130-ti miliardami.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak samozřejmě. Prostě to není ani o tolik o těch minus 4, je o tom, že ty minus 4 budeme realizovat v době, kdy se některé vyspělé země prostě masivně snaží financovat na úkor deficitu. To znamená, že na ten trh dávají masy, masy dluhopisů a to samozřejmě i nám zhoršuje, zhoršuje ty podmínky, za kterých ten schodek budeme financovat a zhoršuje i pravděpodobnost, že ho ofinancujeme snadno a bezbolestně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceprezidente, podíváte-li se na ta data, která máte vy k dispozici jako Svaz průmyslu a dopravy, dá se říci, že asi to nejhorší je i za českou ekonomikou v současnosti a že teď se budeme bavit spíš o délce té stagnace toho propadu ekonomiky?
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Nejsem Sibyla, co odpovím. Za prvé. Za druhé, je to velice těžké a složité prognózovat, protože různá odvětví a různé obory české ekonomiky a českého průmyslu jsou na tom různě. Je faktem, a to je potřeba říct za podnikatelskou sféru jasně a důrazně, zatím jsme si museli drtivou částí pomoct sami. Majitelé, top management a tam si zpravidla, doufám, že každý nechal ty kvalifikované zaměstnance, zbavil se nepotřebného majetku, nepotřebných lidí a pomáhali jsme si sami. Musím říct upřímně, že vláda nám toho moc nepomohla a Poslanecká sněmovna je dneska v troskách, to si myslím, že je to největší neštěstí, které mohlo podnikatelskou sféru potkat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám ale tady řekl, že například podnikatelskou sféru automobilový průmysl začínají teď stimulovat ty pobídky, které přicházejí ze zahraničí.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já jsem schválně říkal, že jsou různá odvětví. Automobilový průmysl má to velké štěstí, že rozumní lidé v Německu a jinde pustili šrotovné a prostě nahecovali tu koupěschopnost občanů a to naštěstí dalo práci českým firmám. Doufám, že šrotovné schválíme i u nás, i když vím, že pan ministr Kalousek říká, že to je nesystémové opatření, ale probudí to tu českou povahu a tu chuť si ty auta koupit a znova to pozvedne průmysl automobilový. Ale hlavně to povzbudí ty subdodavatele, malé, střední firmy, a to si myslím, že to je to nejzákladnější oživení, které bysme měli říct. Druhá věc k tomu oživení, co se mi líbí a musím pochválit ministerstvo práce a sociálních věcí, za tu akci spuštění 23. března programu pro vzdělanost lidí, ty dva fondy spuštěné z evropských peněz v rozsahu skoro 2 miliard na každý fond. Jsou mimořádně dobré, protože platit z firemních peněz flákání vlastních lidí za 60 % mzdy doma, aby přestávali chuť pracovat nebo ztratili chuť k práci, si myslím, že by bylo to největší neštěstí, co by nás potkalo. Čili, z těchto věcí mám radost. Ale ostatní se mi moc nelíbí. Zrychlené odpisy, to tam, co jsem slyšel pana ministra Urbana, to nevymyslel on, podnikatelská sféra měla své balíčky vymyslené už v říjnu, v listopadu. My jsme na to nepotřebovali ani vládu, ani NERV, ani poslance.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tady, tady něco nesedí. Já tady trošku musím oponovat, protože vláda určitě udělala pro podnikatelskou sféru hodně. Vláda prostě má připravenej koncept. Je otázkou, do jaké míry projde parlamentem, do jaké míry prostě snížení pojistného, do jaké míry, do jaké míry prostě odpisy, upuštění od záloh a tyhle věci, které vyžadují prostě zákonnou legislativu potřebnou, projdou. Podle mého názoru nejhorší bude, pokud se bude stavět určitý kompilát návrhů prostě, který více preferuje poptávku, než ten, který více preferuje nabídku. Přece je známo, že vládní návrh, který byl vypracován ve spolupráci s NERVem, z 75-ti % generuje tu nabídkovou stranu ekonomiky. Na druhé straně sociálnědemokratický návrh spíše tu poptávkovou. Takže, nejhorší bude, když ve smyslu myslím dopadu na veřejné rozpočty, kdyby se tyto dva kompiláty spojily a pak jsme zjistili, že toto vlastně nejsme schopni