(ČT 1 18. 3. 2018, pořad Otázky Václava Moravce)
Výběr z vyjádření guvernéra J. Rusnoka
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bohatá země plná chudých lidí. Je to skutečný obrázek Česka? Jak dlouho potrvá masivní růst tuzemské ekonomiky? A co přijde pak? Hosty guvernér České národní banky, expremiér Jiří Rusnok, bývalý ministr financí Ivan Pilný a ekonom Tomáš Sedláček.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když guvernér centrální banky začne mluvit o přehřáté ekonomice, je to, či není varování, že přijdou horší časy?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Tak, jak se to vezme. Samozřejmě, že to je nějaké vyjádření aktuální konjunkturální situace. Já jsem reagoval na nějaké konkrétní dotazy a podle našich analýz skutečně v tuto chvíli rosteme o něco více, než je náš potenciál. Ten potenciál je trošku záhadná záležitost. Možná pro většinu diváků – je to v podstatě jakýsi odhad míry růstu, kdy ještě ekonomika roste tak, aniž by se zvyšovala inflace nad přijatelnou úroveň, aniž by se například příliš napínal trh práce nebo by se objevovaly některé jiné makroekonomické nerovnováhy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten potenciál se tedy složitě počítá...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ten potenciál je hypotetický výpočet samozřejmě pro nějaké, řekněme, trošku technicistní účely. Ale má to jistou reflexi toho, že v tuto chvíli skutečně česká ekonomika roste vlastně rychleji, než co by zajišťovalo, že se žádné nerovnováhy nebudou objevovat. A nám už se ty některé nerovnováhy objevují. Zdůrazňujeme zejména ten trh práce, do jisté míry mzdové přehřívání, které je možná také někde na začátku. Takže to je to vyjádření toho stavu, čili zaplať pánbůh, že rosteme. Rosteme velice svižně a samozřejmě by bylo příjemné, kdybychom takto mohli růst trvale. Což by se dalo zajistit mimo jiné tím, že by se zvýšil ten potenciál. Tam jsou nějaké bariéry, proč je ten potenciál, řekněme, někde okolo 3 procent. Ekonomika našeho typu by si možná zasloužila potenciál spíš aspoň ještě o jeden procentní bod vyšší. Protože před sebou pořád máme úkol dohánět ty nejvyspělejší země.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď, když vstoupím právě do vaší řeči a podíváme se na data, jak tuzemská ekonomika reálně roste, když Jiří Rusnok mluvil v tomto týdnu právě o tom tříprocentním potenciálu tuzemské ekonomiky. Tady ta data jsou. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlila naše ekonomika růst na 5,2 procenta, meziroční růst hrubého domácího produktu za jednotlivá čtvrtletí vytrvale zrychloval už od začátku loňského roku, jak sami vidíte, kdy činil více než 3 procenta. Vyšší než pětiprocentní růst zaznamenala tuzemská ekonomika v roce 2015 a pak až ve třetím a v už zmiňovaném čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Co by mohlo zvýšit z vašeho pohledu jako guvernéra centrální banky potenciál české ekonomiky na ta 4 procenta, tedy o 1 procentní bod víc?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
To je celá řada věcí. Obecně se mluví o nějakých strukturálních bariérách. Řekněme, že ty nejviditelnější v tuto chvíli jsou zejména strukturální nesoulad nabídky a poptávky po pracovní síle. V podstatě podnikům chybí odpovídající pracovní síla, aby mohly přijmout další zakázky, které mají, ale nemohou je v podstatě zrealizovat. Samozřejmě, že dlouhodoběji je ten potenciál spojen s infrastrukturou, kvalitou infrastruktury, její dostupností, institucemi obecně. Což je známý problém České republiky. Určitě s tou pracovní silou souvisí vzdělávání, jeho kvalita, výstup z toho systému. Takže to je celá řada věcí, to je na dlouhé povídání. Obecně je to prostě kvalita hospodářské politiky, dalo by se říct...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... která brzdí ekonomický růst, respektive snižuje potenciál?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
A její promítnutí, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte vrásky na čele, když guvernér centrální banky mluví o přehřívání ekonomiky, Tomáši Sedláčku?
Tomáš SEDLÁČEK, ekonom
--------------------
Já si myslím, že to je správně. Koneckonců něco podobného jsme slyšeli kolem toho pracovního trhu už před zhruba rokem, jestli se dobře pamatuju. A když člověk vidí reklamy v televizi večer, a je jich několik, a plakáty, kde ne lidi nabízejí svoji práci, ale firmy nabízejí zaměstnání, tak to je takový ten laický lakmusový papírek, že je něco špatně. Já jsem spíš nervóznější, co se týče americké ekonomiky. Tam je to vidět průzračněji. Americká ekonomika je nadopována víc než česká. Ten doping v ekonomii funguje dvěma způsoby. Buďto nízké úrokové sazby, anebo deficitní politika, to znamená dlouhodobé zadlužování. A tohle to v té americké ekonomice vidíme. A už v situaci, kdy se ta ekonomika přehřívá, se americká ekonomika neustále zadlužuje. A ty úrokové sazby jsou tam nižší, než by dle mého soudu měly být. V tomto smyslu je na tom Česká republika ještě dobře, protože máme tyto ukazatele lepší než, než ty největší světové ekonomiky.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
No, jenom aby to nevypadalo zase tak katastroficky. To, o čem mluvím, se opravdu týká těch krátkých perspektiv, protože co zajímá centrální banku, je stav, který se v ekonomice objevuje v dobách konjunktury. A my zatím nemáme výhled, že by se u nás měla tato situace nějak dramaticky prohlubovat. Naopak máme výhled, že ekonomika bude pomalu snižovat své tempo růstu, čili dále porosteme, ale pomalejším tempem, přiblížíme se tomu potenciálu, takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že dojde ke zchlazení.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
K určitému zchlazení, takže bychom tu situaci měli v tom krátkém období vcelku v pohodě zvládat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co ten externí šok?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Externí šok je zásadní věc, jejíž největší problém je v tom, že ji neumíme předvídat. Česká ekonomika je samozřejmě ohromně otevřená ekonomika, velmi závislá na tom, co se děje (v zahraničí). Samozřejmě jsme velmi závislí na Německu, hodně závislí na automobilovém průmyslu. Čili kdyby přišly externí šoky, které se dotknout těchto věcí, tak se nás to určitě taky dotkne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy máte obavy z přehřáté americké či německé ekonomiky? Protože bylo to, tuším, loni v polovině listopadu, kdy deník Financial Times mluvil o obavách skupiny bankéřů, konkrétně německé rady ekonomických odborníků, že i oni mají pocit, že ekonomika Německa je přehřátá, protože její potenciál je zhruba 1,5 procenta každoročního růstu. A přitom Německo roste nad 2 procenty.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Nemám žádné dramatické obavy. Ale pokud jde o Německo, je to dost podobná situace, jakou máme my. Samozřejmě u té americké ekonomiky, jak o tom mluví Tomáš, do značné míry sdílím, že je to dost zvláštní. Protože Amerika je také asi spíše na vrcholu své konjunktury, když vezmeme období, jak dlouho roste, byť to není nějaký překotný asijský růst. A vlastně oni dál zejména fiskálně stimulují, teď máme Trumpovu daňovou reformu, do toho se samozřejmě Fed snaží mírně chladit. Ale velmi opatrně, velmi pomalu. Takže k určitému přehřívání v Americe určitě dochází a docházet může. Ale neumím z toho teď vyvozovat, že bychom viděli, a to ani na horizontu, že by to mělo někde „prasknout“ tak dramaticky, jak si to pořád spojujeme s těmi událostmi z let 2007, 2008 a 2009.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přesně před 10 lety. To znamená, že nemáte obavy, že se bude opakovat rok 2008? Protože i tuzemská ekonomika byla před rokem 2008 v podobné situaci, jako jsme v současnosti.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já tedy, jestli si to mohu uzurpovat, ty obavy tak silné nemám. Přece jenom ta světová ekonomika je dneska v trochu jiném módu, než byla tehdy, byť to jevově vypadá podobně. Přece jenom například to, co se udělalo v regulaci těch významných finančních trhů, je opravdu změna kvality. Dneska je prostě ta robustnost kapitálového vybavení významných bank a dalších finančních hráčů mnohem silnější, než bývala. A přece jenom si myslím, že jsme mnohem lépe jakoby připraveni reagovat na různé šoky. Samozřejmě, nikdy se nedá vyloučit úplně jiný šok, než který nás teď napadne a který může zasáhnout globální ekonomiku.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS /15. 3. 2018/
