Tomáš Holub (Ekonom 14.8.2008 str. 66 Peníze a burzy)
Podle ČNB dosáhne růst tuzemské ekonomiky v letošním roce 4,1 procenta.
NOVÁ PROGNÓZA ČNB
Růst cen se v posledních měsících vyvíjí ve shodě s prognózami ČNB. V červnu dosáhla 6,7 procenta, v červenci pak vlivem zvýšení cen zemního plynu a dopadů vyšší spotřební daně na cigarety mírně vzrostla na 6,9 procenta. V porovnání s lednovými 7,5 procenta to sice představuje určité zpomalení, stále však jde o vysokou hodnotu výrazně překračující tříprocentní cíl centrální banky.
Vlivné faktory
Na inflaci se nadále významně podílejí změny nepřímých daní, bez jejichž vlivu by v červenci činila zhruba 4,8 procenta. Dalším důležitým faktorem jsou změny regulovaných cen, zejména růst cen energií, zavedení poplatků ve zdravotnictví a deregulace nájemného.
Postupně naopak zpomaluje růst cen potravin, takže zvolna odeznívá jeden z hlavních faktorů, které přispěly ke zrychlení inflace koncem minulého roku. Ceny potravin na světových trzích se již začaly snižovat, což je v českých podmínkách ještě umocněno posílením kurzu koruny. Ceny pohonných hmot až do června naproti tomu rostly kvůli zvýšení světových cen ropy.
Oproti minulému roku se na vyšší hladině drží takzvaná »jádrová inflace«. V domácí ekonomice nadále vznikají tlaky na rychlejší růst cen. Ty jsou zejména důsledkem vysokého růstu mezd, který v soukromém sektoru v prvním čtvrtletí letošního roku přesáhl dvanáct procent.
Část tohoto zrychlení mezd je sice jen dočasná (souvisí se změnami daňového systému a nižší nemocností v důsledku úprav nemocenské), ale i tak tento vývoj nemá dostatečnou oporu v růstu produktivity, která má navíc tendenci zpomalovat.
V poslední době tím došlo k nárůstu mzdové náročnosti výroby a poklesu - doposud rostoucí - ziskovosti podniků. Na druhé straně dosavadní prudké posílení kurzu koruny stlačuje dovozní ceny a brzdí inflaci. Tento vliv kurzu se zatím do cen stihl projevit jen okrajově, postupně však sílí a výrazně utlumí inflaci v následujících měsících.
2 procenta by měla podle ČNB činit inflace od roku 2010.
Nezaměstnanost bude následovat
Meziroční růst ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 5,3 procenta. To se na první pohled jeví jako stále silné číslo, ve srovnání s předchozím čtvrtletím však HDP vzrostl o méně než jeden procentní bod.
Jinými slovy, kdyby i ve zbytku letošního roku pokračoval růst zhruba stejným tempem, celoroční růst HDP by stěží dosáhl čtyř procent, tedy podstatně méně než v minulých letech. Navíc nová data ukázala, že k postupnému zpomalování ekonomiky dochází již od poloviny loňského roku a nyní se nacházíme v méně příznivé části hospodářského cyklu.
Tento nepříliš optimistický obrázek je zatím podporován jen částí ekonomických údajů, některé ukazatele se naopak stále vyvíjejí poměrně dobře. To je však běžné pro situace, kdy dochází v ekonomice k obratu.
Například zaměstnanost nadále rostla (ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,8 procenta) a pokračoval příliv zahraničních pracovníků. Vývoj na trhu práce však obvykle za vývojem ekonomiky zaostává o několik čtvrtletí, takže výraznější zhoršení těchto ukazatelů nejspíš teprve přijde.
V průmyslu a ve službách, kde zaměstnanost zatím rostla nejvíce, nyní převažuje počet podniků plánujících propouštění nad podniky zamýšlejícími nabírat nové lidi. Obecně se nálada mezi podniky zhoršuje a došlo i k mírnému poklesu využití výrobních kapacit. Růst průmyslu zpomalil pod šest procent meziročně, v porovnání s více než osmi procenty za celý loňský rok. Méně příznivé signály přicházejí i z dalších zemí středoevropského regionu, které čelí obdobným problémům jako ČR.