ufinancovat. Čili, tady bude důležité, jak tato debata, zajisté velmi důležitá, protože je to otázka i, řekněme, politického přístupu, otázka odborného pohledu na věc, jestli preferovat to, či ono. Takže, já si myslím, a to jsem chtěl jenom říct, že vláda udělala pro toto řešení krize dost a možná šrotovné je věc, kde není shoda a prostě, když si uvědomíme prostě, koho tímto podporujeme, že vlastně bychom prostě podporovali produkci asi 5 % automobilů vyrobených u nás a prodaných našim občanům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, když jste řekl výpadek jen za první čtvrtletí, což jsou vaše nejnovější data, protože máme začátek dubna, tak pracujete teď při tom prvním čtvrtletí s jakým propadem ekonomiky, české ekonomiky? Miroslav Singer mluvil o 2 %, což se teď zdá jako nejpravděpodobnější varianta, tedy 2 % pokles HDP, což z pohledu Miroslava Singera zas není tak závažný, závažný propad.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To je v podstatě, to je v podstatě tento, tento dopad. Kdybych to měl zhruba říci řečí čísel ekonomického poklesu, tak to jsou ty 2 %. Pro nás bude, pro nás bude důležitá ještě jedna věc. My pochopitelně na to budeme muset reagovat. Obávám se, že to nepůjde jinak než i legislativní cestou, protože náš, řekněme, zákonný rámec pro krytí takto vzniklého deficitu bude muset být upřesněn. My nejsme v podstatě schopný řešit a pokrýt deficit, řekněme, do 100 miliard v letošním roce, ale vše, co bude nad 100, už budeme potřeba prostě zákonné zmocnění. Čili, v té.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že nová vláda, která přijde, tak předloží do Poslanecké sněmovny.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Zcela určitě, zcela určitě, podle mého názoru zcela určitě poté, co budou přijaty prostě balíčky, ať už bude více preferován vládní, nebo bude více přebráno z toho druhého, opozičního, řekněme, balíčku, tak zcela určitě bude mít takový dopad na deficit rozpočtu, že bude muset se tím zabývat i parlament minimálně z pohledu toho krytí deficitu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zástupci Evropské unie se koncem týdne na jednání ministrů financí Evropské unie v Praze ostře postavili proti dávání střední a východní Evropy do jednoho ekonomického pytle, když budu citovat. Zároveň ale k tomu může přispívat česká vládní krize a srovnávání s Maďarskem, které na tom není ekonomicky nejlépe, a přitom i v Maďarsku zuří ona vládní krize. Česku a dalším zemím regionu vadí, že jsou v zahraničních médiích už delší dobu často spojovány se státy, které mají v současné hospodářské krizi existenční problémy. Tady jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska, připomeňme si je.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/ /3. 4. 2009/
--------------------
Některé země nesou rizika vyšší, některé země nesou rizika nižší, ale je absolutně falešné hodit to do jednoho regionálního pytle.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To koncem týdne řekl český ministr financí Miroslav Kalousek na zasedání ministrů financí evropské sedmadvacítky tady v Praze. Nakolik už teď vlastně poškozuje českou ekonomiku, pane viceguvernére, z toho vašeho pohledu? Protože i Česká národní banka několikrát říkala, ohrazovala se proti těm zprávám v zahraničních médiích, ale teď česká vládní krize bezesporu zase asi přispěla k tomu, aby.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, nějak zvlášť, bude-li rychle řešena, jo. Vy přece víte, že média fungují, média si vezmou tu negativní zprávu, což je to, co potřebujou - česká vládní krize - a pak už ji pro vyvážení ochotně okomentujou. Ale Česko je jako na tom jedna z nejlíp, je to země, která má stabilní finanční systém, relativně slušnou pozici. Přesně takhle byla ta krize komentována přesně v těch médiích, se kterejma se před tím hádali o to, jestli, jestli je střední Evropa jeden prostě katastrofální region, nebo ne. Prostě proto, že pro ně už to byla ta negativní zpráva. A pak, když se jste se podíval do Financial Times nebo do podobných periodik, tak jste tam našel - ale přitom Čechy jsou na tom jako vlastně relativně dobře. Takže, vono to funguje trošku jinak. Něco jinýho by samozřejmě bylo, kdyby ta krize nebyla řešená nějakou dobu, kdyby tady se začaly rozpadat rozpočty vlivem toho, že de facto by vládla Poslanecká sněmovna prostřednictvím nějakého kompilátu tak, jak tady říkal náměstek, kdyby prostě nebyla jasná cesta z ní ven, jo, tak to si myslím, že by byla jiná situace. Ale v tuto chvíli si nemyslím, že nás nějak dramaticky poškodila.