(Lidové noviny 14.8.2002 strana 11, rubrika: Povodně v Čechách: Diskuse)
V okamžiku, kdy lidé čelí přírodní katastrofě, všichni vnímají hlavně lidský rozměr vzniklé situace. Zároveň platí, že je zapotřebí čelit nastalým komplikacím, a to již v průběhu záplav, ale také poté, co odezní. Jedná se tedy i o stránku organizační a ekonomickou. ČNB je vnímána nejčastěji prostřednictvím měnové politiky, či bankovního dohledu. Dnes ale vystupují do popředí další činnosti ČNB, v nichž sehrává nezastupitelnou úlohu. Jde zejména o zajištění platebního styku a zásobování oběživem při možném narušení infrastruktury. Pobočky ČNB mají k dispozici dostatečné zásoby oběživa a jsou plně akceschopné. Jedinou výjimkou je s ohledem na celkovou tamní situaci pobočka v Českých Budějovicích, která je nyní uzavřena. To je však dáno především vysokým stavem vody a pozastavením fungování většiny poboček komerčních bank v zatopených oblastech. Jakmile voda opadne, vše se vrátí rychle k normálu a ČNB je připravena zajistit okamžitě hladké zásobování oběživem. Bez větších problémů funguje mezibankovní trh. Ústředí ČNB stojí mimo zátopovou oblast, a proto není ohroženo ani fungování clearingového centra. Teprve vysazení dodávek elektřiny by mohlo vést ke krátkodobému pozastavení mezibankovního zúčtování, ale ohrožení funkčnosti clearingového centra nehrozí.
Krátkodobý šok
Pochopitelně důležitý je i dlouhodobější pohled na možné ekonomické dopady. Aniž bych se zde chtěl pouštět do podrobnější analýzy, je namístě připomenout jedno ze základních ekonomických ponaučení: krátkodobý šok, kterým záplavy bezpochyby jsou, nemá v delším období závažnější ekonomické dopady. V daném okamžiku je nejdůležitější soustředit se na minimalizaci lidského neštěstí a možných škod v postižených oblastech. Potom bude možné provést podrobnější ekonomické hodnocení, ale věřím, že tato na první pohled velká pohroma zásadním způsobem neovlivní vývoj české ekonomiky.