Drobní dlužníci se rozrůstají

Petr Jakubík (Ekonom  27.9.2007str. 50, rubrika  Analýzy)

V roce 2006 bylo v České republice nařízeno na 300 tisíc exekucí. Zvyšuje se především počet domácností, které dluží částku do deseti tisíc korun.

V České republice dnes snad není člověk a domácnost, které by neoslovily banky, leasingové společnosti či zástupci úvěrových společností. Ti všichni nabízejí půjčky, úvěry i prodej na splátky. S rostoucím bohatstvím českých domácností se ovšem zvyšují i jejich dluhy. V dobré ekonomické situaci, při nízké míře nezaměstnanosti a stoupajících reálných příjmech vzrůstá i pokušení pořizovat si stále více věcí na dluh. Dokážou domácnosti vždy správně odhadnout své finanční možnosti? Statistiky počtu nařízených exekucí ukazují, že nikoli. Se zvyšujícím se zadlužením každoročně přibývá počet rodin, které nejsou schopny splácet své závazky. To se odráží i v počtu nařízených exekucí.
Zatímco v roce 2004 jich bylo 155 tisíc, v roce 2005 dokonce 270 tisíc a v roce 2006 již 309 tisíc.

Počet odvolání je nižší. Ze zvýšené dynamiky skončených exekucí v roce 2006 lze usuzovat na určité zrychlení exekučního řízení. Současně se snižuje počet odvolání proti tomuto řízení, což svědčí o jejich vyšší transparentnosti a efektivnosti. Délka exekučního řízení se navíc zkracuje. Dlužníci nemají v tomto případě důvody k procesním obstrukcím formou odvolání nebo odkladů, protože to jen zvyšuje jejich konečné náklady, jež zaplatí jako úroky z dlužné částky a odměnu exekutorovi. Komora exekutorů připravuje centrální evidenci exekucí, která bude za poplatek dostupná na internetu. Tento registr by měl být spuštěn do konce letošního roku. Měl by především pomoci věřitelům vyvarovat se splátkovému prodeji či půjčce peněz osobě, na kterou již byla uvalena exekuce. Registr může pomoci snížit kreditní riziko, jemuž finanční zprostředkovatelé čelí.

Neplatí se pokuty a nájmy. Exekuční řízení se nejvíce dotýká domácností, které často přecení své finanční možnosti a půjčí si více peněz, než jsou později schopny splácet. Přibývá zejména případů drobných dluhů nepřevyšujících deset tisíc korun. Jde často o nezaplacené pokuty policii a dopravním podnikům, účty za elektřinu, nájem, telefon, zdravotní pojištění atd.

Tři čtvrtiny všech dluhů vymáhaných v rámci exekucí tvoří pohledávky do deseti tisíc korun. Jejich průměrná výtěžnost je asi 50 procent. Pětinu případů představují sumy od sto tisíc do jednoho milionu korun s úspěšností vymožení kolem 30 procent dlužné částky. Z částek nad milion korun se daří získat pouze 5-10 procent. Exekuce se týkají zejména nezajištěných úvěrů, mezi kterými u domácností dominují spotřebitelské úvěry. Ty často dosahují výše několika desítek tisíc korun - tedy částky, jejíž vymáhání je v exekuci nejvíce úspěšné. Podrobná statistika vymožených dlužných částek zatím není k dispozici. Tyto údaje by měly být dostupné již v příštím roce se spuštěním zmíněného registru.

Zabavování majetku. P ři zahájení exekučního řízení nejprve exekutor získá potřebné údaje. Těmi je adresa dlužníka i jeho zaměstnavatele, číslo bankovních účtů apod. Ze zákona má přístup k informačním zdrojům státních institucí, jako je například centrální registr obyvatelstva nebo údaje zdravotních pojišťoven o klientech.

Exekutoři při vymáhání dluhů nejčastěji zabavují majetek nebo zajistí strhávání peněz přímo z bankovních kont dlužníků. Banky jsou povinny při exekučním řízení spolupracovat a poskytnout bezplatně zprávy o výši aktiv dlužníka. Vzhledem k tomu, že ne každý dlužník má účet v bance, získávají exekutoři peníze i z prostředků na účtech stavebního spoření, penzijních fondů nebo obstavováním sociálních dávek. Všechny tyto informace mají exekutoři k dispozici, například zprávy o výši prostředků v penzijních fondech získávají prostřednictvím Ministerstva financí. Nemá-li domácnost žádné finanční prostředky, vniknou exekutoři na základě soudního příkazu do bytu a zabaví majetek. Pokud to nestačí ke krytí dluhu, mohou se exekutoři navíc obrátit na zaměstnavatele a obstavit dlužníkovi budoucí příjmy.

Vedle zaplacených dlužných částek musí dotyčný rovněž uhradit náklady exekučního řízení a odměnu exekutora. Z nákladů na řízení si může exekutor účtovat paušální částku, která činní 3500 Kč či předložit doklady na vyšší úhradu. Odměna exekutora je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti jako procentní sazba z hodnoty plnění, v závislosti na její výši, pro částky do tří milionů je tato sazba 15 procent, dále pak klesá. Minimálně se však jedná o částku 3000 Kč. Nejnižší částka, kterou tak dlužník za exekuci zaplatí, je 6500 Kč.
Zejména u menších dluhů, které lze pokrýt z prodeje majetku domácnosti, je prakticky nemožné se jejich nesplacení vyhnout a náklady na exekuci mohou dokonce převýšit dlužnou částku. Exekuční řízení je rychlé a efektivní a na domácnosti může dopadnout tvrdě.

Mimosoudní vymáhání. Díky vysokým úrokovým sazbám z nezajištěných úvěrů mají banky do značné míry pokryto riziko jejich nesplácení. Když domácnost nemůže splácet spotřebitelský úvěr, banky často odprodají tuto pohledávku třetím osobám, čímž vyvedou špatný úvěr ze své bilance. Úvěry odkupují specializované firmy, zabývající se vymáháním, které nepodléhají regulaci.

Často také vymáhají nedobytné pohledávky nebankovních finančních zprostředkovatelů. V těchto případech neprobíhá exekuce či prohlášení konkurzu na klienta. Pohledávka je místo toho vymáhaná mimosoudní cestou. Přestože neexistují statistiky počtu a způsobu takto vymáhaných pohledávek, lze předpokládat, že pro domácnosti mohou být dopady těchto postupů razantnější než soudní exekuční řízení.