(BBC - česká redakce - 06:00 Dobré ráno s BBC, 26.6.2003)
moderátor
--------------------
Česká národní banka včera překvapivě snížila úrokové sazby o čtvrt procenta. Ekonomická
teorie praví, že při vysokých úrocích mají lidé tendenci spořit, při nízkých, a v České republice
jsou momentálně nejnižší ve střední a východní Evropě, zase utrácejí a investují, což znamená
oživení ekonomiky. Praxe ovšem může být jiná. Jako třeba v roce 2001, kdy se úrokové sazby dostaly
na historicky nejnižší bod v dosavadním období transformace. Ovšem tehdy vklady rostly i přesto, že
reálné úrokové sazby byly záporné a úvěry, s výjimkou vládních, klesaly. O politice České národní
banky teď budu mluvit s jejím viceguvernérem Luďkem Niedermayerem. Dobré ráno.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobré ráno.
moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, snížení úroků ze strany ČNB se časově shoduje s tímž krokem americké
centrální banky, která snížila klíčovou úrokovou sazbu na nejnižší úroveň za posledních
pětačtyřicet let. To je náhoda?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je to náhoda. Naše sazba na americkou ekonomiku je poměrně velmi volná. My jsme spíš vázáni k
té evropské ekonomice.
moderátor
--------------------
Změna úrokové sazby má samozřejmě vést k oživení ekonomiky, ale bude to stačit, jestliže náš
nejdůležitější ekonomický partner ... ekonomický partner České republiky Německo stagnuje a růst v
Evropě brzdí příliš silná evropská měna?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To bychom zase od těch úrokových sazeb čekali příliš. Těmi úrokovými sazbami se ekonomika
nedá zachránit. My se snažíme dělat tu správnou politiku, to znamená mít nastavené úrokové sazby
tak, aby inflace nebyla příliš vysoká nebo příliš nízká, ale máte pravdu, že v případě, pokud bude
pokračovat problém v evropské ekonomice, zejména v německé, tady tato opatření samozřejmě nemůže
zásadním způsobem obrázek změnit, ale zase, jak jsem říkal, je naším cílem dělat adekvátní tu
správnou politiku.
moderátor
--------------------
Vy jste původně uvažovali o ještě větším snížení úrokové míry až o půl procent. Proč jste se
nakonec rozhodli takhle? Bude brzy následovat další snížení?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To záleží na tom, co se bude dít v ekonomice, ale já si myslím, že existují argumenty jak pro
větší, tak pro menší snížení úrokových sazeb, čili myslím si, že tady toto byla trochu jednostranná
interpretace.
moderátor
--------------------
Dobře. Tak já nebudu interpretovat nic, ale jenom se vás zeptám, proč jste nesnížil víc?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Naše úrokové sazby jsou poměrně nízké a naše ekonomika zejména v poslední době ukazuje
poměrně povzbudivé výsledky. My očekáváme, že dojde k určitému obratu inflace a v případě, kdyby k
tomu došlo, ta inflace se zvyšovala, tak samozřejmě ty úrokové sazby nemohou být nějak enormně
nízké.
moderátor
--------------------
Už teď je faktem, že české banky mají dostatek prostředků na poskytování úvěrů, ale brzdí je
především veliká opatrnost. Co když to snížení úroků tedy nezabere? A máme tu zkušenost z
minulosti, že tomu ne vždy tak bylo, že by se úrokové ... změna úrokových sazeb v podstatě jakkoliv
odrazila na chování banky spotřebitelů. Banky tedy budou dál málo půjčovat a podnikatelé nebudou
investovat. Vrátí se úroky zase tam, kde byly nebo jaká bude vaše politika potom?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že pokud banky nepůjčují, pak je to proto, protože neexistují projekty. A v
době, kdy světová poptávka, my jsme exportní ekonomika, je poměrně malá, tak není překvapení, že
těch projektů pro rozvíjení podnikání není příliš mnoho. Čili to si myslím, že je ten hlavní důvod
a spekulovat co bude dál, jak jsem říkal, všechno záleží na tom, jaký bude výhled inflace. V
případě, že výhled inflace bude příznivý, to znamená nízký, tak úrokové sazby mohou zůstat nízké. V
případě, kdyby se inflace měla zvyšovat, tak my na to budeme muset brát ohled.
moderátor
--------------------
Já bych ještě se zkusil podívat na to, v jakém vztahu je tedy Česká národní banka ve vztahu k
Evropské centrální bance, protože ta také snížila své sazby už začátkem měsíce. Cítíte se být ve
vleku Evropské centrální banky, případně evropské ekonomiky a do jaké míry?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ve vleku nejsme, v nějakém takovém jako mechanickém vleku, protože do té doby, dokud nejsme v
té poslední fázi před přijetím eura, tak děláme samostatnou měnovou politiku, ale určité provazby
tam jsou. Taková ta nejviditelnější je, že když je velký rozdíl úrokových sazeb, tak dochází ke
kapitálovým pohybům a dochází k velkým výkyvům kursu. To je taková ta mechanicky nejrychlejší
provazba. Zároveň samozřejmě je pro nás podstatné ta celková kondice evropských ekonomik a pokud
Evropská centrální banka považuje za potřebu snižovat úrokové sazby, dělá to proto, že ekonomiky
evropské nejsou v dobré formě, tak to má samozřejmě negativní vliv na nás.
moderátor
--------------------
Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Já vám děkuji za rozhovor. A ve studiu
teď mám Jana Schiessera, analytika společnosti Atlantik finanční trhy. Dobrý den.
