Ekonomika dává koruně sílu

(Julie Hrstková, Ekonom 17.2.2005 strana 73, rubrika: ČNB)

Zavedení jednotné měny euro není otázkou možností, ale nákladů a výnosů, říká nový viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

* Jak se z "prostého" analytika stane viceguvernér České národní banky?

Celý proces probíhal alespoň v mém případě jednoduše. Jednoho dne mi zavolal kancléř (Jiří Weigl - pozn. red.) a pozval mě na Hrad. První schůzka proběhla počátkem října, kancléř se mě tehdy zeptal, zda bych měl zájem o místo v Bankovní radě. Za další dva týdny jsem se ocitl u pana prezidenta, který mi navrhl místo v Bankovní radě a rád by byl slyšel moji závaznou odpověď. I když mi bylo jasné, že v této době nemá smysl hovořit o definitivním složení rady, chtěl jsem vědět, kdo bude guvernérem. Jsem sice v ekonomické branži dost dlouho na to, abych vyšel téměř s každým, ale přece jen jsou i tací, s nimiž by se mi špatně spolupracovalo, a to by bylo náročné pro obě strany. Poté, co se vyjasnila otázka osoby guvernéra, jsem potvrdil, že se mnou lze závazně počítat. Požádal jsem o prověrku Národní bezpečnostní úřad a pak už nezbylo než čekat na jmenování a v mezičase sledovat novinářské spekulace na téma kdo bude v Bankovní radě.

* Víte, kdo vás prezidentovi doporučil?

Výběrový proces je věcí prezidenta. Ale řekl bych, že udělal mnoho práce sám.

* Máte blízko k ODS, pracoval jste například jako poradce předsedy OSD Mirka Topolánka pro reformu veřejných financí. Není takové politické napojení pro budoucího viceguvernéra diskreditující?

Radit jakékoliv straně, pokud je demokratická, je normální. Radil jsem ODA, Unii svobody, ODS a nevidím problém nabídnout expertizu tomu, kdo ji potřebuje. Můj předchůdce (viceguvernér Oldřich Dědek - pozn. red.) spolutvořil hospodářský program ČSSD a já v tom nevidím žádný problém. Nejenže každý má právo podávat informace, ale navíc je to i žádoucí ve chvíli, když je záruka, že protistrana naslouchá.

* Kam zamíří vaše první kroky? Na Hradě už jste byl, která instituce je na řadě nyní?

Nejdříve se musím seznámit s chodem centrální banky. ČNB má za sebou relativně klidné období, z čehož lze usuzovat, že místní lidé jsou odborně na výši. Jde o to se s nimi poznat tak, abych tu kvalitu od nich získával i nadále. Určitě není v tuto chvíli klíčové letět někam do zahraničí, důležité je poznat banku jako takovou.

* Jakou oblast budete mít v rámci Bankovní rady na starosti?

Určitá představa o rozdělení činností již existuje, konečné rozhodnutí padne v nejbližších dnech.

* Zvažujete případně pomoc externího poradce?

Z praktického hlediska zde ani není mechanismus pro to najmout externího poradce. Z pragmatického hlediska je to spíše analytické pracoviště. V malé české ekonomice neexistuje žádný jiný tým, který by šel v ekonomickém bádání stejně do hloubky jako centrální banka. Což ovšem neznamená, že sem nelze přinášet jiné názory. Je známo, že jsem byl kritický k práci ČNB v období zhruba před čtyřmi až šesti lety. Tehdy nebyla podle mého soudu dobře podchycena situace, která nastala. Což ovšem neznamená, že by místní analytici byli špatní. I tehdy šlo o nejkvalitnější pracoviště v Česku, jen si myslím, že nedošlo k zachycení toho, že ekonomika zažila silný poptávkový šok, byť způsobený finanční krizí, která byla do značné míry oprávněná. Takže pokud by člověk nedostal peníze na budování paralelního týmu expertů řádově o třiceti lidech, potom si nemyslím, že něco jiného má velký smysl. Důležité však je sledovat názory expertů mimo ČNB. Banka má a musí fungovat jako jedno z center výzkumu i za cenu toho, že přizve k jednotlivým projektům externisty. Do značné míry to funguje již nyní. A je to jediná cesta, jak zabránit jisté míře profesní slepoty. Jenom tak bude centrální banka lépe čelit potenciálním šokům.

* Stal jste se členem Bankovní rady, která se bude spolupodílet na zavedení jednotné měny euro. Vy osobně jste však zatím velkým příznivcem eura nebyl. Budete v rámci rady euro prosazovat nebo spíše brzdit?

Zavedení eura je čistě politické rozhodnutí a ČNB dostane od vlády úkol splnit vše potřebné z hlediska měnové politiky. Jinak zavedení eura není otázkou možností, ale nákladů a výnosů. Z tohoto pohledu mohlo Česko přijmout euro již před deseti lety. To prokázalo Bulharsko, které zavedlo jednotnou měnu v dobách největší finanční měnové a makroekonomické krize a euro pro něj bylo efektivnější než vlastní autonomní měna. Nejde tudíž o otázku, zda můžeme, či nemůžeme, ale o úvahu, kolik nás to stojí a co nám to přinese. A tím se zabývá standardní ekonomická teorie optimálních měnových zón. Pakliže se bavíme o euru, které by mělo České republice něco dlouhodobě přinášet, tak musejí být splněny podmínky na optimální měnovou zónu včetně volného pohybu práce. Je to i problém koordinace zahraniční politiky zemí, které budou zavádět euro - obecně musejí prosadit zrušení bariér. To si zde tolik lidí neuvědomuje. A pokud se někdo rozhodne euro zavést dřív a chce tím získat nějaké politické výhody, pak to z hlediska ekonomiky rozhodně není nejlepší.

* Členství v Evropské unii však Česku ekonomicky pomohlo, vstup do eurozóny by mohl přinést další makroekonomický impuls…

Ano, ale za podmínky zrušení všech bariér. V posledních dvou letech se navíc nevyvíjí dobře ani samotná eurozóna, respektive její koordinační makroekonomický mechanismus. Nebyl optimálně vytvořen ani na počátku, což se projevilo ve chvíli, kdy někteří silní členové potřebovali z těch kritérií vybočit. A nejhorší způsob, jak měnit předpisy, je měnit je ve chvíli, kdy nevyhovují někomu silnému. Navíc není jasné, jak dál, a musím říci, že vývoj posledních dvou let ve mně nadšení nevzbuzuje.

* Budete jako představitel ČNB v rámci evropských orgánů prosazovat svou verzi eura?

Zdá se, že to příliš nepůjde. Zatím to vypadá, že hlasování jde ve prospěch velkých zemí. Umím si ale představit, že v případě hlasování o evropské měnové politice bude význam malých zemí růst s tím, jak poroste jejich počet. Na druhou stranu je těžké si představit, že ty větší země to budou respektovat ve chvíli, kdy nebude zaveden automatický sankční mechanismus. V tuto chvíli jsou sankce na představitelích vlád jednotlivých zemí, což znamená, že se prakticky nepoužívají. V případě, kdy bude existovat nějaký mechanismus typu automatického propadnutí či například v drastickém případě vynulování hlasů při nedodržení podmínek stability, nebo například propadnutí podílu v Evropské centrální bance, pak na tom malé země mohou získat.

* Kde vidíte úlohu centrální banky po zavedení eura?

Nepochybně v udržení finanční stability. Zbytek bude záležet na celkové situaci v Evropské měnové unii. V rámci eurozóny je velkým tématem rozsah fiskálních transferů - nemám pocit, že by někdo tlačil na jejich dramatické rozšíření. Řekl bych, že možná vznikne evropský prezident, ale že by někdo chtěl víc přispívat do jednotného rozpočtu eurozóny, se nezdá.

* Jakému typu měnové politiky dáváte přednost? Zastáváte spíš pohled FED (rychlá reakce na situaci směrem nahoru i dolů), anebo spíše pohled ECB (co největší stabilita, minimální pohyby)?

Nízká variabilita úrokových sazeb v Evropě je výsledkem relativně stabilní situace. Existují sice debaty na téma, zda ECB nedrží sazby vysoko, ale řádově jde o změny maximálně v rozpětí čtvrt procentního bodu.

* Není stabilizace inflace blízko vyhlášeného cíle ve výši 3 % poněkud mimo současnou realitu? Nebylo by lepší spíš cílovat ke 2 % jako ECB? Neobáváte se předvstupního období, kdy bude muset ČNB udržovat inflaci podle stanoveného cíle a současně co nejvíc omezit fluktuaci kurzu (tzv. pásmo ERMII)?

Česká republika je do vstupu do EMU na jiné trajektorii než Evropa. Tady bych problém neviděl. Navíc - z čistě pragmatického hlediska - se měnové unii vyplatí začleňovat nízkoinflační ekonomiky. Pokud kurz posílí víc, než se očekává, pak se bude ekonomice hůře exportovat, ale stávajícím členům eurozóny nic nehrozí. Nechci hodnotit kdy a jak, ale nikomu nebude vadit, když bude inflace nízko. Kurz zatím posiluje a vzhledem k tomu, že důvody leží mimo politiku ČNB, lze očekávat, že poroste i v dalších letech. Po vstupu do Unie v Česku roste cena veškerých aktiv na evropskou úroveň, vznikají nové investiční příležitosti. Posilování koruny je z tohoto hlediska samozřejmé.

***

Miroslav Singer (37) po ukončení studia na VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) v roce 1991 získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh, kde v roce 1995 obhájil disertaci a získal titul PhD. Od roku 1993 pracoval jako výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu AV ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 a 1999 ředitelem Investiční společnosti Expandia a v letech 2000 a 2001 ředitelem společnosti Expandia Holding. V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na restrukturalizaci podniků a na transakce s problémovými aktivy. Je předsedou Nadace CERGE-EI. 11. února 2005 byl jmenován viceguvernérem Bankovní rady České národní banky. Je ženatý, má dceru.