(BBC - česká redakce - 17:30 Interview BBC, 10.9.2003)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V souvislosti s problémy české ekonomiky se v posledních měsících mluví především o reformě
veřejných financí. Podle ekonomů však existují problémy další, růst nezaměstnanosti, zadlužení
rodin a tlaky odborů a rychlý růst mezd. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach
předpokládá, že příští rok porostou platy ve státním a veřejném sektoru v porovnání s rokem
letošním zhruba o pět procent.
Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/
--------------------
Pravda je, že v letošním roce je odhad, že by ten průměrný plat měl být asi sedmnáct tisíc
šest set padesát a v příštím roce i zavedením šestnáctitřídního systému by mělo dojít k nárůstu
měsíčních platů, to je pravda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nejen o růstu platů lidí, kteří pracují
pro stát a o zadlužování domácností v České republice bude následujících třicet minut.
Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav
Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla členka Bankovní rady České národní banky a
vrchní ředitelka Česká národní banky Michaela Erbenová. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ponecháme-li stranou stav veřejných financí, která hlavní rizika Michaela Erbenová v
souvislosti s budoucím vývojem české ekonomiky vidí?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
V tom střednědobém horizontu lze za riziko považovat vývoj na trhu práce, zejména velmi
dynamický růst mezd a platů a obecně růst objemů, příjmů, který vysoce přestihuje růst
národohospodářské produktivity práce, což může do budoucna vyvolat riziko vzniku určitých
nerovnováh, například vnější nerovnováhy běžného účtu platební bilance. Ve své poslední diskusi nad
nastavením měnových politických nástrojů jsme se zabývali také dynamizací spotřebních úvěrů a
jiných úvěrů do sektoru domácností a konečně, můžeme si popovídat také o růstových perspektivách
české ekonomiky a patřím do centrální a bankovní imunity, takže inflace je také určité téma k
diskusi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Všechna, doufejme, že všechna tato témata stihneme probrat. Zmínila jste nezaměstnanost,
zmínila jste problematiku inflace, zmínila jste tlačení odborů, respektive růst mezd v České
republice. Zastavme se u tématu prvního. České domácnosti si u bank půjčují stále víc peněz, úměrně
s tím roste také obava vás jako České národní banky o stabilní vývoj domácí ekonomiky. Ze zápisu z
jednání bankovní rady z konce srpna vyplývá, že členové bankovní rady centrální banky věnovali, a
teď cituji doslova, rostoucímu zadlužování rodin velkou pozornost. Jaká hlavní rizika, pokud možno,
můžete-li v dnešním Interview BBC hovořit srozumitelně i pro laika, který nezná ekonomické termíny,
jaká rizika vidíte především v zadlužování českých domácností?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já bych především chtěla říct, že to není poprvé, co jsme se tím tématem zabývali. Obecně
dynamika úvěrů a struktura úvěrů je stabilním tématem při našich diskusích o měnové politice. Je to
možná poprvé, co jsme na to poukázali takto explicitně v záznamu z našeho jednání. Ta dynamika je
vysoká dvojciferná po poměrně dlouhé období a my máme pocit, že to vytváří určitá rizika pro
stabilní vývoj do budoucna ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká především rizika?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych ..., než začneme těmi riziky, tak bych chtěla říci, že ten dynamický růst není
překvapením ze dvou důvodů. Jedním je úroková politika centrální banky, která částečně samozřejmě
byla cílena na podporu této aktivity a v tomto se tedy transmise úrokových sazeb do ekonomiky
projevuje očekávaným pro nás způsobem a je to v pořádku. Druhý důvod, proč nejsme příliš
překvapeni, je, že ty úvěry samozřejmě rostou z relativně velmi nízké výchozí základny, je to
přirozený tedy trend a je to také důsledek privatizace bank, kdy noví vlastníci vstupovali do
našich bank s jasně deklarovaným cílem posílit ten retailový segment. V tomto to není překvapení,
to neznamená, že bychom se tomu jako centrální banka neměli věnovat velice pozorně jak z hlediska
toho, že jsme regulátorem bankovního sektoru, tak z hlediska toho, že jsme měnově politická
autorita, která by měla dbát na to, aby ten hospodářský vývoj byl vyvážený, a pokud možno,
rovnoměrný i do budoucna. Co se týče té pozice regulátora, tak tam je samozřejmé, že úvěrování
domácností vytváří nové druhy rizik pro banky, ale tam jsem si vcelku jistá, že ty banky, které
vstoupily na náš bankovní trh a které ty aktivity rozvíjejí, tak v tom mají mnohaleté zkušenosti z
vyspělých západních ekonomik a věřím tomu, že tam nás nějaké nepříjemné překvapení nečeká ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že se centrální banka nebojí toho, že by komerční banky, které byly
zprivatizovány, mají povětšinou zahraniční vlastníky, půjčovaly domácnostem na dluh tolik, aby je
to samo přivedlo do problémů?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Věřím, že banky mají kvalitní know how v oblasti řízení svých vlastních rizik, a jakkoliv to
úvěrování probíhá velmi agresivně v tuto chvíli, protože se banky snaží získat podíl na trhu, tak
věřím, že v této oblasti nehrozí žádná zásadní rizika, přesto to samozřejmě centrální banka jako
regulátor monitoruje a bude monitorovat do budoucna velice pozorně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když v této oblasti nehrozí rizika, v jaké jiné oblasti rizika hrozí?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já nevím, jestli rizika nebo potenciál pro vznik určitých nerovnováh, ale je třeba si
uvědomit, že domácnosti v České republice nemají zkušenosti s žitím na dluh, se spotřebou na dluh,
takže jakkoliv zatím podíl celkové zadluženosti domácností na jejich spotřebě je výrazně menší než
v průměrné zemi Evropské unie, tak těm méně rozvinutým evropským zemím se už začíná velmi rychle
přibližovat. A nejsem si jistá, zdali domácnosti nepřeceňují svoje síly a nepřeceňují současnou
ekonomickou situaci, kdy jde o souběh relativně velmi nízkých úrokových sazeb, nominálně dokonce
velmi nízkých úrokových sazeb, což může vytvářet určitou iluzi u těch domácností, a velice rychlé
dynamiky platů, mezd a příjmů celkově. Je vcelku zřejmé, že tato situace nebude trvat navždy a
nejsem si jistá, zdali domácnosti tak, jak banky umí adekvátně ošetřovat svá rizika a vůbec chápat
rizika, která na sebe berou rozhodnutími v případě hypoték například na řadu let, někdy i desítek
let ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste hovořila, že vstupuji opět do vaší řeči, a srovnávala se zeměmi Evropské unie,
vyspělými zeměmi, například podle údajů České obchodní banky výše poskytnutých úvěrů domácnostem
představuje v České republice asi čtyřicet pět procent hrubého domácího produktu, v zemích Evropské
unie je to přibližně třikrát tolik, v některých zemích Evropské unie se však zadlužování rodin
stává neúnosné, tady mohu jmenovat například Německo, kde každá německá domácnost má průměrný dluh
ve výši šesti tisíc eur, což je v přepočtu asi dvě stě tisíc korun. To číslo čtyřicet pět procent
hrubého domácího produktu při zadlužení domácností, považujete už za ..., na to, že české
domácnosti podle vašeho názoru neumějí zatím žít na dluh tak, jak domácnosti v západní Evropě, to
číslo pětačtyřicet procent, považujete za rizikové, protože někteří ekonomové tvrdí, že je zde
ještě prostor pro zvýšení zadlužení domácností?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Určitě je zde prostor pro zadlužení domácností, a to značný prostor. Lze uvést řadu dalších
poměrových ukazatelů, které to demonstrují, ale určitě je dobré také si uvědomit, že ta dynamika,
kterou ty poměrové ukazatele rostou, je značná a například podíl spotřebitelských úvěrů na celkové
spotřebě domácností se za poslední čtyři roky zdvojnásobil a již se blíží podobným ukazatelům v
zemích, jako je například Řecko. Já neříkám, že ty poměry samy o sobě signalizují nějaké riziko,
ale je dobré si uvědomit to, co jste právě zmínil o vysoké míře zadluženosti domácností v některých
západoevropských ekonomikách, jaké jsou implikace takového stavu, a ty jsou, že v případě, kdy
dojde k nějakému zvratu v ekonomickém vývoji, ať už v oblasti vývoje mezd, příjmů, hospodářském
růstu či koneckonců ve vývoji úrokových sazeb, tak domácnosti musí poměrně drasticky omezit svoji
spotřebu tak, aby dostály těmto svým závazkům. A to prostě produkuje další volatilitu do toho
ekonomického vývoje ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste tedy měla poslat vzkaz do průměrné české domácnosti, tak by ten vzkaz zněl:
"Opravdu se rozmyslete, než se zadlužíte?"
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že pokud bych mohla si dovolit posílat nějaké vzkazy českým domácnostem, tak to
je, že je potřeba si věci vždycky předem v klidu pečlivě rozmyslet a reálně uvažovat se svými
budoucími příjmovými možnostmi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V zápisu z jednání bankovní rady z konce srpna ještě stojí, že zadlužováním českých
domácností se chtějí členové Bankovní rady České národní banky dál zabývat. K čemu byste chtěli
dojít?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já už jsem řekla, že my se tím fenoménem zabýváme jednak jako regulátor, jednak v té
části měnově politického rozhodování. Pravidelně už delší dobu zjišťujeme, že nemáme možná ta
nejlepší a nejkonzistentnější data o celém tom fenoménu. My máme povíce data za bankovní sektor
velice kvalitní, ale zadlužování domácností samozřejmě se děje i přes jiné kanály, zejména v té
oblasti spotřebních úvěrů, ale i leasingů a podobně, takže určitě budeme ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chcete zdokonalit data?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Budeme pracovat na zkvalitnění těch dat, které máme k dispozici, což nám umožní možná nějaké
podrobnější analýzy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V pondělí se veřejnost dozvěděla, dostáváme se k druhému faktoru, že spotřebitelské ceny v
srpnu klesly o dvě desetiny procenta. Česká ekonomika se letos už pošesté ocitla v takzvané
deflaci. Spotřebitelé se mohou radovat, protože ceny nejen, že stagnují, ale dokonce klesají. Dala
bysta vy jako členka bankovní rada šestiměsíční deflaci v České republice při zvážení všech jejích
dopadů, celkových dopadů na českou ekonomiku, znaménko plus nebo minus?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Kdybych to měla celkově vážit, tak pak bych to pravděpodobně považovala za z větší části dar
mimořádných okolností a tudíž spíše za pozitivní výsledek, kterého bychom si mohli vážit. Já se
nedomnívám, že čelíme nějaké patologické deflaci tak, jak bývá občas zmiňována v kontextu některých
třeba asijských ekonomik, konkrétně Japonska. Ta struktura cenového pohybu tomu nenapovídá,
současně je tento pokles cen doprovázen růstem ekonomiky, relativně velmi dynamickým růstem domácí
poptávky, úvěrová emise, o které jsme se před chvílí bavili, roste, takže jsme spíše svědky
nějakého výjimečného souběhu několika externích faktorů ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete odhadnout, jak dlouho ještě tento souběh bude trvat a zda na konci roku budeme
konstatovat, že česká ekonomika měla převahu deflačních měsíců než převahu inflačních měsíců?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já se domnívám, že jsme dosáhli nějakého dna cenového poklesu, na kterém se nyní pohybujeme.
Možná déle, než jsme si původně mysleli, ale spousta indikátorů z té reálné ekonomiky naznačují, že
v příštích měsících bude docházet k postupnému růstu cen ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že srpen byl tedy posledním měsícem deflačním?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Naše predikce to indikují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká národní banka ještě do začátku července předpokládala inflaci na konci roku na úrovni
dvě celá tři desetiny procenta, v červenci svoji prognózu upravila s tím, že očekává na konci roku
inflaci v koridoru nula celá sedm desetin až jedno a půl procenta. Neukazuje to srpnové číslo o
poklesu spotřebitelských cen, když se ještě zaměříme na těch šest měsíců jako celek, byť jste
řekla, že očekáváte v září a do konce roku už inflaci, že bude ještě za potřebí i v těchto vašich
posledních datech provést korekce tedy v tom koridoru nula celá sedm až jedna celá čtyři?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
My zpracováváme celkovou predikci, která bere do úvahy všechny dostupné informace jednou za
čtvrt roku, takže do této doby máme k dispozici tu červencovou, kterou jste právě zmínil, nicméně
vývoj některých indikátorů v mezidobí, zdá se, spíše indikuje možnost rychlejšího návratu do těch
kladných čísel a tedy blíže k našemu inflačnímu cíli, než jak ukazuje ta červencová prognóza.
Jednak proto, že se všeobecně předpokládá, že se situace ve světě a v Evropě zlepší, jednak proto,
že devizový kurz v posledních měsících poměrně citlivě reaguje na vývoj fundamentálních faktorů a
nějakou možná politickou nejistotu, což se samozřejmě také může krátkodobě promítnout do cenového
vývoje. Je zde nějaký ad hoc faktor zemědělských výrobků a potravin, kde ty klimatické podmínky
letošního tropického léta nenahrávají situaci, že by se ceny potravin měly dále dlouhodobě
snižovat. Už jsme zaznamenali i zrychlování cen zemědělských výrobců ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte tedy, že zářijová až prosincová čísla o inflaci budou rychlejší, puls inflace bude
rychlejší a nakonec se trefí celková inflace do toho koridoru nula celá sedm až jedna celá čtyři
procenta?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já věřím, že v současné době ta rizika oproti té naší prognóze se koncentrují spíše na té
straně proinflační.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud bych vám položil obecnou otázku, zda byste měla říci, že deflace vytváří další prostor
pro snižování úrokových sazeb centrální banky, jaký názor by na takto obecně položenou otázku byl?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Na takto obecně položenou otázku by má odpověď byla zamítaná, protože my se vždycky
orientujeme podle výhledu inflace ve střednědobém horizontu řádově roku, roku a půl, nikoliv podle
vývoje aktuálních čísel. Inflační situaci na nejbližších málo měsíců měnová politika stejně není
schopna nijak ovlivnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je členka Bankovní rady České národní banky a vrchní
ředitelka centrální banky Michaela Erbenová. Tlak odborů na růst mezd, další rizikový faktor pro
budoucí vývoj české ekonomiky. Předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer v pondělí srovnával
data týkající se růstu mezd a produktivity práce v České republice.
Jan FISCHER, předseda Českého statistického úřadu /zvukový záznam/
--------------------
Objemy vyplacených mezd a platů vzrostly o pět celých čtyři desetiny procenta. Souhrnná
produktivita práce vzrostla o dvě celé devět desetin procenta, to znamená zcela jednoznačně, že ta
relace mezi vývojem mezd a souhrnnou produktivitou práce se nevyvíjí příznivě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pondělní slova předsedy Českého statického úřadu Jana Fischera. Za jak velké riziko
považujete rozpor mezi růstem mezd na straně jedné a produktivitou práce v Česku na straně druhé?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Platí, že mzdy mohou dlouhodobě růst jen tak rychle, jak poroste produktivita práce a s ní
výkonnost ekonomiky. To je pravidlo, které se nedá obejít, a pokud k němu dojde, k tomu obejití
dojde a předstih růstu mezd je významný, trvá delší dobu, musí se projevit buď přímo růstem
inflace, anebo zhoršením vnější nerovnováhy. Následně se reálné mzdy dostanou mnohdy ještě na nižší
úroveň než před porušením tohoto pravidla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hrozí toto aktuálně České republice?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Je pravda, že v některých zemích k tomu opakovaně dochází. Ten vývoj v České republice zatím
není natolik alarmující, ale kdyby měl pokračovat i v následujícím roce, pak by to byl vážný důvod
ke znepokojení. Faktem je, že reálné mzdy rostou výrazně rychleji než reálný produkt a
národohospodářská produktivita práce a zdá se, že obětí v tom podnikatelském sektoru je
zaměstnanost, kdy firmy se snaží udržovat svoji konkurenceschopnost poklesem počtu pracovníků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy růst platů při srovnání produktivity práce bude jedním z klíčových faktorů, na který se
Česká národní banka bude soustředit v roce 2004?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Je to jednak obecné riziko pro rovnovážný vývoj ekonomiky, jednak pro nás jako centrální
banku samozřejmě to má konkrétně inflační důsledky ve výhledu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ač můžeme v české ekonomice, jak už bylo řečeno v první části Interview BBC, pozorovat šest
měsíců deflace, odbory v souvislosti s přechodem odměňování státních zaměstnanců na šestnáctitřídní
tarifní systém požadují větší zvyšování mezd. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k
vyjednávání odborů a vlády o platech říká:
Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/
--------------------
Tak vždyť víte, že dneska jednání, která vedeme, tak jsou vedena poměrně rezolutně ze strany
vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle Zdeňka Škromacha mzdy ve státním sektoru příští rok porostu ve srovnání s rokem
letošním přibližně o pět procent.
Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/
--------------------
Pravda je, že v letošním roce je odhad, že by ten průměrný plat měl být asi sedmnáct tisíc
šest set padesát a v příštím roce i zavedením šestnáctitřídního systému by mělo dojít k nárůstu
měsíčních platů, to je pravda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Řekl v úterý v Interview BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Můžete,
Michaelo Erbenová, uvést v procentech, jak velký růst platů ve státní a veřejné sféře by odpovídal
ekonomické situaci České republiky a který by přivítala centrální banka v roce příštím? Máme číslo
Zdeňka Škromacha, hovoří o pěti procentech, prognóza ministerstva financí je procent sedm ve
státním sektoru.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já bych nerada tady udávala nějaká směrná čísla. My to většinou neděláme. Já jsem řekla,
že platí ta souvislost mezi růstem reálných mezd a růstem výkonnosti ekonomiky. My nepředpokládáme,
že by v příštím roce mělo docházet k nějaké výraznější dynamizaci hrubého domácího produktu. Ve
srovnání s letošním rokem, a co se týče vztahu mezi tempem růstu mezd v podnikatelském a
nepodnikatelském sektoru, tak obecně není dobře, když se jeden z těchto sektorů dynamizuje příliš
relativně k tomu druhému. V ekonomice mzdy podobně kvalifikovaných lidí obecně mají tendenci
většinou se srovnávat, takže prudký růst mezd v jednom sektoru, v tomto případě nepodnikatelském,
kdy za první pololetí mzdy vzrostly o více než jedenáct procent, do budoucna vyvolává silné tlaky i
v té podnikatelské sféře a to samozřejmě není dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A růst platů, měl-li bych já vím říci číslo sedm procent, které jsem řekl, což je prognóza
ministerstva financí, ministerstvo práce a sociálních věcí hovoří o růstu platů pětiprocentním.
