(ČT 24 8.2.2009, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Týden špatných zpráv, to je právě končící týden v české ekonomice. Zdá se, že zprávy dobré jsou teď v ekonomickém zpravodajství nedostatkovým zbožím. Například jsme se dozvěděli, že v prosinci skončil český zahraniční obchod bezmála dvanáctimiliardovým schodkem. To je meziroční zhoršení o devět miliard. Podle ekonomů to vypovídá o velkém propadu českého exportu. Koncem týdne Česká národní banka upravila svoji prognózu letošního vývoje tuzemské ekonomiky.
Ještě v listopadu centrální banka odhadovala letošní růst o necelá tři procenta. Guvernér Zdeněk Tůma teď mluví o záporné nule. Opravená prognóza centrální banky vede k přepočítávání i ministerstvo financí, které ještě před čtrnácti dny odhadovalo kladný jednoprocentní růst české ekonomiky v letošním roce.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V dané chvíli ministerstvo financí analyzuje, propočítává i variantu případného teoreticky možného poklesu HDP o dvě procenta.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Realita se podle mého názoru může pohybovat někde kolem nuly, kolem, řekněme, stagnace české ekonomiky v roce 2009 a i stagnaci bych v tuto chvíli pokládal za spíše přání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, o slábnoucí ekonomice svědčí i poslední čísla ze zahraničního obchodu. Ten v prosinci skončil se schodkem téměř dvanácti miliard korun.
Helena HORSKÁ, analytička Raiffeisenbank
--------------------
Český vývoz už nebude táhnout českou ekonomiku ve směru růstu a naopak, ale může způsobit její pokles.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Centrální banka se snaží propad české ekonomiky zmírnit. Ve čtvrtek znovu sáhla ke snížení úrokových sazeb, které jsou na čtyřletém minimu. Hlavní úroková sazba je teď na jednom celém a tři čtvrtě procentu. Co bude dál?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já sám si netroufám předjímat, jakým směrem bude další pohyb úrokových sazeb a kdy tomu tak bude.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Mirek Topolánek sestavuje za pomoci Národní ekonomické rady vlády protikrizový plán. Jedním z doporučení je podpora malých a středních podnikatelů, a to ze záloh evropských strukturálních fondů.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Přichází do úvahy, do úvahy takto využít zhruba dvě stě, dvě stě milionů euro.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protikrizové plány představily či představují vlády i v jednotlivých zemích evropské sedmadvacítky.
Náměstek ministra financí Eduard Janota koncem týdne připustil, že pokud česká ekonomika letos poklesne o dvě procenta, přesáhne schodek státního rozpočtu sta miliard korun. Dalšími hosty Otázek jsou guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. I vám přeji hezký dobrý den.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ještě jednou vítám profesora Jana Švejnara z Michiganské univerzity. Vítejte.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Týden co týden jsme svědky zhoršujících se prognóz a výhledů české ekonomiky. Dá se to podle vás, pane guvernére, chápat i tak, že ještě nevíme, v jaké fázi té ekonomické krize vůbec jsme, když sledujeme prognózy ať už ministerstva financí nebo centrální banky, které jsou zhoršující se?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak máte pravdu, že někdy to vypadá, jako by se všichni předháněli, kdo řekne horší čísla. Nicméně skutečnost je taková, že od loňského podzimu opravdu došlo k významnému zhoršení a to zhoršení především v zahraničí a ve vyspělých zemích, takže i to se odráží. Tady česká ekonomika se nemůže vyhnout, jsme velmi otevřenou, otevřenou ekonomikou a ten dopad to na nás má. I to je důvod nebo to je hlavní důvod, proč ta naše prognóza vypadá významně jinak, než vypadala na podzim.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ty zhoršující se prognózy, před tím léta optimismu a předháněli se makroekonomové a analytici v tom, kdo vymyslí hezčí prognózu v uvozovkách, teď to berte v nadsázce, to, co říkám. A teď zároveň týden co týden špatné zprávy. nemůže to prohlubovat nedůvěru a vlastně podvazovat ekonomiku, nejen globální, ale i českou, pane profesore?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Samozřejmě, že toto činí. A, myslím, ten úkol je, jak zlomit, jak změnit očekávání a především ve světě, ale samozřejmě i u nás.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká jsou teď největší rizika toho, co může ještě zahýbat s českou ekonomikou, když nevíme, v jaké fázi oné ekonomické krize jsme, pane prezidente?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Tak podle mě ty ... my musíme především odstraňovat příčiny problémů a ty leží za našima hranicemi. To je bod jedna. To znamená, na to se musíme soustředit. Druhý, musíme se soustředit na to, abysme sami nezhoršovali tu situaci. A co se týče vnitřní situace, podle mě je to druhotná platební neschopnost, která v podstatě dneska může výrazně, co se týče podniků, zhoršit jejich fungování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to teď to největší riziko, které ještě víc může prohloubit tu Českou národní bankou odhadovanou recesi?