Aleš Michl (Mladá fronta DNES 15. 7. 2019 strana 10, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Stojím na louce, no spíš na hlíně, ve Fentonu u amerického St. Louis.
Chrysler tady měl továrnu na auta od roku 1959. Druhou nedaleko. Ještě na konci roku 2005 se slávou oznamoval, že vyčlenil jednu miliardu dolarů na modernizaci obou závodů. V červnu 2008 automobilka oznámila, že jednu továrnu zavře. Pak v dubnu 2009, že i tu druhou, protože bankrotuje. Postupně pět tisíc lidí přišlo o zaměstnání. Do roku 2011 byly továrny srovnány se zemí a doteď většina pozemků čeká na využití. Proto se tady můžu procházet. Místo aut tu jsou bagry. Dnes se na pozemcích postupně staví sklady. Přibude i hotel a restaurace. Dvě poučení vyťukaná do mobilu při stání na hlíně: 1. I když nějaký průmysl/továrna vypadá teď super a investuje se, může se kdykoli stát, že to z roku na rok zavřou. 2. Když se to stalo v St. Louis, tak se nezaměstnanost v místním státě Missouri mezi lety 2008—2010 zdvojnásobila na 10 procent. Dnes je ale už na 3,1. To, co Missouri a St. Louis nakoplo, byl duch podnikání. St. Louis má výhodu, že třeba proti vedlejšímu Chicagu a i proti národnímu průměru má nižší ceny nájmů, ale i platy. Na to řada investorů slyší, a tak díru po Chrysleru zaplnili.
Město je sedmé v pořadí v USA podle počtu centrál top firem. Je tu top nemocnice v rámci USA se specializací na biotechnologie. Pro srovnání, v Řecku se mezi lety 2008—2010 míra nezaměstnanosti také zdvojnásobila, až na 14 %. Dnes tam není minimum lidí bez práce jako v Missouri, ale 18,5 procenta (oficiálně). Kde není podnikatelský duch, ani smrt nebere.