Martina Patočková (Mladá fronta DNES 3.1.2008 strana 2, rubrika: Ekonomika)
Růst cen se začne zklidňovat až příští zimu, ale nevíme, jak moc, říká viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer
Praha - Po letech, kdy ceny zboží a služeb rostly jen velmi mírně, si musí Češi zvyknout na „ mnoho měsíců“ vyšší inflace. V lednu porostou ceny v meziročním srovnání o více než pět procent, záležet bude na tom, jak rychle či pomalu řetězce promítnou do cen vyšší daň z přidané hodnoty. K mírnějšímu tempu by se mělo zdražování vrátit koncem roku, říká viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v rozhovoru, který proběhl těsně před Vánocemi.
* Chodíte sám nakupovat? Všiml jste si zdražování koncem roku?
Samozřejmě, chodím. Zatímco u mléčných výrobků to vypadalo jako plošný růst cen, u pečiva je
to mnohem složitější. Nabídka tam je široká a v poslední době bylo vidět hlavně nárůsty cen
levnějšího zboží, zatímco u dražšího, luxusnějšího zboží, tam ceny tolik nerostou a mnohdy jsou
vyšší než v zahraničí. Takže kdyby se posunula spotřeba ke kvalitnějšímu pečivu, tak tam ceny tolik
neporostou, protože na něm jsou zřejmě teď vyšší marže.
* Potraviny podle posledních známých čísel za listopad podražily z měsíce na měsíc o čtyři
procenta. Co lze čekat dál?
Růst cen byl u nás v posledních měsících vyšší než v okolních zemích, ale listopadová čísla
zatím podle mě neukazují, že by už v cenách byla plně promítnuta vyšší daň z přidané hodnoty. Vývoj
z okolních zemí ukazuje, že po vrcholu růstu cen, který doufejme u nás proběhl v listopadu, došlo k
určitému zpomalení růstu cen, ale třeba na úroveň jednoho procenta meziměsíčně. Doufáme, že by to i
u nás mohlo být někde v této oblasti nebo příznivější. Ale je to velmi obtížné říci. Na světovém
trhu potravin se děje řada změn. Nejde jednoznačně říci, že je to nějaká velmi krátkodobá epizoda,
která skončí, a zda po ní ty ceny zůstanou, či budou klesat, nebo to bude pokračovat.
Proč zdražují potraviny
* Dá se říci, že nynější zdražování je oprávněné kvůli růstu cen surovin, anebo se obvykle s ním
svezou i další výrobky?
Vyšší inflace, než jsme očekávali, byla zatím v potravinách a pohonných hmotách. Zároveň se
ceny výrobců zvýšily významně o desítky procent. Ale v minulosti platilo, že ceny výrobců hodně
kolísaly a promítání do koncových cen bylo o něco menší. Teď se ve světě výrazně zvýšily ceny
zemědělských surovin. Je to zřejmě způsobeno jak dopady, které jsou krátkodobé, jako je třeba
nepříznivá sklizeň v Austrálii, tak tam budou i dlouhodobé vlivy, což může souviset jak s rostoucí
poptávkou po potravinách, tak s alternativními způsoby využití zemědělské půdy.
* Čekáte, že minimálně několik dalších měsíců porostou ceny potravin jako teď?
Zatím je ta historie krátká na předpovědi. Na vývoji v okolních zemích vidíme, že ceny jeden
dva tři měsíce rostly a poté došlo k určitému mezi měsíčnímu poklesu, jako by se ceny zklidnily. To
je to, co bychom měli očekávat u nás. Uvidíme ale, do jaké míry se daň z přidané hodnoty už
promítla a do jaké míry se ještě promítne. Je možné, že různé obchodní řetězce zvolí různou
politiku jejího promítání do cen. Určitě ale potraviny nebudou něco, co by inflaci v následujících
měsících snižovalo.
* Dlouhodobé grafy vývoje cen potravin ukazují, že naposledy rostly výrazněji v roce 2004 a po
pár měsících se růst utlumil...
Teď je však nárůst cen surovin opravdu významný. V indexu Economistu se hovoří o 60 až
70procentním růstu. To je opravdu významné a znamená to posun některých cen, jejich úrovně. Není to
ale jen špatná zpráva. Dalo by se to využít ke změně systému zemědělských dotací nebo by bylo
úžasné, kdyby se tím podpořil třetí svět v produkci zemědělských surovin. Je naivní očekávat, že
nerozvinuté země začnou vyrábět mikročipy. Ale mohou vyrábět zemědělské produkty, když je na náš
trh pustíme a nebudeme jim konkurovat vysoce subvencovanými našimi produkty.
* Nakolik je vlastně pro vás jako centrálního bankéře vývoj cen potravin směrodatný při
rozhodování o úrocích. Běžně to člověk řeší asi nejvíce ze všeho, ale co vy?
