Český pracovní trh a trh s bydlením ukazují přehřívání ekonomiky, jež je připravená na další zvýšení úrokových sazeb možná již tento měsíc, tedy výrazně dříve než předpokládá prognóza, uvedl pro Reuters člen bankovní rady Tomáš Nidetzký.
Naposledy zvýšila Česká národní banka sazby v únoru. Klíčová dvoutýdenní repo sazba stoupla o 25 bazických bodů na 0,75 procenta.
Od začátku cyklu utahování měnové politiky, poté co ČNB opustila politiku prakticky nulových sazeb a kurzového závazku, již sazby stouply třikrát.
"Ekonomika se určitě pohybuje nad svou rovnovážnou úrovní. Oblasti, které se přehřívají, je určitě trh práce a tou druhou je trh rezidenčního bydlení," řekl Nidetzký v úterním rozhovoru pro agenturu Reuters.
"Všichni víme, kde je reálná rovnovážná úroková sazba – 2,5 až 3 procenta. To je, kam směřujeme. Ale otázka je, jestli nás tam ekonomika pustí. Teprve až této úrovně dosáhneme, pak se můžeme bavit o tom, že jsme se dostali do normálního stavu."
Makrodata zveřejněná v červnu ukázala, že reálné mzdy rostly nejvýrazněji za posledních 15 let a inflace překročila 2procentní cíl centrální banky. V kombinaci se slabší korunou , než ČNB předpokládala, se nyní otevírá prostor pro další růst sazeb dříve, než banka čekala.
Nidetzký řekl Reuters, že není důvod čekat na srpnovou prognózu, podle něj je "prevence mnohem efektivnější než léčba".
"Nemyslím si, že je rozdíl, jestli to uděláme teď v červnu, nebo až v srpnu, že by to z pohledu ekonomiky, makroekonomických ukazatelů mělo nějaký významný efekt," řekl Nidetzký.
Zařadil se tak v sedmičlenné bankovní radě mezi stoupence brzkého zvýšení sazeb. Dalším je viceguvernér Mojmír Hampl, který jako jediný hlasoval pro utažení měnové politiky již na květnovém měnovém zasedání.
Prognóza ČNB, která předpokládá zvýšení úroků na přelomu roku, je založená na očekávání, že posilování koruny během roku vykoná podstatnou část letošního zpřísnění měnových podmínek.
Ale s tím, jak koruna neposiluje tak rychle, silná zaměstnanost žene nahoru domácí spotřebu a vytváří inflační tlaky, trhy započítaly zvýšení sazeb nejpozději do září.
Přibývá také analytiků, kteří se domnívají, že poslední makrodata si vynutí zvýšení sazeb do srpna, kdy bude ČNB projednávat aktualizovanou makroekonomickou prognózu, někteří z nich nepovažují za příliš brzký termín ani červen.
Guvernér Jiří Rusnok a člen bankovní rady Marek Mora minulý týden uvedli, že slabá koruna spolu s růstem mezd vytváří prostor zvýšení sazeb, nespecifikovali však načasování.
Nidetzký řekl, že nemá obavy, že by zvýšení sazeb - v situaci trvající ultra uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky - spustilo výrazné posilování koruny kvůli vyššímu úročení aktiv v korunách než v eurech.
"Makroekonomický vývoj už nějak intuitivně to jedno další zvýšení zapracoval do čísel, a nemyslím si, že by to mělo nějaký významný dopad, že by koruna začala nějak výrazně posilovat."