Jan Sochor, Lucie Tvarůžková (Hospodářské noviny 20.5.2009 strana 18, rubrika: Česko)
Centrální banka se snaží kormidlovat českou ekonomiku v bouřlivých vodách ekonomické krize. „I když podle toho, co víme, to nejhorší přišlo v prvním čtvrtletí, výskat si zatím rozhodně nemůžeme,“ říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Ani on však nedokáže prohlédnout mlhou nejistoty, a pomyslné světlo na konci tunelu tak může být jen pouhou iluzí. Třeba v Německu, které českou ekonomiku ovlivňuje nejvýrazněji, se výhledy zatím jenom horší.
* HN: V poslední době se v průběhu ekonomické recese začínají objevovat lepší zprávy. Burzy rostou, zastavil se propad průmyslu. Máme to nejhorší za sebou, nebo je to světlo na konci tunelu jen falešnou nadějí?
My počítáme, že první čtvrtletí bylo skutečně pro ekonomiku úplně nejhorší a teď se začne situace zlepšovat. Ale zároveň dodávám, že nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky je obrovská, že je vyššího řádu. Neřešíme totiž, že není jisté, co tím dalekohledem - což je náš model - vidíme. Otázkou je, zda dalekohled vůbec funguje správně.
* HN: A když připustíme, že správně funguje?
Zdá se, že některé pozitivní signály se objevují. Ale pozor, je třeba odfiltrovat to, co má jen jednorázový vliv, jako je třeba šrotovné. My se na to musíme dívat střízlivě. Všechny zprávy, co chodí například z Německa, jsou špatné, prognózy růstu se zatím jenom zhoršovaly. Platí přitom, že růst v Německu plus tři procentní body rovná se růst u nás. Takže v tomto kontextu ode mne určitě neuslyšíte žádné výskání, že je už všechno v pořádku.
* HN: Nemůže navíc přijít další vlna problémů, kterou vyvolají přílišné zásahy států a centrálních bank do ekonomiky?
Role státu by měla končit v momentě, kdy se podaří zastavit paniku. Hlavní téma pro centrální banky ve světě je teď strategie exitu. Jinými slovy - jak z toho ven? Jak miliardy, které do systému nalily, zase stáhnout? Na to vám dnes nedá nikdo žádnou odpověď. Měnová politika v řadě zemí se dostala do extrémní situace. Jenže v době krize nikdo nepřemýšlí dopředu. Nikdo neřeší, co bude potom.
* HN: A jak z toho tedy ven?
Jsem strašně rád, že my zatím v takové situaci nejsme. Nemuseli jsme zapomenout na střednědobé cíle - udržitelnost ekonomiky a inflace. Já kolegům, zahraničním centrálním bankéřům, nezávidím. Naše ambice je, abychom tyto problémy nemuseli vůbec řešit.
* HN: Přesto podnikáte určité kroky. Snížili jste úrokové sazby na historické minimum. Je tenhle způsob, jak ulevit ekonomice, ještě vůbec efektivní?
My stále hlídáme inflaci. Efektivitu tohoto kroku poznáte tak za rok a půl ode dneška, kdy zjistíte, zda jsme splnili inflační cíl. My věříme, že ho plnit budeme, a snad teď není nikdo, kdo by volal, že ČNB inflaci neuhlídá.
* HN: To znamená, že v současném nízkoinflačním prostředí si dovedete představit, že sazby půjdou ještě dolů?
Vzhledem k tomu, jak velká je nejistota, se nedá říct, že je něco vyloučeno. Lekce z krize: Na uměřenosti záleží
* HN: Tvrdíte, že s inflací v Česku problém nebude. Ze zahraničí se však ozývají hlasy, že miliardy, které státy do ekonomiky nalily, mohou následně vysoký růst cen způsobit. Nepřelil by se tento problém potom i do Česka?
O tom, že to, co se dneska děje, bude mít dlouhodobé dopady, nepochybuji ani na chvíli. Možná jich bude víc a budou jemnější, než se dneska soudí. Jeden z nich je samozřejmě inflace. Další, že vzroste vliv fiskální politiky na úroky v ekonomice. Vlády budou nuceny platit víc na úrocích z dluhopisů, a tím mohou ovlivňovat úroky v celé ekonomice a mohou mít na ně větší vliv než měnová politika.
* HN: Jinými slovy dlouhodobé úroky porostou, aniž by centrální banky zvyšovaly sazby?
Jistě. Již teď některé vyspělé země zažívají situace, že se jim nedaří prodat státní dluhopisy. To je známkou toho, že hranice zadlužení, které si mohou dovolit vyspělé země, není daleko. Navíc podle některých teorií, když se stát zadlužuje, lidé očekávají, že bude zvyšovat daně, a kvůli tomu víc spoří. To by znamenalo, že dnešní vysoké výdaje vlády znamenají automaticky nižší výdaje soukromého sektoru. Jinými slovy vlastně ekonomice nakonec vůbec nepomohou.
* HN: Dá se najít na krizi něco pozitivního?
Aby člověk mohl říct, že je něco dobrého, musel by mít hotové lekce z krize. Ten seznam finální není, bude se dlouho tvořit a desítky akademiků mají pro příští léta spoustu potravy na uvažování. Já si z toho osobně beru jednu lekci, a to, že na uměřenosti v hospodářských politikách záleží - na nízké inflaci, schodcích zahraničního obchodu, nízké zadluženosti. Když na ně nemyslíte v dobrých časech, tak v těch špatných chvílích za ně schytáte trest. Pokud by to byla jedna z lekcí, tak sláva.
