Miroslav Singer (Hospodářské noviny 25.7.2006 strana 8, rubrika: Názory)
Centrální bankéři mají individuální mandáty od prezidenta, mohou vyjadřovat své názory na otázky související s měnovou politikou.
Energická reakce ekonoma a místopředsedy vlády Jiřího Havla Co je císařovo, císaři, co je boží, Bohu (HN 19. července) na článek kolegy Pavla Řežábka Proč koalice mlčí o euru (HN 12. července) mě nutí se k nim a k celé výměně názorů vyjádřit.
Jiří Havel ve svém textu konstatuje, že kolega Řežábek porušil zákon o ČNB, který »…definuje povinnosti České národní banky. Těmi jsou podpora hospodářské politiky vlády… za předpokladu, že není dotčen hlavní cíl banky« (kterým je samozřejmě stabilita cenová). Toto porušení shledává v tom, že Pavel Řežábek, ačkoliv ve svém textu »neanalyzuje dotčení tohoto hlavního cíle« a »ani se ho nesnaží dovolávat«, vyjadřuje »uspokojení…, že na základě představ stovkové koalice bude euro přijato mnohem později, než se dosud očekávalo«. V závěru svého textu pak komentuje střet zájmů, který pro každého centrálního bankéře zavedení společné měny samozřejmě znamená, a uzavírá jej tvrzením, že »záporným vyjadřováním vůči přistoupení k euru centrální bankéř neomaleně bojuje o prodloužení doby přistavení svého korýtka. O morální nepřístojnosti tohoto přístupu se není nutno dále šířit«. V těchto formulacích je celá řada omylů a nepřesností.
Jak zní zákon
První nepřesnost se vyskytuje již v citátu zákona o ČNB. ČNB je totiž povinna podporovat hospodářskou politiku vlády pouze v případě, kdy nejen není v rozporu s cílem cenové stability, ale také musí vést k dlouhodobě udržitelnému růstu. Otázku, kdo má splnění obou těchto podmínek posuzovat, přitom zákon o ČNB de facto řeší ustanoveními striktně definujícími a zajišťujícími nezávislost ČNB na vládě. Reakce Jiřího Havla pomíjí, že ČNB je řízena svou bankovní radou složenou z členů majících individuální mandáty od prezidenta republiky, kteří mohou samostatně vyjadřovat své názory na otázky související s měnovou politikou.
Článek kolegy Řežábka přitom jen konstatuje, že dle vyjádření ministra financí současně platné zákony definují jiný rozpočtový rámec, než je ten právě schválený vládou. Dále konstatuje, že budoucí rozpočty a jejich deficity, způsobené primárně v předvolebním období schválenými zákony, mohou komplikovat zavedení eura a že v debatách o přijetí eura je lépe soustředit se na podmínky a kroky, které je nutné před přijetím eura učinit, než na datum jeho zavedení.
To ale není, cituji u Jiřího Havla, »neotřelý názor«, který by měl guvernér napřed komunikovat s vládou. To jsou názory, které ČNB veřejně vyjadřuje už dávno, mj. i proto, že pokus o předčasné zavedení eura by nepochybně ohrozil jak cenovou stabilitu, tak dlouhodobý růst. Toto je konstatováno i ve společném dokumentu vlády a ČNB z roku 2003 Strategie přistoupení... Jsem také přesvědčen, že právě díky individuálním mandátům a nezávislosti ČNB nejsou členové bankovní rady povinni napřed své názory sdělovat vládě, byť osobně takový postup preferuji. ČNB není pouze poradcem vlády.
Pokud jde o konflikt zájmů centrálních bankéřů při vyjadřování se k datu zavedení eura, jsem si ho vědom a vždy jsem se k debatám o časování stavěl zdrženlivě. Nicméně k vyjádření se k termínu byla ČNB mnohokrát vyzvána právě ČSSD vedenou vládou jako instituce, která má z odborného hlediska k problému co říci.
Je tedy pro mě těžké uvěřit, že by Jiří Havel jako loajální člen vlády, která se s ČNB na Strategii přistoupení a každoročním komentování postupu včetně časování dohodla, považoval vyjadřování centrálních bankéřů ke vstupu do eurozóny za »morálně nepřístojné«. Zdá se mi tedy, že problém je někde jinde. Pominu-li vedra, obávám se, že kolega Řežábek ve svém textu neudělal dobře, když problematiku rozpočtů a eura spojil i s určitým hodnocením programu trojkoalice. Je prostě vhodné k dokumentům, jakým je program koalice snažící se vytvořit vládu, zachovávat z pozice ČNB maximální zdrženlivost.
Horko, nebo politika?
Pokud by tedy místo citovaných nepřesností a razantních tvrzení byla obsahem textu Jiřího Havla kritika vyjadřování se člena bankovní rady k politickému a pro centrální banku nezávaznému dokumentu, nemusel bych na něj reagovat. Doufám ale, že svým vyjádřením přispěji k tomu, aby obecně panující korektní vztahy mezi vládami a ČNB, které už po mnoho let přinášejí české ekonomice a českým občanům nemalé výhody, byly i v budoucnosti minimálně narušovány.