Dinosauři a supermarkety

(MfD 21.10.2004 strana 6, rubrika: Názory)

Ve stínu nejrychlejšího růstu světové ekonomiky za poslední dekádu se odehrává v Evropě boj o její podíl na růstu světového bohatství. Zatímco občané bývalého východního Německa dávali svůj postoj k reformám pracovního trhu jasně najevo na velkých demonstracích, mají ekonomové stejně jasno v tom, že jen cesta reforem vede ke zvýšení blahobytu společnosti. Rozhodující je, že vlády většiny evropských zemí dávají v rostoucí míře za pravdu druhému táboru.

I v naší zemi snad pozvolna dochází k přehození výhybky od rychlého růstu minimální mzdy, zpřísňování zákoníku práce a vytváření mimomzdových nákladů na práci směrem k menší regulaci i snížení rozsahu některých sociálních dávek. Je to logická reakce na to, že i přes nižší regulaci a výrazně nižší mzdy jsou u nás důsledky "evropské choroby" stejně patrné jako na západ od nás. Nízká a stále klesající zaměstnanost spolu s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, která brzdí růst ekonomiky a zatěžuje veřejné finance, totiž přímo souvisí s nízkou motivací k práci u skupin občanů s nižšími příjmy. A tu se snaží obdobná opatření posílit.

Přesto i nyní, kdy potřeba reforem směrem k vyšší flexibilitě ekonomiky a zaměstnanosti je všeobecně uznávaná, se objevují "dinosauři" z dob minulých. Úvahy o omezení otvírací doby větších obchodů totiž nelze jinak nazvat. Zákonné omezení práva obchodníka prodávat zboží ve svém obchodě v dobu, kterou považuje za vhodnou, se podle mého názoru vymyká nejen zdravému rozumu (který si zřejmě až příliš po listopadu 1989 zvykl na některé principy tržní ekonomiky), ale odporuje ekonomickým i sociálním zájmům lidí.

Je zřejmě pravda, že pracovní podmínky v mnohých firmách jsou přísné a odměna se mnohým zdá neadekvátně nízká. Určitě to platí o práci dlouho do noci či přes víkend. Regulace mezd a forem zaměstnání či zákaz činností, jako je provozování obchodů o svátcích, je však chybným nástrojem pro zlepšení podmínek lidí na těchto postech. Řešením je naopak zvýšení nabídky pracovních míst, a tu omezení otvíracích hodin velkých obchodů obtížně zlepší. Mám za to, že naopak zvýšení poptávky po službách je to, co naše země potřebuje. Rychlejším rozvojem služeb zrychlí se nejen celkový růst ekonomiky, ale vytvoří se i lepší nabídka práce. Ta pak přinese lepší možnosti, podmínky a odměnu i pro méně kvalifikované pracovníky.

Na pořadu dne by proto neměla být snaha omezit prodejní dobu obchodů, ale demontáž mnoha omezení, která rozvoji služeb brání. Poté, co vyšší cenou služeb i vyšší nezaměstnaností, a tím i zdaněním platíme bezdotykové baterie v restauracích, sanitární standardy, balené koblihy a kdoví kolik dalších podobných nařízení "ve prospěch lidu", nechtějme pomalým růstem ekonomiky a vysokými daněmi platit také v neděli zavřené obchody.

Autor je viceguvernér České národní banky

Omezit práva obchodníka prodávat zboží ve svém obchodě v dobu, kterou považuje za vhodnou, se vymyká nejen zdravému rozumu, ale odporuje ekonomickým i sociálním zájmům lidí.