(Ekonom 15.2.2001 strana 6, rubrika: Příloha týdeníku Ekonom - spory o novou ekonomiku)
Rychlé a nákladné inovace
Hlavním motorem růstu americké ekonomiky a pravděpodobně i ekonomik jiných byly v 90. letech
technologické inovace jako výsledek výzkumu a vývoje v předchozích letech. Stoupající výdaje na
výzkum a vývoj ve druhé polovině 90. let (zejména v podnikatelském sektoru), zásadnější změny v
rychlosti inovačního cyklu a způsobu organizace výzkumné činnosti svědčí o tom, že tlaky na inovace
v procesu globalizace světové ekonomiky jsou stále silnější. Spolupráce ve výzkumu a vývoji probíhá
v různých formách, a to na národní i mezinárodní úrovni, v podnikatelském i státním sektoru. V
pozadí těchto organizačních změn je i skutečnost, že inovace mají stále komplexnější charakter, což
vyvolává potřebu rozložení nákladů na výzkum a vývoj na více subjektů. Současně tento trend odráží
snahu o urychlení procesu výzkumu a vývoje v silně konkurenčním prostředí a snížení rizik
neúspěšnosti (a tedy i nákladnosti) výzkumné činnosti. Firmy chtějí z investovaných prostředků do
výzkumu a vývoje získat dříve konkrétní výsledky, s jejichž pomocí mohou zefektivnit výrobní a
distribuční proces a zvýšit kvalitu produkce. Příkladem je vývoj projekční doby ve firmách v USA -
zatímco v roce 1993 se průměrná projekční doba pohybovala okolo 18 měsíců, v roce 1998 to bylo již
jen 10 měsíců. Tento trend byl patrný zejména v oblasti IT a automobilovém průmyslu. Výzkumný
cyklus krátí i úzká propojenost výzkumu s podnikovými strategiemi. Ve velkých firmách se vývoj
přesunul z podnikových výzkumných pracovišť do výrobních jednotek. Inovační cykly nejsou tak dlouhé
i díky odklonu od tradičních odvětví, například ocelářství, do rychleji se měnících odvětví s
kratším cyklem. Tyto trendy ukazuje i výrazný nárůst přijatých patentů. V USA jejich počet od
poloviny 80. let trvale rostl. V Evropě začal tento proces později. Nejvíc patentů připadalo na
oblast informačních a komunikačních technologií a biotechnologií. V USA v letech 1992 až 1999
vzrostly přijaté patenty v oblasti informačních technologií o 20 % a roční růst biotechnologií
činil 9 %. Zvyšoval se počet patentů, které mají "mezinárodní" charakter.
Banky jsou tradičně opatrné
Inovace jsou riskantnější a nové firmy přicházející s inovacemi mají obtížnější přístup k
úvěrovým zdrojům. Je to problém malých začínajících firem (start-up firms), které ještě nemají
dostatečnou reputaci a nemohou nabídnout potřebné zajištění úvěru. Z poznatků vyspělých ekonomik
však plyne, že tak jak se změnila povaha inovací, tak se změnily i metody jejich financování. Právě
pro země, kde byl zaznamenán největší rozvoj výroby na bázi aplikace inovací s pozitivním vlivem na
výkon ekonomiky, jsou patrné dvě významné tendence:
- zvýšení úlohy kapitálového trhu
- širší zapojení rizikového kapitálu při zakládání nových firem a financování jejich aktivit.
V těchto zemích byl v 90. letech patrný trend k posílení úlohy finančních trhů (emise akcií a
podnikových obligací), zatímco úloha bank (resp. bankovního úvěru) se v tomto procesu snížila. Se
záměrem usnadnit přístup na kapitálové trhy novým začínajícím inovačním firmám byly v některých
zemích vytvořeny speciální sekundární finanční trhy. V USA funguje od roku 1973 finanční trh
NASDAQ. Podobné trhy byly založeny ve druhé polovině 90. let i v Evropě (například v SRN, Francii)
a v roce 2000 také v Japonsku. Přesto ani tato forma financování nebyla pro začínající firmy
jednoduchá, neboť i při vstupu na kapitálový trh je obtížné získat důvěru investorů.
Chybí pružnost financování
Je systém, jenž je založen na převaze bank při rozdělování volných peněžních prostředků v
ekonomice, efektivní? Klíčová je zejména otázka dostatečné pružnosti bankovního systému (tzv.
insider system) při realokaci úvěrových zdrojů z tradičních odvětví do odvětví nových a také ochota
bank financovat rizikovější nové projekty. Zkušenosti USA ukazují, že podmínky pro "kreativní"
destrukci struktury ekonomiky lépe zajišťují finanční trhy (tzv. outsider system), kde je větší
transparence, informační otevřenost a rozptýlené vlastnictví doprovázeno větší flexibilitou. Mezi
jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly jak v podílu "outsider" a "insider" systému financování
potřeb ekonomiky, tak i v navazujících oblastech. Jde zejména o vlastnictví a řízení firem,
finanční regulace a podnikové právo.
Rizikový kapitál pomůže víc
Klíčovou roli při podpoře nových inovačních firem hrál v 90. letech rizikový (tzv. venture)
kapitál. Nyní se velmi rychle rozvíjí také v Evropě a Asii. Jeho podstatou jsou investice do akcií
"mladých" firem se soukromým vlastnictvím, kde investor zpravidla plní i úlohu ředitele, poradce
nebo manažera firmy. I když jde o rizikový kapitál, není vše ponecháno náhodě a pouze malá část
předložených projektů je ve skutečnosti touto formou financována*). Řada studií naznačuje, že
venture investice významně ovlivňují inovační proces a hospodářský růst v řadě zemí. Tuto
skutečnost potvrzuje i řada velkých high-tech firem, které začínaly za podpory venture kapitálu
(Microsoft, Compaq, Intel, Apple aj.). V průběhu posledních 25 let téměř 3000 amerických
společností bylo financováno venture kapitálem, než se staly známými. Tyto firmy se v 90. letech
podílely významně na přijatých patentech. Z pohledu odvětví byl rizikový kapitál směrován především
do oblasti informačních technologií a biotechnologie. Z teritoriálního pohledu zaznamenal venture
kapitál největší rozvoj v USA, Velké Británii a Nizozemsku. Celkově ale dosud venture kapitál
nehrál v Evropě významnou roli, teprve v posledních čtyřech letech zaznamenává vysoký růst.
S technologiemi nemůže pracovat každý
Technologická inovace vyžaduje novou kvalifikaci. To implikuje i změny na trhu práce v období
nové ekonomiky a projevuje se zejména růstem podílu výzkumných pracovníků, větší mobilitou pracovní
síly mezi firmami a mezi jednotlivými státy a zvyšováním podílu kvalifikovanější pracovní síly.
Není tajemstvím, že na výrazném růstu IT sektoru (zejména v segmentu softwaru) se v USA podílely ve
značné míře kvalifikované pracovní síly ze zahraničí (podle posledních studií z USA to byla v
Silicon Valley zhruba třetina). Méně kvalifikované pracovníky nahrazuje automatizovaný výrobní
proces. Na druhé straně je v informační ekonomice více vyžadována kreativita a flexibilita, zejména
pokud jde o analýzy dat a návazný proces rozhodování. Změny na trhu práce v éře nové ekonomiky
vyvolávají větší požadavky na vzdělání.
Pilíře nové ekonomiky
Dnes se inovační procesy nové ekonomiky soustřeďují do tří hlavních oblastí: informačních a
komunikačních technologií, genetiky a biotechnologií a technologií zaměřených na hledání
alternativních zdrojů energie. Z pohledu podílu na celkových inovacích a vlivu na ekonomický vývoj
jsou v současné době inovace v oblasti IT nejvýznamnější, neboť jsou "všeprostupující". Ovlivňují
všechny sektory v ekonomice včetně domácností. Tento jejich aspekt však zároveň neumožňuje přesnou
kvantifikaci vlivu inovací na hospodářský růst. Vliv informačních a komunikačních technologií na
ekonomický růst se prosazuje řadou přímých a nepřímých "kanálů", zejména
- růstem produktu (při rostoucí produktivitě práce) v samotných odvětvích IT;
- využitím IT v ostatních odvětvích ekonomiky jako součásti technologických procesů nebo
procesů rozhodování, kdy podněty pro efektivní organizační změny v podnicích vedou k růstu
produktivity;
- prostřednictvím výzkumu, kde IT napomáhají urychlovat inovační proces a tím zpětně i
ekonomický růst.
Nejlepších výsledků dosahují firmy, kde je využití nových technologií spojeno s organizačními
změnami. Zřetelné efekty jsou patrné zejména v oblasti distribuce, kde IT umožnily významně
zefektivnit dodavatelsko-odběratelské řetězce (zásoby, náklady na skladování a obstarávání zboží a
materiálu) a v konečném efektu i zisk. Snazší koordinace informací prostřednictvím IT odstraňuje
zbytečné mezičlánky a mění organizační strukturu z vertikální na horizontální. Například v USA se
podařilo výrobcům zboží dlouhodobé spotřeby v období let 1989-1999 snížit prodejní zásoby (měřeno
podílem na prodejích) o více než čtvrtinu.
Stát není mrtev
I přes prokázaný těsný vztah mezi inovacemi a ekonomickým růstem v USA a některých dalších
zemích nelze říci, že jednotlivý faktor sám o sobě může determinovat růst. Záleží i na hospodářské
politice státu. Ta může nebo nemusí vytvářet v ekonomice příznivé podmínky pro rozvoj výzkumu,
transfer znalostí ze zahraničí a míru využití inovací v praxi. Lze vytvářet příznivé klima pro
podnikání a posilování konkurenčního prostředí, protože obecně platí, že firmy inovují, pokud je
silné konkurenční prostředí. To mohou regulační reformy státu posilovat a snižovat tak náklady v
oblasti telekomunikací a internetu, protože touto cestou se zvyšuje dostupnost nových IT
technologií pro širší okruh uživatelů. Stát má vliv i na vytvoření podmínek pro flexibilní trh
práce, zejména z pohledu větší mobility pracovních sil a možností rekvalifikace. Může podporovat
vzdělání, neboť lidský kapitál je klíčovým faktorem pro inovaci a ekonomický růst. Politika vlády
by v této oblasti měla být primárně zaměřena na celkové zvýšení průměrné úrovně kvalifikace
pracovní síly. V období rychlých technologických změn jde především o celoživotní vzdělávání,
protože roste poptávka po kvalifikované pracovní síle v nových oborech. Současně je důležitá i
podpora státu při výchově vysoce kvalifikovaných pracovních sil pro vědu a IT sektor. Stát se může
angažovat i podporou nových forem financování rizikových inovací vytvořením podmínek pro zakládání
nových finančních trhů, ale i ve sféře vysoce rizikového základního výzkumu a vytvořením potřebného
právního rámce pro společný "předkonkurenční" výzkum jak na firemní úrovni, tak při spolupráci
státních vědeckých institucí a firem (patentové právo aj.). Nesporná je role státu při vytváření
makroprostředí v podobě uplatňované hospodářské politiky a liberalizace pohybu zboží a služeb. V
případě malých ekonomik však také v opatření na podporu přílivu zahraničního kapitálu, který je
zpravidla spojen s transferem znalostí a nových technologií.
*) Investor velmi detailně prověřuje obchodní plány firmy, kapitál je poskytován postupně ve
fázích, vedení firmy je monitorováno a v řadě případů venture investor poskytuje firmě zkušený
management a filozofii strategie.