Aleš Michl (Mladá fronta DNES 2. 5. 2022 strana 8, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Z archivu ČNB jsem vytáhl 77 let starý příběh o odboji v tehdejší Národní bance pro Čechy a Moravu v Praze. Protože bude výročí konce druhé světové války. Na konci roku 1944 se zformovala v národní bance skupina, jež měla připravit převzetí ústavu v případě převratu. Vedení banky a tým zaměstnanců zvažovaly hlavně provedení sabotáží, které by ztížily financování okupační správy a německé branné moci.
V dubnu 1945 se postavilo vedení banky proti proplacení řady šeků, které vydávaly říšskoněmecké vojenské pokladny. Podařilo se tím zabránit rozmnožení oběživa o 1,7 miliardy korun. Pak 28. dubna nařídili, aby se s okamžitou platností odkládala výplata šeků říšskoněmeckých pokladen. A zároveň bylo stanoveno, že se napříště mají přijímat říšskoněmecká platidla od peněžních ústavů jen v zaokrouhlených částkách nad 10 tisíc korun a že až pak půjdou převzít k pozdějšímu zúčtování. Prostě to chtěli nacistům komplikovat. Opatření vzbudilo okamžitě nevoli Německa. Tajná policie zatkla tři vrcholné představitele národní banky – guvernéra Dvořáka, vrchního ředitele Peroutku a ředitele hlavního ústavu v Praze Papouška. Následně musel být pokyn odvolán.
Podobně nekompromisně se banka postavila proti distribuci protektorátních platidel v říšské župě sudetské. Požadavek na poskytnutí dotace platidel ve výši 500 milionů korun vznesly dne 27. dubna 1945 nejmocnější osoby sudetského finančního světa, Kiesewetter a Richter. Jejich žádost nejprve vedení banky odmítlo. Nakonec pod nátlakem státního ministra Franka připustila bankovní rada povolení dotace. Na druhou stranu si však šikovně zajistila omezení jejich užití a následnou jednoduchou identifikaci, když pro Sudety uvolnila staré pětitisícové bankovky, a navíc je nechala opatřit zřetelným nápisem.
Vůle nepodlehnout nacistickému tlaku si vyžádala oběti z řad zaměstnanců národní banky včetně poprav nebo odvlečení do koncentračního tábora. Za všechny ty zrůdnosti výrok šéfa pražského gestapa Gerkeho z dubna 1945: „Übrigens muss ich heute die Lumpen von der Nationalbank abschiessen lassen.“ Neboli: „Ostatně dnes musím nechat zastřelit lumpy z Národní banky.“ Právě aktivní rezistence byla jedním z důvodů, proč instituce, nově již pod obnoveným názvem Národní banka Československá, mohla se ctí vstoupit do osvobozené republiky a začít plnit své úkoly na měnovém poli.