(HN 17.5.2000 strana: 9, rubrika: diskuse)
Záložny by mohly být transformovány do bank, a tím by vznikla větší jistota pro střadatele
Poslanecká sněmovna 4. dubna schválila novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Novela se snaží zpřísnit legislativní rámec, na základě kterého došlo k rozvoji družstevního bankovnictví v ČR po roce 1996 a brzy nato i k jeho krizi.
V souvislosti s vládním úkolem připravit do konce června zcela nový zákon, který by upravoval fungování družstevních záložen v naší republice, se objevily názory, že by právní rámec mohl být postaven na podobných zásadách, na jakých fungují družstevní banky v některých evropských zemích.
Příklad Nizozemska
Bankovní družstevnictví má v Nizozemsku již 150letou tradici. Základem finanční skupiny Rabobank Group jsou členské banky a centrála (Rabobank Netherland). Členské banky jsou samostatné právnické osoby, založené ve formě družstva. Jsou nezávislé, mají svoje orgány - představenstvo a dozorčí radu. Jsou propojeny s centrálou nejen majetkově, ale i vzájemnými zárukami za závazky. Úlohou členských bank je podporovat zájem svých členů tím, že jim poskytují bankovní služby, zejména úvěry a půjčky a sbírají vklady. Jejich působnost je omezena určitou lokalitou, která umožňuje managementu banky mít přehled a dobré kontakty s klienty. Členové družstva volí představenstvo a dozorčí radu ze svých řad. Členové družstva jsou odpovědni do určené výše za závazky družstva (v případě jeho likvidace). Původně ručili členové za ztráty neomezeně, ale vzhledem k tomu, že družstva nahromadila dostatečné rezervy a platí systém vzájemných záruk, bylo ručení omezeno určitou částkou. Během času byla také omezena striktní zásada, že každý dlužník musí být členem družstva. Dnes musí být členem družstva pouze právnická nebo fyzická osoba - podnikatel, který má u banky úvěr. Fyzické osoby členy být nemusejí. Stanovy banky předepisují, že zisk je z větší části alokován do rezerv k posílení její finanční pozice.
Centrála
Rabobank Netherland je právnickou osobou ve formě družstva. Členské banky drží své podíly na základním jmění centrály. Počet podílů závisí na velikosti bilanční sumy členské banky. Ručení centrály je omezené. Důležitou povinností členských bank je dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti a likvidity, která určuje centrála. Centrála má povinnost správně investovat vklady od svých členských bank a vytvářet zásobu fondů použitelných v rámci celé skupiny, pokud se některá členská banka dostane do finančních problémů. Centrála získává další zdroje na finančním a kapitálovém trhu. Centrála kromě toho provádí širokou škálu bankovních obchodů - půjčky, operace s cennými papíry, finanční a devizové operace aj. Centrála provádí platební styk mezi členskými bankami a mezi členskými bankami a ostatními bankami.
Regulátor
Podle zákona o dohledu nad úvěrovým systémem podléhají formálně členské banky v Nizozemsku dohledu Národní banky. Národní banka však přímo neprovádí regulaci a dohled, ale delegovala odpovědnost za dohled nad členskými bankami na jejich centrálu (Rabobank Netherland). Centrála předepisuje členským bankám zpravidla likvidity a je odpovědná Národní bance za dodržování odpovídající likvidní pozice za celou skupinu. Pokud jde o vybavení kapitálem, platí podobný režim. Centrála určuje členským bankám pravidla kapitálové přiměřenosti a zároveň je odpovědná Národní bance za dodržování kapitálové přiměřenosti za celou skupinu.
Nový zákon
Bylo by logické, aby přípravě nového zákona předcházela zevrubná, koncepčně zaměřená debata
odborníků. Pro zachování družstevních záložen v té či jiné formě jsou jak Asociace družstevních
záložen, Úřad pro dohled nad záložnami a zdá se i Ministerstvo financí. ČNB doporučuje, aby záložny
byly transformovány do bank. Asociace družstevních záložen hájí stanovisko, že spořitelní a úvěrní
družstva mají perspektivu. ČNB od začátku zastávala názor, že paralelní sektor družstevních záložen
nemá v ČR perspektivu a že bude problémový. Byla proti přijetí zvláštního zákona o spořitelních a
úvěrních družstvech. Současná krize v sektoru jí dává za pravdu. Domnívám se, že družstevní
bankovnictví v našich podmínkách obrozeno být nemůže. Chybějí mu předpoklady. Navíc by toto řešení
zřejmě narazilo na námitky Evropské komise. Nejpragmatičtějším řešením by proto bylo vypořádat se
se ztrátami a solventní existující záložny začlenit do bankovního sektoru, který v současné době
prochází konsolidačním procesem.