Česko mohlo rychleji reagovat na doporučení

(Julie Hrstková, HN 21.9.2000 strana 4x, rubrika: str. 4)

Analýzy finančníků neobsahovaly výraznější pochybení v náhledu na ČR, řekl našemu listu guvernér ČNB Josef Tošovský

ROZHOVOR

V souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze guvernér ČNB Josef Tošovský vyjádřil svůj názor na transformaci těchto dvou nejdůležitějších světových finančních institucí a na jejich spolupráci s Českou republikou.

V čem podle vás byly MMF a Světová banka pro ČR v uplynulých deseti letech přínosem a kde naopak vidíte závažná pochybení?

Po roce 1989 jsme měli velký zájem, aby Československo obnovilo své členství jak v MMF, tak i Světové bance. Hned první dny po podpisu smluv byla zahájena jednání o ekonomickém programu a finanční pomoci, kterou jsme v té době velmi nutně potřebovali. Jednání proběhla rychle a poskytnutá finanční pomoc byla důležitým faktorem úspěšného nastartování naší ekonomické reformy. V době, kdy nám MMF půjčoval poprvé (následován půjčkami od IBRD a též G-24), jsme ještě nemohli vstoupit na finanční trhy, protože bychom obligace buď neprodali, nebo by náklady byly příliš vysoké. To, že MMF a následně SB podpořily reformní program, zvýšilo naši kredibilitu natolik, že jsme byli v roce 1991 schopni vstoupit na soukromý a v roce 1993 na veřejný trh obligací, a tedy nebyli nuceni čerpat oficiální půjčky. Neméně významnou byla i technická pomoc MMF při vzdělávání pracovníků ČNB a MF. MMF tím přispěl k nárůstu úrovně ve vysoce odborných činnostech, měnové politice, makroekonomických analýzách, bankovních obchodech, statistice, bankovním dohledu atd. Pomoc se týkala i dalších oblastí jako např. přípravy právních norem. Světová banka zpracovávala analýzy a doporučení pro různé oblasti české ekonomiky a státní správu - jako např. problematiku skrytého dluhu, analýzu situace na českém kapitálovém trhu, připravenosti ČR ke vstupu do EU, vyhodnocení veřejných výdajů atd. Za velmi cenné považujeme každoroční hodnocení ekonomického vývoje ze strany MMF a jeho doporučení. V současné době jsou již tyto zprávy a informace z výsledků misí veřejně dostupné. ČR je též zapojena do tzv. posilování finanční architektury, kde jsme se zavázali poskytovat detailní, spolehlivé a včasné ekonomické a finanční údaje. To zvyšuje naši transparentnost a snižuje nejistotu zahraničních investorů. V stejném směru proběhlo i vypracování "zprávy o dodržování mezinárodních standardů a norem" v oblasti fiskální a měnové politiky, bankovního dohledu či dohledu nad trhem cenných papírů. Významná je i spolupráce s institucemi Skupiny Světové banky. Mezinárodní finanční korporace (IFC), která se zaměřuje na financování a kapitálové vstupy do soukromého sektoru, financovala v ČR 17 projektů, na které poskytla 305 mil. USD a od mezinárodních bank zmobilizovala dalších 283 mil USD. Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která pojišťuje investice před politickými riziky, poskytla zahraničním investorům řadu garancí na jejich investiční záměry v ČR.

Která doporučení těchto institucí se ukázala oprávněná a mohla by napomoci plynulejšímu hospodářskému růstu a která naopak tento vývoj zbrzdila či vedla do slepé uličky?

Doporučení MMF a SB pro Českou republiku vycházejí ze vzájemného dialogu a výměny názorů. Následné závěry, které jsou nám např. předávány formou doporučení, tak vlastně již odrážejí i naše přesvědčení, že jde o reálnou cestu k řešení. Vzhledem k tomu, že jsme všechny půjčky, které byly vázány na určité splnění ukazatelů, již splatili, jsou tato doporučení pro nás nezávazná. Dialog nám současně pomáhá tříbit náš postoj k některým specifickým otázkám a často je impulsem k rychlejšímu a razantnějšímu řešení. Pokud jde o Českou republiku, mohu říci, že analýzy a doporučení MMF a SB dobře odrážely zdejší ekonomickou realitu a neobsahovaly žádná výraznější pochybení, jako tomu mohlo být v některých jiných částech světa. Je jinou otázkou, zda na ně neměly zdejší autority v některých případech - jako např. během roku 1996 - rychleji a adekvátněji reagovat.

Domníváte se, že pražské zasedání MMF a SB posune transformaci těchto institucí tak, aby mohly lépe reagovat na světové problémy typu nerovnoměrného rozdělování bohatství v procesu globalizace, finanční krize, chudoba apod.?

Od asijské krize byla zahájena široká interní i veřejná diskuse o úloze MMF. Nejkritičtějším příspěvkem v této debatě byla zpráva tzv. Meltzerovy komise zpracovaná v USA, publikována byla i další doporučení či návrhy na zlepšení úlohy MMF. Po nástupu nového generálního ředitele MMF pana Köhlera by měla být práce organizována "dvoukolejně". Na jedné straně pokračují schválené programy - jako je revize finančních facilit, standardů a norem, transparentnost, postup oddlužení nejchudších zemí (HIPC iniciativa), a na druhé straně se rozvíjí práce na celkové vizi budoucího postavení MMF. Světová banka již hlavními organizačními změnami prošla, aktuálně zde ovšem probíhá stálý proces hledání, jak co nejefektivněji postupovat při snižování chudoby. Na programu pražského zasedání budou všechny tyto oblasti v centru pozornosti reforem MMF a SB. Dovolte mi však malé odbočení k práci těchto institucí. Vzhledem k jejich nesmírně široké členské základně, která zahrnuje průmyslově vyspělé státy, nejchudší země světa, tranzitivní i rozvojové ekonomiky, je zde značný střet zájmů a velká pluralita názorů. Z tohoto důvodu každá nová změna či návrh prochází velmi podrobným odborným posuzováním a dosažený pokrok většinou neznamená revoluční změnu, ale pečlivě zváženou a pro všechny akceptovatelnou alternativu. Očekávám, že pražské zasedání sice bude i v "transformaci" obou těchto institucí krokem vpřed. Nedomnívám se ale, že by jednání přinesla překvapivé revoluční návrhy, které by se staly palcovými titulky všech hlavních sdělovacích prostředků.

Jakou úlohu by měly MMF a SB v současné době sehrát v transformujících se ekonomikách střední a východní Evropy. Domníváte se, že je na čase tyto země přesunout z oblasti příjemců podpory na ty, kdo by měli pomoc poskytovat?

Skupina zemí střední a východní Evropy je ve svém ekonomickém a společenském vývoji značně rozdílná a museli bychom je opět rozčlenit do několika podskupin. Z tohoto důvodu mi dovolte mluvit pouze o naší zemi. S ohledem na náš ekonomický vývoj se Česká republika již transformuje z čistého příjemce pomoci v zemi, která též pomoc poskytuje. Řada našich odborníků participuje v misích MMF ve třetích zemích a jejich činnost je hodnocena kladně. Podílíme se na financování facility PRGF (Powerty Reduction and growth Facility), která poskytuje půjčky nejchudším zemím za koncesní úrokové sazby, přispíváme i na iniciativu HIPC zaměřenou na oddlužení nejchudších zemí světa. V Mezinárodní asociaci pro rozvoj (IDA) - instituce Světové banky, která poskytuje bezúročné půjčky nejchudším zemím světa, je ČR dárcem a podílí se na doplňování zdrojů. S postupujícím ekonomickým a společenským vývojem v tranzitivních ekonomikách se utváří i jejich vztah k MMF a SB. Stále méně budou potřeba úvěry (nemluvím-li o mimořádném krizovém výkyvu) a úloha a zaměření spolupráce se bude specifikovat na základě dialogu. Uvedu příklad. S ohledem na klíčovou roli finančního sektoru vypracovaly společně MMF a SB program, který bude komplexně analyzovat a hodnotit celý finanční sektor (Financial Sector Assesment Program). ČR k tomuto projektu přistoupila a intenzivně se podílí na jeho přípravě. Světová banka hodlá v rámci dialogu se zeměmi střední a východní Evropy vytipovat postupy, které by co nejefektivněji pomohly těmto zemím řešit současné problémy finančního sektoru. Další etapa tak bude etapou neustálého hledání co nejvhodnějších forem a cest, jak by tyto brettonwoodské instituce co nejefektivněji sloužily těmto státům.