Dosažení životní úrovně EU nepřijde samo

(Ekonom 15.1.2004 strana 54, rubrika: Konjunktura - Evropská unie)

Sblížení ekonomik České republiky a Evropské unie může trvat desítky let.

Ačkoli by to bylo příjemné, Česká republika po svém vstupu do EU nedosáhne životní úrovně nynějších členských zemí automaticky. Ekonomická konvergence bude i v následujících letech velmi náročným procesem. Rozdíl, který zbývá překlenout, je stále ještě tak velký, že se podniková sféra ani tvůrci hospodářských politik nemohou spoléhat pouze na zahraniční zdroje. Ani vstup ČR do EU nezvýší příliv přímých zahraničních investic v rozsahu, který by českou ekonomiku přenesl na úroveň zemí EU. Pokud nebude ekonomická konvergence financována také z domácích úspor a nebude poháněna oběma důležitými konvergenčními motory - efektivním navyšováním objemu kapitálu a technologickými inovacemi, Evropu dohoníme jen stěží.

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi HDP na obyvatele v ČR a v EU dosahuje průměrně 40 procentních bodů, bylo by potřeba k dosažení průměrné životní úrovně členských zemí navýšit skokově kapitál nakumulovaný v české ekonomice o 160 % (!) HDP.

Ilustrativním propočtem lze ukázat, že potřebné navýšení objemu kapitálu je příliš velké na to, aby bylo možno jej financovat pouze pomocí zahraničních zdrojů. Každá otevřená ekonomika čelí při financování svých investičních potřeb ze zahraničí vnějšímu omezení. Bezpečnostní limity používané mezinárodními finančními trhy se sice liší případ od případu, ale pro potřeby naší ilustrace je možno pracovat s hrubým odhadem, že čisté zahraniční zadlužení by nemělo překročit 50 % HDP. Při překročení tohoto limitu již může otevřené ekonomice hrozit odliv zahraničních prostředků, včetně odlivu přímých zahraničních investic.

Doposud ČR nakumulovala objem přímých zahraničních investic v rozsahu kolem 20 % HDP. Pro skokové navýšení HDP jsou však z důvodu dodržení bezpečnostního limitu zahraniční investice nepoužitelné, většinu kapitálu musí pokrýt domácí zdroje. Současná struktura deficitu běžného účtu, jež začíná být spoluvytvářena pasivy, které si česká ekonomika vytvořila v zahraničí při financování svých investičních potřeb, tento závěr jen zvýrazňuje.

V průběhu konvergenčního procesu jsou k dispozici pouze tři potenciální konvergenční motory, na které můžeme spoléhat ohledně urychlení růstu HDP na obyvatele. Prvním motorem by mohl být příznivý demografický vývoj. Bohužel české demografické charakteristiky nám v tomto směru příliš nepomohou a budou v budoucnosti spíše zátěží. Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel klesá v pětiletém horizontu řádově o 2 %, takže ostatní zdroje růstu musejí kromě konvergenčních potřeb pokrýt ještě demografickou ztrátu řádově 0,5 % ročně.

Druhým růstovým motorem může být vysoké tempo investic, které zvyšuje výrazně objem kapitálu v ekonomice. Vzhledem k tomu, že podle údajů ČSÚ je míra roční spotřeby kapitálu 8,50 % a podíl českých investic na objemu kapitálu je přibližně 12 %, roste růstový potenciál díky tomuto konvergenčnímu motoru, po započítání kompenzace demografické ztráty, o 3 % ročně. Dlouhodobé tempo růstu nynějších zemí EU je 2 %, a tak bychom se při spolehnutí pouze na první dva konvergenční motory přibližovali evropské životní úrovni 50 let.

Třetím motorem konvergence mohou být inovace, které zvýší produktivitu faktorů výroby. Jde například o vzdělávání zvyšující produktivitu pracovní síly, technologické inovace v domácím výzkumu, dovezené technologie či zprostředkování znalostí formou přímých zahraničních investic.

Propočty ukazují, že v sázce není málo. Ekonomická konvergence české ekonomiky ke stávajícím členským zemím EU může trvat 15, 20, ale i 50 let. Očekávání automatické konvergence nás může zavést na tu nejdelší trasu, a proto není dobré se ihned po vstupu do EU soustředit na maastrichtská kritéria. Hospodářské politiky musí v nadcházejícím období vytvořit prostředí, které české ekonomice umožní: a) spolufinancovat konvergenční proces z domácích zdrojů a b) přiblížit se inovačním schopnostem americké ekonomiky.

Vysoké fiskální deficity financující spotřebu nepotřebujeme snížit kvůli tomu, abychom splnili maastrichtské kritérium, ale kvůli tomu, že k financování konvergence v celém rozsahu nebudeme mít k dispozici dostatek zahraničních zdrojů.

Na druhou stranu zvýšení fiskálních výdajů, které by přispěly k podpoře vědy a výzkumu, a tím ke zvýšení inovačních schopností české ekonomiky, není možné vnímat jako negativní jev (i pokud by jejich zvýšení přispělo k neplnění maastrichtských kritérií). Výdaje na vědu a výzkum jsou v ČR zhruba poloviční ve srovnání se zeměmi EU, takže v tomto směru není vhodné prostředí pro rychlou konvergenci zatím vytvořeno. Také všechny hospodářské politiky, které podpoří zvýšení flexibility české ekonomiky včetně zachování plovoucího kurzu, budou po vstupu do EU namístě. Naše propočty ukázaly, že pouhé navyšování kapitálu nebude na rychlou konvergenci stačit. Bez zvýšení inovačních schopností české ekonomiky a bez domácích zdrojů dostupných k financování konvergence se můžeme ocitnout na "řecké" cestě a ještě 23 let po vstupu do EU mít průměrnou životní úroveň pouze o 5 % (!) blíže nynějším členským zemím EU než v okamžiku vstupu.

HDP musí růst

Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu a Evropské komise se HDP na obyvatele v ČR blíží 45-60 % průměrného HDP na obyvatele členských zemí EU. Pracujeme-li s optimistickým odhadem životní úrovně v ČR, pak nám k dosažení úplné konvergence zbývá navýšit český HDP na obyvatele o 67 %. Přitom objem kapitálu potřebného k produkci českého HDP je 245 % HDP. To je údaj podobný poměru kapitálu k HDP v zemích eurozóny, který je v průměru 244 % HDP. K okamžitému dosažení průměrné životní úrovně členských zemí by bylo třeba navýšit skokově kapitál nakumulovaný v české ekonomice o 160 % HDP. Toto navýšení by při zachování "evropského" podílu kapitálu na HDP umožnilo vyprodukovat požadovaný HDP na obyvatele ve stávající situaci za současné demografické struktury.

Investice nestačí

České ekonomice se dosud podařilo nakumulovat objem přímých zahraničních investic v rozsahu kolem 20 % HDP. Aby tyto investice pokryly konvergenční potřebu navýšit kapitál o 160 % HDP, museli by zahraniční investoři dodat osminásobek vynaložených zdrojů. Tento razantní krok by byl v rozporu s bezpečnostním limitem (50 % HDP), který na čisté zahraniční zadlužení uvalují mezinárodní finanční trhy. Vzhledem k nynější výši zahraničních aktiv a pasiv ČR je možno navýšit zahraniční pasiva, mezi které přímé zahraniční investice patří, řádově o 40 % HDP. To znamená, že zbývající potřebné navýšení kapitálu v rozsahu 120 % HDP musí být pokryto domácími úsporami. S větší polovinou konvergenčního oříšku si proto budeme muset poradit použitím vlastních úspor.

Odliv zisků zůstává potenciální hrozbou

Deficit běžného účtu začíná být spoluvytvářen pasivy, které si česká ekonomika vytvořila v zahraničí při financování svých investičních potřeb. Jak je vidět ze struktury deficitu běžného účtu platební bilance, finanční transfery se stávají stále významnější složkou účtu, prozatím však na plusové straně. Zahraniční investoři značnou část svých výnosů zatím v ČR znovu investují, takže výnosy z přímých zahraničních investic českou ekonomiku neopouštějí. Nikdo ale nemůže zaručit, že tento trend bude dlouhodobý, takže zranitelnost české ekonomiky se přece jen (i když zatím pouze formálně) se zvyšujícím deficitem bilance výnosů mírně zvětšuje.

Inovace pomáhají

Podle nejnovějších odhadů časopisu Economist mohou inovace přispívat k růstu americké ekonomiky až polovinou. Pokud by se česká ekonomika dokázala přiblížit inovačním schopnostem americké ekonomiky, mohl by HDP na obyvatele růst až o 6 % ročně. Tak vysoké tempo ekonomické konvergence by mohlo zkrátit dobu, po kterou bychom doháněli Evropu (pokud by se tempo růstu Evropy neurychlilo), na 15 let. Vzhledem k vnějšímu finančnímu omezení je ale zřejmé, že nemůžeme spoléhat na to, že všechny potřebné inovace dovezeme nebo získáme prostřednictvím přímých zahraničních investic. Alespoň polovina bude muset vzniknout na domácí půdě. Pokud by na domácí půdě žádné inovace nevznikaly, můžeme počítat pouze s růstem HDP na obyvatele kolem 4,5 % ročně a s dobou konvergence kolem 20 let.