Ekonomika na rok přibrzdí
12.5.2011 Ekonom str. 66 Peníze & burzy
Růst českého HDP letos zpomalí na 1,5 procenta. Velký rozjezd ekonomiku čeká až v závěru příštího roku.
Ekonomický růst v eurozóně dosáhl v loňském roce necelých dvou procent, přičemž se výrazně prohloubily rozdíly ve vývoji jednotlivých zemí.
Růst ekonomiky našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera - Německa - dosáhl 3,6 procenta, vysoké tempo si udržuje i Slovensko a severní křídlo eurozóny. Naopak výrazně poklesly ekonomiky zasažené dluhovou krizí, tedy řecká a irská.
Přibližně stejný růst jako v loňském roce lze v eurozóně jako celku očekávat i letos. Německá ekonomika by ale měla mírně zpomalit vlivem rozpočtových úspor, zvolnění růstu v Asii a silného eura.
Většina institucí předpovídá Německu nižší než tříprocetní růst, tažený zejména investicemi a vývozem.
Z pohledu poptávky po českém vývozu by to znamenalo méně příznivý vývoj než v roce 2010, avšak ne dramaticky.
Výhled zahraničního vývoje však zůstává výrazným zdrojem nejistoty pro budoucí vývoj české ekonomiky v letošním roce.
Vysoká cena ropy
Rizikem ohrožujícím růst a zároveň cenovou stabilitu nejen v eurozóně jsou zvyšující se ceny surovin a energií.
Tržní výhled do budoucna předpokládá mírný pokles cen ropy, míra nejistoty je však v tomto ohledu vysoká.
Vyšší ceny surovin a energií se promítají do růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně i do inflace. Ta v dubnu 2011 dosáhla podle předběžného odhadu 2,8 procenta, a pohybuje se tak zřetelně nad definicí cenové stability vytyčené Evropskou centrální bankou.
ECB proto na svém dubnovém zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu (na 1,25 procenta), poprvé od srpna 2008.
Tržní výhledy naznačují postupný růst tříměsíčních sazeb EURIBOR až téměř na tři procenta ke konci roku 2012.
Z rostoucí poptávky v eurozóně a zejména pak v Německu těží česká ekonomika, která v loňském roce vzrostla o 2,2 procenta.
Vývoj v samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku však přinesl mírné zklamání, protože meziroční hospodářský růst oproti očekáváním lehce zpomalil na 2,6 procenta meziročně.
K dalšímu zvolnění navíc pravděpodobně došlo v prvním čtvrtletí letošního roku.
Zvyšující se zahraniční poptávka se projevuje v rostoucím čistém vývozu a v investicích, zejména do obnovy zásob. Lze však předpokládat, že cyklus obnovy zásob se již blíží ke konci a jeho příspěvek k růstu ekonomiky se počínaje letošním prvním čtvrtletím výrazně sníží.
Spotřeba domácností je v důsledku nízkého růstu mezd a celkově slabého trhu práce nadále utlumená. I když maloobchodní tržby v lednu i únoru letošního roku rostly překvapivě rychle.
Utlumená spotřeba
Aktuální prognóza pro letošní rok předpokládá pouze mírný růst spotřeby domácností, hraničící se stagnací.
Příčinou bude pouze nevýrazné oživení na trhu práce a dopady vládních konsolidačních opatření do příjmů domácností.
Výraznější oživení spotřeby domácnosti by tak mělo přijít až v příštím roce. Za oživením budou stát již rychleji rostoucí reálné mzdy, obnovení růstu zaměstnanosti a odeznění vlivu vládních opatření.
Průměrná mzda v podnikatelské sféře bude postupně narůstat spolu se zrychlením ekonomické aktivity. V nepodnikatelské sféře je v letošním roce očekáván pokles mezd o 1,7 procenta, v roce příštím by se mzdy v nepodnikatelské sféře měly po dvou letech poklesu vrátit k mírnému růstu.
Registrovaná míra nezaměstnanosti začátkem letošního roku zčásti zkorigovala svůj předchozí výrazný nárůst z konce loňského roku.
Ve zbytku letošního roku by však měla - po očištění o sezonní vlivy - téměř stagnovat a teprve v roce 2012 by měla postupně klesnout až pod osm procent.
Investice v průměru za celý letošní rok porostou o pouhé jedno procento. Oproti dosavadnímu vývoji již nebudou taženy převážně obnovou zásob, ale začnou oživovat fixní investice.
Toto oživení se zřejmě bude týkat zejména průmyslu, jehož vývoj je díky rostoucí zahraniční poptávce příznivý a míra využití výrobních kapacit se v něm již prakticky vrátila k dlouhodobému průměru.
U vývozu prognóza v letošním roce předpokládá zvolnění z dvouciferných temp na průměrných sedm procent. Příčinou je očekávané zpomalení zahraniční poptávky a posilování reálného kurzu. V následujícím roce by však vývoz měl znovu oživit.
Podobný vývoj je očekáván u dovozu, na němž se bude navíc projevovat i utlumená domácí poptávka. Čistý vývoz - tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem - se tak bude zvyšovat a největší měrou přispěje k růstu HDP.
Celkově by česká ekonomika měla v letošním roce zpomalit na 1,5 procenta. S příchodem roku 2012 by ale měla znovu nabrat tempo a dosáhnout průměrného růstu 2,8 procenta s tím, že v samotném závěru roku by růst mohl překročit i čtyřprocentní hranici.
Inflace u cíle
Inflace počátkem letošního roku poklesla mírně pod dvouprocentní cíl ČNB.
Nejvíce rostly ceny související s komoditami - regulované ceny, ceny potravin a ceny pohonných hmot.
Jádrová inflace nadále zůstala v záporných hodnotách. Inflační tlaky z domácí ekonomiky nejsou patrné. Zároveň díky posilujícímu kurzu koruny nadále klesají dovozní ceny zboží s vyšším stupněm zpracování.
Prognóza předpokládá v letošním roce mírný nárůst inflace ke dvěma procentům. Inflace by se tak měla pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy.
Plánované zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent s platností od ledna 2012 zatím nebylo v základním scénáři prognózy ČNB zohledněno, je mu však věnován alternativní scénář.
Přímé dopady uvedené změny DPH do inflace budou činit zhruba 1,1 procentního bodu s tím, že největší část těchto dopadů se dotkne potravin.
Nepřímé dopady by měly být v souladu s minulými zkušenostmi a nadále utlumenou domácí ekonomikou nevýrazné. Navíc změna sazby DPH bude spojena s mírně pomalejším růstem spotřeby a HDP v roce 2012.
Úrokové sazby beze změny
S novou prognózou ČNB je v souladu přibližná stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich postupný růst počínaje čtvrtým čtvrtletím 2011.
Letošní nízká hladina úrokových sazeb plyne ze slabých domácích inflačních tlaků, které vyvažují sílící tlaky pocházející z vývoje v zahraničí.
Bankovní rada ČNB vyhodnotila rizika prognózy z pohledu měnověpolitické inflace jako vyrovnaná a rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny.
Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB