(ČT 24 31.5.2006, rubrika: 21:32 Ekonomika)
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Sledujete Ekonomiku ČT 24. Vítejte.
Domácnosti se zadlužují nejrychlejším tempem ze všech klientů, bank i nebankovních společností. Loni si vzaly o třetinu víc úvěrů než o rok dříve. Mezi novými členy Unie Česko v zadluženosti vede. Vyplývá to ze zprávy o finanční stabilitě, kterou zveřejnila Česká národní banka. Rekordní byl loni i počet exekucí.
redaktorka
--------------------
V roce 2005 soudy nařídily více než dvě stě sedmdesát tisíc exekucí, tedy o plných sedmdesát čtyři procent víc než o rok dříve. Většinou se jedná o pohledávky do deseti tisíc korun, třeba za telefon nebo nájemné. Výjimkou ale nejsou ani dluhy bankám.
Petr DUFEK, ekonom
--------------------
V případě spotřebitelských úvěrů banky řeší problematické úvěry například tím, že je odprodají třetí straně a ta už si vymáhání zajistí sama.
redaktorka
--------------------
Nesplácení hypotéky je podle Dufka okrajové. Obava lidí, že přijdou o střechu nad hlavou, je motivuje k včasným platbám. V dubnu dlužili Češi bankám a dalším finančním společnostem čtyři sta čtyřicet pět miliard korun. Zadlužování nahrávají historicky nejnižší úroky. Ty ale nebudou trvat věčně.
Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Do budoucna tak, jak se úrokové sazby budou měnit, tak se mohou měnit i splátky domácností, a to může vyvolat nějaké negativní jevy.
redaktorka
--------------------
Úvěry táhnou ze dvou třetin hypotéky. Lidé spěchají s pořízením bydlení i kvůli dani na stavební práce, která vzroste z pěti na dvaadvacet procent.
Viktor KOTLÁN, ekonom
--------------------
V tom roce, kdy k tomu dojde, to znamená 2008, 2009, dojde k nějakému zpomalení těch hypotéčních úvěrů. Já osobně očekávám, že z těch zhruba čtyřiceti až padesáti procent meziročního růstu, kde jsme momentálně, se ten trh zpomalí na nějakých dvacet až třicet procent.
redaktorka
--------------------
Podle odborníků jsou Češi v porovnání se západními sousedy zadlužení ještě málo. Například Britové dluží asi bilion liber. Ve středoevropském regionu ale Češi vedou.
Petr DUFEK, ekonom
--------------------
Rychlejší růst zadlužování obyvatel v České republice je dán rychlejší restrukturalizací bankovního sektoru a samozřejmě velmi nízkými úrokovými sazbami ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem.
redaktorka
--------------------
Podle odborníků není problém samotné zadlužování, ale to, že se do něj začínají zapojovat i lidé s nejnižšími příjmy. Ti přitom často nemají rezervy a při ztrátě zaměstnání nejsou schopni splácet.
