Tomáš Holub (Ekonom 15.8.2013 strana: 26, rubrika: Byznys & politika - Česko)
PROGNÓZA ČNB
Za dva roky růst českého HDP přesáhne tři procenta.
Eurozóna se sice stále nachází v recesi, na konci roku by však měla začít růst. Ke zklidnění situace přispělo i snížení úrokových sazeb Evropské centrální banky a její komunikace pokračující uvolněné měnové politiky i v delším období. Nadále však situace v eurozóně zůstává křehká a spojena s vysokou nejistotou.
Tržní očekávání předpokládají odražení se eurozóny od dna a postupné zrychlení ekonomického růstu až ke dvěma procentům v roce 2015. Úrokové sazby v eurozóně zůstanou nízké, což je v souladu s výhledem umírněného růstu cen v podmínkách utlumené ekonomické aktivity a pokračující dluhové krize. K nízké inflaci by měl přispívat i mírný pokles cen ropy.
Oživení ekonomiky
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku prohloubila svůj meziroční i mezičtvrtletní pokles. Za tímto nepříznivým vývojem stál zejména meziroční propad hrubé tvorby kapitálu, a to jak fixních investic, tak především zásob.
Také spotřeba domácností dále meziročně klesala, i když oproti minulému roku zřetelně mírnějším tempem. Růst ekonomické aktivity podpořila jen vládní spotřeba. Čistý vývoz působil při poklesu objemu vývozu i dovozu téměř neutrálně.
Prognóza ČNB předpokládá, že meziroční pokles HDP ve druhém čtvrtletí zpomalil a že mezičtvrtletně již ekonomika začala lehce růst. Ekonomika se tak pohybuje poblíž dna svého cyklu, kam se dostala vlivem souběhu slabé zahraniční poptávky odrážející se v útlumu zahraničního obchodu a uskutečněných vládních konsolidačních opatření.
Ve druhé polovině roku by oživování domácí ekonomiky mělo pokračovat.
Za tímto vývojem by měl stát zejména pozvolný růst zahraniční poptávky, i když předpokládaný obrat ekonomik eurozóny k lepšímu je stále zatížen výraznými riziky. Za celý letošní rok ale česká ekonomika ještě poklesne, a to o jeden a půl procenta.
Spotřeba domácností je v letošním roce tlumena vývojem disponibilního důchodu, ovlivněným především nízkým růstem nominálních mezd a působením fiskální konsolidace. V důsledku mírného snížení míry úspor však spotřeba domácností ve zbytku roku mírně poroste.
Zvýšení ekonomické aktivity ve výši zhruba dvou procent se dočkáme v příštím roce, kdy se předpokládá již robustnější oživení zahraniční poptávky a téměř neutrální vliv fiskální politiky. V návaznosti na mírně zrychlující růst mezd a odeznění působení fiskální konsolidace dojde k dalšímu růstu spotřeby domácností.
Nejvíce ale bude k dynamice HDP přispívat čistý vývoz, když výrazněji oživí zahraniční poptávka a domácí dovozně náročná poptávka zůstane utlumená.
V roce 2015 celkový růst HDP dosáhne více než tří procent. Největší podíl na růstu bude mít nadále čistý vývoz vlivem pokračujícího oživení v zahraničí. Vedle toho začne k růstu výrazněji přispívat také domácí poptávka, především spotřeba domácností. Příspěvek hrubé tvorby kapitálu bude i v roce 2015 zanedbatelný, byť již slabě kladný.
Nízký růst mezd
Prognóza předpovídá pokračující mírný nárůst míry nezaměstnanosti. Ten byl v poslední době tlumen snižováním počtu odpracovaných hodin na zaměstnance.
Tento přizpůsobovací mechanismus se však již pravděpodobně vyčerpal, a začne docházet k poklesu počtu zaměstnaných osob. K opětovnému výraznějšímu snížení nezaměstnanosti dojde až v roce 2015.
Nepříznivému vývoji na trhu práce bude odpovídat nízký nominální růst mezd. Na přelomu minulého a letošního roku byla mzda rozkolísaná vlivem časového přesunu mezd v důsledku daňové optimalizace související se zrušením stropu pro zdravotní pojištění a dodatečným zdaněním vyšších příjmů od počátku roku 2013. V důsledku tohoto efektu nominální mzdy letos vzrostou jen o necelé procento. V příštím roce lze s oživením ekonomické aktivity a odezněním vlivu daňových změn očekávat již vyšší, zhruba 2,5procentní růst mezd. Další mírné zrychlení mezd je očekáváno v roce 2015.
Inflace pod dvěma procenty
Celková inflace se ve druhém čtvrtletí letošního roku dále lehce snížila a nachází se pod dvouprocentním cílem ČNB.
Na snížení inflace se podílely regulované ceny a „jádrová“ inflace. Naopak zrychlil růst cen potravin. Nízký růst cen odráží pokračující protiinflační působení utlumené domácí ekonomiky. K nízké inflaci přispívají i klesající dolarové ceny ropy. Naopak proinflačně působí skrze dovozní ceny oslabení kurzu koruny.
Pod dvěma procenty by se inflace měla pohybovat i ve druhém pololetí. Prognóza očekává zpomalení růstu cen potravin v návaznosti na vývoj cen zemědělských výrobců. Ty budou přechodně klesat v důsledku příznivější očekávané sklizně v letošním roce. Vlivem růstu dovozních cen se bude naopak zvyšovat jádrová inflace, zůstane však v záporných číslech, což se změní až počátkem roku 2014.
V příštím roce se inflace bude pozvolna přibližovat k cíli s tím, jak bude slábnout tlumicí vliv domácí ekonomiky na cenový vývoj. Inflace je v letošním roce významně ovlivněna změnami nepřímých daní. Po očištění o vliv změn nepřímých daní se inflace ve druhém čtvrtletí nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle (tj. pod jedním procentem). Na této úrovni se udrží i ve zbytku letošního roku. V příštím roce se pak inflace očištěná o daňové vlivy bude postupně navracet k cíli centrální banky.
Utlumený vývoj ekonomické aktivity a mezd tlačí spolu s nízkou hladinou zahraničních úrokových sazeb na výrazně uvolněnou domácí měnovou politiku. S prognózou je tak v souladu (hypotetický) pokles tržních úrokových sazeb na nulovou úroveň a jejich znatelný nárůst až během roku 2015. To při existenci nulové dolní meze pro měnověpolitické sazby ukazuje na potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji.