Vladimír Tomšík (Bankovnictví 21. 4. 2015 strana 24, rubrika Speciál - Bail-in)
Regulace přicházející z EU, bude mít dopad na bankovní sektor i v ČR. Nejvíce jej pocítí systémové banky, malých a méně důležitých se příliš nedotkne.
Zavedení nástroje „bail-in" do regulatorního rámce v obecné rovině je vhodné podporovat. Souhlasit je možné i s konkrétním promítnutím tohoto nástroje do bilancí bank prostřednictvím minimálních požadavků na strukturu a výši kapitálu a způsobilých závazků (TLAC pro globálně systémově významné banky a MREL pro banky Evropské unii). Schopnost bank absorbovat ztráty a provést rekapitalizaci v maximální možné míře z privátních zdrojů, tj. bez použití peněz daňových poplatníků, vytváří podmínky pro dlouhodobou stabilitu bankovního sektoru a přispívá i k udržitelnosti veřejných financí. I v průběhu poslední krize se ukázalo, že s nepříznivými šoky se lépe a rychleji vypořádaly ty banky, které byly dobře kapitalizované.
ČNB si je zároveň vědoma, že zavedení nástroje „bail-in" nezaručuje, že od této chvíle navždy budou jakékoli problémy v bankovním sektoru řešeny akcionáři a věřiteli ohrožených bank bez ingerence státu a jeho finančních prostředků. BRRD koneckonců připouští, že v případě systémové krize tento nástroj nemusí být použitelný. Chtěl bych rovněž upozornit na skutečnost, že aplikace nástroje „bail-in" nemusí být bezbolestná pro ekonomiku. Řešení krizových situací v bankách prostřednictvím ztrát akcionářů a některých věřitelů mohou mít vedlejší dopady do finančního i reálného sektoru. V tomto ohleduje důležité, aby důsledné provádění bankovního dohledu a makroobezřetnostní politiky snížilo četnost krizových situací a jejich intenzitu.
Úspěšnost každého nového nástroje je vždy zásadně ovlivněna tím, jak je původní koncepční záměr prakticky proveden. Z hlediska aplikace nástroje „bail-in" v EU bude klíčový způsob stanovení výše a struktury MREL. Návrh technického standardu pro MREL, který EBA zveřejnila v listopadu 2014, v ČNB vyvolal určité obavy. Ty se týkají primárně větších institucí. Celkový požadavek na MREL by mohl v jejich případě dosáhnout až dvojnásobek souhrnného kapitálového požadavku této instituce (kromě 8% minima Pilíře 1 také požadavek z Pilíře 2 a všechny kapitálové rezervy). Pro systémově významné banky to implikuje MREL vyjádřený na bázi rizikově vážených aktiv ve výši kolem 30%!
Lze rozumět tomu, že způsob výpočtu navrhovaný EBA odpovídá původní logice konceptu TLAC. Ten byl ovšem určen pro velké a komplexní globálně působící banky, které své rozsáhlé aktivity ve významné míře financují zdroji získanými emisí dluhopisů. Pro náš tradiční a konzervativní bankovní sektor, který svá aktiva financuje, kromě kapitálu, zcela či v rozhodující míře pojištěnými depozity, je požadavek ekonomicky velmi problematický. Proto ČNB v odpovědi na konzultaci EBA vznesla dvě skupiny požadavků. Za prvé, restrukturalizační orgán by měl mít možnost posoudit, které složky celkových kapitálových požadavků, resp. kombinované kapitálové rezervy, jsou dostatečné pro zajištění schopnosti instituce absorbovat ztráty. Za druhé, restrukturalizační orgán měl mít podle názoru ČNB možnost při nastavování MREL pro konkrétní banku zohlednit charakteristiky jejího obchodního modelu, způsobu financování a rizikového profilu.
Lze shrnout, že pokrizová regulatorní vlna není zdaleka u konce. I když ještě nejsou plně implementovány všechny změny, které jsou součástí Basel III, konkrétně likviditní poměry a také pákový poměr, tak již nyní jsou banky nuceny zavádět pravidla pro situace, kdyby se dostaly do krize. ČNB při aplikaci všech těchto pravidel prosazuje, aby dohledové orgány měly možnost nastavovat specifické limity pro instituce v závislosti na obchodním modelu a rizikovém profilu, tj. aby aplikace reflektovala reálnou situaci, potřeby i možnosti a vzala v úvahu zamýšlené i nezamýšlené dopady na vývoj instituce a celého sektoru. Na závěr si lze jen přát, aby hektickou pokrizovou etapu vystřídalo období, v němž se banky díky nové regulaci stanou atraktivnější investiční příležitostí pro investory a budou se pak moci již věnovat zejména poskytování a rozvoji služeb klientům.