Petr Jakubík (Ekonom 5.8.2010 strana 58, rubrika: Peníze & burzy)
Až 150 tisícům rodin hrozí, že nebudou mít na splácení dluhů. Zpětně to ovlivní i celou ekonomiku.
PLATEBNÍ NESCHOPNOST
Hospodářský pokles se nepříznivě odrazil i na rodinných rozpočtech českých domácností. Hlavním rizikem pro následující letošní a příští rok přitom zůstává zhoršující se situace na trhu práce. Kvůli ní se totiž snižuje schopnost domácností splácet již dříve přijaté závazky, konstatuje Česká národní banka ve své nové Zprávě o finanční stabilitě 2009/2010.
Zvýšení počtu rodin, jejichž finanční příjmy nepokrývají dluhové splátky, mohou mít v kombinaci s výrazným nárůstem nezaměstnanosti negativní vliv na spotřebu. Tím pádem také vyvolají nepříznivý zpětný efekt na ekonomiku jako celek.
Vliv změny disponibilního příjmu domácností na celkovou spotřebu diskutoval ve svých pracích například americký profesor ekonomie Frederic Mishkin již během 80. let. Podle tohoto renomovaného ekonoma »je spotřeba mnohem méně citlivá na příjem domácností v ekonomikách, kde je jejich zadlužení nižší«.
První dopady Výrazné zpomalení hospodářského růstu se již ve druhé polovině roku 2008 projevovalo zvyšující se nezaměstnaností a poklesem tempa růstu nominálních příjmů.
S mírným zpožděním pak domácnosti začaly mít problémy s nesplácením dříve přijatých úvěrů. To ve výsledku nutí domácnosti omezovat spotřebu, což snižuje tržby firem a v následujícím období bude zpětně brzdit oživení ekonomiky.
Souhrnný efekt zpětného dopadu na hospodářský růst by se v tomto roce mohl pohybovat okolo 0,7 procenta ročního hrubého domácího produktu (HDP). V případě realizace nepříznivých scénářů vývoje ekonomiky, to jest zejména při obnovení recese v evropských zemích, by tento efekt mohl činit až 1,5 procenta ročního HDP.
Problém číslo jedna Situace na trhu práce a vývoj nominálních příjmů zůstane v následujícím období pro domácnosti hlavním rizikem. To potvrzují také slova ekonoma a nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana: »Krize není za námi, když se podíváme na to nejdůležitější - trh práce.«
V průběhu roku 2009 podniky reagovaly na výrazný pokles poptávky snížením počtu stálých i dočasných zaměstnanců. Nejsilněji se tento trend projevil zejména v první polovině loňského roku. Zatímco v první fázi zpomalení hospodářského růstu, tedy ve druhé polovině roku 2008, podniky propouštěly především pracovníky s nižší kvalifikací, po nástupu recese se redukce zaměstnanosti dotkla všech profesí.
Lze očekávat, že s postupným oživením ekonomiky budou podniky vytvářet nová pracovní místa. Situace na trhu práce by se tak mohla přibližně od počátku roku 2011 postupně zlepšovat. Avšak, navzdory očekávanému oživení poptávky po práci, by dlouhodobá nezaměstnanost na základě analýz prováděných Českou národní bankou - na rozdíl od té krátkodobé - mohla růst i během roku 2011.
Banky přitvrzují Nepříznivý makroekonomický vývoj a zhoršující se situace v podnikové sféře má společně s rostoucí nejistotou ohledně budoucích příjmů domácností také vliv na zvolňování tempa zadlužování.
Nově poskytované úvěry na bydlení i na spotřebu vykazovaly v roce 2009 výrazně negativní meziroční dynamiku. Podíl dluhu na hrubém disponibilním příjmu vzrostl v roce 2009 na hodnotu 54 procent. Na HDP podíl dluhu činil 30 procent. Ukazatel dluhu vůči finančním aktivům se v roce 2009 oproti roku 2008 nezměnil a zůstal na hodnotě 35 procent (viz graf Stav dluhů).
Nepříznivým rizikovým faktorem pro zadlužené rodiny jsou navíc rostoucí náklady na obsluhu jejich dluhů. Vlivem postupného přitvrzování úvěrových standardů bank došlo v posledních dvou letech k růstu průměrných úrokových sazeb z bankovních úvěrů domácnostem. A to jak u bankovních úvěrů na spotřebu, tak i na bydlení.
Práce pro exekutory Klesající příjmy a rostoucí úrokové náklady dluhů snižují finanční rezervu domácností, čímž také ovlivňují růst míry nesplácení dříve přijatých úvěrů. Podle mikroekonomické simulace zveřejněné Českou národní bankou ve Zprávě o finanční stabilitě 2009/2010 by se v tomto roce mohlo dostat do problémů se splácením dříve přijatých závazků zhruba 6,5 procenta rodin s hypotečním úvěrem, což je zhruba 50 tisíc domácností.
Ovšem za předpokladu, že by se naplnily nepříznivé ekonomické scénáře, by se do této situace mohlo dostat až 20 procent zadlužených rodin (zhruba 150 tisíc).
Simulace byla provedena pomocí poklesu nominálních příjmů a růstu nezaměstnanosti. Nákladová strana rodinných rozpočtů při ní byla zatížena růstem úrokových sazeb.
Pro výpočet finanční rezervy byl využit předpoklad konstantních minimálních životních nákladů. Lze tedy říci, že oproti provedené simulaci by ve skutečnosti byly dopady nepříznivého makroekonomického vývoje na rozpočty domácností tlumeny jejich drženými finančními aktivy.
České domácnosti totiž stále mají více úspor než závazků a zůstávají čistými příjemci úrokových plateb.
Nicméně v posledním roce výrazně poklesly čisté přijaté úroky. Způsobil to rozdíl mezi úrokovou sazbou z úvěrů a vkladů (viz graf Stav dluhů).
Domácnosti stále drží přibližně 60 procent finančních aktiv ve formě vkladů a oběživ nepodléhajících riziku kapitálové ztráty. Umístění finančních aktiv se oproti předkrizovému vývoji příliš nezměnilo, pouze došlo k přesunu části prostředků z investičních fondů (5,8 procenta podílu na konci roku 2009 oproti 7,7 procenta podílu v polovině roku 2008) do bankovních vkladů a oběživa. Tedy aktiv, jejichž výnos je velmi nízký, ale jsou ze zákona pojištěna.
Devět tisíc bankrotů Růst kreditního rizika naznačuje ukazatel míry nesplácení. Pro bankovní úvěry se pohyboval během roku 2009 okolo pěti procent a postupně narostl až k sedmi procentům v polovině roku 2010.
Výsledky modelu ČNB dále ukazují, že tento indikátor by měl ve druhé polovině tohoto roku klesnout pouze mírně a ani v dvouletém horizontu by se nevrátil na hodnoty z roku 2008. K určitému zlepšení by mělo dojít až v roce 2011, kdy by se ukazatel mohl stabilizovat opět na hodnotách okolo pěti procent.
Rostoucí úvěrové riziko se s určitým zpožděním rovněž odráží v nárůstu objemu bankovních úvěrů, které nejsou spláceny. Jde o takzvané úvěry v selhání, což převážně bývají úvěry nesplácené více než 90 dnů (viz graf Úvěry v selhání).
Obdobný vývoj lze sledovat i u nebankovních úvěrů. Tento trend dále koresponduje s vývojem počtu podaných žádostí o oddlužení.
Razantní nárůst žádostí o oddlužení, a tedy takzvaných osobních bankrotů, byl ovlivněn jak nepříznivou ekonomickou situací, tak faktem, že domácnosti začínají institut oddlužení postupně využívat.
Pro stanovení cílové úrovně, která by odpovídala podmínkám české ekonomiky, je možno vyjít z mezinárodního srovnání se zeměmi s podobnými ekonomikami a zvyklostmi. Tato analýza naznačuje, že v české ekonomice by mohlo probíhat asi osm až devět tisíc nových osobních insolvencí ročně. Této úrovně by české domácnosti mohly dosáhnout již v tomto roce.
***
20 procent
Tolik zadlužených rodin se může dostat do problémů se splácením. Situace na trhu práce a vývoj příjmů zůstane i v následujícím období pro domácnosti hlavním rizikem.
Jak si vedou české domácnosti
Pozn.: Disponibilní důchod je rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji domácností. Finanční aktiva domácností zahrnují oběživo, vklady, prostředky uložené v penzijních a investičních fondech, životní pojištění, cenné papíry