(Petr Holub, Respekt 28.8.2000 strana 9)
S viceguvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou o boji za nezávislost měnové politiky
* Novela zákona o České národní bance měla harmonizovat naše normy s Evropskou unií. Jste s
ní spokojen?
Původní záměr byl provést čistou harmonizaci, poslanci se nakonec rozhodli jít trošku dále.
Řada změn je pozitivní, nicméně jich bylo příliš mnoho, takže to přece jenom v řadě případů
utíkalo. Během diskusí ve sněmovně se podařilo řadu chyb odstranit, ale přece jenom tam zůstává
"pár drobností", z nichž některé jsou podle mého názoru principiálně špatně.
* Co vám tolik vadí?
Nejvíc je to bezpochyby otázka kontroly rozpočtu ČNB Poslaneckou sněmovnou - tím je ohrožena
finanční nezávislost centrální banky. Za druhé je to nelogický příkaz dohodnout se s vládou na
inflačním cíli. Taková dohoda je samozřejmě žádoucí a my s tím v praxi již dnes nemáme problém.
Nedává však smysl, když zákon stanoví výlučnou odpovědnost centrální banky za cenovou stabilitu, a
nedává jí možnost v případech neshody mít v otázkách inflace poslední slovo. Poukazujeme také na
problematiku platů: v novele je požadavek, abychom přihlíželi k úrovni platů ve státní správě.
Jenže naše instituce se pohybuje na trhu práce bankovního sektoru. V okamžiku, kdy Poslanecká
sněmovna chce takto nivelizovat platy v centrální bance, měla by se podívat, že jsou tady dvě
instituce, které evidentně spravují státní majetek - Konsolidační banka a Fond národního majetku.
Tam žádné podobné imperativy o mzdách nebyly řečeny. Takže sněmovna na jedné straně respektuje, že
se tyto instituce pohybují v trochu jiné oblasti trhu práce, na druhé straně je tady snaha jednu z
nich postihnout.
Proti proudu
* To znamená, že vláda nebo sněmovna si s vámi chce vyřídit účty? Kontrolou ČNB poslanci
posílí svou moc.
Možná novela skutečně není dobře připravena. Změny vznikaly jako houby po dešti.
* Kdo má politickou moc, ten ji chce přece prosadit. Když mu nebrání nějaký psaný či nepsaný
zákon, není na tom nic nedemokratického. Co je tedy na omezení nezávislosti ČNB špatného?
Je to proti proudu, svět dnes jde k nezávislosti centrálních bank. V 60. a 70. letech se
prokázalo, že vlády mají tendenci zneužívat měnovou politiku k politickým účelům, třeba pro to, aby
mohly trochu pomoci hospodářství před volbami, za což voliči později platí znehodnocením úspor.
* Co by vám například mohla nařídit již tato vláda, kdyby chtěla před volbami podpořit růst?
Expanzivní měnovou politiku.
* Tisknout víc peněz?
Ano. Když se to dobře načasuje, tak by to mohlo ekonomickému růstu pomoci. Zároveň by začaly
inflační tlaky, které je potom velmi obtížné zkrotit. Pro ekonomiku je škodlivé zavádět takový
umělý cyklus. Ekonomika má růst před volbami stejně jako po volbách.
* Senát novelu zákona o ČNB odmítl. Co uděláte pro to, aby sněmovna současnou předlohu
změnila?
Sněmovna bude pouze znovu hlasovat o původním návrhu. Pokud ho neschválí, tak žádný nový
zákon neexistuje. Zatím se spíš čeká, že poslanci novelu schválí. Nutno podotknout, že to bude
proti doporučení Evropské komise i Evropské centrální banky.
Klíčem je rozpočet
* Je logické, že chcete být nezávislí při stanovení inflačního cíle. Pochopitelný je i
požadavek vyšších platů. Ale proč vám tolik vadí, že sněmovna bude dohlížet na váš rozpočet? Je
známo, že čeští bankéři mívají ve svých bankách nepořádek.
Je to naopak, než říkáte: rozpočet považuji za naprosto největší problém z těch tří. Když
máme nezávislost v měnové politice, kontrola rozpočtu by nám neměla vadit? Představte si, že máte
nějakou firmu, musíte zajistit nějakou činnost, a přitom nerozhodujete o tom, jaký máte rozpočet.
Když mi někdo přiškrtí kohoutky na oblast emise a správy oběživa, nejsem fakticky schopen zajistit
činnosti, které mi ale ukládá zákon.
* Parlament ale chce kontrolovat pouze vaše provozní náklady, vaše výdaje v rámci měnové
politiky ovlivnit nechce.
Objevil se názor, že umíme oddělit provozní a investiční rozpočet od nákladů na hlavní
činnost ČNB. Zákon ale neříká, co je hlavní činnost ČNB. Znamená to, že to je činnost odvozená od
hlavního cíle, tzn. je to pouze měnová politika? Potom do toho nespadají ostatní činnosti
definované zákonem, jako jsou bankovní dohled, emisní správa oběživa, správa devizových rezerv a
platební systém? Bude parlament kontrolovat všechny tyto činnosti? Anebo bude kontrolovat jenom
mzdy? Ale jaké mzdy? Bude kontrolovat i sekretářku v měnové sekci nebo ve správě devizových rezerv,
ale nebude už kontrolovat mzdy lidí, kteří práci řídí? Takže když řeknu, že parlament nebude
kontrolovat náklady spojené s výkonem hlavních činností, pak nemá co kontrolovat.
* Je to ale přece nezvyklé, když si veřejná instituce, jako je vaše, úplně libovolně stanoví
vlastní rozpočet.
Opak je pravdou, jsme v nesmírně tvrdém rozpočtovém omezení. Máme výnosy devizových rezerv, v
průměru 3,4 %. Proti jsou ale zejména naše závazky vůči bankám, pasiva s úrokem 5,25 %. Díky tomu,
že objem devizových rezerv převyšuje naše závazky vůči bankám téměř dvojnásobně, máme výnosy trochu
vyšší. Pokud tedy pomineme výnos kurzových rozdílů, odhaduji naše příjmy v příštích letech na 0 až
3 miliardy. Čili budu rád, když si v budoucích letech vydělám na provoz.
* Stejně razantně se bráníte každé kontrole?
Jsme auditovaná instituce. Novela zákona říká, že auditor je jmenován se souhlasem ministra
financí. Nebráním se, aby se v okamžiku, kdy má parlament nějakou pochybnost, provedl třeba
forenzní audit. Nemáme problém ani s Nejvyšším kontrolním úřadem.