(LN 20.5.2003 strana 2, rubrika: ČR a Evropská unie)
říká vrchní ředitel České národní banky Pavel Racocha
NÁZOR POLITIKA
"Optimálním časem pro přijetí eura bude doba, kdy výhody přistoupení k Hospodářské a měnové
unii (EMU) převáží nevýhody tohoto kroku," říká vrchní ředitel a člen Bankovní rady ČNB Pavel
Racocha.
* Jaká kritéria musí ČR splnit pro členství v Hospodářské a měnové unii a přijetí eura? Která
z těchto kritérií už ČR splňuje a která naopak mohou být největším problémem?
Česká republika se přistoupením k Evropské unii zaváže k přijetí eura. O termínu, kdy do
eurozóny vstoupíme, však rozhodneme sami až později. V souladu s pravidly EU bude ČR muset před
vstupem do EMU splnit následující tzv. maastrichtská konvergenční kritéria: Kritérium cenové
stability průměrná míra inflace nepřekračuje průměrnou inflaci tří členských států EU s nejnižší
inflací o více než 1,5 procentního bodu. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - průměrná
dlouhodobá úroková sazba (10 let) nepřekračuje průměrnou inflaci tří členských států EU s nejnižší
inflací o více než 2 procentní body. Kritérium veřejného deficitu - poměr schodku veřejných financí
k HDP nepřekročí 3 % (s výjimkou situace, kdy tento poměr podstatně klesl nebo se neustále snižoval
k referenční hodnotě). Kritérium hrubého veřejného dluhu - poměr veřejného vládního dluhu by neměl
překročit 60 %. Kritérium minimálně dvouleté účasti v ERM II (evropský mechanismus směnných kursů -
kritérium stability kursu měny). V rámci členství v kursovém mechanismu ERM II se předpokládá, že
přistupující země udrží kurs své měny v určitém pásmu. Toto pásmo by mělo být určeno souběžně se
vstupem do ERM II, přičemž jeho hranice se bude pohybovat od -+2,25 % od centrální parity do -+15 %
od centrální parity, přičemž se dá očekávat, že v souvislosti s reálnou apreciací bude zřejmě
nastaveno asymetrické pásmo +2,25 %/-15 %. Z hlediska plnění kritérií ČR prozatím nemá problémy s
plněním kritérií cenové stability, úrokových sazeb a veřejného dluhu. Problém nicméně s nejvyšší
pravděpodobností nastane v souvislosti s kritériem veřejného deficitu - ani nejambicióznější plán
reformy veřejných financí nepočítá s tím, že by toto kritérium bylo splněno dříve než v roce 2007,
což by umožnilo vstup do EMU nejdříve v roce 2009.
* Jaké jsou výhody a nevýhody společné evropské měny?
Porovnávání výhod a nevýhod zavedení společné evropské měny v ČR je poměrně komplikované,
jelikož velká část těchto výhod a nevýhod se dá velice obtížně kvantifikovat. Dá se říci, že význam
výhod v čase spolu s ekonomickou integrací ČR do EU spíše roste, zatímco význam nevýhod spíše
klesá. Přistoupení k euru bude například znamenat eliminaci kursového rizika, snížení
pravděpodobnosti měnových krizí na minimum, což bude významné jak pro domácnosti (snížení
volatility cen dovozů, snadnější cestování v rámci zemí EMU, kdy odpadne nutnost výměny peněz), tak
především pro exportující podniky, pro které se významným způsobem sníží rizika spojená s vývozem,
poklesnou jim náklady na zajišťování kursového rizika apod. Kursová stabilita a snižování rizikové
prémie přitom pomohou nalákat zahraniční investory. V neposlední řadě pak bude výhodou to, že
závazky spojené se vstupem do EMU vyjádřené v Paktu stability a růstu budou znamenat určitá závazná
pravidla především pro fiskální politiku. Na druhé straně je přijetí eura spojeno i s některými
riziky či nevýhodami. První nevýhodou je ztráta možnosti provádět aktivní monetární a do určité
míry (v souvislosti s Paktem stability a růstu) i fiskální politiku. V případě existence šoku,
který by dopadl pouze na ČR, a na ostatní země eurozóny nikoli, se tento šok tedy plně projeví v
našem HDP. Je zřejmé, že tato nevýhoda přijetí eura silně závisí na ekonomické sladěnosti ČR a zemí
eurozóny - čím budeme s EU ekonomicky sladěnější, tím budou tyto náklady nižší. S ekonomickou
sladěností, resp. konvergencí souvisí také druhé, často zmiňované riziko přijetí eura -
přibližování ekonomické úrovně ČR a EU znamená také přibližování cenových hladin. Tohoto přiblížení
cen může být přitom dosaženo buď vyšší mírou inflace v ČR než v EU, nebo nominálním zhodnocením
měny. Při znemožnění nominálního zhodnocování koruny tak bude inflace v ČR mírně vyšší, než by byla
při plovoucím kursu. Zde je nicméně třeba zdůraznit, že toto zvyšování cenové hladiny bude pozvolné
a že nebude znamenat nižší životní úroveň (naopak vyšší inflace bude paradoxně projevem zvyšování
této životní úrovně).
* Kdy podle vás bude nejvhodnější okamžik pro zavedení eura v ČR?
Obecně lze říci, že optimálním časem pro přijetí eura bude doba, kdy výhody k přistoupení k
EMU převáží nad nevýhodami tohoto kroku. Přesné posouzení těchto výhod a nevýhod je prakticky
nemožné. Vzhledem k tomu, že se domníváme, že setrvání v ERM II po delší dobu než požadované dva
roky není vhodné (např. z důvodu zvýšeného rizika útoku na měnu v rámci mechanismu ERM II),
rozhodnutí o vstupu do EMU by mělo být učiněno v době, kdy se budeme domnívat, že přijetí eura bude
vhodné o dva roky později. Rozhodnutí o vstupu do EMU bude záviset na konsenzu vlády a ČNB (a
především na průběhu plánu konsolidace veřejných financí), přičemž se domnívám, že v diskusi o
přijetí eura bude vedle ekonomických argumentů dána velká váha argumentům politickým. Plnění
maastrichtských kritérií (především fiskálních) by přitom podle mě bylo vhodné i v případě, že se v
budoucnu ukáže, že bude lepší s přijetím eura posečkat. Navíc, fiskální konsolidace je v ČR žádoucí
nezávisle na úvahách o přijetí eura..
* Kdy vy osobně odhadujete zavedení eura v České republice?
Osobně se domnívám, že ČR přijme euro zejména kvůli potřebě konsolidovat veřejné finance
nejdříve v roce 2009.
* Nehrozí se zavedením eura nějaká rizika, například znehodnocení úspor nebo vyšší inflace?
Znehodnocení svých úspor se vkladatelé nemusejí obávat. Spíše naopak, přistoupení ČR k EU,
resp. k EMU bude znamenat další zlepšení kontroly nad finančními institucemi a snížení rizik
spojených s vklady. Rizika vyšší inflace v souvislosti se vstupem jsou spíše okrajová, jak jsem již
naznačil v předchozích odpovědích.