Vladimír Tomšík (Hospodářské noviny 19. 12. 2017 strana 9, rubrika Názor)
Nejméně dvakrát do roka bankovní rada ČNB detailně a z různých úhlů pohledu projednává zásadní otázky finanční stability české ekonomiky. Na těchto jednáních na základě podrobných analýz a zátěžových scénářů diskutuje o zdrojích systémových rizik a možných opatřeních, která by tato rizika měla omezit. Výsledkem letos posledního jednání bylo včera zveřejněné rozhodnutí o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy všech bank a kampeliček.
Ta se od začátku roku 2019 zvýší na 1,25 % ze současných 0,5 % a z úrovně 1 %, která začne platit od července 2018. Toto zvýšení rozhodně neomezí schopnost bankovního sektoru poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. V kapitálu většiny bank je za předpokladu přiměřené dividendové politiky stále dostatečný prostor jak pro navýšení kapitálových rezerv, tak pro růst úvěrových portfolií.
Stejně jako u předchozích rozhodnutí poskytuje ČNB bankám i tentokrát roční lhůtu pro účely kapitálového plánování. Zároveň jsme připraveni sazbu rezervy bez prodlení a s okamžitou platností snížit, pokud by byla domácí ekonomika vystavena nepříznivému šoku nebo pokud by došlo k výraznému útlumu úvěrové aktivity.
Může to být i víc
Na možnost zvýšení proticyklické rezervy jsme upozornili již na konci léta, a to jak ve veřejné komunikaci, tak i v opatření obecné povahy zveřejněném na našich webových stránkách. V tuto chvíli jsme se s úrovní rezervy dostali přesně do poloviny pásma, v němž bychom se měli v „normálních“ dobách pohybovat (0 až 2,5 %). S ohledem na skutečnost, že patříme mezi země EU s nejrychlejším růstem úvěrů, tak rozhodně nelze rezervu ve výši 1,25 % považovat za vysokou.
Pro zvýšení sazby proticyklické rezervy hovoří řada faktorů. Domácí ekonomika se posunuje v růstové fázi finančního cyklu stále výše. Pokračuje rychlý růst bankovních úvěrů a zejména objemy nově poskytovaných úvěrů domácnostem zůstávají na vysokých úrovních. Velkou pozornost věnujeme i vývoji ziskovosti a kapitálovému vybavení domácích bank. Nelze přehlédnout, že se bankám sice daří udržovat poměrně vysokou ziskovost, ale v prostředí velmi nízkých a u některých typů úvěrů stále klesajících marží toho dosahují pouze díky snižování nákladů spojeným se ztrátami z úvěrů. A to je trend, který má svá úskalí.
Už nejsme šampionem
Právě ve velmi dobrých časech, jaké zažíváme dnes, by banky měly vytvářet více rezerv a bránit se tím proti zvyšování své zranitelnosti v budoucnu. Lze si totiž poměrně jednoduše představit situaci, kdy by nastalo zhoršení ekonomického vývoje a zvýšená tvorba opravných položek by se odrazila v rychlém nárůstu nákladů na riziko a propadu ziskovosti bank. Zároveň by se zvýšily kapitálové požadavky k úvěrům, resp. rizikové váhy, které u části domácích bank v posledních letech díky příznivému vývoji nezanedbatelně poklesly. Souhrnným efektem by bylo snížení kapitálového poměru a omezená schopnost bank na to reagovat prostřednictvím zadržených zisků. Následně by mohla klesnout důvěra v domácí bankovní sektor, což by nakonec vedlo ke zdražení nákladů na financování domácností, podniků i státu ve velmi nevhodné chvíli.
Je v zájmu samotného bankovního sektoru proti riziku takového vývoje preventivně působit. Zvýšení rezerv je žádoucí i z toho důvodu, že na rozdíl od minulosti již domácí bankovní sektor není kapitálově vybaven výrazně lépe než bankovní sektory v jiných zemích EU. Celkový kapitálový poměr se již dokonce dostal pod průměr EU. A to je fakt, který v době doslova rozkvětu ekonomiky nelze ignorovat.
ČNB se zároveň pravidelně zabývá tématem, které se probíralo v průběhu celého letošního roku. Tím je vývoj na trhu hypotečních úvěrů a doporučení ČNB pro jejich poskytování. V červnu jsme jako nejvýznamnější riziko pro finanční stabilitu označili další rozvoj spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Podmínky pro naplňování tohoto rizika nadále existují. Vyhodnocení pohybu ve spirále nám ukazuje, že z hlediska cen bytů prozatím nejsme tak vysoko jako v letech před rokem 2008, tedy před začátkem finanční krize. Z hlediska objemu nových úvěrů na bydlení jsme však již výrazně dále.
Na toto riziko jsme již před rokem zareagovali postupným zpřísňováním doporučených horních hranic ukazatele LTV (poměr výše úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti). Pozorujeme, že banky naše doporučení převážně plní, i když někdy s nemalým zpožděním. Podstatné však je, že naše opatření mají zamýšlený účinek – v letošním druhém čtvrtletí se zastavil růst nově poskytovaných hypotečních úvěrů. Proto v tuto chvíli nepovažujeme za nezbytné limity LTV či další doporučení zpřísnit. To však nelze interpretovat tak, že rizika nyní hodnotíme jako klesající. Naopak. Vůči institucím budeme důsledně uplatňovat požadavky na obezřetné řízení rizik spojených s financováním nákupu a výstavby nemovitostí. Zvýšili jsme intenzitu dohledu nad poskytováním úvěrů domácnostem a nedávno jsme bankám prezentovali svoje očekávání ohledně obezřetného řízení rizik prostřednictvím tzv. dohledového benchmarku (sada zásad, které popisují, jak by měly banky při poskytování úvěru postupovat).
Budeme také znovu usilovat o získání zákonné pravomoci pro ČNB závazně stanovovat – nikoli tedy už pouze doporučovat – limity vybraných úvěrových ukazatelů. Jsem přesvědčen, že je v zájmu nejen ČNB, ale celého domácího finančního trhu mít k dispozici účinné nástroje, jež zajistí, abychom se v naší zemi těšili finanční stabilitě nejenom dnes, ale i v budoucnu.