Jan SCHIESSER, ekonom společnosti Atlantik finanční trhy
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Podle Zdeňka Tůmy, šéfa národní banky, se prý diskutovalo i o vyšším tedy snížení úroků, až o
půl procent. My už jsme to rozebírali s panem Niedermayerem. Pomohlo by razantnější snížení české
ekonomice více nebo to byl dobrý tah snížit to jenom o čtvrt procenta?
Jan SCHIESSER, ekonom společnosti Atlantik finanční trhy
--------------------
Tak já si myslím, že snížení o půl procentního bodu by pravděpodobně pro českou ekonomiku
neznamenalo zásadní rozdíl, protože růst české ekonomiky je v této chvíli tažen spotřebou
domácností, a to se již pravděpodobně zvyšovat nebude a spotřebou vlády, kde už také není prostor
pro zvyšování výdajů. Naopak ty investice by pravděpodobně dostatečně nereagovaly na snížení o půl
procentního bodu tak rychle, aby se to projevilo v hospodářském růstu ještě tento rok, protože
investice jsou, jak říkal pan Niedermayer, hodně navázány na vývoj v Evropě a totéž platí o čistém
exportu české ekonomiky.
moderátor
--------------------
My jsme se hned v úvodu tohoto tématu tedy otřeli o takovou podivnou věc, že zatímco v
západní Evropě nebo ve Spojených státech je reakce na pohyb úrokových sazeb přímo jaksi kauzální,
že tam vždycky dojde v jisté větší či menší míře k žádaným reakcím na trhu, tak v České republice
to vůbec neplatí. Proč tomu je a jaký nástroj vlastně Česká národní banka v úrokových sazbách má?
Jan SCHIESSER, ekonom společnosti Atlantik finanční trhy
--------------------
Tak ono, za prvé, ta reakce každé ekonomiky na snížení úrokových sazeb má určité zpoždění,
takže nelze čekat, že v průběhu třeba příštích tří, šesti měsíců po snížení úrokových sazeb dojde k
rychlému oživení hospodářského růstu. U nás ta situace je ještě trošku jiná, protože když jste
například zmínil americkou ekonomiku, tak tam hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry mají mnohem
větší vliv na spotřebu domácností než například v České republice, kdy ten podíl těchto úvěrů na
spotřebě nebo na způsobu financování bydlení je mnohem menší, to znamená, že i ta reakce ekonomiky
přes spotřebu domácností je poté menší.
moderátor
--------------------
Liší se nějak důvody pro snižování či zvyšování sazeb i v zemích regionu, konkrétně tedy
třeba v sousedních zemích České republiky?
Jan SCHIESSER, ekonom společnosti Atlantik finanční trhy
--------------------
Tak v podstatě ta situace jak v Evropě, tak i v Americe je hodně podobná, dala by se shrnout
do velmi nízkého růstu cen, to znamená nízké inflace a poměrně pomalého hospodářského růstu, to
znamená, tato kombinace těchto dvou faktorů centrálním bankám po celém světě prostě umožňuje
snižovat úrokové sazby v této chvíli.
moderátor
--------------------
Jak svazují české ekonomice ruce dezinflační nebo deflační tlaky, jaksi pokles té cenové
hladiny a jde toto na vrub České národní banky?
Jan SCHIESSER, ekonom společnosti Atlantik finanční trhy
--------------------
Tak já bych začal z konce té otázky. Já si myslím, že na vrub České národní banky to rozhodně
nejde. Vývoj cenové hladiny v České republice v posledních čtyřech, pěti měsících, kdy ta inflace
byla záporná nebo v této chvíli poslední údaj za květen je nulová inflace, je výsledkem faktorů,
které jsou mimo kontrolu a ovlivňování České národní banky. Tím nejdůležitějším je asi vývoj cen
potravin, kdy na trhu v minulém roce existoval přebytek, například přebytek masa, ceny masa se
výrazně snižovaly a zároveň existuje velký konkurenční tlak mezi jednotlivými obchodními řetězci a
tento tlak tlačí ceny potravin dolů. To centrální banka není schopna ovlivnit. Poté je to
pochopitelně vývoj kursu dolaru, kdy dolar výrazně oslabil vůči euru a tím pádem i vůči české
koruně a v kombinaci s poklesem cen ropy toto ovlivňuje nejen ceny pohonných hmot, ale i ceny všech
výrobků, které jsou navázány na ropu. A potom je to pochopitelně rozhodnutí vlády nezvyšovat ceny,
hlavně ceny nájemného v tomto roce. To znamená, v tomto roce nedošlo k úpravě cen nájemného, což je
opět mimo kontrolu centrální banky, a to tu inflaci opět výrazně ovlivnilo.
moderátor
--------------------
Ekonomický analytik Jan Schiesser. Já vám děkuji za návštěvu ve studiu.
moderátor
- Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
- Václav SOCHOR, moderátor