--------------------
Česká republika je jedna z posledních, co se týká výše minimální mzdy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o přepočet přes kurz, nebo o přepočet přes paritu kupní síly. A stejně je to v oblasti poměru minimální mzdy. Takže tady už jen z tohoto úhlu pohledu lze říct, že Česká republika má v kurzu šestou nejnižší minimální mzdu ze všech zemí Evropské unie, což z našeho pohledu neodpovídá výkonnosti České republiky. Neodpovídá to produktivitě práce, odpovídá to spíš low–cost zemi, která není schopna ocenit svou cenu práce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane guvernére, jsme, řečeno slovy Jiřího Středuly, low–cost země?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Nejsme low–cost země. Záleží samozřejmě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... na ocenění práce?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ocenění práce podle nominálního kurzu je ovšem opravdu teoretické měřítko, protože tady žijeme za české životní náklady a patříme k těm levnějším zemím. To je prostě důsledek nějakého historického zaostávání, které teď poměrně úspěšně překonáváme. To je objektivní. A je třeba si uvědomit, že naše mzdy teď skutečně rostou razantně, reálně rostou okolo 5 procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to zdravý růst, nebo ne?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
No, je to ještě v tuto chvíli zdravý růst. Ještě je to růst, který je ekonomika schopna akceptovat tak, aby nevznikala nějaká větší nerovnováha. A nebude to trvat dlouho. Myslím, že už příští rok se dá očekávat jisté zmírnění toho tempa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy teď odboráři vyjednávají kolektivně pro rok 2019 a chtějí ještě poměrně razantní navýšení mezd, tak...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Pochopitelně, že chtějí, to je jejich role. Jako odboráři nic jiného nemůžou dělat. Navíc slyší všude, jak se všem daří – jak se daří podnikům a jak se daří ekonomice – a hlavně vycházejí z objektivní skutečnosti, která tomu nahrává, to znamená, že nejsou lidi. Prostě lidi nejsou. A když lidi nejsou, tak se lidi přeplácejí, přetahují. Takže odboráři se ani nemusí až tolik snažit, aby byl ten poměrně citelný růst dosažen. Nicméně, je třeba si uvědomit, že naše mzdy teď reálně rostou zhruba o 5 procent. V západní Evropě rostou reálně o 0 nebo o 1 procento. Protože tam mzdy rostou, řekněme, o 2,5 procenta a inflace už se tam blíží 2 procentům – někde víc, někde míň. Tak jsme někde kolem 1 procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pětiprocentní růst reálné mzdy v příštím roce by byl nezdravý?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Jeden rok se to asi dá “zkonzumovat“. Ale jestliže nám poroste HDP reálně zhruba o 3 procenta, možná ke 4 procentům, tak zhruba o tolik by mohly podle mě rozumně růst i reálné mzdy. Aby se prostě ten poměr dramaticky nevymykal výkonnosti ekonomiky. Čili jeden rok tam nehraje roli, i když tam nějaký přesah – vzhledem k situaci absolutního nedostatku pracovních sil – asi bude. Dlouhodobě to ekonomika nebude schopná akceptovat. A ten trh to prostě ukáže.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ivan Pilný chtěl reagovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste, pane Pilný, byl členem vlády, vysvětlete mi, jak je možné, když tady Jiří Rusnok mluví o tom, že přehřátá ekonomika se jasně objevuje na trhu práce, že je to trh práce, který brání, nebo snižuje potenciál růstu tuzemské ekonomiky k těm 4 procentům, že tomu vláda nevěnuje vůbec nebo tomu věnuje minimální pozornost.
Ivan PILNÝ, bývalý ministr financí, zmocněnec pro digitální vzdělávání, MŠMT ČR
--------------------
Já jsem byl obvykle v těch otázkách, které se toho týkají, přehlasováván. A moje vystoupení na tripartitě, ono je také potřeba vytvořit určitý tlak podnikatelů, jo. Protože mé frustrující zkušenosti z tripartity byly, že jsem se nakonec ptal šéfa SPD, kdo tam je dneska za podnikatele, jestli já, nebo on. Ten tlak podnikatelů se prostě v této struktuře, která mimochodem nemá žádnou legislativní oporu, vůbec neprojevuje.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já nejsem expert na vzdělávání, ale neviděl bych to tak černě, byť jsem té dennodenní realitě možná vzdálen. My dnes máme jednu z nejvyšších měr zaměstnanosti, čili participace občanů na pracovním trhu, v Evropě. My jsme se dostali na úroveň skandinávských zemí. To je něco, o čem se mně, když jsem se před 20 lety trhem práce zabýval, ani nesnilo. Čili v tomto směru jsme velmi úspěšní. Samozřejmě, že jsou tady nějaké výzvy do budoucnosti, to je v pořádku. Ale jeden ze zdrojů našeho akutního problému je demografický důvod. To prostě není strukturální důvod, že bychom tak špatně vzdělávali lidi. Velice souhlasím s tím, že síla robotizace možná zasáhne zejména bílé límečky, ukáže se, že možná paradoxně lidi ve službách ztratí práci, ne toliko v těch takzvaných montovnách, co už dávno nejsou montovny, protože tam už ta robotizace, automatizace dneska je. Čili ano, je důležité se tím vším zabývat, ale neviděl bych to až tak černě. A nedivme se, že se vám ti zaměstnavatelé možná zdají liknavější, ale oni dnes řeší ten bazální problém nabrat vůbec nějaké lidi...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy, mluvíte-li o následcích demografického vývoje, to znamená, že většina lidí odchází nebo velká část pracovní síly odchází do penze a úbytek té pracovní síly není schopna vyvážit nová pracovní síla, jak byste řešil tento problém?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
To je samozřejmě velmi komplexní záležitost. Podívejte se, to se krátkodobě a střednědobě neobejde bez zvýšeného importu pracovní síly. I kdybychom se tady tvářili, že tady nikoho nechceme a nemůžeme vzít, tak sem ti lidé přijdou, protože ten trh je prostě nasaje. A jestli budou z Ukrajiny nebo z Běloruska nebo budou někteří třeba i z Balkánu nebo dokonce z Asie, nevím, ale prostě přijdou. To je evidentní. Druhá věc je, že (na to) samozřejmě bude tlak. Ten tlak bude a už se objevuje, my už ho do jisté míry vidíme v růstu podnikových investic do větší automatizace, větší robotizace tam, kde to dává smysl. Pozor, není to jednoduchá věc, protože máme řadu podniků, které se pohybují v určitých “mělčinách“ trhu, v nikách a nevyrábějí milionové série. Vyrábějí a uzpůsobují desetitisícové série. A tam třeba zavedení robotů není tak efektivní, protože toho robota musíte často měnit, přeprogramovávat a tak dále. Ale tlak na větší využití strojů a umělé inteligence bude. V call centrech vám nebudou odpovídat živí lidé, ale z 80 procent to zvládne automat, v podstatě učící se počítač. A jen 20 procent dotazů přeskočí na živého člověka. Takže tyto věci budou postupovat. Samozřejmě, pokud to vláda umí a má nějaké rozumné efektivní prostředky, jak je podpořit, bude dobře, když se to podpoří. To je jasné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale v první fázi příliv pracovní síly z Východu...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Krátkodobě, krátkodobě si myslím, že se to bez zvýšeného přílivu pracovní síly neobejde. To je prostě naivní představa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bavíme se o statisících zaměstnanců, kteří by...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já nevím, možná o nějakých jednotkách statisíců. Před krizí jsme tady měli, tuším, 250 tisíc lidí z Ukrajiny. Přišla krize a nebyla jich tu ani polovina, žádné drama se nedělo, nikdo se tady na ulicích neválel, nežádali sociální dávky. Čili tyto věci fungují. Ten trh si s nimi umí poradit, pokud se tomu administrativně nějak dramaticky nebrání.
Ivan PILNÝ, bývalý ministr financí, zmocněnec pro digitální vzdělávání, MŠMT ČR
--------------------
Já jenom krátkou reakci. Já samozřejmě s tím souhlasím. Bohužel ten problém narážel na reakci odborů, naráží, narážel na postoj ministerstva vnitra a zahraničních věcí. A pro ty lidi, které bychom sem dostali, je potřeba zajistit také udržitelná pracovní místa. Nemůžeme tady mít singlisty, kteří utíkají z Polska a dělají problémy. Je potřeba postarat se o celé rodiny a tak dále. A ještě k těm úžasným číslům té nezaměstnanosti. Víte, já ty čísla jako jednoduchý nemám rád. Protože jedna skupina, která na tom pracovním trhu je ohrožena nejvíc, je 50+. A tam jsou ta čísla úplně jiná. A to souvisí s tím celoživotním vzděláváním. My ty lidi nedokážeme rekvalifikovat a my je budeme potřebovat, protože je tady málo lidí. A oni mohou být užiteční v celé řadě profesí. Ale my pro to neděláme skoro nic. A tahle skupina je opravdu ohrožená.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tam se musí změnit politika ministerstva práce a sociálních věcí.
Ivan PILNÝ, bývalý ministr financí, zmocněnec pro digitální vzdělávání, MŠMT ČR
--------------------
Tam se musí změnit politika ministerstva práce a sociálních věcí. Velmi výrazně.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ale zaměstnanost osob 55+ nám roste a roste nám slušně. Čili ano, je tam problém a bude vždycky objektivně větší než v jiných skupinách. Ale i tam se podařilo řadu věcí zlepšit.
Tomáš SEDLÁČEK, ekonom
--------------------
V tomhle máte pravdu. Ta česká ekonomika má třeba i lepší čísla, co se týče příjmových nerovností, než Norsko. Když jsem studoval, tak jsme všichni vzhlíželi k Norsku, jak to tam mají hezky zařízené, že tam k sobě bohatí a chudí nemají moc daleko. A my jsme je minulý rok nechali za sebou. Nicméně se obávám, že pokud to takhle necháme, tak se nám ta ekonomika bude fakt přehřívat i při nízkých 3,5 procenta. My musíme ten ekonomický potenciál, o kterém tady pan guvernér hovořil, posunout výš.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Alespoň na 4 procenta.
Tomáš SEDLÁČEK, ekonom
--------------------
No, nám by podle mě slušelo 5–6 procent.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Čím více, tím lépe.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jsme se bavili o růstu mezd, tak se podívejme na růst zadlužení tuzemských domácností. Věc, která centrální bance v uplynulých letech přidělávala také starosti. Dluhy českých domácností rostou, ke konci ledna dlužily domácnosti přes 1 bilion 600 miliard korun. Což je číslo pro každého z nás poměrně obtížně představitelné. Oproti loňskému lednu to bylo o 110 miliard korun víc. Naprostá většina úvěrů, a to přes bilion korun, jde na bydlení. Zadlužujeme se kvůli bydlení v rámci hypoték a zájem o nové půjčky na bydlení zůstává vysoký. Čísla České národní banky. Objem nových úvěrů na bydlení včetně refinancovaných a refixovaných dosáhl loni podle České národní banky více než 346 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2012 to bylo 171 miliard. Pane guvernére, vidíte nějakou změnu v poskytování hypoték v souvislosti s regulačními opatřeními České národní banky?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Vidíme jisté zpomalení růstu nových hypotečních úvěrů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to dostatečné zpomalení?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Takové hodnotící soudy jsou někdy složité. My bychom asi rádi viděli i větší zpomalení, protože tam vidíme jistý potenciál nějakého budoucího problému českého finančního sektoru. A tudíž následně i celé ekonomiky. Nesmíme se prostě dostat do situace, kdy by se významná část ekonomicky aktivní populace – až se zhorší časy, stoupne nám nezaměstnanost a mzdy nám přestanou růst – dostala do těžko řešitelných dluhových problémů. To si nemůžeme dovolit ze všech možných důvodů. Nás samozřejmě primárně zajímá zdraví bankovního sektoru, takže proto ty naše výzvy, proto ten náš tlak na banky, aby velmi obezřetně půjčovaly tak, aby měly jaksi maximální jistotu, že to, co půjčují, se jim bude také vracet tak, jak má.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy také právě krom toho tlaku slovního, těch intervencí vůči bankovnímu sektoru, usilujete, abyste měli pravomoc určovat limity úvěrů na bydlení zákonem. Při tom relativně nízkém zpomalení je tedy nezbytné, aby nakonec ke změně zákona došlo?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ano, my se domníváme, že to je nezbytné, že ta situace ukazuje, že ta doporučení nejsou dostatečně účinným nástrojem, respektive že by mohl nastat ještě větší problém, pokud by se situace nějak dramaticky vychýlila. Takže my chceme mít ten arzenál nástrojů kompletní, jako ho má řada jiných regulátorů. A proto o to budeme usilovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste domluveni s Andrejem Babišem, pane guvernére, že ten zákon vláda předloží co nejdříve do Poslanecké sněmovny?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ano, jsme předběžně dohodnuti s ministerstvem financí. A mělo by se to stát, tuším, ve druhém čtvrtletí, kdy by měli přijít s tou mírně inovovanou, ale s víceméně stejnou verzí, jako byla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude to stejná verze, jako předkládali...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ano, my jsme spokojeni s tím, co prošlo rozpočtovým výborem. To byl jistý kompromis, my jsme v některých věcech ustoupili. Takže si myslím, že je tato verze ospravedlnitelná. A tu podporujeme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když je řeč o stavu tuzemské ekonomiky, nezapomeňme ještě na jeden důležitý ukazatel. Vývoj inflace. V únoru meziročně inflace zpomalila, jak sami vidíte. Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 1,8 procenta. Meziroční inflace zpomalila čtvrtý měsíc za sebou. Během celého loňského roku se inflace pohybovala nad 2 procenty. A loni v říjnu dosáhla skoro 3 procent. Pane guvernére, vy jste teď, vy jste teď ve schizofrenní situaci. Vy byste měli rychleji kvůli přehřáté ekonomice zvedat úrokové sazby, a přitom vás překvapila nízká inflace v únoru.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
No, to není nic zase tak neobvyklého. To je naše role si s takovou situací poradit. Je to výkyv v jednom měsíci, který je trošku viditelnější. Takže bych to nepřeceňoval. My jsme přesvědčeni o tom, že se inflace vrátí někam do té úrovně, kterou očekáváme, to znamená mírně nad 2 procenta v dalších měsících tohoto roku. A jenom postupně, pomaličku bude trendově klesat k našemu cíli a možná i drobně pod něj. Jsme prostě blízko našeho cíle, takže ta inflace je v pořádku. My jsme přece jenom velmi otevřená ekonomika. Zpevňuje se nám kurz, stačí sezónní výkyvy typu někdy zelenina, někdy zájezdy, jindy něco podobného. A venkem velmi ovlivněné položky typu...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... ruské ropy.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ropa, která klesá o trochu víc, než se třeba čeká. Stačí prostě i potraviny, i ty jsou do jisté míry ovlivněny světovým trhem. Takže z toho jednoho měsíce bych nedělal žádné závěry.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A z té přehřáté ekonomiky? Neměli byste rychleji zvedat úrokové sazby?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
To je samozřejmě vážná otázka. Zdálo by se, že ano. Na druhou stranu my se musíme taky orientovat ostatními parametry ekonomiky a pak také vnějším prostředím. Byť máme samozřejmě svoji měnovou suverenitu, tak přece jenom naše ekonomika je tak propojená s eurozónou, že to prostě nemůžeme ignorovat. A jestliže eurozóna pokračuje v mimořádně expanzivní měnové politice, protože má nejen nulové nebo záporné sazby, ale dokonce dále provádí kvantitativní uvolňování nákupem aktiv v objemu 30 miliard euro měsíčně, tak kdybychom se razantněji posunuli, budeme zbytečně riskovat nějaké neodůvodněné nebo spíše spekulativní, příliš rychlé posílení koruny. Což taky nechceme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto nebudete rychleji zvedat úrokové sazby?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Budeme všechny ty věci znovu a znovu vyhodnocovat. Samozřejmě, pokud by tady byla nějaká dramatičtější potřeba, tak to uděláme. Ale teď, pokud se věci budou vyvíjet podle naší prognózy, s tím dalším krokem počítáme spíše až někdy v druhém pololetí, možná až ke konci roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On by mohl být tedy rychlejší, protože vy jste naznačovali jako centrální bankéři už několikrát, že ke zvýšení úrokových sazeb znovu dojde s největší pravděpodobností až v závěru letošního roku.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Tak vypadá současná prognóza, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale mohlo by být to zvyšování úrokových sazeb rychlejší kvůli přehřáté ekonomice?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Pokud by to situace vyžadovala, objevila by se nám nějaká zase svižnější inflace, prohlubovalo by se to obecné přehřátí, tak pro to určitě ten prostor do jistý míry bude. Ale jinak ten prostor vidíme spíš až na konci roku. A v roce 2019, kdy se snad tímto směrem pohne taky Evropská centrální banka.
