(BBC - česká redakce - 17:30 Interview BBC, 19.12.2003)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Firmy, které investují do vědy, výzkumu a inovací, by měly platit méně na daních. Počítá s
tím podle premiéra Vladimíra Špidly druhá fáze reformy veřejných financí.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/
--------------------
Je to teda jedna z úvah, která říká změnit odpisovou politiku tak, aby působila proinovačně,
tj. například odpisy podnikům, pokud půjdou do vysokých technologií nebo pokud poskytnou podporu,
dejme tomu, vysokým školám a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká premiér Vladimír Špidla. Vláda připravuje i snížení odvodů na politiku zaměstnanosti.
Nejen o tom, jaké kroky je podle České národní banky nutné učinit v rámci druhé fáze reformy
veřejných financí, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od
mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes viceguvernér České národní banky
Luděk Niedermayer. Přeji vám hezký dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl z pohledu viceguvernéra centrální banky pojmenovat tři události v české
ekonomice za rok 2003, které byste označil slovem nejzásadnější nebo slovem klíčové, jak by váš
popis zněl?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, to není otázka, na kterou odpověď člověk najde za pětačtyřicet vteřin, ale vzhledem k
tomu, že toho času moc nemáme, tak asi myslím si, že to, že se podařilo dokončit jednání o vstupu
do Evropské unie a že to je už naprostá realita, i když zdá se, že ty důsledky plně neumíme
doceňovat, tak to myslím si, že to je opravdu nejdůležitější, protože to ovlivní naši zem na zřejmě
mnoho desítek let dopředu. Jako druhou věc bych zřejmě jmenoval to, že se nám podařilo udržet
slušný výkon ekonomiky i v krajně nepříznivých podmínkách, kdy Evropa se dostala do stagnace, ne-li
dokonce do recese a přesto naše ekonomika pokračovala v růstu, a to v růstu, který bych si netroufl
označit za nezdravý. No, a třetí věc, která je podle mě významná, že se o problému veřejných
financí nejenom začalo hovořit, ale že už se něco děje, že opravdu z nějakého abstraktního tématu
pro nezávislé ekonomy se z toho stala realita, která je politiky nějakým způsobem řešena, to
neznamená, jestli uspokojuje, nebo ne samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Řazení tří klíčových událostí bylo záměrné podle důležitosti nebo nahodilé?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Svým způsobem asi, kdybych se na to díval z dlouhodobého hlediska, tak ta Evropská unie by
vedla a samozřejmě ty veřejné finance jsou něco, co nás ovlivní víc. Myslím si, že na druhé místo
jsem dal to udržení ekonomického výkonu, protože si myslím, že to bylo překvapivé a že to je
opravdu něco, co jsme neočekávali, co se nám velmi hodí, začali jsme také konečně jednou
konvergovat k Evropské unii, ne divergovat, ale samozřejmě strategicky větší význam má to, že se
snažíme dát do pořádku své domácí úkoly.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč bylo překvapivé pro vás právě hledisko výkonu české ekonomiky?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My jsme enormně otevřená ekonomika, v podstatě kdybych to zjednodušil a naštěstí je to jenom
zjednodušení, tak jsme dodavateli německých velkých industriálních skupin a těm se velmi špatně
dařilo. My jsme obrovský dodavatel automobilového průmyslu, Škodovka je jenom vrcholek ledovce,
dodavatelé dělají obrovský objemy exportu. Znamená to, že když klesnou prodeje aut třeba o osm
procent, tak se také o osm procent prodá méně světel, brzd, airbagů a všech těch věcí, které tady
vyrábíme. To znamená, že se dalo očekávat, že ten vliv na českou ekonomiku bude špatný. Stejně tak
v okamžiku, kdy korporace, velké korporace mají problémy, tak neinvestují a znovu náš ekonomický
růst táhly investice. To znamená, že jsme byli opravdu ve velice křehké pozici.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste přesvědčen o tom, že ekonomický růst a zachování ekonomického růstu v České republice v
roce 2003 při pohledu na německou ekonomiku, stagnaci německé ekonomiky ukazuje, že dojde-li příště
k nějaké stagnaci ekonomiky, na které je hodně závislá česká ekonomika, že to českou ekonomiku
tolik neovlivní a že poroste?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na jednu stranu ta konvergence, provazba s evropskými ekonomikami poroste, na druhou stranu
já myslím, že my jsme měli kombinaci šťastných faktorů, jedna z nich třeba je, že právě teď nejsme
v měnové unii, že nám to pomohlo velmi rychle snižovat úrokové sazby, trošičku nám depreciovala
koruna, to nám všechno pomohlo. Takže do budoucna, samozřejmě kdybychom tento nástroj neměli, tak
to nebude tak jednoduché. Zase uvědomme si to, že jsme té Evropě čím dál tím blíž a přitom jsme
ekonomika, která je velmi levná, to znamená, my bychom stále měli mít nějaký potenciál dobře
konkurovat, získávat investice a ten je zase na tady těchhle politikách, o jakých jsem hovořil,
třeba o měnové politice, nezávislý. Tento potenciál byl v minulosti utlumen některými našimi
domácími problémy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Snažil jsem se vás pozorně poslouchat, jednou jedinkrát padlo sousloví úrokové sazby. Proč
jste mezi těmi třemi klíčovými událostmi nezmínil fakt, který je pro českou ekonomiku historický, a
to právě z pohledu centrální banky, protože Česká národní banka v roce 2003 třikrát snižovala
základní úrokovou sazbu, úroky se tak dostaly až na historicky nejnižší úroveň, kde jsou i nyní.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že je to poměrně významné, ale to je stále, to je naše práce, abych to tak řekl.
Samozřejmě centrální banky dělají chyby, my jsme dělali v minulosti chyby, není vyloučeno, že do
budoucnosti neuděláme chybu jako všechny centrální banky a myslím si, že tady se nám podařilo a byl
to takový krok, takový proces krok za krokem, že jsme si uvědomovali, že ten nástroj, který na
ekonomiku působí, je malinký a je to krátkodobá úroková sazba, ale přesto ten nástroj by měl být
aktivně využíván a před pár lety si fakt nikdo nedovedl představit, že tady budeme mít
dvouprocentní úrokové sazby, že dlouhodobé peníze budou někde nad čtyřmi procenty, že dlouhodobé
sazby budou pod sazbami v Německu třeba a stalo se to realitou a myslím si, že to té ekonomice
prospělo, protože jak jsem hovořil o té závislosti na zahraničí, tak nám se nepodaří samozřejmě
zlepšit německou ekonomiku a nám se podařilo posílit domácí poptávku, což koneckonců udrželo tu
dynamiku ekonomického růstu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co říkáte, tak jste přesvědčen o tom, že trojí snížení úrokových sazeb centrální
bankou přineslo v roce 2003 očekávaný výsledek, tedy zvýšení výkonu domácích podniků, které byly
trápeny stagnací v okolí?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nebylo to trojí snížení v minulém roce, bylo to celkově, takže úrokové sazby se dostaly na
velice nízkou úroveň, a to byl proces, který trval delší dobu. Zase podnikům to možná některým
ulevilo, ale celkově to vytvořilo podmínky v ekonomice, které umožnily, že ekonomika dosáhla
slušného výsledku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která rizika v souvislosti s historicky nejnižšími úrokovými sazbami vidíte, jsou-li nějaká
rizika do budoucna?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Samozřejmě hovoří se o tom neustále, hovoří se o tom, jestli domácnosti mají dobře pod
kontrolou svoje zadlužování. Dalo by se hovořit také o tom, jestli si všichni uvědomují, že možná
ty nízké úrokové sazby nevydrží celou dobu. Koneckonců v tom, že rozdíl mezi krátkodobými a
dlouhodobými úrokovými sazbami je poměrně velký, je vtěleno nějaké očekávání, že úrokové sazby se
zvýší, čili myslím si, že ty rizika existují a nehodnotil bych je jako nic, co by mělo působit
katastrofu. Kdybych to zjednodušil, kdyby pokračovaly ty obtížné ekonomické podmínky, tak si
myslím, že úrokové sazby by měly zůstat nízké. Kdyby se naopak změnilo to okolí, naše ekonomika by
dostala nějaký růstový impuls, tak si myslím, že to, že úrokové sazby by se zvyšovaly, třeba tržní
úrokové sazby, tak to neznamená nic, co by nám podrazilo nohy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovede odhadnout v dlouhodobějším horizontu, kdyby v příštím roce, v roce 2004, mohlo dojít
ke zvýšení historicky nejnižších úrokových sazeb?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nechtěl bych tady spekulovat, my v lednu budeme mít na to téma velmi komplexní diskusi. Už
to, že teďka říkáme, že se zdá, že v ekonomice některé věci vypadají lépe, než se zdálo, tak už to
lecčemu napovídá, ale spekulovat, jestli se bavíme o čtvrtletích, pololetích nebo tak, to bych
velmi nerad.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste naznačil tou daní za historicky nejnižší úrokové sazby, považujete, řekněme, spotřebu
domácností a hlavně rostoucí zadlužování domácností?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To není daň, to je to, co se muselo stát, protože samozřejmě stimulovat investice podniků v
okamžiku, kdy jejich zboží není poptáváno, jednak nejde a ani by to nebylo správné. To znamená, že
muselo dojít ke zvýšení spotřeby domácností, jsou to všechno ty hypotéky, je to také to, že banky
velmi agresivně začaly nabízet mnohé produkty. Čili spíš jsme to měli čekat a neměli bychom se tomu
moc divit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale nepřekvapil centrální banku spíš růst nebo rychlost růstu zadlužování českých domácností,
není to to, kde jste byli překvapeni?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tady bych mohl hovořit sám za sebe. Já bych řekl, že vždycky tady ty ekonomiky, jako jsou
naše ty /nesrozumitelné/ rozvíjející ekonomiky, tak když se bavíte s ekonomy, tak říkají: "No, to
je taková divná ekonomika, ty mechanizmy tady nefungují, když něco uděláme, co by jinde fungovalo,
to vám nebude fungovat." A vždycky, když se podívám zpět, tak ono to funguje ještě lépe, než jsme
čekali. Čili ano, kdybyste se mě zeptal před rokem, jestli si myslím, že ty nízké úrokové sazby v
kombinaci s lepší strukturou bankovního sektoru přinesou takový bum vypůjčování, tak bych řekl, že
si myslím, že ne. Ale z pohledu zpětně je to naprosto logické.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abych toto téma úrokových sazeb ukončil, zatím tedy nejste přesvědčen o tom, že by v
nejbližší době období poklesu úrokových sazeb definitivně skončil?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My jsme měli teďka měnové jednání, na něm jsme úrokové sazby nezměnili, což říká, že ten
názor právě teď je, že úrokové sazby jsou správné tam, kde mají být. V lednu se k tomu vrátíme, v
únoru a v dalších měsících.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z ekonomických témat v roce 2003 dominovala reforma veřejných financí a historicky nejvyšší
schodek státního rozpočtu České republiky na rok příští, na rok 2004. Vláda předložila do
parlamentu jedenáct zákonů, které tvořily první fázi reformy veřejných financí. Nejsilnější
opoziční strana označila reformu za nedostatečnou a schválený státní rozpočet na rok 2004 s
deficitem sto patnácti miliard korun českých za hrůzostrašný. Předseda poslanecké frakce ODS
Vlastimil Tlustý.
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS /ukázka/
--------------------
Sto patnáct miliard plánovaného dluhu, k tomu všechny nákupy, které už vláda oznámila, rovněž
na dluh, transportéry, stíhačky, bude to naprosto nejvyšší, rekordní, v uvozovkách v tom záporném
slova smyslu, dluh, který bude vytvořen během jednoho jediného roku a bude to dluh, který bude
přibližně stejný, jako byl celkový dluh České republiky, když sociální demokracie nastoupila k moci
a z toho, že za jeden rok jedna vláda udělá takové dluhy, jaké měla celá Česká republika za celou
svou historii, je snad jasné, že to je opravdu katastrofální číslo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla argumenty
občanských demokratů odmítl s tím, že jeho vláda je prvním kabinetem, který k reformám přistoupil a
schválený rozpočet je podle něj realistický.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/
--------------------
Jsem velmi rád, protože to nepochybně posiluje sílu České republiky, nepochybně se ukáže, že
cenné papíry budou mít lepší úroky a dává to dobrou základnu pro příští rok. Nebude to lehké, ale
jsem rád, že jsme dosáhli tohoto okamžiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
3. prosinec, slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Představitelé centrální banky
několikrát označili první fázi reformy a teď cituji doslova: "Za málo ambiciózní," a vyjádřili
naději, že k hlubším reformám povede fáze druhá. 14. října viceguvernér České národní banky Luděk
Niedermayer v článku Česko se musí chovat jako člen eurozóny, který otiskly Hospodářské noviny,
doslova napsal, cituji: "České fiskální schodky jsou v rozporu s paktem stability a růstu, který
jen s malým omezením platí i pro nečleny eurozóny. Navíc oddalování reforem snižuje prosperitu
ekonomiky," konec citátu. Dovedete odhadnout, jak oddalování těch zásadních reforem, například
sociálního, daňového, zdravotnického, penzijního a dalších systémů, brzdí růst české ekonomiky a
snižuje její potenciál?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
O to se určitě ekonomové i politici mohou masivně přít. Můj názor je, že my se nesnažíme
dostatečně stimulovat například zájem lidí pracovat, tím pádem zaměstnanost, vyšší zaměstnanost by
přivedla koneckonců nižší deficity státních financí, větší kupní sílu domácností a tak dále. Čili
myslím si, že opravdu je něco na tom, že ta první fáze reformy byla určitá úprava parametrů, určité
doladění, snaha trošilinku otočit nějakým volantem, ale není to opravdu nic, co by měnilo,
stimulovalo ekonomiku k vyšším výkonům. A už jenom to, že si uvědomme, že ekonomika vlastně rostla
velmi hezkým tempem tří procent ve velmi obtížných podmínkách a zároveň nám nezaměstnanost neustále
roste, a to už trvá několik let, tak to něco koneckonců něco vypovídá o tom, jaké mechanizmy uvnitř
ekonomiky máme nastaveny. A taty toto považuji za velice vážnou záležitost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abych zůstal u vašeho příměru s otočení volantem, tedy dejme tomu, že česká ekonomika,
respektive státní finance jsou autem, které jede rovně, místo aby zahýbalo do zatáčky, to znamená,
že i to mírné otočení volantem, tedy první fáze, stále žene auto do lesa.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, myslím si, že ano, myslím si, že ano a já se divím, že se někdo diví, jaký máme deficit,
ten deficit je založený na zákonech, které platí, na mechanizmech, které jsou nastaveny a chce to
opravdu výrazné změny, aby nedošlo jenom k určitému doladění toho systému. Samozřejmě když bude
ekonomika růst trochu lépe, tak ten deficit bude lepší. Sem tam se podaří něco škrtnout, ale myslím
si, že potřebujeme výrazné změny, a to jenom mluvím o tom, aby se snížily deficity. Já si zároveň
myslím, že k tomu, abychom stimulovali větší ochotu lidí pracovat, větší ochotu podnikat,
prosperitu podnikatelů, také jejich větší ochotu platit daně, tak musíme udělat celou řadu jiných