Tady je nutné asi uvést, že ministerstvo financí zjevně do té prognózy zahrnulo to, že deset tisíc
úředníků by mělo být propuštěno, s čímž ministr práce ..., ministr financí Bohuslav Sobotka počítá,
to znamená, že by v tom systému ta částka šla k méně lidem, tedy by v porovnání na jednoho člověka
růst platů byl vyšší než pravděpodobně předpovídá Zdeněk Škromach. Sedm procent, je to rizikové
číslo?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Nikdo asi nepochybuje o tom, že požadavky mnohých profesních skupin, které se teď aktivizují,
jsou odůvodněné a problém je, na vrub čeho by tyto požadavky měly být honorovány. Je zřejmé, že
hovoříme-li o platech ve veřejném sektoru, tak je to na úkor dalšího růstu veřejného deficitu,
který je neúnosný a neudržitelný a naopak vyžaduje redukci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A sedm procent?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Sedm procent mi připadá jako vysoké číslo vzhledem k tomu, jakou výkonnost ekonomiky
očekáváme my shodně s ministerstvem financí pro příští rok. To je něco málo přes dvě procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že dvouprocentnímu růstu HDP by odpovídal ve státním sektoru jaký růst mezd?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych se nerada točila na těchto číslech, protože přesně neznám tu strukturu a nevím, zdali
hovoříme o objemu či o průměrném platu, takže bych zůstala u toho svého obecného konstatování, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že sedm je moc?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
... že sedm je moc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hovořila jste o růstu ekonomiky, zastavme se u tohoto čísla. Podle Českého statistického
úřadu hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve druhém čtvrtletí letošního roku o dvě celá a
jednu desetinu procenta. V prvním čtvrtletí rostlo české hospodářství po revizi výsledků o necelých
dvě a půl procenta, přesně dvě celá čtyři desetiny. Místopředseda Českého statistického úřadu Jiří
Křovák ke zpomalení růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí říká:
Jiří KŘOVÁK, místopředseda Českého statistického úřadu /zvukový záznam/
--------------------
Hledání trendů v hospodářském cyklu je velice rozpačité, nevýrazné. Ta ekonomika prostě při
hledání nějakého výraznějšího trendu tápe.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jiří Křovák ještě hovořil také o tom a připomněl, že na pomalejší růst české ekonomiky má
vliv především ekonomická recese v zemích takzvané eurozóny, především v Německu.
Jiří KŘOVÁK, místopředseda Českého statistického úřadu /zvukový záznam/
--------------------
Samozřejmým limitujícím faktorem v tom obratu k růstové fázi je vývoj ve Spolkové republice
Německo, což je hlavní obchodní partner. Na té exportní straně české ekonomiky by nám více pomohlo,
kdyby se tyto ekonomiky dostaly do růstové fáze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje místopředseda Českého statistického úřadu Jiří Křovák. Když se zaměříme na budoucí
vývoj české ekonomiky měřený hrubým domácím produktem a jeho případným růstem, neukazuje se, že
recese v zemích eurozóny, navíc byla zveřejněna poslední data, kdy ekonomika eurozóny ve druhém
čtvrtletí klesla o jednu desetinu procenta, že ta recese je daleko hlubší a česká ekonomika bude
růst pomaleji?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak celý letošní rok je takový příběh postupných revizí, predikcí zahraničního růstu směrem
dolů a ukazuje se, že ta situace v některých západoevropských ekonomikách, především v Německu, je
daleko vážnější, než kdo pomýšlel třeba před rokem. Ale přesto já ta čísla o HDP analyzuji jako
pozitivní, protože ekonomika si udržuje stabilní, i když poměrně nízký růst, a to je za
existujících okolností pozitivní zpráva. Na rozdíl od řady západoevropských ekonomik rosteme a
vzhledem ke struktuře toho růstu může být ten růst za těchto okolností sotva rychlejší, protože
hlavním tahounem ekonomiky je dynamizující se růst soukromé spotřeby a jeho další zrychlování by
pravděpodobně vedlo k prohloubení nerovnováhy, vnější nerovnováhy, aniž by to nějak výrazněji