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Co se týče domácí scény ano. Co se týče tý evropský scény, tak je to prostě nárůst protekcionismu a je to to, že prostě my jsme už někdy rok a půl, dva roky zpátky říkali, až bude hůř, tak prostě takový ten ekonomický nacionalismus bude mít navrchu. A podle mě česká vláda má unikátní příležitost, předsedáme Evropské unii a je prostě na nás, abychom vystoupili, předložili řešení pro Evropu. To je bod jedna. A bod dvě, prosazovali to, co máme, jako klíčový parametr pro naše předsednictví. To znamená trh bez bariér, otevřená Evropa. Pojďme za tím, nebuďme pasivní, buďme výrazně, výrazně aktivnější. Já si myslím, že jestli dneska nezastavíme to, co třeba říká pan Sarkozy, ale ono to zaznívá i od jiných, jestli se prostě neozveme a necháme prostor takovýmhle, řeknu, hloupým výrokům, tak pochopitelně oni se stanou časem legitimní a tu situaci budou výrazně zhoršovat. To znamená, my musíme hledat řešení venku výrazně aktivněji, máme k tomu podmínky, máme k tomu i docela slušné partnerství s Německem. To znamená, myslím si, že tady ta určitá historická spolupráce navázána být může a podle mě i je. Ale je potřeba být výrazně aktivnější a jít směrem ven. A když se nám podaří vyřešit ten problém, který je mimo naše území, tak pochopitelně česká ekonomika, protože má zdravé banky, tak je schopna se prosadit a musíme tohle to vzít jako určitou příležitost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste si symbolicky vzdal diář předsednictví, českého předsednictví. K tomu se, k tomu se ještě záhy tedy dostaneme. Bavme se zatím o ekonomice české. Druhotná platební neschopnost, je to i z pohledu vás jako centrálních bankéřů teď největší riziko, které ještě může přispět k tomu, že za pár týdnů budete dávat další makroekonomickou prognózu, kde půjdete s hloubkou recese níž?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Ne, tak je to, jak říkal pan prezident Míl, je to věc, která se týká domácí ekonomiky, ale ten klíč k tomu řešení leží v zahraničí. V těch posledních měsících ke zhoršování prognóz docházelo zejména v důsledku slabšího vývoje v zahraničí. Když si vezmete, před pár měsíci, svým způsobem před pár týdny ještě většina lidí a většina analytiků očekávala, že i vyspělé země porostou, aspoň že to bude kolem nuly, ale dneska už se předpokládá poměrně výrazný propad, řekněme, nějakého jedna a půl procenta a to je asi ten základní problém. My nejsme schopni vykompenzovat propad zahraniční poptávky žádným opatřením. A to, že tenhle propad má dopad na naši ekonomiku, tak druhotná platební neschopnost je jeden z těch projevů. Samozřejmě to riziko, které je, aby banky byly dostatečně kapitalizované, měly dostatek likvidních prostředků a ustály jakoby ten druhý náraz, protože ten první, tím jsme prošli poměrně dobře, to byla finanční krize. Potvrdilo se, že skutečně český finanční sektor si stojí velmi dobře, na zdravých základech. Nyní při tom zpomalení ekonomiky je evidentní, že se to dotkne ekonomiky jako celku, firem a že to dopadne i na portfolio českých bank.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy ten druhý náraz přijde?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
No, tak to bude spíš během druhé poloviny tohoto roku a případně příští rok, ale my máme za to a díváme se na různé stresové scénáře, že bychom i tu druhou fázi krize měli být schopni ustát. Ale to, že česká ekonomika si to, řekněme, odskáče taky a že samozřejmě neporoste těmi tempy, na které jsme byli zvyklí, to je celkem evidentní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zdeněk Tůma o tom mluvil, že jsou faktory, které nemůžeme ovlivnit, protože prostě je česká ekonomika součástí globální ekonomiky, ještě navíc ekonomikou exportní. Vnitřní faktory, které mohou ještě víc české ekonomice zlomit vaz, na které může mít centrální banka, ministerstvo financí vliv, které to, Jane Švejnare, jsou?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
No, podívejte se, je tady omezená možnost. Samozřejmě můžeme následovat to, co dělají lidé v zahraničí a musíme se zaměřit na to, aby stimul, který bychom dodali do české ekonomiky, byl opravdu takový, který bude mít reálný, velký dopad, to znamená v oblastech, které opravdu zamezí nebo sníží nárůst nezaměstnanosti, protože tam je ten největší úraz, protože jednak lidé, kteří jsou nezaměstnaní, nepřidávají nic, žádná přidaná hodnota HDP, jednak nás stojí peníze. Čili, tam je ten největší pozitivní možný stimul. A na druhé straně musíme též nezaspat a dívat se, co se děje ve světě. Celý minulý rok jsme zaspali v tom, že Amerika už je v recesi celý rok, to víme. Západní Evropa se do ní hrne. A my teprv nyní debatujeme o přípravných opatřeních. Čili ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V jaké fázi, a propos je Amerika? Tam ten druhý náraz, který tady Zdeněk Tůma čeká v polovině letošního roku, koncem letošního roku, možná i se projeví v roce příštím, tak Amerika má nejhorší za sebou, nebo ...?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Myslím, že ještě ne. Já myslím, že to nikdo přesně neví, ale za poslední čtvrtletí se propadl hrubý domácí produkt Ameriky o tři celý osm desetin procenta. Kdyby nedošlo k nárůstu rezerv, inventáře, tak to bylo o pět procent, což je obrovský propad. A celý systém se stále ještě žene směrem dolů, a to i v oblasti finančního sektoru. Jelikož Evropa, potažmo my závisíme na Americe, tak teprv jsme v první fázi, která stále ještě pokračuje. Obama, jak víte, má velký balíček. Amerika, jestliže se uskuteční opatření, která připravují, tak bude mít schodek HDP přes deset procent. My se tady bavíme o tříprocentních kritériích, Amerika půjde nad deset procent. A celý ten princip je právě zlomit ta negativní očekávání, zlomit tu spirálu, která jde směrem dolů. Jestliže se to podaří, tak Evropa, západní napřed a potom potažmo my půjdeme též směrem nahoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když se to nepodaří, tak průšvih bude ...
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Když se to nepodaří, tak to bude vleklejší, než očekáváme. My máme samozřejmě v Evropě mnoho opatření automatických, takových balančních, která nejsou v Americe, takže bych neočekával, že ta hloubka recese bude tak velká jako v Americe, ale zase může být vleklejší. Amerika půjde prudčeji dolů a prudčeji nahoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na to, v jaké kondici byla a bude česká ekonomika, tady jsou data centrální banky. Před dvěma roky rostla česká ekonomika, řekněme, rekordními šesti a půl procenty HDP. Loni to podle posledního odhadu centrální banky byla necelá čtyři procenta. Letos se má podle té nejnovější prognózy publikované centrální bankou ve čtvrtek propadnout česká ekonomika o necelého půl procenta, respektive tři desetiny procenta minus, to je recese. Vy jste, pane guvernére, pracovali v centrální bance už od podzimu na tom krizovém alternativním scénáři. Po čtvrtku vy máte další alternativní scénář, to znamená, že kdybych viděl vaše makroekonomické prognózy, tak ta alternativní recese půlprocentní se teď změnila v recesi dvouprocentní?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Takhle, my jsme na podzim viděli rizika významně vychylováním směrem, a to směrem dolů a i to byl důvod, proč jsme publikovali alternativu, což běžně neděláme, většinou pracujeme s nějakým základním scénářem, samozřejmě zvažujeme různé další stresové nebo citlivostní scénáře. V tomto případě jsme byli přesvědčeni, že rizika jsou vychýlena výrazně jiným směrem, a proto jsme publikovali alternativu, kterou jste zmiňoval. V tomto případě více věříme tomu základnímu scénáři, nicméně pravda je, že ta nejistota je obrovská. Jak říkal profesor Švejnar, není ani zatím jisté, jak to dopadne v Americe, kdy se to podaří zlomit a jakým způsobem to nakonec odnese Evropa. Takže, rizika jsou vychýlená, jsou oběma, oběma směry. Co se týká růstu HDP, asi bych viděl pořád rizika spíš směrem dolů, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže, teď berte to s nadsázkou, ale tak, jako jste na podzim alternativní krizovou variantu publikovali, tak teď ji máte, ale nepublikujete ji.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Ne, není to tak. My máme nebo nemáme alternativu ... Znovu, rizika vidím, co se týká růstu HDP, směrem dolů. Nicméně není to tak výrazné, abychom zpracovávali nebo publikovali nějakou alternativu tohoto typu. Ale pokud byste se mě ptal, jestli, jestli ta situace za rok nebo jestli naše příští prognóza bude nad tou současnou nebo pod ní z hlediska růstu HDP, tak já osobně bych řekl, pokud tam bude nějaký rozdíl, tak bude spíš, spíš tím záporným směrem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vnímáte, pane prezidente Míle, že stále ještě, že ta čtvrteční publikovaná makroekonomická prognóza centrální banky je optimistická nebo optimističtější, a proto i Zdeněk Tůma připouští, že další prognóza ještě může jít směrem dolů, hlubší recese?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Já si myslím, že je optimistická. Na druhou stranu zase se nestrašme, jo. Zkusme to trošku popsat asi takhle, jestliže v loňském roce jsme vyprodukovali HDP, což je tahle ta sklenička, tenhle ten objem vody zde, tak v letošním roce vyprodukujeme stejně nebo o jedno procento méně.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já už jsem pil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zdeněk Tůma už nám tady dělá v rámci skleniček alternativní krizový scénář číslo dvě.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Takže, takže to není jakoby pokles, co byl v třicátých letech ve Spojených státech o pětadvacet, třicet procent, bavíme se o úplně něčem jiným. A bavíme se o tom, že bohužel tím, že v dobách hojnosti my jsme se úspěšně zadlužovali, tak ta situace je teď podstatně, podstatně horší. A my jsme neudělali nic proto, abychom reálně dnes byli na tý vítězný straně, protože dneska vyhraje ten podnik, ten zaměstnavatel, který umí perfektně řídit svý náklady a má dostatečně dobrý inovativní produkt. Pro řízení nákladů jsme zkomplikovali legislativu, zavedli absolutně rigidní, nekompetentní zákoník práce a spoustu dalších věcí, předpisů, zbytečných administrativních nákladů. Co se týče, co se týče inovace, tak upřímně řečeno, teď, pánbůh zaplať za to, je připraven zákon, nový zákon o vysokých školách. Okamžitě se zvedla ohromná vlna z Karlovy univerzity, což je pro mě osobně zklamání. Nicméně, pánbůh zaplať, za ten zákon. Je. Ale my jsme měli mít tento zákon o vysokých školách nějakých sedm, osm let zpátky a my jsme měli do propojení průmyslu, výzkumu, vývoje, do racionalizace všech těchto věcí investovat daleko dříve a dneska jsme mohli být na vítězné straně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V tom vnímáte, v tom vnímáte krizi jako pozitivní faktor, který vlastně donutí to, o čem se tady bavíme v Otázkách šest let, co tady sedím?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Já teda doufám, že, že krize povede k tomu, že najdeme racionální opatření, že se konečně poučíme a budeme ty věci řešit, protože není na co čekat. Jedině reformy jsou východiskem z této krize, to je prostě bod jedna, zabránit tomu, abysme zhoršovali si sami sobě situaci novými legislativními návrhy, ať už v České republice nebo na úrovni Evropy. A pokud se nám tohle to podaří, tak podle mě budem na vítězné straně. To, že se na dva, tři roky uskromníme, fajn, ale já bych byl optimista v jednom, my jsme přece v roce 90 prošli daleko horší situací a prokázali jsme, že jako lidé v této zemi žijící umíme, že nejsme zdaleka tak líní /nesrozumitelné/ a, řekněme, zhejčkaný tak jako velká část západní Evropy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale teď, jestli na tu naši situaci teď neplatí citát, že sytý hladovému nevěří, že jsme si zvykli na to, že jsme sytí a musí přijít ...
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
To riziko tady je. Já si myslím ale, upřímně řečeno, že největší riziko je, jestli kraje nepředloží rozumný, racionální sociální návrhy na řešení situací v těch oblastech, v těch městech, v těch, řekněme, regionech, kde, kde dojde k nárůstu nezaměstnanosti, to znamená tak brutální, že tam bude dvacet, třicet procent nezaměstnanost, vezmu-li Nový Bor a podobně. To znamená, očekávám od krajů, že předloží tento návrh a že ministerstvo práce a sociálních věcí tyto věci bude, bude prostě ve spolupráci řešit. To je klíč k tomu, aby se udržela i určitá sociální soudržnost, sociální stabilita v zemi, která pak povede i k tomu, že tímto, řekněme, obdobím recese projdeme relativně bez ztráty kytičky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Svaz průmyslu a dopravy pracuje s jakým odhadem míry nezaměstnanosti celorepublikově? Ministerstvo financí osm procent a to říká, že je krizový scénář. Slyšeli jsme Pavla Horáka, VZP pracuje s devíti, desetiprocentní nezaměstnaností.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Já, kdybych měl říkat to, co se dozvídám od našich členů a od, od zaměstnavatelů, tak bych se bavil o čísle deset a víc, což zní tragicky. Nicméně, nicméně je to způsobeno ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To už tady ale bylo v devadesátých letech.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
To už tu bylo. Proto si myslím, že je o tom mít připravený scénáře k tomu, aby se co největší počet lidí udržel v pracovním procesu. To je bod jedna. Bod dvě, my doplácíme prostě na rigidní zákoník práce. Ve chvíli, až se začne trošičku dařit, tak prostě ten zaměstnavatel nového zaměstnance nenabere, protože brát na zkrácený pracovní úvazek nebo na dobu určitou jsme v podstatě omezili. To je jedna věc. Druhá věc, dneska prostě, máte-li deset lidí, tak náklady na propuštění v uvozovkách dvou, tří lidí jsou tak vysoké, že vy v podstatě čekáte, pak to zavřete všechno. Další věcí, která je, a setkal jsem se s několika majiteli skláren, ale i jiných oborů, ty prostě nepokrytě říkají, my nejsme schopný odfinancovat do konce roku ty závazky, které máme v oblasti energií. Takže, když jsme si spočítali, že chceme prostě tu sklárnu jakoby umrtvit, nechat značku, dva roky nějak přežít s minimálním nákladem, tak prostě bavíme se o tom, že to zavřem a budeme to vozit z Číny, kam prostě teď na příští tři měsíce odejdeme. Já si skutečně myslím, že u nás je to o tom, že ta přemíra regulace nás prostě dneska dostihla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A o tom se budem bavit stručně při těch protikrizových plánech. Vrátím-li se k hospodaření státu a dopadu na státní pokladnu při té recesi, jak ji odhadla ve čtvrtek centrální banka, ministerstvo financí pracuje také na krizovém scénáři. Ten předpokládá recesi české ekonomiky ve výši dvou procent, to je teď krizový scénář, jak ho připustil náměstek ministra financí Eduard Janota v rozhovoru pro Českou televizi. To by znamenalo schodek státního rozpočtu vyšší, než jsou tři procenta hrubého domácího produktu. Náměstek ministra financí Eduard Janota připustil také překročení v té souvislosti maastrichtských kritérií i při nulovém ekonomickém růstu.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Nikdy jsme v lednu neprováděli takto razantní úpravy rozpočtu. Je to, je to logické, ale my jsme, my jsme s tím počítali, my jsme avizovali, že rozpočet zreálníme podle toho, až jak dopadnou výsledky, výsledky ekonomiky za rok 2008, až, až jak, jaké zprávy získáme o vývoji ekonomiky v zahraničí, protože my jsme velmi otevřená, silně závislá exportní země. Takže, to je jedné straně. Na druhé straně jsme věděli o tom, že, že částečně se nám toto podaří řešit z rezerv, které byly, které byly nashromážděny v letech 2005-2007 a jednalo se vesměs o prostředky, které nebyly efektivně utraceny nebo které resorty, pokud nebyly schopny tyto prostředky utratit, tak je zřejmě nepotřebovaly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval před týdnem v Otázkách náměstek ministra financí Eduard Janota. Neukazují tato slova, že dodržování té tříprocentní maastrichtské hranice v této situaci je neudržitelné a holt dojde k odkladu přijetí vstupu České republiky do eurozóny? Protože rok 2009 i 2010 budou velmi špatné a tudíž nebude možné vstoupit do směnného kurzu ERM II. Pane profesore Švejnare.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Podívejte se, maastrichtská kritéria jsou celkem byrokraticky nastavená kritéria a takže tam se to musí brát v situaci, kdy většina zemí je v hospodářské recese, tak jak země v eurozóně, tak země mimo eurozónu mnohé nebudou splňovat maastrichtská kritéria ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zatím, promiňte, ale zatím Evropská unie při rozšiřování eurozóny jasně lpěla na tom, aby se dodržovala. Vy osobně si myslíte, že, že sáhne Evropa k tomu, zvolí variantu, že se nebudou dodržovat maastrichtská kritéria tak striktně, jako se dodržovala při vstupu Slováků, Slovinců do eurozóny, anebo že zkrátka bude dodržovat a dojde k odkladu rozšíření eurozóny například i o Česko?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
To je těžko k posouzení, protože to bude zas, jak říkám, byrokratické, administrativní rozhodnutí. Co víme, co si můžem být celkem jisti, že země v eurozóně nebudou nezbytně dodržovat maastrichtská kritéria pro sebe sama. Už se to děje, už se to děje, už se to děje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která varianta je podle vás pravděpodobná, pane guvernére?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já si to opravdu netroufám předjímat. Já věřím tomu, že pokud my se přehoupneme přes ta tři procenta, tak to bude v situaci, kdy většina zemí uvnitř Evropské unie včetně členů eurozóny bude přesahovat o víc než o tři procenta. A na tohle myslím jako někdy ani v nejbujnější fantazii nemyslel, když ta kritéria byla formulována. Netroufám si předjímat, jak se k tomu budou stavět evropské instituce. Na jedné straně máte pravdu v tom, že v minulosti vždycky lpěly na dodržování ne všech, ale přinejmenším některých kritérií a rozhodně to rozpočtové kritérium bylo jedním z klíčových. Na druhé straně v okamžiku, kdy všichni budou ve velkém deficitu, tak nevím, opravdu si netroufám, netroufám předjímat, jestli to bude ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale z toho ...