Letošní inflace je zejména výsledkem zvýšení daní a regulovaných cen v kombinaci s růstem cen surovin na světových trzích.
Poměrně dobře se zatím vyvíjí bilance zahraničního obchodu, jejíž přebytek se oproti loňskému roku zvyšuje (za leden až červen na 64,4 miliardy korun). Vývoz však pozvolna zpomaluje a rostoucí přebytek obchodu je tak do značné míry dán ještě výraznějším utlumením dovozu.
Některé údaje naznačují, že za jeho zvolněním stojí mimo jiné pomalejší růst investic. Ty mohou být první »obětí« zpomalující zahraniční poptávky, která nutí podniky omezovat své plány do budoucna. Zřetelnější zpomalení vývozu ale zřejmě bude následovat, což naznačují i klesající zahraniční zakázky v průmyslu.
Další brzdicí prvek do této situace vnáší posílení kurzu koruny. To se do vývoje HDP nejsilněji promítá zhruba s ročním zpožděním. Lze proto očekávat, že zvolnění růstu ekonomiky bude pokračovat a bude poměrně zřetelné. Nejvíce se projeví v dalším zpomalení investic a vývozu.
Podle nové prognózy ČNB tak dosáhne růst ekonomiky v letošním roce 4,1 procenta a v roce 2009 dále zpomalí na 3,6 procenta. V roce 2010 by se růst měl opět dostat mírně nad čtyři procenta.
Mzdový otazník
Otázkou je, jak se v této situaci budou dále vyvíjet mzdy. Na jednu stranu lze pro příští rok očekávat snahu odborů vyjednat pro zaměstnance částečnou »kompenzaci« za letošní vysokou inflaci. Na druhé straně podniky mohou oprávněně argumentovat, že nemají tuto kompenzaci z čeho poskytnout.
Letošní inflace je zejména výsledkem zvýšení daní a regulovaných cen v kombinaci s růstem cen surovin na světových trzích. Taková inflace nevytváří pro většinu domácích firem vyšší zisky, které by mohly částečně »věnovat« na mzdy. Zisky naopak začaly klesat, a to zejména z důvodu nárůstu mzdové náročnosti výroby.
Ceny vývozu, na nějž se zaměřuje velká část průmyslových podniků, meziročně klesají z důvodu posílení kurzu koruny, a snižují tak podnikům tržby. České mzdy vyjádřené v eurech se letos zvýšily o jednu třetinu, což je tempo ohrožující konkurenceschopnost firem. Podniky by tedy spíše potřebovaly mzdové náklady omezovat, nikoli dále zvyšovat.
Mzdová vyjednávání by proto mohla být letos napjatější než obvykle. Prognóza ČNB nicméně vychází z historické zkušenosti, která ukazuje, že při zpomalujícím růstu ekonomiky, rostoucí nezaměstnanosti a klesající ziskovosti podniků se mzdy nevymknou kontrole a postupně v soukromém sektoru zpomalí z více než deseti procent v letošním roce na necelých 7,5 procenta v roce příštím. Vyšší než očekávaný růst mezd však nelze vyloučit a představuje jedno z rizik prognózy ve směru vyšší inflace a zároveň i vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího hospodářského růstu.
Zpět k cíli
Pokud však budou mzdy v souladu s prognózou postupně zpomalovat, pak v kombinaci se snižujícím se hospodářským růstem povedou k odeznívání tlaků na růst cen z domácí ekonomiky.
Při souběžném protiinflačním působení silné koruny, jejíž cenové dopady budou nejviditelnější ve druhé polovině letošního roku, a odeznění dopadu daňových změn pak bude inflace v příštím roce rychle klesat k cíli ČNB. Hlavním faktorem podporujícím inflaci zůstanou v podstatě jen regulované ceny, zejména pokračující růst cen energií a nájmů. Ve druhé polovině 2009 by se měla inflace dostat pod tříprocentní cíl, a vytvořit tím podmínky pro plynulý přechod k novému dvouprocentnímu inflačnímu cíli od roku 2010.
S touto prognózou je v souladu klesající výhled úrokových sazeb ve zbytku roku 2008 a poté zhruba jejich stabilita po většinu roku 2009.
O autorovi| Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB