(ČRo 1 - Radiožurnál 26.3.2006, rubrika: 16:15 Vaše téma)
moderátor
--------------------
Jak už víte z našeho vysílání, někteří obchodníci zaokrouhlují ceny za nákupy v případě, když zákazník platí kartou. Česká obchodní inspekce varuje, že takový postup není správný a obchodník může částku zaokrouhlit pouze u platby v hotovosti. To je problém, který dnes řešíme v pořadu Vaše téma. Teď se s redaktorkou Blankou Číhalovou podíváme na to, proč se vlastně začalo zaokrouhlovat a co se stalo s dnes už neplatnými desetníky a dvacetníky.
Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka
--------------------
O desetníky a dvacetníky se strhla skoro bitva. Nadšeni nebyli například příznivci mariáše. Ekonomové ale měli ke stažení desetníků a dvacetníků dva důvody.
Tomáš HLÁDEK, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky
--------------------
Česká národní banka byla komerčními bankami neustále žádána o nové a nové mince, které se však z oběhu nevracely. A byly dny v první polovině roku 2003 či v druhé polovině roku 2002, kdy centrální banka za jeden jediný den jich dala do oběhu kolem milionu kusů a nevrátila se ani jedna mince. A vemte, že náklady, které s tím byly spojené, byly vyšší, než byla nominální hodnota této mince. To byl jeden důvod. Druhý byl samozřejmě, jak už jsem naznačil, ekonomický, nákladná výroba, ale hlavně velmi složitá manipulace, protože se jedná o tuny a tuny mincí, velmi drobných mincí, které přepočítat je poměrně náročná, časově náročná věc.
Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka
--------------------
Vysvětlil Tomáš Hládek, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky. Jen tato instituce na zrušení dvou nejmenších mincí šetří ročně miliony až desítky milionů korun. Banky už sice nejsou povinny desetníky a dvacetníky sbírat, ale mnohé to stále dělají.
Tomáš HLÁDEK, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky
--------------------
To stahování vlastně i nadále probíhá, protože ukončení platnosti těchto dvou typů mincí bylo vyhlášeno ke dni 31. října 2003 a od té doby rok mohly stahovat nebo přijímat jednotlivé komerční banky tyto drobné mince a odevzdávaly je centrální bance následujících pět let. Čili, ta lhůta ještě neuplynula. V tuto chvíli mohu říct, že se zpátky z oběhu vrátilo něco přes dvanáct procent těch mincí, čili poměrně malé číslo. Ale ono na druhé straně je poměrně vysoké, protože těch mincí v okamžiku toho stažení, zrušení jejich platnosti bylo přes jeden a čtvrt miliardy v oběhu. Čili, říkám-li přes dvanáct procent, znamená, že se jich vrátilo přes sto padesát milionů kusů.
Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka
--------------------
Centrální banka už nečeká žádný velký rozdíl.
Tomáš HLÁDEK, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky
--------------------
Vzhledem k tomu, že v současné době se nám jich během, řekněme, měsíce objeví sotva pár tisíc, čili jestli se jich vrátí sto šedesát milionů, bude to maximum.
Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka
--------------------
Mince, které se vrátily do konce roku 2004, už byly znehodnoceny.
Tomáš HLÁDEK, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky
--------------------
Ten odborný výraz je demonetizovány, prošly určitým lisem, čili následně je nebylo možné použít, na první pohled bylo vidět, že jsou znehodnoceny. A poté byly vlastně roztaveny a prodány na kov, protože vlastně devadesát procent je to hliník čistý.
Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka
--------------------
Na zrušení padesátníků zatím vážné úvahy ekonomů nedošly, říká Tomáš Hládek z České národní banky. Náklady na jejich výrobu jsou totiž nižší, než je hodnota mince. Zajímavý je pohled na evropské peníze. Země Evropské unie si mince vyrábějí samy. Rakousko a Finsko ale odmítly vyrábět jedno a dvoucenty.
Tomáš HLÁDEK, ředitel sekce peněžního a platebního styku České národní banky
--------------------
Náklady spojené s výrobou daných mincí jsou velmi vysoké. Jejich hodnota je velmi nízká. Přestože v těchto zemích existují tyto mince, protože můžete coby občanka Evropské unie přijet třeba z Německa se svými jednocenty a samozřejmě máte právo s nimi platit. Nicméně ve Finsku například platí podobný zákon jako u nás o zaokrouhlování, čili celkové ceny nákupů jsou zaokrouhleny, ale vy i tuto zaokrouhlenou částku můžete zaplatit jednocenty. Čili, ve Finsku tyto drobné mince přijímány jsou, avšak finskou centrální bankou nejsou dávány do oběhu.
moderátor
--------------------
Tak, to už je z dnešního Vašeho tématu úplně všechno.