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já bych doufal, že zvítězí zdravým rozum, jo a ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že se posune, že se posune ta hranice, respektive nebude se vyžadovat? Například u České republiky, padne-li politické rozhodnutí vstupu do eurozóny, tak ta hranice schodku veřejných rozpočtů, ta tříprocentní ve vztahu k hrubému domácímu produktu nebude tak vyžadovaná?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Podívejte se, já si nemyslím, že by se ta hranice nějakým způsobem měnila, za prvé. Ta pravidla byla jednou nastavená. Druhá věc je, do jaké míry bychom to pravidlo porušovali, jestli budeme mít jako minus pět procent, tak se bavíme o něčem jiném, než když to je minus tři celé jedna, tři celé dva. A navíc, jestliže je tam evidentně přechodný deficit nad hranici a země dělá kroky, které jsou kredibilní a věrohodné a souvisí to i s těmi reformami, o kterých už byla řeč a že v horizontu jednoho, dvou let se dostaneme zpátky, zpátky do, jako pod tři procenta a budeme směřovat k vyrovnaným financím. A to, co, o čem mluvil pan náměstek Janota, tak je, že bychom se v příštím ... buď v letošním roce, možná v příštím mohli dostat, řekněme, nad tři procenta, ale i kdyby nakrásně vláda letos rozhodla o termínu, tak se bavíme někdy o termínu v roce 2013. A to já věřím a věřím a doufám, že budeme, že krize bude za námi a už bychom zase neměli mít problém s dodržováním tříprocentního limitu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nevnímáte to tedy vy jako Svaz průmyslu a doprava, kteří, průmyslníci nejvíc volají, exportéři po tom co nejrychleji do eurozóny, Jan Švejnar to říká dlouhodobě, že včera už bylo pozdě, kdyby Česko bylo v eurozóně, tak že ona hospodářská krize, ekonomická krize nutně oddálí vstup Česka do eurozóny?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Nemusí. Je to skutečně o té míře, jestli tři celý jedna, tři celý dva nebo pět celý pět, to je jedna věc. Druhá věc je to uvažování. Já mám pocit, že jsme, že je to úplně nemocné uvažování v Evropě. Jako přece to minus tři procenta bylo nebo zadluženost tři procenta bylo s tím, že když je situace špatná, tak nemáme vyrovnaný rozpočet a jdeme do deficitu tři procenta. My jsme z toho udělali, že je normální být zadlužený. Ale ať si každý spočítá, že žijeme za A na úrok budoucích důchodců a našich dětí jako, to je realita. Takhle, takhle prostě fungujeme. To znamená, já bych očekával, že je normální mít vyrovnaný rozpočty a je-li situace, která je třeba teď, tak holt eurozóna půjde nebo ostatní země do minus tři, fajn. Ale určitě bych se nestavěl na tom, že tedy jako je normální mít zadluženost tři procenta, pojďme vesele tak fungovat ještě dalších dvacet, třicet let. To prostě normální není, jednou ten dluh totiž musíte zaplatit. Vy ho platíte jako fyzická osoba, jako podnik i jako stát.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Já, já mám za to, že takhle se v Evropě neuvažuje. Moje výhrada k tomu maastrichtskému kritériu byla i ta, že už je překonáno, překonáno Paktem stability a růstu, který je striktnější a který právě trvá na tom, že by země měly hospodařit více méně s vyrovnanými rozpočty, pokud deficit, tak velmi mírný a ta tři procenta, explicitně řečeno, že jsou právě pro ty situace, kdy země je v problémech. Takže, to, co se kdysi formulovalo jako určitá pravidla pro makroekonomickou stabilitu a tehdy bylo řečeno, že to je pro tu, pro ty situace, kdy ekonomika má problémy, tak ten Pakt stability a růstu přes veškerá změkčení a diskuse, které kolem něj byly, tak jenom potvrzuje a podtrhává to, že by se takto mělo uvažovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jan Švejnar.
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Já bych k tomu ještě dodal, souhlasím s tím, dodávám, že vlastně ta maastrichtská kritéria nebo jakákoliv jiná kritéria, která se uplatňují pro vstupující zemi, zemi, která vstupuje do eurozóny, jsou kritéria, že ta země se má podobat těm zemím, které už jsou v eurozóně. Čili, jestliže dočasně země v eurozóně půjdou nad nějaký určitý limit, ať už rozpočtový nebo jinak v rámci boje proti recesi, tak jestliže přistupující země bude obdobně postupovat a bude v podobné situaci, tak splňuje racionálně to kritérium, že se podobá zemím, které už v té eurozóně jsou. To je to důležité.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podívejme se teď na to, že vláda chystá ony protikrizové plány. Sociální demokraté alternativní plán představili. Premiér Mirek Topolánek v sobotním rozhovoru pro Mladou frontu Dnes říká, že protikrizové plány jeho kabinetu vyjdou státní pokladnu zhruba na pětasedmdesát miliard korun. Upozorňuje, že to automaticky neznamená, že by vláda vrhla pětasedmdesát miliard korun do těch opatření, ale že například snížení sociálního pojištění bude mít dopad do státního rozpočtu, který je zahrnut v těch pětasedmdesáti miliardách. A Mirek Topolánek dodává, cituji: "My chceme všechna ta opatření co nejvíce plošná, nechceme zrychlené odpisy ..." Pardon. "My chceme všechna ta opatření co nejvíce plošná, nechceme podporovat nějakou specifickou skupinu. Snížení sociálního pojištění i zrychlené odpisy tohle splňují. K opatřením typu šrotovné jsem já skeptický. Domnívám se, že pokud nedojde k nějakému celoevropskému řešení, neprotekcionistickému, které bude plošné, tak to je na vládě neprojde. To je můj odhad." Slova premiéra Mirka Topolánka. V těch, a vrátím se teď k vašemu diáři EU2009.cz, české předsednictví a to, nakolik je české předsednictví, řekněme, akční. Mirek Topolánek se má ve středu sejít s José Manuelem Barrosem a mají probírat právě celoevropský krizový plán. Které věci podle vás jako předsedy, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy budou nezbytné, aby v tom protikrizovém plánu byly, aby, aby zmírnily propad evropské ekonomiky?
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Já si myslím, že je potřeba začít řešit ty příčiny. To znamená, tady je určitá nedůvěra mezi bankami, evropskými bankami, to znamená, to je první věc. To znamená, mít tu jistotu, že banky už jsou teď zdravé, že tam nejsou žádná prostě pochybná aktiva a tak dále a tak dále. Druhá věc je přijímat opatření na, řekněme, zrychlení nebo zvýšení ekonomiky pomocí hospodářství, který jsou skutečně racionální. Já mám velké pochyby nad tím šrotovným, protože to už se tady jednou realizovalo ve Francii před pár lety, výsledek je šest dvanáctiměsíčních zvýšení výroby, pak to zase vyprchá. To prostě zmizí, ale vy jste se zadlužil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vidíte, že to stejně národní státy dělají, tak jestli to nepovýšit na tu celoevropskou úroveň.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Jasně, ale jestli tohle je přesně to opatření, na který mám použít peníze, peníze daňových poplatníků. Další věc je pokračovat nebo postupovat tak, aby to bylo jednotné řešení v rámci EU a zabránit především protekcionismu a tomu ekonomickému nacionalismu, jak jsme se o něm bavili. Já si nemyslím, že naše předsednictví je, je tak špatné, jak tvrdí, některá média. Podle mého názoru ten konflikt v Gaze byl vyřešen námi, jakkoliv bylo to řešení teda ukradeno, řekněme, někým jiným v uvozovkách. V oblasti plynu jsme taky prokázali, že ty věci řešit umíme. Podle mě teď je ale klíč jít v únoru řešit to, co máme a reagovat podstatně rychlejc, podstatně rychlejc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ale to se chci zeptat, jestli v tom české předsednictví neselhalo, protože vidíte, že vlna protecionismu zaplavila Evropu. Stačí se podívat na Francii, což by z pohledu i českých médií mohlo být zajímavé, kdyby česká vláda podporovala odběr tisku jako jedno z opatření, aby se zamezilo finanční krizi a dopadů do tištěných médií, když Sarkozy asi má i plány politické s tímto, nejen, nejen čistě ekonomické. Když ten národní egoismus už Evropu zaplavil, tak teď přijímat opatření, nepřichází s křížkem po funuse, byť tedy ...
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Je potřeba, my jsme z tohohle hlediska příliš slušní. Občas máme pocit, že tím, že jsme menší, tak jaksi bychom měli tolerovat víc ty názory těch ostatních. Podle mě je to prostě chyba, my jsme měli být podstatně aktivnější, razantnější v tomto směru, ať už ministr průmyslu, obchodu, ministerstvo financí, měla se svolat jednání k této věci, konference do Prahy, klidně na konec února, to se všechno ještě zvládnout dá. Podle mě tedy, a berte to jako můj osobní názor, když se zakládala ekonomická rada vlády, tak já jsem vycházel z toho, že to je institut, řekněme, osmi, deseti lidí, který budou pracovat především na těch opatřeních na celoevropské úrovni a ne, že budou zpracovávat, analyzovat možná řešení pro Českou republiku, protože těch možných řešení je tady limitovaný počet do pěti racionálních a na těch jsme se shodli v podstatě v září, v říjnu loňského roku, to nemusíme řešit teď v únoru. My jsme měli řešit právě s těmito lidmi tu, ten, ten rozsah evropský. Kdybysme tohle to zvládli, tak jsme posunuli a přinesli Evropě něco nového, zvlášť když máme heslo Evropa bez bariér, tak ho pojďme realizovat, ale hlavně rychle, tady jde o rychlost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mluvíte o nedůvěře, která panuje v ekonomice a neschopnosti firem dostat se k penězům jako o jednom z hlavních, o jednom z hlavních problémů. Pomoci rozhýbat ekonomiku se snaží nejen Česká národní banka, ale i Evropská centrální banka. Všechny banky včetně amerického FEDu snižují radikálně úrokové sazby. Podívejme se nejdříve na sazby České národní banky. Od loňského srpna už došlo k několikerému snížení základní úrokové sazby. Naposledy ve čtvrtek, kdy Česká národní banka snížila, jak teď sami můžete vidět, jedna celá sedmdesát pět setin procenta. Trh však nečeká, že by přístup k penězům byl snazší, tak jsme si mohli přečíst reakce trhu na ono čtvrteční rozhodnutí centrální banky. Pro srovnání podívejme se na to, jak razantně snížila úrokové sazby americká centrální banka FED. Tady je grafika. Tak základní úroková sazba FEDu ve Spojených státech amerických je na nule, když se od loňského dubna snižovala postupně ze dvou procent. Snižování úrokových sazeb je však zjevně omezeným nástrojem v boji s ekonomickou krizí a na to se záhy zeptám. Ještě úrokové sazby snižuje i Evropská centrální banka, opět srovnání, porovnání. Jasně to vidíte, z víc než čtyř procent snížila Evropská centrální banka od loňského roku až na dnešní dvě procenta. Banky však i po razantních poklesech základních úrokových sazeb nejeví ochotu půjčovat peníze. Počítali jste s tím, pane guvernére, že i po tom dalším snížení úrokových sazeb přijde přesně ta reakce, nedůvěra nezmizí, podniky se stejně k penězům nedostanou, jako se nedostaly, když byla dvouprocentní, dvou a půl procentní úroková sazba?
