Michaela Erbenová (Právo 3.11.2005 strana 15, rubrika: Trhy & ekonomika)
Polemika
Deník Právo otiskl 13. října článek docenta V. Mikuleho zpochybňující záměr vládou schválené integrace dohledů nad finančním trhem do ČNB. Autor jej považuje za nestandardní a uspěchaný.
Původní vládní návrh zákona o integraci byl však hlavním východiskem dnešního poslaneckého návrhu, prošel řádným připomínkovým řízením a byl pouze dopracován, aby zabezpečoval sloučení v jednom kroku, zejména ve vztahu k zákonu o Komisi pro cenné papíry.
Původní postup nepředpokládal "soustředění většiny dozorčích činností u nově zřizované Komise pro finanční trh", jak autor mylně uvádí, ale včlenění stávajícího dozoru nad kampeličkami do ČNB a dozoru ministerstva financí do již sedm let existující Komise pro cenné papíry.
Urychlení vzniku jednotného dohledu je důsledkem snahy snížit náklady státu a účastníků trhu. Provázanost finančního sektoru se zvyšuje a náklady na postupnou integraci dohledů by byly vyšší. To odpovídá i názoru doc. Mikuleho, který považuje sjednocení dohledů za "v podstatě přijatelné a užitečné" až na jejich soustředění do ČNB, která je údajně jen ústřední bankou státu.
Domnívám se, že tato interpretace postavení ČNB není úplná. Ústava sice konstatuje, že ČNB je "ústřední bankou státu", současně však v odst. 2 čl. 98 říká, že její "postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon". Nejedná se jen o podrobnosti a je věcí zákonodárce, jaké další úkoly ČNB stanoví. V současné době má ČNB kromě měnových otázek působnost v řadě jiných oblastí.
Z hlediska spravovaných aktiv tvoří 80 procent finančního trhu banky, na které dohlíží ČNB. Včlenění dozoru nad zbývajícími 20 procenty trhu do již existujícího subjektu je logicky výhodnější než opačný postup. Lze využít existující technické a informační zázemí ČNB. Ta má navíc již nyní kompetence v oblasti správních řízení. Členové bankovní rady musí být podle § 6 zákona o ČNB "uznávanou a zkušenou osobností v měnových a bankovních záležitostech". Tento požadavek na jejich odbornost bude rozšířen na celou oblast finančního trhu. Výkon odborných dozorových agend bude zajištěn současnými zaměstnanci KCP a MF, kteří přejdou do ČNB.
Je jasné, že rozšíření působnosti ČNB vyžaduje i zpřísnění požadavků na odpovědnost a průhlednost rozhodování. Při ČNB bude vytvořen poradní Výbor pro finanční trh složený z odborníků volených rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny a jmenovaných bankovní radou a ministrem financí. V souladu s důrazem evropské legislativy na nezávislost výkonu dozoru to umožní zohlednění široké škály odborných názorů.
ČNB má již dnes řadu informačních povinností, které se dále prohloubí. Předkládá parlamentu Zprávu o bankovním sektoru a Zprávu o finanční stabilitě a na vyžádání i zprávy Stálé komisi pro bankovnictví. Ministr financí se může účastnit jednání BR a guvernér jednání vlády. Komunikace s vládou je pro ČNB již řadu let přirozená věc.
Napříště bude ČNB předkládat Poslanecké sněmovně, vládě a Senátu také Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem. Dnešní rozsáhlé kompetence ČNB v primární legislativě přejdou na ministerstvo financí.
Důvody pro integraci dozoru jsou věcné. Jde o úsporu nákladů, zjednodušení výměny informací a rostoucí provázanost dohlížených subjektů na finančním trhu. Všechny svědčí ve prospěch integrace dohledu do ČNB, která drtivou část finančního trhu již nyní reguluje a dohlíží.
O autorovi| Michaela Erbenová (Autorka je členkou bankovní rady České národní banky)