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dovolte mi doplnit pana Singera i pana, pana ministra Kalouska tady v tom šotu, který byl. Co charakterizuje prostě ty země, o kterých říkáme, že jsou v daleko horší situaci, Lotyšsko, Maďarsko, nechci dál jmenovat? V podstatě minimálně tři věci - hluboký ekonomický pokles, neschopnost pokrývat vlastní deficity emisemi dluhopisů vydávaných ani doma, ani venku a za třetí prostě problémy s tím, že je tam velká zadluženost v zahraničních měnách. Ani jeden z těchto atributů v takovém rozsahu v České republice není, tudíž to nás právě odlišuje od těchto zemí, se kterými jsme často neprávem, jak bylo někde naznačeno, dáváni do jednoho pytle.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Což neznamená, že se tam nemůžeme.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Musíme dělat vše proto, aby to, abysme se tomu vyhnuli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dostat. Jaroslav Hanák.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Můžu k tomu? To, co jste tady říkali, máte pravdu. Ale ten základní signál, že byla odvolaná nebo byla vyslovená nedůvěra vládě v době českého předsednictví jako v zahraničí, minulý týden jsem byl celý týden v Ženevě na zasedání, vyzněl velmi špatně pro tuhle zemi. Můžeme si o tom myslet, co chceme, to je strašně špatný signál.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale dáme-li stranou ještě další věc, tak tady Eduard Janota jasně řekl, a propos vy asi už připravujete nějaké kontury státního rozpočtu na rok 2010, to bude na nové, nové vládě. Ten stav, příprava státního rozpočtu na rok 2010 bude komplikovanější než na ten státní rozpočet na letošní rok?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak ta technika sestavování rozpočtu je, je daná, tam není, není, se nic nezmění. Nicméně pochopitelně my máme velmi rozkmitané ty ekonomické parametry, z kterých vycházíme. Prostě bude letošní rok minus 2, pak bude příští rok ekonomický růst stejnej, nebo bude, bude se blížit 0? Čili, to jsou základní věci, protože od se odvíjí, od toho se odvíjí daně a od toho se bude muset odvíjet i výdajová politika. Ta výdajová politika podle mého názoru, pakliže nebudeme chtít skončit v obrovských deficitech, tak bude muset být v určitém smyslu běžných výdajů prostě úsporná. Pochopitelně je rozdíl, jestliže, jestliže se ze státního rozpočtu více utrácí na investice, které mají multiplikační efekty, než že si prostě ty prostředky takříkajíc projídáte. To znamená, asi, ale to je věcí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy zatím pracujete, s jakým číslem vy zatím pracujete v souvislosti s vývojem ekonomiky v roce 2010?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
My, my máme předložit materiál do vlády až někdy koncem dubna, takže jako já bych teďka nechtěl předjímat žádné, žádné odhady. My pochopitelně budeme čekat na poslední data, která, která budou, protože vláda na tom prvním jednání vlastně schvaluje ty základní kontury rozpočtu, měla by schválit základní priority, který ten rozpočet bude mít, měla by schválit určitě, řekněme, základní vztahy ve vztahu k municipalitám a podobně. Čili, toto je otázka detailních propočtů, které vyjdou z ukazatelů inflace, ekonomického růstu, nezaměstnanosti a podobně. To už je stejně jako otázka těch jednotlivých kapitol dalších, dalších rozpočtových prací, které budou ukončeny, řekněme, někde, nebo respektive, které musí být ukončeny tak, aby vláda, kterákoliv vláda bude vládnout, předložila rozpočet do 30. září do sněmovny. To je prostě úkol, který vyplývá ze zákona a tam prostě z toho nejde, nejde nějak uhnout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může pro novou vládu, pro tu případně administrativní vládu, být to, čeho nejsou politici schopni, to znamená úspora výdajová, úspora výdajů, jak tady říká Eduard Janota, pane viceguvernére, nebo je, řekněme, pravděpodobné, že opět se budou tisknout peníze i v roce příštím, protože deficit zase může překročit hranici 100 miliard?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Počkejte u nás se deficit nefinancuje tisknutím peněz. Tak daleko nejsme a doufám, že ani nebudeme, jo. To pro jistotu u nás se deficit financuje tím, že si ty peníze stát půjčuje.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
My emitujeme pokladniční poukázky a dluhopisy střednědobé a dlouhodobé. V podstatě dneska ten podíl je takový asi, že, já nevím, 7 % deficitu je kryto, je kryto úvěry od Evropské investiční banky, to jsou zejména ty velké infrastrukturální projekty. 20 % řádově, 19, 20 jsou pokladniční poukázky a zbytek jsou střednědobé a dlouhodobé dluhopisy, které.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ona je otázka, jestli se prodají, jestli se prodají a jak.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
No, musím říct, že, musím říct, že my jsme v minulých, v minulém týdnu emitovali, v minulých 2 týdnech emitovali. Ty emise dopadly tak, že naši poptávku uspokojili, nicméně prostě patnáctiletý dluhopis za 6,13, respektive desetiletý za 5,6, to je určitý nápor na obsluhu dluhové služby. To znamená, to implikuje určitou, určitý odhad, že naše náklady, které máme v rozpočtu, úrokové náklady na obsluhu dluhu budou řádově minimálně o 3 miliard, možná, možná i více budou vyšší. Čili, má to své souvislosti. Nicméně my nemůžeme riskovat a nemůžeme prostě zavírat oči před situací a čekat, co bude náhodou dál. Takže, i z toho důvodu i z toho důvodu jaksi jsme se rozhodli takto, ty výnosy, které nám nabízeli investoři na domácím trhu, byly to fixní emise, desetileté, patnáctileté, akceptovat. Takže, ta věc je trošku složitější.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hospodaření státu tedy do budoucna jako možné riziko toho makroekonomického vývoje.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Počkejte, to se ptáte mě? Já nemám s hospodařením státu mnoho společného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ne, ale jste.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ani nejsem politický analytik, abych odhadoval, jak budou hospodařit budoucí vády a která zde bude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale zase vás, promiňte, jako viceguvernéra centrální banky vás čeká na podzim s vládou, nevíme sice s jakou, ale na podzim vás čeká jednání o přístupu České republiky do eurozóny, tedy ona společná strategie. A tam setsakramentsky je jednou z důležitých věcí hospodaření státu. Takže, se vás to jako centrální banky týká. Byť jasně jako centrální banka říkáte, je to politické rozhodnutí.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, my ho jistě budeme komentovat, ale v tuhle chvíli je tu vláda v demisi, my nevíme, jak bude vypadat nová vláda, ani jak bude složená. Upřímně řečeno, zjevně nevíme ani kdy my se budeme s tou novou vládou na to téma bavit, jo. Ale v tuhle chvíli, že bych byl schopný jako tady něco říkat o budoucím hospodaření nějaké budoucí vlády, o které nevím, kdy bude a jak bude vypadat, to teda přeceňujete naše schopnosti poměrně dramaticky.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ale možná jednu poznámku k tomu. Jistě, jistě 1. listopadu nějaká vláda řekne, neplníme kritérium deficitu veřejných rozpočtů, takže prostě vstup do systému směnných kurzů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Se odsouvá.