Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
Ekonom 10.2.2011, str. 60, rubrika Peníze a burzy
Hospodářský růst se podle České národní banky sníží pod dvě procenta. Zlepšení přijde až příští rok.
Ekonomický růst v eurozóně v závěru loňského roku mírně zpomalil. Svědčí o tom jak již zveřejněný údaj o vývoji ve třetím čtvrtletí, kdy došlo ke snížení meziročního růstu pod dvě procenta, tak některé předběžné údaje o vývoji v posledním čtvrtletí roku.
Vývoj v zemích platících eurem ale zůstává značně nerovnoměrný.
Některé ekonomiky zaznamenávají silné poklesy, zatímco jiné svižně rostou. Nejvyšší čísla ve třetím čtvrtletí přitom opět za znamenali naši nejvýznamnější obchodní partneři, to jest Slovensko a Německo.
Výhled na rok 2011 se pod vlivem dobrých výkonů německé ekonomiky zlepšuje. To vede i k mírnému přehodnocení prognózy hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok směrem vzhůru.
Nadále se však předpokládá, že evropská ekonomika zvolní.
Hlavní příčinou bude vynucená fiskální restrikce v řadě zemí eurozóny, odeznění efektů předchozích protikrizových opatření a propad nebo velmi nízký růst v periferních zemích (zejména v Řecku, Irsku a Portugalsku).
V letech 2011 až 2012 by tak eurozóna měla růst mírným, zhruba 1,5procentním tempem.
Oslabená zahraniční poptávka se promítne do dynamiky českého vývozu. Zatímco loni se zvýšil o více než čtrnáct procent, letos postupně zpomalí k šesti procentům na konci roku.
V příštím roce oživení v zahraničí povzbudí vývoz, jehož růst tak zrychlí až zpět na dvouciferná tempa ke konci roku 2012.
Příspěvek čistého vývozu ke zvyšování HDP se změní ze záporného v loňském roce na zhruba neutrální v roce 2011 a výrazně kladný v roce 2012.
Výhled zahraničního růstu však zůstává výrazným zdrojem rizika prognózy vývoje české ekonomiky v letošním roce, a zejména pak tempa zvyšování jejího HDP.
Na jednu stranu si lze představit scénář neutuchajícího tempa německého vývozu, který by vytáhl růst české ekonomiky nad dvě procenta.
Na druhou stranu případné prohloubení dluhové krize v eurozóně a jeho negativní dopad na naše hlavní obchodní partnery by mohl český růst výrazně oslabit.
Více za suroviny a energie
Cena ropy od září roste a aktuálně se u ropy Brent nachází u hranice 100 dolarů za barel. Je to výsledek postupného oživování světové ekonomiky i zvýšeného zájmu finančních investorů, kteří využívají nízkých úrokových sazeb a dostatku globální likvidity.
Vyšší ceny surovin a energií se promítají do nárůstu cen průmyslových výrobců v eurozóně i do inflace spotřebitelských cen.
Ta v lednu 2011 dosáhla dle předběžného odhadu 2,4 procenta, a pohybuje se tak nad definicí cenové stability vytyčenou Evropskou centrální bankou (to jest těsně pod dvěma procenty).
Podle dosavadních prognóz zahraničních analytiků na letošní i příští rok však zatím dvouprocentní hranici nepřesáhne.
Očekává se, že ekonomické oživení a rostoucí ceny povedou ke zpřísňování měnové politiky ECB, která se začala více zaměřovat na riziko inflace.
Tržní výhledy naznačují postupný růst tříměsíčních sazeb EURIBOR v eurozóně ke dvěma procentům na konci roku 2012.
Trhy přitom dnes předpokládají, že ceny komodit setrvají na svých aktuálně vysokých hodnotách, dále už ale výrazně neporostou.
U zemědělských cen se dokonce očekává mírný pokles s tím, jak odezní nepříznivý vliv loňské slabší sklizně.
Je však riziko, že rychlý růst rozvíjejících se ekonomik a přebytek likvidity ve světě povede k dalšímu zvýšení komoditních cen. To by znamenalo tlak na vyšší inflaci, na který by centrální banky ve světě včetně ČNB byly zřejmě nuceny reagovat rychlejším nárůstem úrokových sazeb.
Konec solárního boomu
Zatímco ekonomický růst v eurozóně ve třetím čtvrtletí zpomalil, česká ekonomika meziročně mírně zrychlila na necelá tři procenta.
V závěru roku pravděpodobně došlo k dalšímu zrychlení až k hodnotě 3,5 procenta.
Největší měrou se na tomto výsledku podílely investice, které rostly v důsledku doplňování zásob a výstavby fotovoltaických elektráren. Mírně přispěla i spotřeba domácností.