ROZHOVOR
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidí v současné době největší riziko finanční stability v Česku a co jí nejvíc ohrožuje, na to nám odpovídal viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Především je třeba říci, že ty rizika nejsou velký, my vidíme jako základní scénář poměrně příznivý scénář, který v sobě příliš mnoho nebezpečí neobsahuje, takže když se bavíme o rizicích, bavíme se o méně pravděpodobných možnostech vývoje ...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Když si přece jenom trošku zaspekulujeme, vidíte tam nějaká možná rizika?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pakliže se podívám na ty méně pravděpodobné, tak přesto se z nich můžou materializovat některá rizika, jako související buď s vývojem vnějším, tam si umíme představit nějaké obecné ochlazení investičního klimatu, jehož můžeme, za počátku můžeme začít být svědky, spojené i s poklesem hodnot na takzvaných Emerging Markets, mezi něž patříme, umíme si představit další šoky na, v oblasti cen energií, kde prostě ta geopolitická situace tomu může nahrát. Z těch vnitřních určitě jde primárně o rizika spojená právě s vysokým růstem úvěrů.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že česká ekonomika už je odolnější vůči různým rizikům, změnilo se něco?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak změnily se hned dvě věci, jednak je o mnohem odolnější česká ekonomika, než bývala před, řekněme, takovými pěti, sedmi lety, jednak je ten světový vývoj poměrně příznivější a když jsem o těch rizicích mluvil, tak já musím říci, že obecně se ekonomové shodují, že spíše ty rizika polevují, že, že i ty globální nerovnováhy, třeba ve Spojených státech by se měly sice odvinout tak, že ekonomika Spojených států může zpomalit, ty trhy můžou klesnout, ale v zásadě by nemělo dojít k nějaké dramatické poruše.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že i třeba bankovní sektor je už dnes dost stabilní, skončila definitivně doba pádu bank v Česku?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pády bank nekončí, pády bank skončí jenom s koncem kapitalismu, banky padají u, banky padaly u nás, teď Rakušani řešili problémy Bawagu, velké, velké banky, banky můžou, můžou padnout, jako jednotlivé případy prostě nastávají stále, ale taková ta skutečně dramatická, systematická krize rozměrů toho, co jsme viděli v devadesátých letech, ta je stále méně pravděpodobnější. Ony ty naše banky jsou dneska hodně propojený s tím světem, to jim samozřejmě, do nich je schopné přenést rizika právě plynoucí z toho světového vývoje, ale současně na té běžné základní úrovni je to mnohem více stabilizuje, ty banky prostě umějí lépe pracovat s riziky, umějí je lépe hodnotit a jsou také mnohem profitabilnější, než bývaly.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou banky, co ostatní rizika?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak samozřejmě nás by mohly dále zasahovat třeba ty ceny surovin, my už jsme v loňském roce pozorovali, že vlastně se maličko zhoršily finanční ukazatele podniků, byť jsou stále, to je třeba říci, dobré, ale jsou prostě o něco horší, než byly rok předtím. Dáváme to do souvislosti právě s primárně vzrůstající cenou surovin, které ty firmy vlastně musely na tom našem velmi konkurenčním trhu absorbovat do svých, do svého zisku spíš, než že by je mohly přenést na spotřebitele. To je pochopitelně také riziko.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba zadluženost lidí vlastně, mnozí běžně argumentují tím, že zadluženost v Česku pořád není tak vysoká jako v běžných vyspělých ekonomikách. Je to ale argument pro Českou národní banku?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak zaprvé, primárně je, ona ta zadluženost u nás neroste zase tak dramaticky rychle jako v některých jiných zase nových trzích a navíc skutečně nedosahuje ještě těch úrovní té zadluženosti v tom, řekněme, v té vyspělejší části Evropy, nicméně ...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To ano, přesto alarmuje vás něco?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
... nicméně my, já musím na to dát jednu takovou kvalifikační připomínku, ona obecně ta zadluženost na světě roste. A kdybychom se podívali na ty identifikátory zadluženosti tak, jak třeba v té vyspělé Evropě byly před pěti, sedmi lety, tak se obávám, že už bychom nebyli tak optimističtí. Prostě to, jak je obecně všude levný úvěr, velmi nízké úrokové míry, tak to vedlo k poměrně dramatickému růstu zadluženosti všude.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, alarmuje vás na tom něco, Českou národní banku?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my, to je jeden z jevů, kterému věnujeme velkou pozornost, to zcela určitě. My to také v té zprávě jmenujeme jako, jako jedno z potenciálních rizik, navíc došlo k takovému vývoji v loňském roce, který není úplně, úplně potěšující. Nás určitě méně alarmovalo, když rostla ta zadluženost na úrovni úvěrů na bydlení, kde ty úvěry předpokládáme a statisticky se to projevuje, že si je berou prostě střední třída, kvalifikovanější dlužníci, kteří jsou schopni lépe zvážit své možnosti a jdou prostě poprvé v životě, poprvé v podstatě v padesáti letech si střední třída konečně pořizuje vlastní bydlení i ve městech má tu možnost, dá se předpokládat, že kdyby došlo ke zhoršení ekonomické situace, tak to poslední, co by udělala, je, že by přestala splácet úvěry, úvěry na byt, ve kterým bydlí, ale ty úvěry začínají předstihovat růst těch spotřebitelských úvěrů, což teď, upřímně řečeno, jsou prostě méně kvalifikovaní, často méně kvalifikovaní jedinci, méně schopní zvážit svojí, svojí situaci a tam jako určité obavy samozřejmě máme.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Chystáte v tomto ohledu nějaké varování, nějakou regulaci popřípadě?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nechystáme nebo to, co chystáme, chystáme, my moc zase tak, moc rádi dopředu neříkáme, ale my se především zaměřujeme na dohlídky v těch bankách, na místě prostě kontrolujeme, jestli ty úvěry jsou, jak jsou poskytovány, jak, jestli ty banky mají nějaké procedury, jestli jsou schopny měřit svá rizika, samozřejmě projevují se rizika, která už v loňském roce, už jsme sledovali prostě ten problém s portfoliem těch podvodných úvěrů u velkých českých bank, to je, tam zjevně to nebylo uhlídáno. Ale nicméně sledujeme prostě, jestli, jestli ty věci jsou hlídaný, regulaci, my bychom jako mohli udělat regulaci, že bychom třeba nutili ty banky, aby zkoumaly podrobněji nebo na základě námi definovaných kritérií, jestli ty domácnosti budou mít na splácení trošku problémy, že my tou regulací umíme ale postihnout nejenom část toho bankovního sektoru, ty banky, které jsou tady vlastně inkorporovány, nejsme tím schopni postihnout pobočky, které prostě podléhají tý regulaci toho svého domácího regulátora, takže z toho, i to je trošičku pro nás brzda, ale hlavně musím říci, že, že zatím nemáme, nemáme důvod pro tu regulaci sahat, jo, zatím se nezdá, že by tam byly porušovány ty kritéria toho, toho řízení rizik v nějakém masovějším měřítku a ty úroky na těch úvěrech zatím, zdá se, poskytují dostatek prostředků pro ty banky, aby i odepisovaly, tak jak bylo v té reportáži, prostě ty, ty špatné dlužníky, předávaly je exekutorům třeba i pod cenou, ale na těch úrocích si to stáhnou.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec odhadujete další vývoj finanční stability v Česku?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my tu zprávu děláme na rok, my do další, jak jsem říkal, ten středový, ten nejpravděpodobnější scénář je velmi příznivý do příštího roku, nevidíme tam žádná dramatická rizika na obzoru, udělali jsme i nějaké výzkumy, jak by se choval ten bankovní a finanční sektor v okamžiku, kdyby se přece jenom některá ta rizika materializovala, zatím se zdá, že by měl být stabilní, takže my jsme poměrně pozitivní.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teď dál, teď před volbami často slyšíme odhady růstu ekonomiky, například za první čtvrtletí vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel odhaduje až o osm celých dvě desetiny procenta, premiér Paroubek dokonce řekl, že za celý rok to odhaduje až o sedm a půl procenta. Jsou ta čísla podle vás reálná?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Takhle, jednak tam jsou dvě věci, ta čísla, my očekáváme nějaké, nějaký růst nad šest procent, jo, ale já musím říci, zrovna, zrovna v tomto týdnu byl revidován hrubý domácí produkt, prostě ty, ty desetiny až procenta v tom hrubém domácím produktu mnoho neznamenají, čili debata jako, jestli sedm a půl nebo osm celých dva, je z toho hlediska poněkud méně smysluplná prostě proto, že není nikde řečeno, že to první číslo bude revidováno o půl procenta nahoru, či dolů, nicméně současně musím říci, že v tom prvním kvartálu ten růst bude asi nejvyšší, jakoby kvartál na kvartál minulého roku, prostě proto, že ta srovnávací báze z loňského roku byla, je nejnižší, jo, čili že on je to trošičku jako statistický fakt daný spíš vývojem HDP v loňském roce než, než tím, co bude v letošním roce, ale říkám, my stejně čekáme poměrně vysoký růst na, na, třeba i nad úrovní šest procent.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nejsou ta čísla přemrštěná, nejsou to předvolební tahy?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jsou na horní hranici toho, co my považujeme za možné, ale je třeba říci, že my jsme obecně vždycky skeptičtější než třeba ministerstvo financí, které ta čísla taky produkuje.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec říkáte vy obecně předvolebním ekonomickým slibům politických stran, mají, opakuji, obecně v programech to, co skutečně ekonomika potřebuje?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já už jsem jednou říkal, že, a někde snad si toho všimli, že já, my se jako nebojíme tolik nesplnění těch slibů, jako jejich splnění, to stále platí. Pro nás ale jsou mnohem důležitější ...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli jejich dopadům?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Kvůli jejich dopadům pak do ekonomiky, pro nás, protože ..., jsou ale mnohem důležitější než sliby, sliby, to, co se reálně děje, takže my zase tu kampaň z tohohle hlediska tak jako dramaticky nesledujeme.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec bude podporovat růst, co je vůbec po volbách nejnutnější udělat?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my stále hovoříme o tom, že, že pro zajištění dlouhodobýho růstu ta země potřebuje ještě stále některé reformy, potřebuje primárně reformu nepochybně důchodového zabezpečení, zvláště proto, že teď je na ní relativně příznivá doba, dobrý růst, prostě nejlepší doba, kdy ji, kdy ji dělat z ekonomického hlediska. Stejně tak potřebuje poměrně výrazně změnit tu strukturu rozpočtů tak, aby tam zbylo a jejich sklon k tomu růstu výdajů tak, aby prostě ty, ty výdaje se dostaly pod kontrolu, jednak jako část rozpočtu, ta část těch povinných výdajů v tom rozpočtu neustále stoupá, jednak i jako objem výdajů, my plníme, řekněme, ten závazek na tom celkovém výsledku rozpočtu, ale neustále překračujeme ten rámec těch příjmů prostě proto, že si to sice můžeme dovolit, ale my žijeme v hrozně dobrých časech teď, jo, a je škoda ty časy, jaksi nevyužít tu příležitost na tu změnu, kterou ty časy nabízejí a určitě je potřeba něco provádět i do budoucna se zdravotnictvím.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte vůbec teď před volbami drobným ústupkům stran od některých věcí, jako že třeba sociální demokracie najednou netrvá na registračních pokladnách, ODS zase na zavedení školného a podobně?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já se přiznám, že my zase tak detailně ten politický vývoj nevnímáme, abychom se bavili o tom, jak se mění ještě ty sliby nebo programy tak, jak přichází to, to si myslím, že není naše role, my, my čekáme na ten volební výsledek a čekáme na nějakou vládu, se kterou budeme, ve které budeme mít partnera.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte my, jak vůbec Česká národní banka prožívá volby a předvolební dobu?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já nevím, jak ji prožívají osobně kolegové, ale my jsme politicky nezávislá instituce a myslím si, že se to povedlo už před pár lety dostat do toho režimu, ve kterém ta nezávislost je reálná, já vám, já vám dám takový příklad, my jsme loni, když jsme snižovali vlastně poprvé sazby pod úroveň Evropské centrální banky na jedna celá pětasedmdesát, což bylo tehdy nejmíň v Evropě, on si to nikdo neuvědomil, což je v zásadě správné, ale to byl čtvrtek, ve kterým vlastně u nás byla velká politická krize, jo, ta Grossova vláda tehdy, že jo, tehdy se hlasovalo o nedůvěře ve sněmovně, dostal podporu s pomocí komunistický strany, nás to vůbec nezajímalo, my jsme se o tom skutečně nebavili, /nesrozumitelné/ to není odraženo, prostě proto, že, že my máme určitou pozici, ta centrální banka, nezávislosti, my máme nějaké poměrně dlouhé mandáty špatně odvolatelné, a to všechno máme proto, abychom byli nezávislí a teď musíme, my musíme dělat tu druhou stránku tý věci, to znamená se skutečně nezávisle chovat a nezabývat se tím prostě.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže u vás skutečně žádné politické tlaky nehrozí?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si žádných nejsem vědom, ne, neuvědomuji si žádný politický tlak prostě v posledních mnoha měsících a i předtím, to jsou věci, který prostě patří mezi normální komunikaci vlády centrální banky, ty názory se můžou různit, tu a tam někdo se rozhodne s tím vyjít ven, ale ta centrální banka si musí zachovávat tu svojí, svojí linii a moc se tím neznepokojovat.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Musí, takže zachovává?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Musí, musí ve smyslu, že, že jinak neplní to, co má dělat, a to si myslím, že, že Česká národní banka už docela dlouho umí dělat to, co má dělat.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vůbec na vás dělají dojem teď ty současné tahanice, kauzy před volbami, myslím samozřejmě ekonomicky, může se to projevit nějak v ekonomice, třeba na kurzu koruny?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já ..., tak to ne, ten trh, stejně jako my koneckonců, si je vědom také toho, že, že ty volby jsou velmi vyrovnané, to znamená, že on se nezajímá, nesnaží se předvídat ani ten výsledek, protože je, dobře ví, že je to marný úsilí, prostě čeká na to, která, co z těch voleb vzejde, jaká vláda z toho vzejde, jaký bude mít program, to ten trh bude zajímat mnohem víc, já vám, zase abych dal třeba nějaký příklad, schválně jsem se díval, tak dneska hlavní ty ekonomické zprávy na ekonomickém serveru Reuters jsou, je, řekněme, ten rozhovor prezidenta, ale už ne ty kauzy, o kterých se teď bavíme, je tam něco o ..., a druhá, ale základní zpráva pro ten trh je článek kolegy Holmana v Hospodářských novinách, kde napadl inflační kritérium vstupu do eura, to je to, co ten trh zajímá, to, že ta kampaň je tvrdá a vyhrocená, to je v tý politice běžný a myslím, že, jo, jako pro ten, ten trh čeká na výsledek prostě.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď úplně k jinému tématu. Ve Spojených státech amerických dochází k jedné zásadní změně. Do funkce ministra financí má nastoupit šéf americké investiční banky Goldman Sachs Henry Paulson. Jak to vnímáte, že George Bush povolal zrovna jeho, člověka z byznysu?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já myslím, že ..., já sám jsem do tý centrální banky taky přišel z byznysu, tak já to mám, já myslím, že je dobrý vtahovat lidi, lidi z privátní sféry do, do toho, do tý administrativy tu a tam na, na nějakou dobu ...
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím teď na ty americké poměry?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na americké poměry, tak je jasný, že, že střídá nebo na tu, na tu, na ten post ministra financí přichází velmi silná osobnost, pro ten trh známá, je jasný, že v té Americe se obecně očekává určité zpomalení té konjunktury, vyrovnání těch, vyrovnání těch nerovnováh, což může pro tu ekonomiku znamenat určitý korekce, prostě otřesy, na to samozřejmě je ideální ministr financí, který je z toho trhu, je pro ten trh známá a velmi důvěryhodná osoba, ví, jak s tím trhem komunikovat tak, aby ho i v případě potřeby mohl uklidnit, z toho hlediska je to podle mě dobrý tah.
Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, co podle vás bude jeho úkolem?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak jeho úkolem bude poskytovat více jistoty tomu trhu a současně bych řekl a zdá se mi, že tak se vyjadřoval Bílý dům, aniž bych chtěl si hrát na experta na americkou politiku, také bude jeho úkolem více, více mít větší slovo jaksi v tom stanovování těch priorit než u předchozího ministra financí.