Ivan PILNÝ, bývalý ministr financí, zmocněnec pro digitální vzdělávání, MŠMT ČR
--------------------
Já jenom krátkou poznámku k tomu státnímu dluhu. Vzhledem k tomu, že to opravdu ten výběr daní probíhá velmi dobře a peníze jsou pořád levné, už si sice nebudeme půjčovat asi na zápornou úrokovou sazbu, tak já bych si klidně půjčoval dál. Protože to zadlužení je opravdu nízké. Ale museli bychom ty peníze proinvestovat, nikoliv projíst. A to se zatím žádné vládě nepodařilo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A tím, tím mi začínáte otevírat ještě jedno téma. A to znamená fungování státního rozpočtu, o kterém jsme tady velmi věcně mluvili, když jste končil v pozici ministra financí. Ale ještě jedna důležitá otázka. Protože v tomto týdnu britský Adam Smith Institute navrhl, že by centrální banky neměly cílit na inflaci, na kterou cílí v současnosti, nýbrž na nominální hrubý domácí produkt. Dávalo by větší smysl, kdyby se necílovalo na inflaci u centrálních bank, ale na nominální růst hrubého domácího produktu?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Samozřejmě, ty debaty se objevují – cílování růstu, cílování cenové hladiny, a nikoliv tempa inflace. Jsou to takové teoretické koncepty, kdy se vždycky ukáže, že mají obrovské praktické deficity. A zatím nikdo – žádná centrální banka na světě – ani náznakem nepřistoupila k tomu, že by uvažovala o změně toho stávajícího režimu cílování inflace. Takže já jsem k tomu skeptický.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A není důležité nad tím teď přemýšlet?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Je, přemýšlet je důležité pořád. A zabývají se tím stovky inteligentních lidí, vysoce vzdělaných ekonomů a dalších odborníků. Jenom jeden praktický problém ukážu přímo plasticky. Podívejte se, HDP je veličina, která se dost obtížně měří a běžně se dělají zpětné korekce a docela významné. Představte si, že bychom cílovali HDP a pak by se ukázalo, že jsme se trefili – teď nevím, jestli by to byl ten odhad, nebo do čeho bychom se trefovali. A za 3 měsíce by přišel statistický úřad a řekl: No, ono to HDP bylo o 1 procentní bod nižší nebo naopak vyšší. To běžně zažíváme. Jakou bychom pak byli měnovou autoritou?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale neulehčují si centrální bankéři práci? Protože se právě inflace lépe měří, a tak se snáz cílí na inflaci a nejdete tou složitější cestou, protože...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ne, neulehčují. A o to nejde. Řada centrálních bank má dneska i jiné cíle, nejenom inflaci – Fed má dlouhodobou zaměstnanost a i jiné banky, teď měnili kolegové na Novém Zélandu model, taky tam doplňovali nějaké ukazatele trhu práce. Čili to není tak, že bychom slepě cílili jenom inflaci. My taky máme napsáno, že pokud plníme své hlavní cíle, tak máme dělat takovou měnovou politiku, která podpoří udržitelný hospodářský růst nebo hospodářskou politiku vlády směřující k udržitelnému hospodářskému růstu. Takže ne, není to tak. Ale má to také svoje praktické důvody a důsledky.
...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vezměte zase umění těch politiků, že nám dávají dárky a pak to po nás chtějí, abychom to platili. A mnoho lidí si ani není vědomo toho, že ten dárek si musí zaplatit.