věcí, o kterých zatím příliš nehovoříme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O nich budeme my mluvit v druhé části Interview BBC, abych vás jen tak nepustil z té otázky,
kterou jsem vám položil zhruba před dvěma minutami. Česká národní banka očekává letošní růst
ekonomiky mezi dvěma a půl až třemi procenty. Jaký by byl potenciál, pokud by vláda sáhla k těm
razantním změnám?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je něco, co se určitě nedá říct krátkodobě. Samozřejmě mohlo dojít dokonce k tomu, že
redukce vládních výdajů by ekonomice příliš nepomohla, čili opravdu se nebavme o tom, že ty kroky
hypotetické, které si dovedu představit na zlepšení konkurenční schopnosti ekonomiky, že by měly
okamžitě nějaký vliv. Je to, ono to není ani tak auto, ona je to velká loď. Nechci říct, že je to
Titanic samozřejmě, ale točíte, točíte kormidlem, ono to stále někam jede a než to začne zatáčet,
bude to chvíli trvat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale v té dlouhodobé perspektivě je podle vás česká ekonomika, pokud by se její potenciál
využil a došlo k reformám, k dalším možná systémovým změnám týkajícího se právního rámce podnikání,
rozumějme zákon o konkurzu, vyrovnání a podobně, například sedmiprocentní potenciál té ekonomiky?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To si myslím, že v Evropě je velmi obtížné. Ale řekl bych dvě věci pro srovnání, jedno je
jako absolutní. Když se podíváme na ostatní země v regionu, já mám pocit, že ony v průměru v minulé
dekádě rostly minimálně o procento rychleji a ono to zní jako nezajímavě jedno procento. Uvědomme
si, že to za deset let dělá více než deset procent přiblížení třeba k těm zemím Evropské unie, čili
je to hrozně významné tady tohle. Zároveň si uvědomme to, jakou my máme fantastickou konkurenční
pozici, máme slušnou infrastrukturu, máme poměrně kvalitní vzdělanou pracovní sílu, jsme na
nádherném místě uprostřed Evropy a vlastně v minulých letech, až s výjimkou posledních třech let,
my jsme se vzdalovali od té Evropy, ta naše ekonomická výkonnost zaostávala, ono by to mělo být
opačně. Kdyby došlo v podmínkách Evropy nebo dokonce třeba v podmínkách měnové unie k růstu sedm
procent, tak se domnívám, že by to mohlo přinést celou řadu problémů, ale myslím si, že
středoevropské ekonomiky by opravdu mohly dohánět tu Evropu a ne se od ní místy vzdalovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Další téma uvodí vaše slova, která jste vyřkl v rozhovoru pro Lidové noviny 28. června a mluvil
jste o reformě v souvislosti s vytvářením podmínek pro podnikání. Cituji doslova: "Z tohoto
hlediska se mi zdá, že reforma neměla příliš vysoké ambice. Body, které by zlepšovaly perspektivu
vývoje naší ekonomiky, se tam hledají jen velmi obtížně," konec citátu. Které body týkající se
lepšího vytváření podmínek pro podnikání jste jako viceguvernér centrální banky v první fázi
reformy veřejných financí vy osobně očekával?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych neřekl, co jsem očekával, protože ta reforma vzniká jako nějaký politický konsensus.
Já bych řekl, co chybí. Myslím si, že, a už to dokonce i zaznělo z úst mnoha politiků, zdanění
práce je příliš vysoké. To znamená k tomu, že nevznikají pracovní místa a určitá část pracovních
míst je v oblasti šedé ekonomiky. Když si uvědomíme, kolik by stálo legalizovat třeba takovou věc,
jako někoho, kdo vám hlídá děti, tak v podstatě zjistíte, že byste museli platit o více, v
podstatě, když to přeženu, skoro o polovinu více peněz jenom proto, abyste legalizovali tento
kontrakt. Obtíže z propuštění zaměstnanců zase vedou k tomu, že kdybyste třeba operoval malou
hospůdku a nevěděl, jestli se vám bude dařit, nebo ne, tak raději toho člověka nepřijmete, protože
se budete bát, že v okamžiku, kdy to nepůjde dobře, budete ho potřebovat propustit, budete platit
obrovské odstupné, budete žalován a tak dále. Čili tady toto je, tady toto je jedna velice závažná
část. Druhá velice závažná část podle mě je velmi komplikovaný, nepřehledný daňový systém. Ten
daňový systém podle mě evidentně zvýhodňuje velké korporace, které mají velké týmy právníků, velmi
složité bilance, které jim umožňují snižovat daňový základ výrazným způsobem a platí velmi nízké
efektivní daně, což musí být kompenzováno tím, že ty daně můžou být nastaveny poměrně vysoko a
zároveň ty malé firmy samozřejmě nemají takový prostor pro tu daňovou optimalizaci, čili myslím si,
že komplikovaný daňový systém nejenom zvyšuje fixní náklady na to podnikání, ale také zároveň
znevýhodňuje menší a střední podnikání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vyložil jsem si vaše slova také správně tak, že to, že zatím nedošlo k zásadním změnám,
například co se týče nákladů na pracovní sílu v České republice, že se tím rozšiřuje prostor šedé
ekonomiky?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že ano a je to možné sledovat i v okolních zemích, tuším, nedávno byly
citované nějaké informace z Rakouska. Samozřejmě když to zdanění je enormně vysoké, tak ti, kteří
můžou, ty daně neplatí. Ne, že by je chtěli platit, když jsou nižší samozřejmě, ale ta šance je
větší. Myslím si, že kombinace nízkých nominálních daní s velmi jednoduchým, průhledným a lehce
administrovatelným daňovým systémem je optimální, my jdeme přesně opačným způsobem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Daňové zatížení je pro vás klíčovým a nejzásadnějším bodem v této souvislosti?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, jsou to dvě věci, způsob postavení daňové soustavy a fungování pracovního trhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Vladimír Špidla slíbil v Interview BBC v polovině prosince zlepšení podmínek pro
podnikání především v oblasti odpisové politiky, firmy, které investují do vědy, výzkumu a inovací,
by měly platit méně na daních.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/
--------------------
Je to teda jedna z úvah, která říká změnit odpisovou politiku tak, aby působila proinovačně,
tj. například opisy podnikům, pokud půjdou do vysokých technologií nebo pokud poskytnou podporu,
dejme tomu, vysokým školám a podobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slova premiéra Vladimíra Špidly pronesená 11. prosince v rozhovoru pro BBC. Společnosti,
které dávají víc peněz na svůj rozvoj, by měly podle té druhé fáze reformy veřejných financí mít
větší odpisové sazby a víc odpočitatelných položek. Vláda připravuje i snížení odvodů na politiku
zaměstnanosti. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka chce podle svých slov v rozhovoru pro
Českou tiskovou kancelář, aby Česká republika měla do roku 2006 nižší faktické zdanění podniků než
Polsko, Slovensko a Slovinsko. Měřítkem bude takzvaná efektivní daň, do které se kromě sazeb
započítávají i různé úlevy a odpisy. Považujete tento závazek vlády, o kterém mluví premiér Špidla
a vicepremiér Sobotka, za dostatečný v té souvislosti?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych spíš řekl, že takové ty daňové závody, které se velmi často odehrávají v tom, že v
parlamentu poslanci zvednou ruku pro nějaké číslo, že to není úplně ta nejoptimálnější cesta a spíš
mám pocit, že je to o jednoduchosti a přehlednosti toho systému. Ale samozřejmě, kdyby všechno
ostatní bylo stejné, tak to nižší zdanění přitahuje ty podniky a myslím si, že to je poměrně malá
část té story a zároveň samozřejmě je to nesmírně chvályhodné podpořit vědu a výzkum, podpořit
školství, ale zase, aby se nám ten systém neúnosně nekomplikoval. Když je ten systém komplikovaný,
tak také zvyšuje se náklad na jeho provoz, přibývá státních úředníků, kteří dbají na to, aby se
nevymýšlely nějaké kličky, jakým způsobem tohle obejít, zaměstnává se víc právníků na druhé straně,
aby ty kličky hledali a je to takový nekonečný souboj, ve kterém na konci ten stát vždycky tahá za
kratší provaz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že spíš máte otazníky v souvislosti s touto možnou změnou odpisového systému, že