ovlivnilo růstové perspektivy ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud se zaměříme na vyšší růst nebo dynamičtější růst hrubého domácího produktu, kdy by
podle vás k tomu zlomu mohlo dojít? Jestli je vůbec možné tento zlom predikovat, a jak by situaci
mohl ovlivnit důležitý moment pro Českou republiku, rozumějme 1. květen roku 2004, kdy Česká
republika vstoupí do Evropské unie?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak moment vstupu do Evropské unie sám o sobě nebude mít okamžitý efekt, ale rozhodně bude
mít pozitivní efekt v horizontu měsíců a let, kdy se staneme součástí jednotného trhu, kdy budeme
konečně realizovat výhody ze zkvalitnění legislativního prostředí, ke kterému došlo v uplynulém
období, a kdy budeme vnímáni jako součást nějakého standardizovaného prostoru s předvídatelnějšími
hospodářskými politikami a standardizovanější legislativou. Takže tam bych spíše viděla ten vliv v
trošku delším horizontu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co se týče bodu zlomu?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Ale faktem je, že již nyní se dají najít světélka naděje, jednak ty takzvané předstihové
ukazatele očekávání domácností, očekávání podniků, které publikují německé výzkumné ústavy či jiné
zahraniční autority, tak vypadají optimističtěji než ještě před několika měsíci. Jednak určité
známky optimismu lze nalézt v údajích o obchodní bilanci České republiky, které naznačují, že může
docházet k rychlejšímu růstu domácí investiční poptávky. V posledních dvou měsících velmi rychle
roste dovoz strojů a dopravních prostředků, což může vytvářet prostor pro budoucí zrychlování
investiční činnosti dle našich modelových propočtů v horizontu řádově půl až jednoho roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď poslední zásadní téma. Česká národní banka poté, co veřejnosti předložila k diskusi
začátkem roku svoji vlastní strategii týkající se vstupu České republiky do eurozóny, tedy do zóny,
kde se obchoduje a platí jednotnou evropskou měnou eurem, tak nyní pracujete na společné strategii
s vládou, kterou máte předložit. V té vaší původní strategii, rozumějme ve strategii centrální
banky, byl termínem pro nejvhodnější přijetí eura, které by bylo výhodné pro Českou republiku, rok
2007. Podle Oldřicha Dědka, vašeho kolegy, viceguvernéra České národní banky, ten prohlásil na
Vysoké škole ekonomické, že Česká republika by zřejmě mohla zavést jednotnou evropskou měnu koncem
desetiletí, tedy kolem roku 2010. Znamená to, že v tom společném materiálu jste se jako centrální
banka vzdali ambicí?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Já myslím, že jsme se nevzdali ambicí. Jednak bych nerada podrobně mluvila o obsahu toho
materiálu, protože stále ještě prochází připomínkovým řízením a může v něm dojít k nějakým změnám,
ale nadále platí to naše doporučení, které se v materiálu tedy promítá do návrhu strategie
přistoupení České republiky k eurozóně ve formulaci, že k eurozóně by bylo dobré přistoupit,
jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A proč se posunul ten termín o tři roky?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Zdá se, že nám vytvoření ekonomických podmínek bude trvat déle, než jsme předpokládali. Ta
úzká hrdla jsou dostatečně dobře známá ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy reforma veřejných financí.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Patří k nim jednak reforma veřejných financí a jednak i další strukturální reformy, zejména v
oblasti trhu práce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to oddaluje přijetí jednotné evropské měny, ano nebo ne?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Dá se to tak říci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje členka Bankovní rady České národní banky a vrchní ředitelka centrální banky
Michaela Erbenová. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných rozhlasové stanici BBC a věřím, že u
těchto mikrofonů nesedíme naposledy.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka Bankovní rady ČNB
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové bylo Interview BBC.