Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 13.8.2009,str. 56 Peníze a burzy)
V poslední době se dostavil mírný optimismus ohledně budoucího oživení ekonomiky ve světě.
PROGNÓZA ČNB
Nové informace o vývoji světové ekonomiky vyvolávají smíšené dojmy. Na jedné straně tvrdá data ukázala, že ve většině významných ekonomik – eurozónu nevyjímaje – došlo v prvním čtvrtletí letošního roku k nečekaně hlubokému propadu hospodářské aktivity.
Na druhé straně se v poslední době na finanční trhy vrátil mírný optimismus a řada předstihových ukazatelů rovněž začala naznačovat, že světová ekonomika by mohla mít to nejhorší za sebou.
Nadějný start a zpomalení
Podobně nejednoznačný pocit navozuje přehodnocení prognózy vývoje ekonomiky eurozóny.
Nepříznivý vývoj v letošním prvním čtvrtletí vedl zahraniční analytiky k dalším výraznému prohloubení očekávaného propadu HDP eurozóny za celý letošní na zhruba minus 4,5 procenta.
Proti slabému prvnímu čtvrtletí je však tento očekávaný celoroční pokles mírnější. To znamená, že analytici očekávají ve zbytku letošního roku poměrně svižný odpich ekonomiky ode dna.
Po tomto nadějném startu však eurozóna dle analytiků opět poněkud ztratí dech, když na rok 2010 je očekáván jen slabý růst zhruba o 0,5 procenta.
Stále existují obavy, že po odeznění vlivu některých protikrizových opatření (například šrotovného) a plném promítnutí hospodářské recese do vývoje zaměstnanosti a spotřeby domácností dojde k opětovnému zvolnění tempa, a křivka oživení tak bude mít tvar nesouměrného W. Příliš optimisticky nevyznívá ani výhled růstu eurozóny na rok 2011 (zhruba 1,5 procenta).
Směrem dolů se posunul i výhled zahraniční inflace, která je momentálně záporná. Pro letošní rok se očekává průměrná inflace pod jedním procentem a na úroveň těsně pod dvě procenta (což je dle ECB cenová stabilita) by se měla inflace vrátit až v roce 2011.
Pokles inflace i HDP
Domácí inflace během druhého čtvrtletí klesla o více než jeden procentní bod na červencových 0,3 procenta, a pohybovala se tak pod tolerančním pásmem cíle ČNB.
Důvodem tohoto poklesu bylo odeznění vlivu loňského zvýšení spotřebních daní na tabák a zvolnění růstu regulovaných cen, v menší míře k němu přispěla i zpomalující jádrová inflace (spotřebitelská inflace očištěná o volatilní ceny potravin, pohonných hmot, daně a regulované ceny – pozn. redakce) a ceny potravin.
Opačným směrem působily ceny pohonných hmot, které sice nadále meziročně výrazně klesaly, ale proti počátku roku pomalejším tempem.
Z hlediska makroekonomického prostředí působí na vývoj inflace protichůdné vlivy. Na jedné straně oslabení kurzu koruny z druhé poloviny loňského a počátku letošního roku působí ve směru vyšší inflace, a to i přes následnou korekci kurzu na silnější úrovně.
Tento vliv je však tlumen poklesem cen zahraničních výrobců a také skutečností, že dovozci část oslabení kurzu vstřebaly do svých marží. Proti růstu cen působí rovněž útlum domácí ekonomiky.
Meziroční pokles HDP se v prvním čtvrtletí letošního roku prohloubil na 3,4 procenta kvůli poklesu celkových investic (hlavně do zásob) a v menší míře i zhoršení čistého vývozu.
Spotřeba domácností naopak udržela překvapivě svižné tempo, přestože klesaly reálné mzdové příjmy domácností. Přispěl k tomu růst sociálních dávek a pokles plateb na sociální pojištění, zčásti domácnosti financovaly spotřebu snížením míry úspor.
Útlum ekonomiky se také začal naplno projevovat na trhu práce. Růst zaměstnanosti překmitl do záporných hodnot, dále klesal počet volných pracovních míst a výrazně vzrostla míra nezaměstnanosti.
Návrat o deset let zpátky
Z hlediska počtu nezaměstnaných a volných pracovních míst se nyní nacházíme v podobné situaci jako před deseti lety, kdy se ekonomika teprve zotavovala z předchozí recese. Došlo rovněž k prudkému zpomalení růstu mezd v soukromé sféře.
Meziroční propad HDP by měl ve druhém čtvrtletí 2009 dále zrychlit (na minus 4,5 procenta). Za celý letošní rok očekává nová prognóza České národní banky pokles o 3,8 procenta. Zapříčiní to meziroční snížení vývozu, dovozu i celkových investic téměř o pětinu.
Jedinými rostoucími složkami poptávky zůstanou spotřeba domácností i vlády. Růst spotřeby domácností však bude postupně zpomalovat s tím, jak na něj bude stále více doléhat nepříznivý vývoj na trhu práce.
Optika meziročních či celoročních čísel však může být zavádějící, protože odráží zejména hloubku útlumu, kterým si ekonomika již prošla počátkem roku.
Podíváme-li se na její vývoj z hlediska úrovně hospodářské aktivity, pak česká ekonomika dosáhla svého dna a od třetího čtvrtletí se již začne zotavovat.
Přispěje k tomu očekávaný obrat v eurozóně a efekty domácích i zahraničních protikrizových opatření. Předběžná data o vývoji českého průmyslu v červnu i některé další ukazatele dávají naději, že se tento scénář začíná naplňovat.
V příštím roce by měla česká ekonomika vzrůst o 0,7 procenta. Tento pomalý růst je odrazem jen mdlého předpokládaného oživení v eurozóně, »kocoviny« po ukončení vyplácení zahraničního šrotovného a očekávaného poklesu spotřeby domácností.
Na ni logicky dopadne pokračující růst nezaměstnanosti.
Z tohoto hlediska to nejhorší za sebou zdaleka nemáme, vrchol míry nezaměstnanosti přijde až na přelomu let 2010/2011 (dle mezinárodní definice na úrovni kolem deseti procent).
Až v roce 2011 lze čekat růst HDP o více než dvě procenta, což je však stále méně než předkrizová tempa.
U cíle koncem příštího roku
Inflace by se měla v nejbližších měsících dále snižovat, a poté se ustálit na nízkých, ale nadále kladných hodnotách. Na pokles inflace bude působit další zpomalování růstu regulovaných cen, předpokládané snížení DPH na některé služby a meziroční snížení cen potravin.
V průběhu příštího roku se ale bude inflace postupně zvyšovat a na jeho konci se přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB, když zrychlí růst regulovaných i tržních cen.
Krátkodobě bude na růst cen působit dopad předchozího znehodnocení koruny. Ta však bude zvolna posilovat. Tlaky na její mírné posílení poplynou z kladného úrokového diferenciálu a z oživení zahraniční poptávky, které povede ke snížení vnímané rizikovosti investic do české koruny.
S novou prognózou ČNB je v souladu pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný růst od druhé poloviny roku 2010. Bankovní rada ČNB 6. srpna rozhodla snížit úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, dvoutýdenní reposazba nyní činí 1,25 procenta.
Celková rizika prognózy označila bankovní rada za mírně protiinflační. V tomto směru působí zejména vývoj kurzu koruny, zatímco rizikem směrem nahoru jsou aktuální ceny ropy.