(ČT 24 24.9.2006 strana 3, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Největší schodek ve státním rozpočtu od vzniku samostatné České republiky, tak vypadá návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministerstva financí. Zatímco sociální demokrat Bohuslav Sobotka sestavil rozpočet s dluhem osmdesát osm miliard, občanský demokrat Vlastimil Tlustý přidal víc než třicet miliard. Důvod? Podle Tlustého nebyl Sobotkův rozpočet realistický.
ukázka
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Ministr financí Vlastimil Tlustý označil před týdnem právě v Otázkách stav veřejných financí za snědený krám a dodal:
Vlastimil TLUSTÝ, ministr financí /ODS/
--------------------
Bývalý ministr Sobotka a premiér Jiří Paroubek se drželi hesla po nás potopa a ta je tady a jmenuje se dluhová povodeň nebo potopa.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí, 1. místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ODS zveličuje ten problém z čistě politického důvodu, je před volbami.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Hlavním sporem mezi Tlustým a Sobotkou je i výše schodku státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Tlustý ho podle auditu odhaduje až na sto dvacet osm miliard korun. Jeho stínový protějšek však nechce slyšet o deficitu vyšším než sto miliard. Šéf financí Vlastimil Tlustý postrádá podle svých slov ve státní kase i sto padesát tři miliardy korun určených na takzvané ekologické garance. Stát se totiž v minulosti zavázal, že odstraní ekologické zatížení firem při jejich privatizaci a právě na to by měly být peníze na účtu, které podle ministra financí zmizely.
Vlastimil TLUSTÝ, ministr financí /ODS/
--------------------
Já mám v tuto chvíli jistotu, že nejsou na účtu a závazky, ty na účtu bohužel jsou. Ve veřejných financích v tuto chvíli chybí sto padesát tři miliard.
Bohuslav SOBOTKA, stínový ministr financí, 1. místopředseda strany /ČSSD/
--------------------
Nechybí sto padesát tři miliard. V příštím roce na ekologické sanace bude potřeba vynaložit něco kolem deseti miliard korun, to je částka, kterou lze nalézt ve výdajích privatizačního účtu.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Ministru Tlustému vadí, že peníze bude muset najít jinde. To prý znamená navíc zátěž pro příští rozpočet až o padesát miliard korun. Odvolává se na první výsledky auditu, který ale ještě není úplně hotový. Tlustého oponenti namítají, peníze byly utraceny legitimně.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany, poslanec /KSČM/
--------------------
Na dopravní investice, na státní dluh, na jiné účely prostě. Pan ministr Tlustý volí slovník opozičního populistického politika a ne ministra financí.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Vyostřená politická debata o státním rozpočtu na příští rok jasně ukazuje, v jakém stavu jsou veřejné finance v České republice.
konec ukázky
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dalšími hosty Otázek jsou vrchní ředitelka České národní banky a také členka bankovní rady centrální banky Michaela Erbenová. Vítejte, děkuji, že jste přijala mé pozvání. Dobrý den.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A profesor Michiganské univerzity ve Spojených státech amerických, ekonom Jan Švejnar. I vám přeji hezký dobrý den, vítejte.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já začnu u vás, pane profesore. My jsme v uplynulých čtrnácti dnech od politiků slyšeli takové expresivní výrazy jako snědený krám, dluhová povodeň a podobně. Z toho odborného nadhledu vás jako ekonoma jsou na místě takové expresivní výrazy jako dluhová povodeň v souvislosti se současným stavem veřejných financí v České republice?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
No, tak v oblasti dluhů je to trochu nadsázka. Ten dluh je podstatný, ale zase není opravdu enormní z mezinárodního hlediska. Ten problém je spíš v rozpočtu, to znamená schodek rozpočtu, který roste a zvětšuje se a kde nevidíme vlastně reformní kroky, které měly nastat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že jako varování toho, že nedochází k reformním krokům, byť veřejnosti v těch uplynulých čtyřech letech, respektive za vlád Vladimíra Špidly, tvrdila, že vláda reformy veřejných financí dělá. Takže, to nebyly reformy.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Nebyly to de facto podstatné reformy, přesně tak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se obrátím na Michaelu Erbenovou, vy byste použila takový výraz jako dluhová povodeň z pohledu vás jako centrální bankéřky?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já si myslím, že centrální bankéři podobně expresivní výrazy nepoužívají obecně, ale určitě se dá říct, že v posledních letech jsme zažívali narůstání zadlužení a poměrně vysoké schodky rozpočtu za situace, kdy ekonomika procházela nejrychlejším růstem za celou dobu transformace. A to určitě není dobře, není to dobře ani z hlediska budoucích reforem, ani z hlediska toho, že takovýto vývoj veřejných rozpočtů může vést k významné makroekonomické nerovnováze potom v budoucnu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O tom, o tom ještě bude řeč, o makroekonomické nerovnováze v budoucnu. Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer ve středu v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vyzval, aby se politické problémy co nejrychleji vyřešily a politici se dohodli na zásadní reformě veřejných rozpočtů a budu citovat Miroslava Singera teď doslova ještě: "Pro reformy je teď nejlepší čas. Nechci, aby tento čas byl vyplýtván." Paní ředitelko, centrální bankéři včetně vás už opakovaně několik let upozorňují a zvedají varovný prst, co se týče reforem veřejných rozpočtů, respektive nereforem veřejných rozpočtů v České republice. Co možná námitka, že slovní upozorňování byla nedostatečná, jasně se ukázala, že jsou nedostatečná, že jste měli iniciovat jako centrální banka nějakou zásadnější reformu, diskusi o reformě veřejných rozpočtů, protože to ohrožuje, řekněme, i vaši politiku.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Není samozřejmě rolí centrální banky, aby iniciovala reformu, ale domnívám se, že ani není rolí centrální banky, aby iniciovala debatu o reformě. Centrální banka má jasně daný mandát, tím je měnová politika, je nezávislá na vládě, na všech ostatních státních institucích a samozřejmě s přihlédnutím ke svému cíli provádí měnovou politiku. Ta měnová politika ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když vám ale to kazí pak ta fiskální politika. Já vím, že vy, že vy, že vy řeknete jako centrální bankéři, pozor, nám to nepřísluší, ale zároveň to kazí vaši práci, fiskální politika.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Nekazí to naši práci v tom smyslu, že inflace je v tuto chvíli v České republice pod kontrolou, ale vede to k tomu, že centrální banka musí i na tento vývoj rozpočtu, který je z našeho pohledu neudržitelný do budoucna, reagovat svojí úrokovou politikou, což může být v řeči ekonomů suboptimální. Lepší by bylo ty současné problémy řešit tam, kde opravdu jsou, to znamená na straně výdajů veřejných rozpočtů. To druhé možné řečení, které má samozřejmě své náklady pro ekonomiku, je reagovat měnovou politikou, což my také samozřejmě budeme nuceni dělat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore, není, protože vy nejste ani centrální bankéř, ani politik, není svým způsobem alibistický ten postoj centrální banky? Je možné ho označit za alibistický, nebo opravdu ...
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Ne, já myslím, že je zcela normální, je to normální postoj. Banka se k těmto věcem vyjádřila, poukázala na problémy v rozpočtové oblasti. Nezávislí ekonomové, já sám jsem to často i na vašich pořadech poukazoval, na toto. Čili, já myslím, že ta informace zde byla, diskuse se vedla a byly návrhy, které nebyly doposud realizovány. Takže, ten problém je spíš opravdu v realizaci reforem, které byly potřebné, jsou stále potřebné a čím dál tím více.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tady přede mnou je inzerát, novinový inzerát, který v tomto týdnu zveřejnilo ministerstvo financí. Ministr Vlastimil Tlustý z peněz daňových poplatníků zveřejnil inzeráty, právě tento inzerát, ve kterém popisuje stav veřejných rozpočtů. Už víme, že návrh státního rozpočtu na příští rok má mít schodek sto dvacet miliard korun českých. Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka před týdnem v tomto pořadu naznačil, že jeho strana tak vysoký rozpočet nepodpoří, tak vysoký schodek státního rozpočtu nepodpoří. Co je, pane profesore, podle vašeho názoru horší, sto dvacet miliard rozpočtového schodku nebo rozpočtové provizorium, ke kterému zřejmě Česká republika směřuje?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Tak ta otázka je, jak dlouho by trvalo to rozpočtové provizorium a co by následovalo po provizoriu. Já si myslím, že obě možnosti nejsou velmi radostné. Je nutné přijmout rozpočet a bylo by dobré, aby ten rozpočet, který by byl přijatý, neměl tak vysoký schodek. To znamená zaměřit se okamžitě na určité oblasti, kde se dá tento schodek snížit a potom přistoupit okamžitě ke středně a dlouhodobým reformám, které zajistí, že ten schodek se opravdu sníží během pár let, protože jsme v situaci, která je velice výhodná, ekonomika roste velmi rychle a tudíž, jestliže ten schodek nesnížíme nyní, tak bude těžké ho snižovat v jiném období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je Vlastimil Tlustý z vašeho pohledu alibista, když navrhuje rozpočet na příští rok se schodkem sto dvacet miliard? Ano, nebo ne?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Nevím, nevím, proč navrhuje tak vysoký rozpočet. Mám dojem, že to je přístup, který je rychlý v tom smyslu, že se přebírají více méně všechny věci, které byly v předchozím rozpočtu, že se poukazuje na věci, které je potřeba financovat, které bylo potřeba financovat, které nebyly jasně označeny v rozpočtu. Ale je otázka, proč nepřikročit k určitým změnám, které by byly možné, okamžité snížení na straně výdajů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybyste byl ministrem financí, tak byste byl razantnější a nevymlouval se tolik na předchozí vládu?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Já myslím, že je potřeba začít postupovat víc razantněji, přesně tak, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní ředitelko, když se na to podíváte z pohledu centrální banky, pokud budete vy se svojí měnovou politikou vrženi do stavu rozpočtového provizoria, jaká to bude mít rizika?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že z hlediska rozpočtového provizoria je důležité si uvědomit, že všechny ty sociální mandatorní výdaje, které jsou základem rozpočtových problémů na příští rok, budou muset být vyplaceny i za stavu rozpočtového provizoria, protože jsou prostě založeny na platných zákonech. Z tohohle pohledu z hlediska přínosu toho rozpočtového provizoria pro inflaci tady je potřeba si uvědomit, že nebude znamenat zásadní rozdíl, protože centrální banku samozřejmě zajímá ta poptávková inflace, která dozajista bude generována i tímto vývojem sociálních transferů. Ale ještě bych se vrátila k tomu srovnání osmdesát osm a sto dvacet, kterým jste tu otázku začal. Z pohledu centrální banky je to paradoxně totéž, protože pokud se bavíme v té metodice takzvané ESA 95, což je metodika používaná Evropskou unií například pro posuzování oněch maastrichtských kritérií pro přijetí euro, tak zde takové věci, jako privatizační příjmy a jejich započítání či nezapočítání a určité transfery mezi částmi veřejných rozpočtů nehrají vůbec žádnou roli a ty rozpočty se o ně očišťují. Takže, z tohohle pohledu ty dva návrhy rozpočtu se zásadním způsobem neliší a co je ještě více problematické, i když to samozřejmě nelze dávat za vinu té stávající vládě, ale spíše lze na to poukázat v souvislosti s odpovědností té vlády předchozí, ani tento druhý návrh rozpočtu není založen na platné legislativě, to znamená, že i tento druhý návrh rozpočtu počítá s tím, že některé z těch na jaře schválených zákonů budou více rozloženy v čase nebo budou jejich rozpočtové dopady pro příští rok zmírněny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rozumím-li správně vašim slovům, to, co Vlastimil Tlustý vyčítá té předchozí vládě v tom inzerátu, že nepostupovala v souvislosti s těmi právními normami, tak je to špatné i u toho druhého rozpočtu sto dvacet miliard?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Ale ten s tím už nemůže nic v podstatě dělat vzhledem k termínům pro předkládání a schvalování státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou, které jsou dány zákonem. Já si myslím, že ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I když Jan Švejnar řekl, že by byl radikálnější, že ty, těch čtrnáct dnů nebo tři týdny ...
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že i v Poslanecké sněmovně může dojít následně k nějakému vývoji, který zreální tu stranu výdajů. Ale faktem je, že v současné době je zhruba sedmdesát pět procent výdajů státního rozpočtu vázáno na zákony nebo jsou to věci jako naše budoucí transfery do Evropské unie. Takže, ten manévrovací prostor vlády pro diskreditační škrtání výdajů z roku na rok beze změny zákonů je naprosto minimální. A to je také největší problém veřejných výdajů dlouhodobě, na který centrální banka upozorňuje už léta. To znamená, že vláda vlastně nemá žádnou možnost reagovat rozpočtovou politikou na aktuální vývoj ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď navážu na tu, na makroekonomický stav a jeho, jeho otázky. Když budu znovu citovat viceguvernéra centrální banky Miroslava Singera z rozhovoru pro Bloomberg v tomto týdnu, tak Miroslav Singer mluvil o lehce přehřáté české ekonomice a dodal, citujme doslova: "Ke slovu by se měla dostat restriktivní fiskální politika, aby oslabila příliš silnou měnu a zpomalila ekonomiku. To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby." Konec citátu slov Miroslava Singera z tohoto týdne v rozhovoru pro Bloomberg. Pane profesore Švejnare, teď k vám. Je na místě v souvislosti s rozpočtem na příští rok a dalším vývojem stavu veřejných financí možné mluvit o vážnějších problémech, do kterých se může česká ekonomika dostat?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Je o tom možné mluvit, je to situace, která není dost dobře předvídatelná. To znamená, kdyby nastaly určité vnější šoky a ty ve světě vidíme v mnohých případech, tak ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které teď máte na mysli, které by mohly přijít?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Může to být šok na straně nabídky, to znamená ceny ropy, nafty, které se můžou zvýšit, může to být nejistota v regionu, která může přijít z okolních zemí a bude mít dopad na investory do České republiky, může to být různý typ šoků, který může zvýšit nejistotu a to potom samozřejmě v zemích, které mají velký rozpočtový deficit, znamená, že i tam bude celková makroekonomická stabilita ohrožena.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může se dostat česká ekonomika do recese kvůli tomu, jak si politici zahrávají se stavem veřejných financí v zemi?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Česká republika se už do recese dostala jako jediná země v devadesátých letech v tomto regionu, čili to není vyloučené. A právě z tohoto důvodu je důležité snížit onen rozpočtový deficit, aby byla republika viděna, aby opravdu byla v lepší ekonomické situaci na úrovni té mikroekonomie, to znamená rozpočet a potažmo chování podniků a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsem si ale pročítal naše společné rozhovory v těch uplynulých pěti, šesti letech, tak takto vy ono varování říkáte stále. Je zde nějaká mez nebo politici si mohou stále ještě zahrávat s časovou řadou, s nějakým časovým úsekem, dejme tomu, ještě čtyři roky nebudou schopni reformovat veřejné finance, navzájem se budou obviňovat a pak přijde recese?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Ten problém je v tom, že to člověk vlastně přesně neví, že se zvyšuje pravděpodobnost, jakmile se zvyšuje schodek rozpočtu, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že nastane recese nebo že nastane nejistota, ale nikdo přesně nemůžu říct, jestli to bude dnes či zítra či pozítří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní ředitelko, to, jak jsem citoval Miroslava Singera, že kvůli stavu státních rozpočtů, respektive veřejných rozpočtů teď budete muset zvyšovat úrokové sazby častěji, není to alibi, které si vytváříte jako centrální banka, protože teď přichází éra zvyšování úrokových sazeb u centrální banky?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já myslím, že centrální banka v tomhle nepotřebuje žádné alibi, ta vždycky bude dělat svoji práci a její práce je nastavování úrokových sazeb. Já se nechci vyjadřovat konkrétně k situaci dnes, protože máme určitou domluvu, že zhruba týden před měnovým jednáním nekomentujeme aktuální čísla. Ale faktem je, že ten minulý vývoj byl takový, že za situace rekordního hospodářského růstu se ten dodatečný impuls, který přidávají poptávce veřejné rozpočty, zvyšoval. A to samozřejmě prohlubuje nerovnováhu a prohlubuje možnou zranitelnost ekonomiky pro vnější šoky. Je potřeba asi v tomhle kontextu dodat, že česká ekonomika patří k těm nejotevřenějším v evropském kontextu, a to znamená, že vliv toho vnějšího vývoje, ať už je to zahraniční poptávka nebo zahraniční nabídkové šoky, jako jsou ceny ropy, jako je možná turbulence měnových kurzů a tak dále, má na českou ekonomiku, na českou inflaci relativně velký vliv a o to větší za situace, kdy vlastně jeden z nástrojů hospodářské politiky, kterým jsou veřejné rozpočty, je ochromen.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Očekáváte v souvislosti s tím rozpočtem na příští rok a stavem veřejných financí, že by mohlo dojít k rychlejšímu zpomalení růstu české ekonomiky? Teď jsme svědky toho poměrně rychlého, masivního růstu české ekonomiky, kolem sedmi procent. Je toto riziko na místě, že v příštím roce může dojít k rychlejšímu zpomalení růstu ekonomiky? Ano, nebo ne?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já myslím, že i bez nějakého urychlování se velmi shodujeme s ministerstvem financí v tom vidění světa, že česká ekonomika pravděpodobně má už ten vrchol hospodářského cyklu za sebou a že v následujících letech můžeme očekávat určité zpomalení hospodářského růstu, což samozřejmě prohloubí ty problémy rozpočtu, které jsou dané rekordním růstem sociálních transferů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore, i vy byste řekl, že je to rozpočet na příští rok, který může, řekněme, zbrzdit, respektive zpomalit růst české ekonomiky rychleji, než pokud by politici reformovali veřejné finance.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Ano, může a bude to spočívat právě v tom očekávání investorů a všech vlastně aktérů na trhu. Zde bych ještě podotknul, že je situace zcela jiná, než byla v minulosti. Koncem devadesátých let, když byla ekonomická recese, tak bylo dobré vlastně povzbudit ekonomiku výdaji. Na začátku tohoto desetiletí, kdy Evropská unie, náš hlavní obchodní partner, byla v pomalém tempu růstu, tak stále se dalo ospravedlnit, že je potřeba mít určitou pobídku na domácím trhu. Nyní, když ekonomika roste velmi rychle, již toto ospravedlnění neexistuje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stav veřejných financí se zhoršuje dlouhodobě stejně jako delší dobu už rostou dluhy státních rozpočtů, což ostatně můžete vidět i z následujícího grafu, kde srovnáváme jednotlivé roky. Rok 1998, rok 2000, vidíte, jak roste zadlužování státu rekordní, zatím rekordní v roce 2004 a rok 2005 sedmdesát čtyři miliardy korun dluhu a teď návrh státního rozpočtu se sto dvaceti miliardami. Je zjevné, že právě tyto schodky veřejných rozpočtů, respektive státního rozpočtu vyřazuje Českou republiku, respektive nebude splněn, nebudou splněna kritéria k přijetí eura v roce 2010, což potvrdil i nový premiér Mirek Topolánek, ostatně na setkání s guvernérem centrální banky. Vlastimil Tlustý mi tady řekl a naznačil jasně před týdnem, že očekává od centrální banky, od vás jako centrálních bankéřů, že vy přijdete teď s datem posunutí vstupu České republiky do eurozóny. Přijde centrální banka na jednání vlády s tím, že by se mělo posunout toto datum, které si vláda předchozí a centrální banka stanovily, rok 2010, paní ředitelko?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
No, možná by bylo dobré vysvětlit nejdříve ten rok 2010. Není pravda, že si centrální banka a vláda stanovily rok 2010 jako cílové datum. Byla schválena společná strategie přijetí eura v roce 2003, která říkala, že pokud budeme postupovat v souladu s touto strategií, budeme dělat nezbytné reformy, které byly v té strategii popsány, tak můžeme stihnout přijmout euro zhruba v horizontu let 2009 nebo 2010. Pokud se v mezidobí ta strategie neplnila a ona se zrovna v oblasti veřejných výdajů, státního rozpočtu a veřejných rozpočtů, v oblasti, týkající se fungování trhu práce, zcela zjevně neplnila, tak potom ztrácí samozřejmě ten rok 2010 na relevanci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A přijdete, protože v nejbližší době se bude vyhodnocovat ona strategie, přijde centrální banka s nějakým posunutím termínu?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Druhá věc je to, že z mého osobního pohledu nepřísluší centrální bance, aby stanovovala možný budoucí letopočet přijetí eura.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, když to Vlastimil Tlustý chce, tak vy to hodíte na vládu. Je to politické rozhodnutí.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Je to politické rozhodnutí, což neznamená, že není důležité a což neznamená, že jej lze udělat úplně bez debaty s centrální bankou, mimo jiné proto, že tři z pěti kritérií maastrichtských pro vstup do eura, jsou kritérii, která jsou o měnové politice a o politice nastavované centrální bankou, ale také proto, že centrální banka plní vůči vládě roli jakéhosi ekonomického experta. Ale také to nelze udělat bez té politické strany, protože to rozhodnutí je politické o to víc, že tím nejužším hrdlem pro nás v tuto chvíli jsou veřejné rozpočty a jejich reforma. A tady samozřejmě to nemůže být centrální banka, která bude diktovat politikům tempo fiskální konsolidace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete, dovedete odhadnout, u jakého data by mohla skončit ta možná dohoda mezi novou vládou a mezi centrální bankou, jestli rok 2011 jako rok reálný přípravy České republiky na vstup do eurozóny nebo rok 2012?
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Z mého pohledu čistě ekonomického, a já pomíjím v tuto chvíli politická hlediska, je nesmysl jaksi prvoplánově závodit těmi letopočty, ať už s našimi sousedy či se sebou samým, z mého pohledu je potřeba si uvědomit, že možné výhody eura budeme schopni realizovat jenom tehdy, pokud do eurozóny vstoupíme připraveni a to není záležitost mechanického splnění nějaké hranice maastrichtských kritérií, to je situace, kdy veřejné rozpočty budou pod kontrolou a ony v tuto chvíli pod kontrolou nejsou. Z tohoto pohledu se mi zdá, že odložení o jeden rok zřejmě situaci nebude řešit, protože stávající střednědobý výhled veřejných financí, ke kterému se přihlásila jak minulá vláda, tak stávající vláda, protože jsou tyto výhledy součástí návrhu obou dvou státních rozpočtů. Tento výhled i při rekordním hospodářském růstu až do roku 2009 nepředpokládá eliminaci schodku veřejných rozpočtů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená minimální odklad o dva roky.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Z mého pohledu nemá smysl v tuto chvíli se bavit o letopočtech, z mého pohledu v tuto chvíli bychom měli udělat krok zpátky a začít znovu debatovat o těch podmínkách, které je nutné splnit před tím, než bude debata o letopočtech vůbec relevantní a to jsou ony reformy. A tam já bych velmi ráda viděla trošku tvrdší závazek celého politického spektra, to se nemůže týkat jenom vlády, udělat nezbytné reformy proto, abychom byly na euro připraveni, protože nezávisle na letopočtu z hlediska těch termínů, které jsou pro vyhodnocování připravenosti čistě z pohledu maastrichtských kritérií je jasné, že vždycky ten proces přistupování do eura zasáhne nejméně dvě po sobě jdoucí vlády. Takže, my tady musíme mít široký politický konsensus skoro bych řekla napříč politickým spektrem pro všechny ty nezbytné reformy. A bez toho nemá smysl vůbec debatovat o jakémkoliv letopočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předpokládám, že profesor Jan Švejnar by tuto tezi Michaely Erbenové podpořil, ale pane profesore, pro vás otázka. Je to jasné, přijetí eura Českou republikou se odkládá pravděpodobně za rok i 2011, jak naznačila Michaela Erbenová, to znamená rok 2012 jako nejbližší rok pro přijetí eura. Z pohledu vás jako ekonoma, když se promarnila ta situace v souvislosti s veřejnými rozpočty, poškozuje ekonomiku, českou ekonomiku to, že nevstoupí do eurozóny v roce 2010, což je už jisté?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Začnu ještě tím, že bych to nebral tak pasivně. Já myslím, že kdyby opravdu všichni chtěli a přistoupili k reformám, které jsou potřebné, tak není nutné nyní tak pasivně a negativně se dívat na to, že bychom museli euro odložit až do roku 2012. To nesplnění podmínek pro vstup do eurozóny nám vlastně nastavuje dobré zrcadlo, kde se vidíme, jak jsme neschopní jako celý stát se k tomu postavit a čelit těmto podmínkám. Slovinci nám ukázali, že to jsou schopni docílit, pobaltské republiky to docílí před tímto datem, možná i Slovensko a tak dále. Čili, říkám, že to je opravdu výzva, tvrdá výzva napříč politickým spektrem, aby se tyto podmínky splnily. Jestliže se nesplní, tak potom není nutné a potřebné mluvit o jakémkoliv datu, protože i 2012 může být nemožné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Profesor Švejnar, ekonom z Michiganské univerzity ve Spojených státech amerických. Děkuji, že jste byl hostem Otázek. A děkuji i vrchní ředitelce a člence bankovní rady centrální banky Michaele Erbenové. Oběma vám děkuji, že jste věnovali svůj čas tomuto pořadu, vážím si toho a někdy příště na shledanou.
Michaela ERBENOVÁ, vrchní ředitelka, členka bankovní rady ČNB
--------------------
Na shledanou.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, Michigan University
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vám, divákům děkuji, že jste se dívali. Dívejte se dál, hned po zprávách na programu ČT 24 uvidíte exkluzivní rozhovor s Karlem Randákem. Pokračujeme po zprávách.