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Není možný, se logicky odsouvá. Je otázkou, jestli, jestli ta situace bude, bude dramaticky jiná nebo taková, abychom v, řekněme, 1. listopadu v roce 10 byli schopni říct, že už plníme kritérium a ten, ten vstup do systému směnných kurzů je možný. Čili, toto já myslím, že národní banka nic dramatického nemůže přinést tady v tom.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale on to je velmi, velmi, řekněme, pravděpodobná varianta, že se právě rokem 2009, možná rokem 2010 a hospodařením státu vstup do eurozóny odsune, což kritizuje právě Svaz průmyslu a dopravy, protože ten naopak i v této situaci říká, prosím vás, přijměte euro.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já nejdřív k tomu, k těm rozpočtům. Ta vláda bude mít tak strašně malej mandát, že samozřejmě si nedovolí ani nechat zpracovat od financí ani pro budoucno nic jiného než dopady balíčků, ať už tam budou zrychlené odpisy, cokoliv jiného, snížení sociálního, některé nesmyslné nebo nezdravé sociální dávky. A navíc v těch výdajích, jak říkal Eda Janota, tam přece budou věci jenom na vědu, výzkum možná, možná na vzdělanost a možná na dopravní infrastrukturu. Všechny ostatní výdaje asi budou muset být omezeny. Vždyť tam budou dopady z těch balíčků, rok 2009 a 2010, takže co to bude za rozpočet. Vždyť tam skoro žádný manévrovací prostor nebude. Tak neříkejme, jako že, jako budeme na tom, nějak zvláště se na to dívat, nějak zvláště na tom pracovat. Já nepodceňuju tu práci jako byrokratickou, ale tam skoro žádná šance něčeho jiného není. Co se týče eura, je samozřejmě špatně. Já se vrátím k loňskému roku. Všecko jsme plnili, nevyhlásili jsme, hrubá chyba, já si nemůžu pomoct. Mohli jsme říct 2012, 2013, teď jsme se na tom mohli zamýšlet, ale měli jsme prostor. Proč ne?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Kdybysme řekli 2012, 2013, tak můžete zapomenout i na zrychlený odpisy, můžete zapomenout na šrotovný, můžete zapomenout na cokoliv, co chcete prostě proto, že na to nebudou peníze. Anebo zažijeme tu pěknou, radostnou krizi, kdy nesplníme ten termín z rozpočtovýho hlediska a vymácháme se v tom jako baltici. Není možný říkat jako na jedný straně šrotovný a další a pomozte a na druhý straně říkat a chceme euro. To prostě nejsou konzistentní zprávy.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já chápu tlak podnikatelské sféry na euro, ale.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
To jsou v uvozovkách drobný, ty firmy si stejně musí pomoct sami. Nedělejme z toho zázraky, že se pomáhá firmám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale, promiňte, ale ještě nemáte, ještě nemáte ani drobné a už jste na 130-ti miliardách podle posledního odhadu Eduarda Janoty, tedy překročení té čtyřprocentní hranice a ještě ty záměry nejsou.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Prostě pravidla, pravidla pro vstup do eurozóny jsou dána, já si myslím, že je nikdo nezmění. Takže, dokud nebude zřetelné a jasné, že v jistém roce jsme schopni se dostat pod 3 %, tak se s náma o vstupu do systému směnných kurzů nikdo ani nebude bavit. To je, to je můj dojem. Pakliže se nezmění pravidla, ale to, myslím, dneska nikdo nečekáte.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, pro vás jako centrální banku jsou podstatná ona inflační rizika, která vy, vy především zkoumáte. Když se podíváte na vývoj a měl byste odhadnout budoucí vývoj české ekonomiky. Teď vidíme, že ona recese přináší ztlumení inflace. Je to riziko pak vystřelení inflace v době, až ekonomika půjde nahoru, hodně velké z vašeho pohledu jako centrální banky?