Jan Sochor, Martin Petříček (Hospodářské noviny 14.9.2009 strana 18, rubrika: Česko)
Vladimír Tomšík, člen bankovní rady České národní banky
Ve světě se začínají objevovat čísla, která hovoří o blížícím se konci krize. Člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík je optimistický i v případě Česka. Letos čeká čtyřprocentní propad, v příštím roce již růst kolem jednoho procenta. Nezaměstnanost by mohla začít klesat v polovině příštího roku. „Optimismus pramení především z toho, že roste vývoz v Německu. Ale i proto, že v Evropě se již čeká růst úrokových sazeb,“ vysvětluje Tomšík. „Jsme ve fázi, kdy lékaři řeknou, že pacient je stabilizován. I když nevědí, co přesně bude dál, jsou do budoucna optimističtí,“ popisuje stav českého hospodářství.
* HN: Je to právě rok, co krach americké banky Lehman Brothers odstartoval paniku na trzích. Následně přišla ekonomická recese. Teď se však začínají objevovat zprávy, že propad hospodářství se blíží ke konci. V jaké fázi krize je teď Česko?
Nepochybně jsme stále ve fázi nemocného pacienta. Lékařské konsilium, které nad ním stojí, říká: „Stav se stabilizoval.“ Ale jsou velmi opatrní ohledně toho, co bude dál. Co je však důležité - jsou optimističtí.
* HN: Z čeho ten optimismus pramení?
Předpovědi ekonomů již delší dobu hovoří o možném zlepšení. Jenže až donedávna to spíše než skutečné prognózy byla jenom přání. Teď se však objevují i tvrdá čísla. Když se podíváte na vývoj tempa růstu dovozu v jihovýchodní Asii, poznáte, že světová ekonomika začíná růst. Region teď znovu nasává zahraniční zboží. A aby to mělo vliv i na Česko, musíme se podívat na situaci v Německu. A teď za poslední tři měsíce po sobě německý vývoz rostl. Třetí věc je, že finanční trhy již čekají růst tržních úrokových sazeb eurozóny. ECB bude přitom sazby zvedat právě v případě, že se ekonomika z krize začne skutečně dostávat.
* HN: Co z toho tedy plyne pro českou ekonomiku?
V meziročních tempech růstu HDP budeme stále v minusu. Zažili jsme ošklivé první čtvrtletí, z toho se letos nevyhrabeme. Ale mezičtvrtletně je již růst za druhý kvartál v plusu a věříme, že kladný mezičtvrtletní růst zůstane i ve zbytku letošního roku. Takže recese - která je definovaná jako mezičtvrtletní propad ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích - by už neměla nastat.
* HN: Nemůže však nastat situace, že růst nezaměstnanosti způsobí další fázi krize a recese se dostaví znovu?
Pokud se se nepotvrdí oživení u našeho hlavního obchodního partnera, Německa, může se stát, že český HDP znovu propadne a nezaměstnanost se pak ještě zvýší. Ostatně vývoj nezaměstnanosti má vždy zpoždění za vývojem HDP a očekávám, že nezaměstnanost ještě dále mírně poroste.
* HN: A kdy tedy začne české hospodářství opět růst?
Pro letošní rok stále držíme prognózu HDP kolem minus čtyř procent. Ale příští rok čekáme růst kolem jednoho procenta. V polovině příštího roku také předpokládám mírný pokles nezaměstnanosti.
* HN: Může nezaměstnanost dosáhnout deseti procent, jak tvrdí třeba odbory?
Nechtějte po mě žádná přesná čísla, zodpovědný ekonom je nemůže dát. Já pouze tvrdím, že lze očekávat, že v příštím roce firmy již opět začnou nabírat lidi.
* HN: Jak se bude teď chovat ČNB, aby přispěla k oživení ekonomiky?
My jsme již reagovali. ČNB byla mezi prvními centrálními bankami na světě, které začaly snižovat úrokové sazby. A to již v srpnu 2008, kdy ještě byly jedny z nejvyšších cen energií. Sazby jsme snižovali až do současnosti, úroky jsme srazili o dvě třetiny z 3,75 na historických 1,25 procenta.
* HN: Jenže trh na to příliš nereagoval.