Tomáš SEDLÁČEK, ekonom
--------------------
No, přesně tak. A toto je potřeba neustále opakovat. A proto mně to přijde užitečnější než třeba ta manipulace s cílením centrálních bank, protože, ruku na srdce, centrální banky nedělají tak velké chyby jako fiskál. Zjednodušeně, fiskální politika je právo zadlužovat bez vašeho vědomí a monetární politika je právo tisknout peníze bez vašeho vědomí. A co by hrozně pomohlo, je třeba měřit HDP, od kterého by se odečítal právě ten deficit. Takže letošní americké HDP, které vypadá, že roste 2 procenty, tak by ve skutečnosti 2 procenty padalo, protože se 4 procenty zadlužuje. To si myslím, že by byl mnohem větší lék na volby a na populismus než kritizovat nebo měnit práci centrálních bank, která není ideální, ale je o 4 míle dál než práce politiků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ivan Pilný o tom mluvil, že je těch 14 miliard velmi malá částka v tom, kolik dáváme na důchody. A je to jen “povlečení“, jak jsme se shodli, pro případnou důchodovou reformu, tedy přechod z “průtokového ohřívače na bojler“, jak to popsal Tomáš Sedláček. Když se podíváme na důchody, kde je nějakých 434 miliard korun, loni poprvé po dlouhé době byly příjmy na důchody vyšší než výdaje, a to o více než 2 miliardy korun. Vláda v únoru schválila, že by od ledna roku 2019 měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kterou musí ještě schválit parlament, přináší také změnu v pevné výměře penzí, jež je pro všechny stejná. Státní pokladnu by to navýšení důchodů mělo stát zhruba 14,5 miliardy korun. Vy byste, pane guvernére, byl pro to, aby těch 22 miliard se přesunulo jako součást státního rozpočtu a pouze část toho šla na reformu penzí?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já tedy nevím, že by nějaká reforma byla. U penzí, u penzijního systému – a troufám si říct, že jsem se tím chvilku zabýval, že o tom něco vím – je klíčová věc ta, kterou jsme tady i zmiňovali obecně, a to udržitelnost. Dobrý je takový systém, který je dlouhodobě udržitelný. Ten náš na tom není úplně špatně. Skutečně, ve světě je celá řada mnohem více zadlužených systémů, byť "implicitně", jak říká Tomáš, protože se tam slíbilo něco, na co ještě zatím nikdo peníze nevybral. U nás to bylo jakž takž, dokonce do nedávna, bych řekl, jsme patřili k těm lepším zemím díky té takzvané malé důchodové reformě, která zavedla poměrně rozumné parametrické změny toho systému, protože my máme v zásadě jenom ten "průtokový ohřívač". Bohužel, minulá vláda jednu z těch změn zrušila ve vlně svého populismu, kdy zrušila plynulý nárůst důchodového věku, který se ale odvolával na plynulý nárůst délky dožití. A nikdy se nestalo, že by se zatím u nás zkrátila doba života stráveného v důchodu. A nevím, proč se to tedy měnilo, když délka strávená v důchodu pořád roste, čili to bylo přirozené opatření. Tak to je první věc, kterou tedy bohužel schválil minulý parlament, předpokládám i za účasti stávající vládní jaksi sestavy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte tedy, že se bude muset jakákoliv budoucí vláda vrátit k tomu...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
K tomu se bude muset vrátit. A vždycky je lepší, když se to dělá s obrovským předstihem, aby to nebylo tak, že vám to za dva roky zvýšíme. A ti lidé, kteří už jdou do důchodu, by měli mít 10 let před důchodem jistotu, že za těch 10 let to bude asi takhle. Čili to bylo dobře udělané, že to bylo na generace. A myslím, že ani ty mladé generace nekřičely: My chceme rychle zpátky na 65 let. Nakonec lidi dneska i rádi pracují, pokud jsou zdravotně schopni. Byly tam další věci, které třeba omezovaly tu vůli vlády jaksi voluntaristicky valorizovat bez ohledu na vývoj inflace a vývoj růstu mezd. To se taky zrušilo. Takže teď je tedy prostor pro tyto dárečky. To si myslím, že jde proti reformě. Každá dobrá reforma začíná parametrickými změnami a pak se pojďme bavit o tom, jestli je společnost schopna se dohodnout na tom, že založíme ten "bojler" a jak ho budeme naplňovat. A co to bude stát a odkud na to budeme brát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je chybou, že k pořízení bojleru my těch 22 miliard dáme do aktuálních důchodů?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
No, vzhledem k těm objemům je to skoro zanedbatelné, protože jak jste řekl, 440 miliard je roční výdaj. Tak si spočítejte, co jsou to za věci, když chcete vytvořit nějaký bojler, aby to dávalo smysl. Ale dá se začít i pomalu. Já jsem to kdysi říkal – lze začít třeba u těch, kteří vstupují na trh práce. Ale je třeba začít tím, že si budou do toho "bojleru" dávat část svého pojištění. Ne, že někdo, kdo chce, to je prostě nepochopení toho, jak funguje společnost. Myslím si ale, že česká společnost nedospěla k tomu, že chce "bojler" a já bych jí to nerad vnucoval. Protože se dá žít i s dobrým parametricky upraveným pay-as-you-go (průběžně financovaným) systémem a s vědomím – a to by se mělo občanům zdůrazňovat –, že státní důchod tady není od toho, že budete mít životní úroveň téměř nezměněnou, až půjdete do penze. Ten je tady od toho, abyste nespadli do bídy, a tak má fungovat a tak si víceméně myslím, že u nás funguje. Ale dál jsme nedošli.