Aleš Michl (Mladá fronta DNES 1. 7. 2019 strana 10, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
S týmem Festka jsme dojeli na kole do Varů, na festival. Já v pozici domestika kontrolujícího po celou dobu konec pelotonu. Teď v sobotu bude startovat nejslavnější cyklozávod Tour de France a koukal jsem, že v posledních deseti letech se zastavil nárůst průměrné rychlosti vítězů. V roce 1919 byla 24 km/hod. Od konce dvacátých let jejich rychlost postupně rostla a rostla, až dosáhla na maximum 41,7 km v hodině v roce 2005. No a pak mírně dolů a stagnace… Loni vítěz 40,2 km/hod. Tehdy u toho maxima byla kupa závodníků na dopingu. Ve 2005 jel nejrychleji Lance „nikdy jsem nedopoval“ Armstrong. Pak postupně přitvrdili boj s dopingem. Také se změnil styl závoděni. Lídři si nemohou dovolit vydat tolik energie a nevyhrávají etapy jako dřív, soustředí se na celkové vítězství. Kola a vybavení týmů se stále vyvíjejí, to umožňuje udržet průměrnou rychlost na vysoké úrovni. Etapy jsou ale taky náročnější, zahrnují extrémní stoupání i jízdu na kostkách nebo šotolině. V neposlední řadě už jen kvůli odporu vzduchu při jízdě na kole je každý další nárůst rychlosti čím dál tím těžší. Takže co dříve umocnila chemie, teď brzdí fyzika. V ekonomii jsou tou chemií, tím dopingem dluhy. A ty, co to na dluh přeženou, ekonomická fyzika zatáhne mezi domestiky.