opět pravděpodobně znepřehlední celý systém.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že se to udělat i tak, aby to zkomplikovalo, i tak, aby to zjednodušilo. A
myslím si, že to zjednodušení je potřebné, i když musím přiznat, já nejsme daňový expert.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale z toho, jak jsem vás poslouchal, to vypadalo, jakoby Luděk Niedermayer byl poměrně velkým
zastáncem jisté věci, které se říká jednotná daň?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je pojem, který je strašně široký. Já jsem zvědav, jak dopadnou ty reformy na Slovensku,
protože spoustu věcí, které se tam odehraje, vypadají dobře. Jinak rovná jednotná daň je jakýsi
koncept, o kterém vlastně dva lidé, kteří o tom /nesrozumitelné/ mluví, každý vám řekne něco úplně
jiného. Čili o tomhle, já bych vůbec tohle slovo v té souvislosti nepoužíval. Já myslím, že je
třeba vypisovat takové daně, které budou lidé a podniky platit, které se budou lehce administrovat
a stát nebude muset vynaložit nějaké enormní prostředky na to, aby ty daně vybral.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V souvislosti s tím, o čem jste mluvil před chvílí, pokud jsem tomu správně rozuměl, pracovní
trh je jeden z problémů, který by podle vašeho názoru měl být řešen v té druhé fázi. Konzultuje s
vámi vláda jako s centrální bankou kroky, které chce dělat v rámci druhé fáze nebo zatím na to
ještě nepřišla řeč?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že ani ty konzultace se nedají čekat. My samozřejmě třeba ve vztahu k ministerstvu
financí hrajeme občas nějakou poradenskou roli, dáváme své názory, také se vyjadřujeme k materiálům
do vlády, ale samozřejmě jsou to všechno politická rozhodnutí tady toto, takže o nějaké konzultaci,
bych řekl, že tady asi nemůže být ani řeč.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A zmiňte prosím to, co byste si vy z pohledu viceguvernéra centrální banky představoval v
souvislosti se změnou podmínek na pracovním trhu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych řekl, co bych byl velmi nerad, aby se stalo. Mohlo by se velmi dobře stát, že dojde k
oživení německé ekonomiky. Naše podniky budou nabírat a nakonec to dopadne tak, že naše
nezaměstnanost se nezmění a budeme importovat velké množství dělníků a já tady chci říct, já
naprosto nejsem proti přesunu pracovních sil. Je to všechno v pořádku, ale myslím si, že přístup k
sociálním dávkám je tady velmi jednoduchý a existuje část nezaměstnaných, kteří na tom systému
žijí, kteří zároveň zaměstnávají velké množství státních byrokratů, kteří ten systém udržují a celé
se nám to takhle řetězí. Já mám pocit, že jsem někde viděl údaj, že snad dvě třetiny, dvě třetiny
našich obyvatel pobírají nějakou formu, nějaké /nesrozumitelné/ sociální dávky. Dovedete si
představit, kolik jenom musí stát administrace tady tohoto systému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Součástí druhé fáze reformy veřejných financí má být i přeměna důchodového nebo chcete-li
penzijního systému. Vláda chce zavést takzvaný příspěvkově definovaný systém známý ze Švédska.
Hovoří premiér Vladimír Špidla.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/
--------------------
Otevřeli jsme teď velmi širokou debatu, která má umožnit parlamentu zásadní rozhodnutí někdy
kolem pololetí a k diskusi jsme předložili takzvaný švédský systém zdánlivých účtů, ale jak už jsem
řekl, ta diskuse je otevřená a bude se hledat řešení, které bude v kombinaci základního a
doplňkového systému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Premiér Vladimír Špidla. Ten švédský model spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních
účtů, které každému člověku umožní sledovat, kolika penězi na svůj důchod přispěl a jakou penzi v
závislosti na odpracovaných letech bude pobírat. Podrobnosti - ministr práce a sociálních věcí
Zdeněk Škromach.
Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD /ukázka/
--------------------
Ten model by měl fungovat tak, že člověk si bude ukládat na svůj individuální jakoby účet,
čili bude každý rok informovaný, kolik na tom účtě má, kolik se mu započítává. Česká správa už od
roku 2006 bez ohledu na to, jaký systém bude, bude dávat informace prostě o tom, jaké nároky ten
člověk má, započitatelné doby a tak dál. A když by už byl plně podle tohoto systému, tak vlastně se
vezme vše, co má na účtě, odečte se z toho účtu část prostředků, které půjdou na invalidní důchody,
vdovské, vdovecké, které tím systémem být placeny přímo nemůžou a ten zbytek se rozdělí počtem let,
které v té době, kdy ten člověk půjde do důchodu, bude předpoklad průměrného dožití.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v rozhovoru pro BBC. Když jsme se před těmito
mikrofony setkali zhruba před rokem, tak jste také mluvil o důchodové reformě jako o zásadním
předpokladu zlepšení stavu veřejných financí. Z toho, co jsme slyšeli a z toho, co bezesporu máte
načteno o představách vlády v souvislosti se změnou penzijního systému, dá se to, o čem mluví
Vladimír Špidla, Zdeněk Škromach, označit za skutečnou reformu celého toho systému?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že je dobře, že se o tom mluví a určitě to otvírá mnohé myšlenky a nové úvahy, ale
zároveň tam některé informace chybí, ale hlavně bych chtěl říct, já toto nepovažuju za druhý stupeň
reformy. Já myslím, že je spíš nepředstavitelné, že by tady tyto reformy neproběhly. Přece není
možné, abychom tady měli důchodový systém, o kterým víme, že nám za pár dekád bude vytvářet
stomiliardové deficity. Stejně tak předpokládám, že nechceme mít zdravotní systém, který každý tři,
čtyři roky bude se dostávat do krize, která bude řešena miliardovými injekcemi. Já si myslím, že to
není ta část té reformy, to je prostě něco, co není možné, aby se neudělalo. No, a co se týká toho
penzijního systému, tak tam je, tam to souvisí samozřejmě s demografickými změnami, kdy lidé se
dožívají déle, což je výborná věc, ale zároveň Evropa vymírá, čili to znamená, stále ubývá těch
lidí, kteří do toho systému budou přispívat, takže o to urgentnější je tady toto řešení samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které otázky podle vás z toho, co jste zatím o tom slyšel, o představách vlády, jak
reformovat penzijní systém, které otázky to ve vás vyvolává nebo respektive, které otázky nejsou
zodpovězeny, jak jste dosud řekl?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že technicky jde o to opravdu, jak se ty peníze, které tam lidi budou posílat, tak
třeba musí být nějakým způsobem úročeny a podle toho, protože se bavíme o mnoha desítkách let, tak
to, jaký úrok se tam bude připisovat, to naprostým zásadním způsobem ovlivní tu sumu, která bude na
konci. A také zní krásně nadefinovat ten systém, aby byl spravedlivější, aby lidi opravdu
dostávali, co si naspoří, ale je otázka, jestli to tak vyjde prostě, jak projít tím transitivním
obdobím, kdy ještě tady budou lidi, kteří potřebují financovat penzi a nic nemají naspořeno ne
proto, že oni by udělali chybu, ale protože to ten stát utratil. Byly tady obrovské privatizace,
stomiliardové příjmy za prodej majetku a ty jsou pryč, ty měly být na toto využity, čili jde o to
to dořešit do technických detailů tak, aby to opravdu reformu udělalo a zároveň, aby to bylo
realistické, aby to nevytvořilo nějakou iluzi, že ten systém může fungovat a pak bychom s pláčem
zjistili, že ty peníze tam fakticky nejsou a nebudou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsem vám na začátku dnešního Interview BBC položil otázku, které tři události považujete
za klíčové v oblasti české ekonomiky za rok 2003, dovolte velmi stručnou otázku a poprosím o
stručnou odpověď. Která tři rizika vidíte v souvislosti s vývojem české ekonomiky v roce 2004,
vidíte-li nějaká?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, teďka jsem dostal ani ne těch pětačtyřicet vteřin na rozmyšlenou. Myslím si, že to, co
se děje v Evropě, může vytvořit pro Evropu velmi závažné problémy, které by se nás dotkly. Myslím
si, že kdyby se zadrhla někde reforma veřejných financí, tak to bude velmi bolet. A do třetice,
teďka jsme všichni poměrně optimističtí, co se týká situace v Evropě a ekonomického oživení, kdyby
se to nestalo, tak by to také bolelo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje viceguvernér České národní banky, host Interview BBC Luděk Niedermayer. Děkuji za
třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici, někdy příště na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové bylo Interview BBC.