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak to je hodně věcí na reakci. Za prvý, asi není moc dobře nás srovnávat s americkou centrální bankou. Americká ekonomika je uzavřená, jak už o tom jsme tady mluvili, tak má trochu jiný řád problémů, než máme my. My jsme ekonomika otevřená, takže pro nás například ve srovnání ať už s americkou ekonomikou nebo s eurozónou vývoj kurzu má daleko větší význam. Stejně jako jsme v minulosti byli pod sazbami eurozóny, protože česká koruna posilovala, tak momentálně uvolnění nových podmínek probíhalo velmi rychle právě přes oslabování kurzu. A v tom jsme v úplně jiné pozici, než, než jsou kolegové v Evropské centrální bance nebo v americkém FEDu. Druhá věc je, vy jste říkal, firmy se nedostanou k penězům. Půjčky rostly v posledních letech dvoucifernými v řádu dvaceti, třiceti, u domácností třicet až pětatřicet procent ročně, u firem dvacet, pětadvacet procent ročně. V okamžiku, kdy se vám zastavuje ekonomika, tak samozřejmě, že ta dynamika je nižší, nicméně pořád úvěry objemově rostou, čili neklesají, jak by možná vyplývalo teda z vašeho dotazu, že jsme se někam propadli. Nepropadli, pořád jsou, jakoby ten nárůst ve srovnání s loňským rokem je v kladných číslech. A český bankovní systém má dostatek likvidity, banky koneckonců nic jiného než půjčovat neumějí. Ale není to proto, že by banky nepůjčovaly a dostali jsme se do krize, ale proto, že česká ekonomika zpomaluje, no tak máte méně projektů a co banky pozorují, je menší poptávka, protože samozřejmě, že firmy mají jako nižší poptávku, než měly, protože máte méně projektů. To je, řekl bych, ten hlavní evidence toho, že vám pochopitelně tady úvěrová dynamika poklesne. Vím, že některé banky dokonce řekly, pokud máte pocit, že jsme neracionálně něco odmítli, tak přijďte, podíváme se na to a pokud teda jsem byl informován, tak jako nikdy s ničím nepřišel, jo. Čili, já chápu, že panu prezidentovi Mílovi se nahrne do kanceláře několik desítek jako rozzuřených podnikatelů. Ale znovu říkám, díváme-li se na celková čísla, tak ta situace není nijak tragická.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I z těch důvodů, vy říkáte, že je otázkou, jestli centrální Česká národní banka, jestli bude dál snižovat úrokové sazby, protože naznačujete, že jakoby v těch dohledných měsících nevidíte příliš prostoru pro další snížení úrokových sazeb.
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Takhle, na druhé straně samozřejmě, že ta transmise, čemu říkáme transmise měnové politiky, to znamená, my rozhodneme, nějak se to promítne na sazbách na mezibankovním trhu a v klientských sazbách, že funguje omezenějším způsobem než v minulosti. Je pravda to, že mezibankovní trh ani u nás ani v Evropě nefunguje, jak jsme byli v minulosti zvyklí, ta situace už se trochu zlepšila v tomto roce, nicméně pořád to není tak, jak bychom si představovali. A samozřejmě ta provazba do klientských sazeb je ještě další stupeň. Ale ono to není zdaleka jen o sazbách, je to o přísnějších standardech, protože koneckonců ten problém, který v Americe vzniknul, byl o velmi uvolněných standardech, to bylo právě o problému s regulací a dohledem nad finančním trhem. A ta lekce, kterou všichni dostali v Americe, je právě o tom, že existuje jistá hranice, kam je možné jít z hlediska uvolňování těch standardů. A samozřejmě, že v současné době, zase to souvisí s tou ekonomickou situací, samozřejmě, že ty standardy jsou dneska přísnější. Takže, není to jen o úrokových sazbách.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jan Švejnar je předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky. Připouštíte, že je tady na místě ona kritika Svazu průmyslu a dopravy, jak se na to záhy zeptám Jaroslava Míla? Anebo je vám, což je asi logické, vám bližší ten názor zde přítomného Zdeňka Tůmy, že to není tak špatné?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
No, já si myslím, že to není tak špatné v tom smyslu, že ty banky opravdu nejsou ve finančních potížích jako třeba například americké banky a některé západoevropské banky, že tady spíš panuje obezřetnost, která opravdu pramení z toho, že ekonomika vstupuje do recese. Perspektivní, projekty, které byly perspektivní v minulosti, nemusí být perspektivní finančně v současnosti, a proto vidíme, že ty banky vlastně zpomalují, ale stále ještě půjčují. Takže, ten problém je typu, že je méně samozřejmě půjček, než by se očekávalo, kdybysme měli vysokou konjunkturu, nicméně existují. A ten problém všeobecně ve světě je, že centrální banky jsou mnohem méně schopné zvýšit konjunkturu snížením úrokových sazeb. Ale jak vidíte, Amerika do toho jde velice razantně, ta je celkem na nule. Evropská centrální banka, potažmo, že jo, naše centrální banka v České republice jsou spíš konzervativnější, to znamená, ten sestup úrokových sazeb je nižší a samozřejmě čím víc sníží ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale jasně Zdeněk Tůma říkal, že není ta komparace zde ...
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Dobře, ale pro Evropskou centrální banku už je, už je bližší. Samozřejmě Evropa je trochu otevřenější než Spojené státy, ale ne zas o tolik, protože většina obchodů je uvnitř Evropy, ne mimo Evropu. Ale nicméně já myslím, že je potřeba si uvědomit, že je tady obezřetnost, která je zcela na místě, banky musí působit jako zodpovědné instituce. A je zde totiž taky velká nejistota, ta nejistota způsobuje, že jsou rizikové marže na úvěry a tudíž, i když centrální banka sníží například úrokovou míru, tak se to ne nezbytně okamžitě projevuje nebo ne stejně v úvěrech, které dostávají jednotlivci nebo podniky na projekty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, nepřevažuje tam ale spíš to, že akcionáři tlačí i kvůli kurzům akcií jednotlivých bank na vlastníky bank nepůjčujte, ty peníze si vyberte jinak, poplatky a podobně, to znamená, je, je lepší vrabec v hrsti nežli úvěrový holub na střeše?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Ne, ale je to zase otázka rizika, protože jak se již pan guvernér zmínil, banky dostávají úspory, čili ony ty peníze fondy mají, ony je nějak musí použít. Otázka, co je nejlepší způsob, jak je použít a oni stále zvyšují půjčky, ale ne už do té samé míry jako před tím, protože, jak říkám, je tady ta ekonomická obezřetnost, která je na místě do té chvíle, než se Evropa, Česká republika, celý svět odlepí ode dna té recese a začne stoupat. Pak uvidíte, že úvěry budou opět stoupat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedostatek nerizikových projektů. Zdeněk Tůma je jasně pojmenoval to nebo z pohledu centrální banky. Jestli váš, vaše plakání není zbytečné.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Já na to mám výrazně jiný pohled. Souhlasím s tím, že se pořád půjčuje. Nicméně ten trend, řekněme, je takhle, to znamená, to padá brutálně dolů, to je jedna věc. Druhá věc je, přestalo se půjčovat i na projekty kofinancování z Evropské unie, to znamená připravené projekty. Další věc je, že pod argumentem, že se vám snížil obrat, ale pořád jste ziskoví, se vám zdvojnásobí úroky z provozního úvěru, takže takhle zastavíte v podstatě i zdravou firmu. Třetí věc, znám, nechci tu banku teď konkrétně jmenovat, ale na projekty, které dřív požadovala deset, dvacet procent likvidity, teď požaduje padesát procent. V ten moment ty projekty zastavíte celkem logicky. A já po vládě nechci, ať jde podnikat za podnikatele, ani po vládě nechci, ať dává konkrétním podnikatelům dárky, já jsem přesvědčen, že přes Českomoravskou rozvojovou a záruční banku, kdyby se navýšil prostě její objem prostředků o nějakých pět až deset miliard korun, tak jsme schopný ale klasickými bankovními postupy pomoct překlenout tady ten objem provozních úvěrů, to je první věc. Přes Českou exportní banku, protože ta krize je určitá příležitost dostat se ven, projekty jsou, podle mého názoru jsou. Ale zaznělo tady přece to, že tady existuje určitá riziková marže. Já jsem přesvědčen, a ta moje zkušenost životní to bohužel potvrzuje, tady prostě platí to, že to hodnocení rizika není jenom na tom risk manažerovi tady příslušné banky, který sedí v Praze a zná lokalitu České republiky, zná podmínky podnikání, ale bohužel ten signál jde od mateřské společnosti, od hlavního risk manažera celý korporace, který to pochopitelně vidí úplně jinak, takže mnohdy ani netuší, kde leží Prostějov nebo Liberec. Tak teď možná dík mistrovství světa bude vědět, kde je Liberec, tak ale zas neví, kde jsou Český Budějovice. Tím chci říct, že v podstatě v ten moment se vám výrazně zhorší přístup k úvěrům. Takže, to je o tom, že bohužel ty mateřské banky, protože mají své problémy nebo mají svá zadání, tak se chovají, jak se chovají. A to je minimálně i ten další úkol, proto jsem mluvil o ministru financí, aby se na evropské úrovni prostě začaly tyhle ty věci diskutovat, abychom si sami nezhoršovali tu situaci ještě víc, než je, protože naše banky jsou zdravé a máme na to. A poslední poznámka, jsou tu i příležitosti, jak investovat do racionálních programů, které jsou prověřené, řekněme, garantované státem ať už v oblasti ekologie nebo jiných, jiných operací, tak se toho nebojme a pojďme to zkusit. Pojďme to ale konat a dělat dřív, než bude pozdě, protože ve chvíli, kdy to začne takhle padat, tak to už moc nezachráníte.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jan Švejnar. Protože nepředpokládám, že by Zdeněk Tůma chtěl mluvit a komentovat ty protikrizové scénáře, protikrizová opatření. Vám, Jane Švejnare, z toho, co předložila Národní ekonomická rada vlády a o čem Mirek Topolánek uvažuje, existuje něco, co v těch, v tom protikrizovém scénáři vlády výrazně postrádáte?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
No, já postrádám prioritu. Já myslím, že je potřeba vybrat si, řekněme, jednu, dvě, tři oblasti, na tu se zaměřit a opravdu to dobře zrealizovat. Jestliže těch návrhů bude velký, velký počet, tak myslím, že tam je problém, co vlastně je cílem a co můžeme uskutečnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které tři priority byste vybral vy?
Jan ŠVEJNAR, ekonom, Institut CERGE-EI Praha, University of Michigan
--------------------
Já bych šel především na tu oblast nákladů pracovní síly, odlehčit co nejvíc mezd, odvodů, daní ze mzdy a tak dále ze dvou důvodů, máte tady dva dopady. Lidé, kteří jsou zaměstnaní, přispívají na HDP, to znamená, jsou produktivní. Ve chvíli, kdy jsou nezaměstnaní, tak nejenom, že nepřidávají, ale stojí nás peníze, protože jsme společnost, která je zajišťuje. Takže, tady je dvojí efekt, který je negativní. Jakmile se uleví podnikům tím, že je pracovní síla levnější, tak má dva efekty, jednak se jim vyplatí používat pracovní sílu, méně propouštějí, jednak se zvýší rozsah činnosti nebo méně se sníží rozsah činnosti, protože je levnější výroba. Čili, to by byla jedna oblast, která je velice důležitá. Druhá například, kdyby opravdu lidé chtěli začít přemýšlet já myslím tak nějak kreativně, tak zamysleme se nad podporou právě investic a používat třeba i nynější finanční instituce tím, že by peníze z centra, ať už z centrální banky nebo jinak, na projekty šly skrz existující banky, ano, které mají tu expertizu, momentálně nejsou ochotné půjčovat na určité rizikové projekty, ale jako společnost na ně jsme ochotni půjčit, protože chceme zamezit tomu, aby byla recese větší než jiná, tak proč nevyužít tu expertizu, samozřejmě najít systém takový, aby podněty byly sladěny, aby všichni pracovali za účelem celospolečenského blahobytu. A potom můžeme použít fondy z centra k tomu, aby se financovaly projekty, které mohou být rizikové pro jednu finanční instituci, ale blahodárné z rozložení rizika celospolečenského.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chcete komentovat nějak ...
Zdeněk TŮMA, guvernér, Česká národní banka
--------------------
No, já spíš technickou poznámku, protože profesor Švejnar zmínil, že peníze z centra, případně z centrální banky, tak jenom podotýkám, že centrální banka nic takového financovat nemůže. Já jenom upřesňuju.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když by asi podnikatelé byli rádi.
Jaroslav MÍL, prezident, Svaz průmyslu a obchodu
--------------------
Na Národní třídu zajdeme.