To je jen jeden úhel pohledu. Nikdo teď neví, jakým směrem by šly tržní sazby, kdybychom úroky nesnížili. Navíc není zcela přesné tvrzení, jak se často píše, že by český peněžní a dluhopisový trh byl zamrzlý. Úpadek Lehman Brothers byl naprosto bezprecedentní - byl to šok. Rozdíl mezi úroky, za které si banky chtějí půjčit, a za kolik si jsou ochotny půjčit, se vyšplhal na maximum. Takže půjčovat si bylo drahé a nikdo to nedělal. Dále rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po českých dluhopisech se roztáhl na rekordních 300 bodů, takže obchodování s nimi bylo velmi drahé. Ale není to tak, že by investoři české dluhopisy nechtěli, že by jim nevěřili. Teď se důvěra na trh vrátila. I díky krokům, které udělala ČNB. Například jsme se zavázali, že až do konce roku 2010 jsme ochotni výměnou za české vládní dluhopisy dodat bankám hotovost či jsme ochotni bankám dodat korunovou likviditu za devizy (realizovat tzv. devizové swapy). Úroky na mezibankovním trhu sice nejsou tak nízko jako před krizí, ale jsou výrazně níže než po pádu Lehman Brothers.
* HN: Ale komerční banky i teď, rok po pádu Lehmanů, drží sazby vysoko. Kdy je začnou snižovat?
Někdy je nám vytýkáno, že netlačíme komerční banky k tomu, aby snižovaly úroky. To však zcela odmítám. Nemůžeme soukromé banky nutit k tomu, aby půjčovaly levněji. Mimochodem - právě levné půjčky byly příčinou krize. Je správné, že banky nyní oceňují riziko zodpovědněji. Cena půjčky v sobě odráží skutečnou rizikovost klienta. Je logické, že banka v ceně půjčky zohlední vyšší riziko splacení úvěru, když vidí, že má firma kvůli krizi nejistý odbyt.
*
HN: Začnou tedy banky podle vás ve chvíli, kdy se německá ekonomika rozjede, snižovat v Česku úroky?
Myslím, že komerční banky to mohou zohlednit, protože vidí, že jdeme z recese ven. Ale neočekávám, že tržní úrokové sazby budou natolik nízké, jako byly před krizí.
* HN: Budete chtít po bankách, aby měly víc kapitálu než dosud, jak to zřejmě budou prosazovat státy G20 v čele s USA?
Ani jedna banka v Česku nepotřebovala individuální či jinou státní pomoc. Banky v Česku jsou ziskové a v průměru relativně vysoko nad povinnou kapitálovou přiměřeností, která je osm procent. A s vysokou pravděpodobností zřejmě ani nebudou muset kapitál doplňovat. Zvyšovat uměle požadavky na kapitál nemá smysl.
* HN: ČNB byla před časem v listu Wall Street Journal jmenována jako jedna z bank, které by mohly začít brzy zvedat úrokové sazby. Půjdete s úroky nahoru?
Sami jsme si na bankovní radě říkali, proč nás tam Wall Street Journal vlastně zařadil. Je možné, že to je tím, že jsme loni v srpnu snížili sazby, což bylo pro domácí i zahraniční trhy překvapením. Naše měnová politika se však snaží být „dopředu hledící“ - úrokové sazby stanovujeme s ohledem na předpokládaný vývoj minimálně rok dopředu. A již v srpnu 2008 se objevovaly signály o zhoršení ekonomického vývoje ve světě i v Česku. Možná tedy má ČNB velmi dobré jméno ohledně toho, jakou provádí vpřed hledící politiku. A za druhé je naprosto legitimní očekávat, že až krize pomine a ekonomika se vrátí tam, kde by měla být, růst úrokových sazeb nastane. Nepochybuji o tom, že současná úroveň úrokových sazeb je pod svou dlouhodobou rovnováhou. Ta je kolem tří procent. Ale v dohledné době se to nestane.
* HN: Proč?
Ekonomická krize byla způsobena razantním poklesem poptávky. To znamená, že jsou na světě nevyužité výrobní kapacity. A když se poptávka znovu oživí, tak stejně ještě nebude tlačit na přílišný růst inflace.
* HN: A co tedy další pokles sazeb?
To nemohu vyloučit. Na druhou stranu, čím více bychom snižovali sazby, tím více nábojů si vystřílíme. A když se přiblížíte k nule, musíte používat jiné nástroje, například pumpovat do systému peníze. Jenže to nemá v malé otevřené ekonomice velký smysl. Zvlášť u nás, kde centrální banka přebytek peněz z finančního systému stahuje. Banky si k nám volné peníze prostě ukládají.
* HN: Množství peněz, které již státy do ekonomiky nalily, považuje řada ekonomů za nebezpečné. Je to správná medicína?
Je absurdní, jaká opatření někteří politici navrhují. Velká část politik, které nás mají vyvést z krize, znovu deformuje alokaci kapitálu. A právě ta přitom celou krizi způsobila.
* HN: Jaká opatření například trh deformují?
Jednoznačně šrotovné, které má tendenci rozhodovat o objemu, struktuře a čase výdajů. Léčí krizi tím, kvůli čemu vznikla. Politici bohužel používají tradiční keynesiánský přístup - propadla se poptávka, a tak ji musíme uměle zvýšit. Svět se nepoučil, že tudy cesta nevede.
* HN: Hrozí nám nebezpečí, že se krize vrátí?
Nebezpečné je, že až krize pomine, nebude největší škoda napáchána v poklesu HDP nebo růstu nezaměstnanosti. Ale v tom, že celá ta situace povede k nadměrné regulaci a státním zásahům do trhu.
* HN: Vlády by tedy neměly vůbec zasahovat?
To ne. Myslím, že politici a nositelé hospodářských politik si zaslouží pochvalu za to, že se jim podařilo zastavit paniku. Byly tady banky, které fungovaly 250 let. A najednou se zjistilo, že nějaká z nich může padnout. Jenže potom, co politici paniku zastavili, měli se zásahy do ekonomiky přestat. Jako ekonom jsem velmi znepokojen s tím, jaká razantní a zbrklá opatření přijali. A je otázka jak z toho teď ven, jak peníze ze systému zase dostat. To vybízí k napsání nových učebnic o hospodářské politice. Jak z toho všeho ven, aby nebyl poškozen budoucí ekonomický vývoj. A bohužel na to nikdo při přijímání uvedených opatření příliš nemyslí. Proto jsem rád, že ani ČNB, ani česká vláda žádný krok, který by krátkodobě ekonomice sice pomohl, ale potom na ni měl v budoucnu zhoubný dopad, neprovedla. Nemusíme tak tento problém naštěstí řešit.
* HN: A vy již o nějaké takové knize uvažujete?
Nepochybně ano, ale zatím jsem se k tomu bohužel nedostal.
* HN: Nebude mít na nás však dopad právě to, jak tuto situaci budou řešit Američané a co se udělá v Evropě?
Samozřejmě že určitý ano. Jsme malá otevřená ekonomika. To, co se děje v zahraničí, nás ovlivňuje. Je to daň za to, že jsme zapojeni do mezinárodního obchodu a dělby práce. Proto se k nám dostala i celá hospodářská krize. Za tu nemůže ani česká vláda a ani ČNB. Ale naštěstí máme stále vlastní měnu a tím i samostatnou měnovou politiku. To je další kanál, který nám v krizi pomohl. Od loňska koruna oslabila a to ulevilo českým podnikům.
* HN: Co by měly vlády dělat, aby krizi vyřešily „správně“, bez špatného přerozdělení kapitálu?
Podpořit soukromý byznys tak, aby stát nepřekážel. Tím, že budeme zvyšovat státní zásahy, veřejné výdaje a deficity, ekonomice do budoucna nepomůžeme. Naopak vývoj veřejných financí v Česku je doslova velmi hlasitě tikající bomba.
* HN: Může tato bomba vybuchnout?
Všichni bychom se měli snažit, aby se to nestalo. Co se týče rozpočtů, jedinou správnou cestou je snížit mandatorní a kvazimandatorní výdaje. A nedělat zbrklá, nákladná a jednorázová opatření, ale naopak podpořit trh, jeho alokační funkci a zvýšit produktivitu výrobních faktorů. To je to hlavní poselství, které si z krize odnáším.
* HN: Proč se tím vlády neřídí?
Existuje poptávka politiků ukázat, že jsou schopni se s tím vypořádat. Je na nás ekonomech ukázat, že tato rychlá a zbrklá opatření vedou v delším období ke škodě.
***
VLADIMÍR TOMŠÍK 35
Vystudoval finance a hospodářskou politiku na VŠE v Praze a sociální vědy na Univerzitě Karlově v Praze. Po působení v Komerční bance a firmě Newton Holding nastoupil v roce 2005 do ČNB. V dalším roce se stal členem bankovní rady. Má za sebou i akademickou dráhu na VŠE, UK a NEWTON College.
1 RŮST EKONOMIKY Podle Tomšíka české hospodářství letos propadne, příští rok ale poroste o jedno procento. Stát by měl podpořit soukromý byznys a hlavně nepřekážet. Zvyšováním deficitů ekonomice do budoucna nepomůžete. Naopak, veřejné finance v Česku - to je doslova tikající bomba.