(Bankovnictví 23.8.2001 str. 34 Měnová politika)
Devizová statistika zahrnuje široké spektrum operací, které jsou odrazem činnosti bankovní i
nebankovní sféry mezi rezidenty a nerezidenty.
Metodika devizové statistiky se řídí mezinárodními standardy - 5. vydáním Manuálu platební
bilance Mezinárodního měnového fondu, metodickými pokyny Eurostatu a v neposlední řadě i
dohodnutými postupy v podobě komplexního přehledu, které jsou Evropskou centrální bankou používány
při sestavování statistiky platební bilance a statistiky vnější investiční pozice eurozóny.
Statistika platební bilance
Platební bilance systematicky shrnuje ekonomické transakce ekonomiky se zbytkem světa za
určité časové období. Ekonomická transakce odráží vytváření, přetváření, výměnu, převod nebo zánik
hodnoty a zahrnuje změny ve vlastnictví zboží nebo finančních aktiv či pasiv, poskytování služeb či
poskytování práce akapitálu. Se systémem platební bilance, který je zaměřen na tok, je těsně
spojena vnější investiční pozice, jež je zaměřena na stavové údaje. Vnější investiční pozice je
sestavována k určitému datu a v předepsané struktuře zachycuje stav finančních aktiv a pasiv
jednotlivých sektorů ekonomiky ke zbytku světa. Platební bilance je rozdělena na běžný účet ,
kapitálový a finanční účet a změnu devizových rezerv . Běžný účet zahrnuje: zboží, služby, výnosy a
běžné převody. Kapitálový a finanční účet zahrnuje: přímé investice, portfoliové investice,
finanční deriváty a ostatní investice. Změna devizových rezerv je vyjádřením nárůstu či poklesu
rezerv za sledované období.
Metodické pokyny
Aby bylo možné sestavit platební bilanci i vnější investiční pozici za celou Českou
republiku, je nezbytné k tomu mít dostatečný souhrn kvalitních a včasných informací získávaných jak
za bankovní, tak nebankovní sféru. Za tímto účelem, v souladu s platnými zákony (zákonem o bankách,
zákonem o ČNB a rovněž devizovým zákonem) připravuje Česká národní banka metodické pokyny
adresované bankám inebankovním subjektům formou podzákonných norem, jako jsou opatření ČNB a
specifikující úřední sdělení ČNB. Jedním z takových dokumentů je " Opatření České národní banky č.
36/2000 Sb., kterým se stanoví platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad" a navazující "
Opatření České národní banky č. 312/1996 Sb., kterým se stanoví postup bank a poboček zahraničních
bank při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům a označování jejich účelu
platebními tituly" . Tyto podzákonné normy určují klasifikaci peněžních úhrad, rozsah jejich
použití a stanovují postupy při uskutečňování těchto úhrad, které provádějí banky a pobočky
zahraničních bank přímo nebo prostřednictvím jiné banky.
* Opatření č. 36/2000 Sb. stanovuje klientům, bankám a pobočkám zahraničních bank jak
označovat odpovídajícími platebními tituly zoblasti zboží, dopravy a cestovního ruchu, služeb,
výnosů, převodů a finančních transakcí s aktivy apasivy a podobně peněžní úhrady:
- mezi tuzemci a cizozemci a mezi tuzemci navzájem a cizozemci navzájem do a ze zahraničí v
české a v cizí měně,
- v České republice mezi tuzemci a cizozemci a mezi tuzemci navzájem a cizozemci navzájem v
cizí měně,
- v České republice mezi tuzemci a cizozemci v české měně.
Součástí tohoto opatření jsou i platební tituly, které podléhají oznamovací povinnosti včetně
specifikace příslušejících formulářů.
* Opatření č. 312/1996 Sb. stanovuje bankám a pobočkám zahraničních bank jak postupovat při
uskutečňování peněžních úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům. Popisuje nezbytné náležitosti,
které jsou nutné pro provedení úhrad směrovaných do zahraničí (platby), jako například obsah
platebního příkazu (kód platebního titulu a jeho slovní vyjádření), předkládání stanovených
dokumentů (faktur a jiných platebních dokladů) a případně další náležitosti podle devizového zákona
(jsou-li k dané transakci vyžadovány). Obdobným způsobem jsou stanoveny dispozice vztahující se k
úhradám došlým ze zahraničí (inkasa), týkající se připsání inkasa ve prospěch účtu příjemce a v
neposlední řadě i sankční postihy za porušení devizových předpisů.
Devizové výkazy
Na základě zmíněných opatření jsou pak údaje devizové statistiky shromažďovány ve výkazech
bank a poboček zahraničních bank, které jsou zasílány České národní bance. Metodický obsah výkazů
je zakotven v " Opatření České národní banky, kterým se stanoví metodika k sestavování výkazů
předkládaných České národní bance bankami a pobočkami zahraničních bank". Systém a způsob
předkládání se pak řídí " Opatřením České národní banky, kterým se stanoví předkládání výkazů bank
a poboček zahraničních bank České národní bance". Výkazy devizové statistiky jsou přizpůsobovány
metodickým požadavkům Evropské centrální banky v souladu s potřebnou vypovídací schopností pro
sestavování platební bilance. Česká národní banka získává za bankovní sektor přehled o stavech
cizoměnových úvěrů a vkladů jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, dále o cenných papírech a
finančních derivátech, ostatních aktivech a pasivech, čili o celkové devizové pozici bank ve vztahu
k zahraničí. Tato pozice je rovněž sledována v měnové struktuře. Z hlediska transakcí (obratová
statistika) jsou k dispozici výkazy o inkasech a platbách dle platebních titulů a ekonomických
sektorů (ESA 95) a o inkasech a platbách v členění podle měn. Významnou roli hraje devizový výkaz
inkas a plateb v teritoriálním členění, který splňuje seskupení zemí v souladu s doporučeními
nadnárodních institucí (Eurostatu, ECB). Data od nebankovních subjektů jsou získávána v souladu s §
5 odst. 3 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona. Jedná se zejména o výkaz o zahraničních
aktivech a pasivech, dále pak o přehled o přímých a portfoliových investicích, které jsou podstatné
pro sestavení platební bilance.
Závěr
Devizová statistika zachycuje transakce velkého počtu subjektů s cílem zajistit maximální
vypovídací schopnost v oblasti vývoje vnějších ekonomických vztahů. Získané údaje lze využívat pro
analytickou činnost z mnoha pohledů, ať už jde o obratovou (tokovou) nebo stavovou statistiku.
Podobným způsobem jako v České republice jsou sbírána data i v ostatních zemích. Jde o kombinaci
statistických zjišťování transakcí (kódování, neboli označování úhrad platebními tituly
vyjadřujícími druh uskutečňované transakce) přes bankovní sektor a statistických šetření u
nebankovních subjektů. Pro správnost zachycení sledovaných dat v bankovní statistice je
rozhodujícím momentem platební příkaz čili prvotní zachycení finanční transakce, kde by neměly
chybět požadované náležitosti, jako platební titul, kód země, kód měny a podobně. Ve statistice
nebankovních subjektů pak kooperace při vyplňování příslušných formulářů a jejich postoupení v
papírové či elektronické podobě České národní bance.
Autorka je absolventkou VŠE, pracuje v ČNB sekci statistiky, odboru bankovní statistiky se
zaměřením na devizovou problematiku.