* HN: Krize se však často využívá jako záminka k prosazení opatření, která s ní nijak nesouvisí. Je to třeba jakýsi útok na bohaté, tedy nápady na zavádění milionářské daně a podobně. Je něco takového ekonomicky rozumné?
Tento konkrétní případ komentovat nehodlám. Ale udivuje mě, že ještě v době, kdy hasíme požár, že se objevují názory, které jako by tu lekci vůbec nerespektovaly. Jedním z posledních je návrh Evropské komise, podle nějž by člověk měl mít právo na to vlastnit bankovní účet. Takže by měla existovat povinnost někoho takový účet otevřít. Taková věc mě děsí.
* HN: Ale nemůžete popřít, že se podobné návrhy, které jen krize využívají, objevují i v Česku?
Samozřejmě, tato doba dává všem, kdo mají schované nějaké návrhy, prostor je vytáhnout a obhájit je krizí. Ale na druhou stranu taková jsou pravidla hry. Nesmíme se bát potom vystoupit a říct - to je ptákovina. Finanční krize totiž vede také k tomu, že se mnoho lidí bojí argumentovat, protože by byli označeni téměř za popírače holocaustu. euro? až doženeme západní evropu
* HN: Znovu se stává aktuální diskuse kolem zavedení eura. Podle některých by Česku v krizi pomohlo, podle jiných je dobře, že ho nemáme. I sociální demokraté však včera připustili, že společnou měnu nezavede ani vláda, která vzejde z příštích voleb. Kdy je reálné, že euro budeme mít?
Připadá mi, že před krizí i v krizi se ukazuje, že si Česko ještě může vybírat, kdy si stanoví to datum. Není to otázka existenční. Už jenom to, že o tom můžeme diskutovat, je hodně dobře. Co se týče časování, já myslím, že malá ekonomika, která nějakým způsobem dohání ty velké, má euro přijmout až v době, kdy je podstatná část dohánění za ní.
* HN: To nám bude trvat jak dlouho?
Ještě to pár let bude, ale myslím, že jsme toho udělali za posledních sedm osm let strašně moc. Když jsem tuhle větu říkal před dvěma lety, byla strašně heretická, dnes již tak heretická není. Což je důkazem toho, jak velký kus trati jsme uběhli. Ale cesta do eurozóny nejsou dostihy. Není podstatné, kdo je první na pásce. Důležitější je, zda země až páskou proběhne, dokáže běžet pořád stejně rychle, nebo dokonce rychleji. Je to závod, který začíná, až když se do něj vstupuje.
* HN: Termín 2015, o kterém mluví sociální demokracie by naznačoval, že poběžíme hodně rychle.
Tak přijetí eura je do značné míry politický proces. A za druhé: Neexistuje žádný přesný způsob, jak spočítat, kdy ty náklady jsou nižší než výnosy. Takže se tam promítá spousta různých vlivů. Já mám ten luxus, že se mohu věnovat jenom těm ekonomickým.
* HN: Je reálné, že letos stanovíme datum přijetí eura?
Mně to přijde vysoce nepravděpodobné. Pokud nemám jistotu o tom, zda budeme schopni dodržet maastrichtská kritéria, nemá vůbec smysl uvažovat o stanovování termínu.
* HN: Nebude právě kvůli krizi trvat přibližování se déle?
Velký problém by spíše byl, kdyby důsledkem krize byla dlouhodobá politika, která by to dohánění omezila. Proto si myslím, že větší hrozba než krize, je možná špatná reakce na krizi.
* HN: Jsou k tomu v Česku nějaké tendence?
Díky tomu, že neřešíme tak dramatické věci ve finančním sektoru, i ta diskuse o tom, jak z toho ven, není tak špatná. Byl bych rád, kdyby nějaká pravidla, jak držet hospodářské politiky, zůstala. Tato země nesmí přijít o punc relativně makroekonomicky stabilní země, jaký měla léta. S nízkou inflací a zadlužeností. Tak to je předpoklad k tomu, abychom běželi rychleji.
* HN: Jak si vedou v tomto závodě Slováci?
Jestli někoho překvapilo, že země se zafixovaným kurzem, jako má Slovensko, propadá víc než ta s flexibilním jako Česko, tak neví absolutně nic o sbližování ekonomik. Prostě není možné, aby země měla zároveň vysoký růst, pevný kurz a nízkou inflaci, vždycky může mít jen dvě z těch tří věcí.
* HN: Co říkáte na chystané sjednocení regulace bank v Evropě?
Největší problém je, že chce vytvořit nějaké instituce, které však nebudou mít žádné prostředky, jak to řešit. Budou nést jenom zodpovědnost. Což je idea, která nemá dotažený klíčový detail.
* HN: Může nějak české banky ovlivnit fakt, že jejich matky třeba kvůli chystaným zátěžovým testům budou potřebovat doplnit kapitál?
Dokud nejsou jasné parametry konkrétního scénáře testů, nemohu komentovat ani jaký by mohly mít dopad na české banky. Pro nás však tyhle testy nejsou žádné nové cvičení.
* HN: Vidíte na českých bankách, že jejich matky mají problémy?
My nemáme ve zvyku komentovat stav jednotlivých institucí, ale je jasné, že v posledních letech byly naše banky určitými zlatými telátky.