Investice do solárních elektráren v loňském roce přitom dosáhly horní hranice předchozích odhadů.
Ačkoli byly solární panely z velké části dovezeny ze zahraničí, práce spojené s jejich instalací měly nezanedbatelný dočasný efekt na HDP.
Část instalací solárních elektráren možná proběhne ještě v prvním čtvrtletí letošního roku, ale s koncem solárního boomu růst investic výrazně zpomalí.
To se vedle snížení dovozu podepíše i na zvolnění tempa růstu HDP.
Domácnosti budou šetřit
Stejně tak by letos měla zmírnit zvyšování spotřeba domácností.
Úsporná vládní opatření a jen pomalé zlepšování situace na trhu práce způsobí, že soukromá spotřeba v letošním roce vzroste pouze o 0,6 procenta. Její výraznější zvýšení by mělo přijít až v roce 2012, a to v hodnotě 1,5 procenta.
Průměrná mzda v podnikatelské sféře v loňském roce vzrostla o 2,7 procenta. Tento poměrně nízký růst je odrazem nadále vysoké nezaměstnanosti a dozvuků předchozí hospodářské recese.
Letos by se měly mzdy v soukromém sektoru navýšit o 3,7 procenta a příští rok spolu s ekonomickým oživením dále zrychlí k pěti procentům.
V nepodnikatelské sféře letos mzdy naopak klesnou v průměru o necelá dvě procenta.
Oživení české ekonomiky se v závěru loňského roku příznivě projevilo v zaměstnanosti, která po dvou letech přestala klesat.
V první polovině letošního roku bude počet zaměstnaných meziročně růst vlivem zvyšování exportní výroby. Následně však dojde vlivem útlumu hospodářského růstu a propouštění ve veřejné sféře k opětovnému zpomalení dynamiky zaměstnanosti směrem k nule.
Míra registrované nezaměstnanosti v závěru roku vyskočila vzhůru, avšak tento nárůst byl způsoben změnami v legislativě, kdy se část z osob propuštěných před koncem roku nahlásila na úřadech práce již v prosinci namísto obvyklého ledna.
V průběhu následujících dvou let by se sezonně očištěná nezaměstnanost měla zejména vlivem demografického vývoje pozvolna snižovat a ke konci roku 2012 klesnout pod 7,5 procenta.
Úsporná rozpočtová opatření se ještě více než ve spotřebě domácností projeví ve spotřebě vlády.
Její růst letos nejprve zpomalí a následně se ke konci roku propadne do výrazně záporných hodnot.
Celkově by tedy česká ekonomika měla po loňském 2,4procentním růstu zpomalit na 1,6 procenta v letošním roce.
S příchodem roku 2012 by ale měla znovu oživit a dosáhnout v průměru tříprocentního růstu s tím, že v samotném závěru roku by růst mohl překročit i hranici čtyř procent.
Úrokové sazby se nezměnily
Inflace v závěru loňského roku vzrostla mírně nad dvě procenta, přičemž nejvíce ji ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot. S výjimkou komodit však výrazné tlaky na růst cen nejsou patrné.
Celková inflace by měla letos zůstat v blízkosti cíle ČNB.
Na jednu stranu v letošním roce odezní efekt daňových úprav, který v loňském roce tvořil velkou část cenového růstu. Protiinflačně bude také působit postupné posilování měnového kurzu až na zhruba 23,60 koruny za euro na konci roku 2012.
Na druhou stranu bude záhy na vysokých hodnotách kulminovat růst cen potravin a postupně ožijí nákladové tlaky z domácí ekonomiky.
Jádrová inflace by tak měla začít postupně narůstat a od druhé poloviny letošního roku překmitnout zpět do kladných hodnot. Regulované ceny se zvýší kvůli nárůstu cen elektřiny a nájemného.
S novou prognózou ČNB je v souladu nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku 2011.
Letošní nízká hladina úrokových sazeb bude odrážet mimo jiné úsporná vládní opatření a nadále nízkou úroveň zahraničních sazeb.
Bankovní rada ČNB vyhodnotila rizika této prognózy jako významná, spojená zejména s vývojem v zahraničí a mířící oběma směry.
Proinflačním rizikem jsou zejména světové ceny komodit, v opačném směru však působí posilování kurzu koruny.
Bankovní rada rozhodla minulý čtvrtek poměrem hlasů 4 : 3 ponechat úrokové sazby beze změny.
Nezaměstnanost by se měla pozvolna snižovat a ke konci roku 2012 by měla klesnout pod 7,5 procenta.
O autorovi| Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB