Vladimír Tomšík (Top Finance 14.1.2015 strana 3, rubrika Výhledy)
Český bankovní sektor byl i v roce 2014 stabilní, likvidní a v evropském srovnání nadprůměrně ziskový. Českou národní bankou (ČNB) prováděné pravidelné zátěžové testování úvěrových portfolií potvrdilo velmi solidní odolnost bank vůči nepříznivému ekonomickému vývoji.
Stabilita v domácím finančním sektoru však byla doprovázena nemalými změnami v domácím i mezinárodním právním prostředí, z nichž některé se naplno projeví teprve v nadcházejících letech. Zásadní legislativní změnu roku 2014 představovalo přijetí zákona implementujícího evropskou kapitálovou směrnici a nařízení CRD IV a CRR.
Regulace nemusí být vždy špatná
Stalo se módní záležitostí kritizovat či dokonce zpochybňovat novou regulaci finančních trhů. Bankovnictví je však specifickým odvětvím, kde se podniká primárně s cizími prostředky. A tyto cizí zdroje (depozita) jsou obzvláště v EU ve vysoké míře pojištěny záručními fondy či v konečné podobě i veřejnými financemi. Nový regulatorní rámec vycházející z Basel III a CRD IV na tuto skutečnost adekvátně reaguje požadavky na vyšší a kvalitnější kapitál, který je možno použít k úhradě ztrát. Nové regulace přinášejí vždy nějaká rizika, často netušená, ale u nové kapitálové regulace přínosy pro finanční stabilitu jednoznačně převažují.
Zároveň vyslovuji přesvědčení, že dlouhodobějším efektem vyšší kapitálové přiměřenosti bude pozitivní změna rizikového profilu bankovního sektoru oproti předcházejícím dvěma dekádám. Souhlasím s tím, že povinnost držet více kvalitního kapitálu by měla v konečném důsledku vést k tomu, že výnosnost na akcii se v bankovním sektoru sníží. Ale zároveň se sníží rizikovost těchto akcií a banky tak budou stále atraktivní investiční příležitostí například pro institucionální investory, kteří se orientují na spíše bezpečné investice. O tom, že v bankéřích je zabudována snaha získat vyšší výnosy i na úkor přijímání zvýšených rizik, samozřejmě nepochybuji. Ale je na bankovních dohledech, aby zajistily soulad podstupovaných rizik a kapitálových rezerv.
ČNB nejede „na doraz“
ČNB se někdy – a to především v zahraničí – vytýká, že je přísná a požaduje po bankách zbytečně vysokou kapitálovou přiměřenost. Ve skutečnosti jsou požadavky na celkovou kapitálovou přiměřenost bank podobné nebo dokonce nižší než v řadě jiných zemí. Zdůrazňuji, že ČNB zdaleka nevyužívá všech možností, které nám nová legislativa dává, tj. nejedeme „na doraz“. Ostatně dokladem toho je letošní oznámení ČNB, že pro období následujících dvou let nepočítá se stanovením proticyklické kapitálové rezervy. Rovněž rezervu ke krytí systémového rizika ČNB nastavila na dolní hladině provedených odhadů, a to pouze pro ty banky, které považuje za skutečně nejvíce systémově významné.
Výzvy pro budoucí vývoj
Pokrizová regulatorní vlna není zdaleka u konce. Stále ještě nejsou plně implementovány všechny změny, které jsou součástí Basel III, konkrétně likviditní poměry a také pákový poměr. Banky působící v naší ekonomice však nepatří k těm, které by měly mít s jejich plněním významnější potíže. Mnohem větší výzvou se mohou stát pravidla připravovaná pro situace, kdy se jednotlivé banky dostanou do krizové situace. Prosadil se široký konsenzus, že banky by měly být schopny absorbovat rozsáhlé ztráty a přitom pokračovat ve své činnosti i bez pomoci prostředků daňových poplatníků. V EU je tento konsenzus promítnut do směrnice o ozdravení a restrukturalizaci známé pod zkratkou BRRD. Prostředkem k tomu, aby se restrukturalizace banky obešla bez veřejných prostředků, má být vysoký podíl kapitálu a dluhu schopného absorbovat ztráty na zdrojích bank. Pokud by požadavky na tento typ dluhu byly stanoveny necitlivě, mohly být asymetricky znevýhodněny ty banky, které doposud při řízení aktiv a pasiv postupovaly tradičně a konzervativně.
ČNB bude proto při diskusi o nastavení parametrů těchto pravidel prosazovat, aby restrukturalizační orgány měly možnost nastavovat specifické limity pro instituce v závislosti na obchodním modelu a rizikovém profilu. Kromě nových regulatorních iniciativ musíme počítat i s tím, že budou revidovány či upraveny některé důležité prvky, které vznikly na počátku tohoto století. V neposlední řadě se můžeme dočkat revize některých postupů z Basel III. Basilejský výbor se zabývá zejména tím, jak se vypořádat s nadměrnými rozdíly při výpočtech rizikových vah u bank používajících pokročilé metody řízení rizika s cílem zajistit konzistenci a srovnatelnost kapitálových poměrů bank. I tento příklad ukazuje, že i když se základní pravidla fungování bank po staletí zas tak moc nemění, jejich vyjádření v bankovní regulaci prochází neustálými periodickými změnami. Lze si jen přát, aby hektickou pokrizovou etapu vystřídalo období, v němž se banky budou věnovat hlavně poskytování služeb svým klientům.