Dobrá banka o sobě informuje sama

Rozhovor s Michaelou Erbenovou, vrchní ředitelkou a členkou BR ČNB

(Eva Moniová, LN 10.3.2003 strana 20, rubrika: Více peněz)

Stav banky odhalují komentáře a hodnocení v odborném či veřejném tisku a také externí audit

Bojíte se, že přijdete při krachu vaší banky o své peníze? Máte nezpochybnitelný nárok na náhradu v zákonem stanovené výši. A to nezávisle na momentální finanční situaci Fondu pojištění vkladů, říká členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová.

LN: Co je banka povinna o sobě klientovi sdělit?

Rozsah a struktura všech údajů, které banky o sobě musí poskytovat, jsou podrobně rozvedeny v zákoně o bankách, v opatření České národní banky a vyhlášce ministerstva financí. Všechny tyto povinnosti se vztahují jak na banky domácí, tak i na pobočky zahraničních bank, které v České republice působí. Osobně si ale myslím, že důležitější než povinné informace jsou informace dobrovolné. Dobře vedená banka má určitě zájem své výsledky podrobně prezentovat. Hůře vedená bude mít logicky zájem spíše opačný.

LN: Jak poznám, že je moje banka ve špatné situaci? Mohu její případné problémy zjistit dřív než v tisku nebo na oznámení na uzavřené pobočce?

V rozpoznávání toho, která banka je spolehlivější a důvěryhodnější, nejsou klienti sami. Orientovat se mohou i podle mínění jiných. Vyplatí se sledovat komentáře a hodnocení v odborném a veřejném tisku. Zprostředkovávat informace o bance pomáhá i externí audit, který každá banka musí provádět povinně každý rok a jehož výsledky zveřejňuje.

LN: Myslíte, že čeští žurnalisté tento úkol plní uspokojivě?

Komentáře v tisku by měly výsledky banky na základě veřejně dostupných informací průběžně hodnotit. Má to smysl proto, že do skutečně špatné situace se může banka dostat většinou jen tak, že se její situace zhoršuje postupně. Zdá se mi, že tisk u nás veřejnosti většinou nabízí jen tu stránku pohledu, která souvisí s výhodností investice nebo výnosem v případě vkladu. Do značné míry však ignoruje otázku rizika s tím spojeného.

LN: Jakou vypovídací schopnost mají pro klienta účetní výsledky?

Poznat, že je banka ve špatné situaci, není pro běžného klienta bez obtíží. Vyžaduje to totiž určitou, alespoň minimální odbornost. Tyto obtíže se však dají překonat. Pomáhá i to, že až na mimořádné okolnosti se situace banky nemůže stát špatnou "přes noc". Proto je důležité se o svou banku a dění v ní zajímat průběžně.

LN: Například účetní zisk nemusí vždy znamenat zisk skutečný...

Účetní zisk za určité období je jen jednou z mnoha indicií o situaci banky. Sám o sobě o jejím zdraví mnoho nevypovídá. Do účetní ztráty se krátkodobě může dostat například z důvodu náročných investic do rozšíření pobočkové sítě i dobře vedená solventní banka.

LN: Jaké ukazatele jsou tedy směrodatnější?

Daleko důležitější jsou problémy s likviditou a insolvencí. Ztráta likvidity znamená, že z nějakého důvodu (a mnohdy to ani nemusí být vinou té banky) banka nemá hotovost k vyplácení svých klientů. V zásadě je ale zdravá a její aktiva jsou vyšší než závazky. Může k tomu dojít poměrně rychle. Dobře vedená banka však zpravidla takovou situaci může překonat jednoduše tím, že si půjčí u jiné banky nebo v nejzazším případě u ČNB. Zcela jiná situace vzniká, je-li banka insolventní a její závazky jsou vyšší než aktiva. V této situaci v bance peníze v nějakém rozsahu chybí. Bance v takové situaci nikdo nepůjčí, protože je zřejmé, že by úvěr nemohl dostat zpět. Opět ale platí, že k takové situaci v zásadě nemůže dojít ze dne na den.

LN: Když banka zkrachuje, můžu se nějak bránit? Nebo mi zbývá jen čekat na výplatu vkladu od Fondu pojištění vkladů?

Na aktivní obranu je už v tuto chvíli většinou pozdě. Pro ty, kteří se nechtějí zabývat hodnocením rizika svých vkladů aktivně předem (v rámci možností, o kterých jsem dosud hovořila), existuje pojištění vkladů. Právě to slouží k omezení rizika zákonem stanoveným způsobem. Informaci o tom, zda a do jaké výše jsou vklady či jiné klientovy pohledávky vůči bance pojištěny, je samozřejmě banka povinna při nabídce svých produktů poskytnout. Fond vyplácí sice jen 90 % vkladu pokud objem nepřekročí 25 000 EUR, ale pohledávka nad touto hranicí zůstává nedotčena. Podléhá ovšem pravidlům v rámci konkursu a vyrovnání.

LN: Jakou roli hraje v těchto případech centrální banka, musí se o případném odejmutí licence s někým radit, nebo se někomu zodpovídat?

Protože banky jsou velmi důležitou součástí ekonomického systému, ČNB si jak při udělení, tak i při odnímání licence musí vyžádat stanovisko ministerstva financí a při svém rozhodování je bere v úvahu. V řadě případů v minulosti předložila své rozhodnutí před jeho zveřejněním k diskusi vládě. V odůvodněných případech konzultujeme svůj záměr také s orgány bankovního dohledu v zahraničí. Zákonnost našich rozhodnutí může však být předmětem soudního přezkoumání.

LN: Příspěvky bank do Fondu pojištění vkladů se loni po změně zákona snížily zhruba o 2 miliardy korun. Bude to mít vliv na schopnost fondu vklady vyplácet? Třeba v případě Union banky si bude muset fond půjčovat až 6 miliard. Nebylo by levnější zachovat výši příspěvků v původní výši?

Snížení výše příspěvků bank do Fondu pojištění vkladů na schopnost výplat pojištěných vkladů mít vliv nebude. Rozdíl, který by chyběl do výplaty pojištěných klientů banky, si Fond vypůjčí. Následující rok se příspěvek bank do fondu v souladu se zákonem zvýší na dvojnásobek dosavadní výše. A to do doby, než bude úvěr fondem splacen. Dnes je myslím zbytečné spekulovat o tom, zda by ponechání vyšších příspěvků bylo bývalo levnější. Vyšší příspěvky jsou pro banky vždy dodatečným nákladem. A své náklady mohou přenášet na vkladatele - formou nižšího úročení vkladů. Zákon klientům zaručuje, že nezávisle na momentální finanční situaci fondu mají nezpochybnitelný nárok na náhradu v zákonem stanovené výši.