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že v tuhle chvíli jsme, jsme schopní reagovat. Ten kurz, který jsme chvíli zažili na hodně slabých úrovních, se principiálně vrací za prvé někam, kde, kam právem náleží, to znamená, dává ekonomice nějakou výhodu na srovnání se s tím vývojem. Ale současně není, není nějak extrémně slabý. Ta inflace na příští rok nevnímáme, nějaký velký hrozby nevidíme. My se díváme tak rok a půl dopředu, že jo, podle toho děláme měnovou politiku. Ale myslím, že teď jsme komentovali, že je ta situace plus minus vyrovnaná. Samozřejmě ona se prostě mění dramaticky rychleji než, než v těch klidných letech, který jsme zažívali před tím, ale zatím prostě ten prostor na to reagovat měnovou politikou je a zase, zaplaťpánbůh, na rozdíl od jiných můžeme, máme prostor nahoru i dolů, nemusíme jít prostě do něčeho extrémního, podle toho, jak se situace vyvine.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale to riziko možné ustřelení inflace, až se ekonomika začne odrážet ode dna, že by ta inflace zase se vrátila někde k těm hodnotám, které, kterých jsme byli svědky před víc než rokem, kolem sedmi.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ale uvědomte si, uvědomte si.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Pozor, ale to bylo skoro /nesrozumitelné/ DPH přece, výrazným způsobem.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Uvědomte si, jak ten rok dopadl. V průměru byla inflace 4,3, z toho více méně 2 % byly daňové změny, čili se dostáváme, pardon, 6,3, minut 2 %, to znamená 4,3. My jsme měli, my jsme měli 3 + minus 1 jako cíl a měli jsme ztrojnásobení cen ropy během, během jednoho kvartálu a dramatickou změnu cen potravin v důsledku nikoliv světové hospodářské situace, ale neúrod, které prostě můžou jednou za čas přijít. Přesto jsme se de facto dostali velmi blízko tohoto tolerančního cíle, jakmile vezmeme ven ty daňový změny, který tam byly. Čili, ta schopnost reagovat v tomto smyslu na vývoj, na vývoj tý ekonomiky existuje. Pochopitelně, kdyby se nám zase jako přes, během jednoho kvartálu ztrojnásobily ceny, ceny ropy, tak to by zase zřejmě znamenalo, že nějak lehce ustřelíme. No, ale zase takovýhle jevy se nedějou zas tak často.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To už jsou velký spekulace tohle. Já si myslím, že ta inflace v tom, v tom zvratu, v tom zlomu oživení ekonomiky nebude problém podle mého názoru.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
I když s oživením ekonomiky, pozor, ta ropa poroste, jo, abysme věděli, jako o čem se bavíme, jo.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ne, ale bavíme se o tom, že ropa letí z 50-ti na 150.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Očistíme o daně, tak si myslím, že to je srovnatelný, ta inflace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já děkuji dalším hostům Otázek, kterými byly viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Přeji vám hezký zbytek neděle a někdy příště na shledanou.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Děkuju, vám také.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Náměstek ministra financí Eduard Janota. I vám děkuji za rozhovor.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Děkuji také.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A stejně tak i 1. viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavu Hanákovi.
Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Děkuji. Příjemné odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vám, divákům děkuji, že jste dívali na dnešní Otázky. Ty další odvysíláme opět příští neděli ne, ale za 14 dnů, protože příští týden jsou Velikonoce. Užijete si Velikonoce bez politiky. Otázky tedy až 19. dubna od 12.00 hodin. Zůstaňte ale se čtyřiadvacítkou, protože na čtyřiadvacítce uvidíte další část speciálu druhý den Baracka Obamy v České republice a v Praze. Připomeneme si a uvidíte reprízu Obamova vystoupení na pražském Hradčanském náměstí, také tiskové konference Baracka Obamy, José Manuela Barrosa a také českého premiéra Mirka Topolánka v pražském Kongresovém centru a uvidíte i vystoupení Baracka Obamy na úvodu onoho summitu, neformálního summitu Spojené státy americké - evropská sedmadvacítka. Teď zprávy na čtyřiadvacítce. Zůstaňte s námi.