Netroufl bych si říci, že inflace potravin není inflace, nikdo na ulici by tomu nevěřil a
ani já ne. Ale problém je, že v minulosti jejich ceny hrozně kolísaly. Z toho, že se najednou
začaly zvyšovat ceny potravin, se nedaly činit závěry, klidně se to mohlo za dva tři měsíce změnit
v úplně opačný vývoj. A i teď došlo k velmi rychlému zvýšení cen, které v okolních zemích po
několika měsících nepokračovalo. Takže největší problém z našeho pohledu je, že ceny mají tendence
hodně kolísat.
* Když se podíváme na celkový růst cen, nejen potravin, dosáhl v listopadu pěti procent.
Přiblížil se tak tomu, co se podle vaší prognózy mělo dít v lednu. Takže, co lze teď čekat po Novém
roce?
To, že jsme teď o procento výše, zvyšuje riziko, že i v lednu budeme výše, ale ne nutně o
takovou částku. Může tam hrát roli, že část daně z přidané hodnoty už v cenách je nebo že někteří
prodejci rozloží zvyšování cen kvůli dani v delším čase. Jsou tam technické vlivy, jak statistici
započítají nové poplatky ve zdravotnictví. To vše jsou faktory v řádu desetin procenta, mohou se
naskládat, že se příliš daleko od pětky nevzdálíme, ale může se stát, že nás dostanou viditelně nad
5,5 procenta. To by bylo více, než čekáme, a nebylo by to příznivé.
* Hrozí, že se nynější zdražování přelije do probíhajících mzdových vyjednávání? Že budou
odboráři žádat více, a dál tím povzbudí ceny k růstu?
Některá mzdová vyjednávání by už měla končit. Obvykle to nenatahují do prvního čtvrtletí.
Ale pokud se mluví o sedmi osmi procentech růstu mezd, tak to by nemělo inflaci významně urychlit.
Z toho bych strach neměl. Jsou tam jiné věci, které vyvolávají obavy, například ceny výrobců rostou
stále velmi rychle. Celkově platí, že čísla z ekonomiky za třetí kvartál jsou příznivá, rosteme
kolem šesti procent. Ani před Vánocemi se nezdálo, že by spotřeba nějak významně brzdila, spíše se
dočkáme dalších rekordů. V lednu sice spotřeba zpomalí, ale to se děje v každém lednu.
* U mzdových vyjednávání však odboráři mluví i o deseti procentech růstu mezd, všichni se
odvolávají na vyšší ceny...
Co mi vadí, je dívat se na vyjednávání jako celek. Nejdůležitější je, aby vyjednávání v
konkrétních podnicích zohledňovala jejich pozici na trhu, aby byly firmy ziskové a fungovaly.
Vněkterých firmách jsou zaměstnanci v pozici požadovat větší podíl koláče, protože ziskovost tam je
vysoká. A to neznamená, že to ohrozí jejich konkurenceschopnost. Může to zbrzdit investice podniků,
ale zvýší to spotřebu zaměstnanců a jejich schopnost investovat. Nešťastné je, když jsou ve vzduchu
nějaké dané růsty mezd jako něco, co máme chtít. A někdo by to hlava nehlava požadoval, ať už je to
státní správa, nebo soukromé firmy.
* Kdy by tedy mělo nastat zklidnění růstu cen? V roce 2009?
Můžeme se přít, jak to s potravinami půjde, ale jejich ceny nebudou tímhle tempem růst
neustále. Takže logicky už na konci roku 2008 jejich zdražení z inflace vypadne, na začátku roku
2009 se vymaže i efekt vyšší daně z přidané hodnoty. Samozřejmě může to být nahrazené například
vyššími růsty nájemného, protože ty věci, které budou vázané na inflaci, ji zřejmě zpětně zohlední.
Ale od konce příštího roku dojde meziročně k poklesu inflace. Jak rychlý ten pokles bude, jestli po
odeznění těch největších vlivů, jako jsou daně a dražší potraviny, budeme blíže dvojce či trojce,
bude záležet na tom, co se bude dít v mezidobí s ekonomikou. Do jaké míry zbrzdí, jak do určité
míry očekáváme, či si udrží slušné tempo růstu i tento rok.
* Jak jsou v tomhle kontextu nastaveny úroky? Už jsou tam, kde mají být, když se vlastně při
vašem rozhodování díváte až na vývoj cen na rok dopředu?
Na to má asi každý jiný názor. To, jak bude situace vypadat za rok, není pevně dáno. Teď nám
výrazně pomáhá kurz koruny a vytváří prostor pro to, aby úroky byly trochu nižší. Ale zdá se, že
všechny trhy, jak mezibankovní úrokových sazeb, tak devizový, před Vánocemi nefungují tak hladce,
takže spíše bych si s hodnocením počkal na leden.
* Když si vezmeme současný výhled vývoje cen, potraviny, energie, daně, tak pro lidi, kteří se
chystají vzít si hypotéku, to znamená co? Půjdou úroky dále nahoru, nebo už jsme na vrcholu?
Trh teď očekává řadu zvýšení úroků. My držíme sazbu 3,5 procenta, ale další úrokové sazby na
jeden a tři měsíce jsou vyšší, nad čtyřmi procenty. Takže trh očekává, že se sazby zvýší. Do toho
přistupuje neustále pokračující nestabilita světových finančních trhů. Dlouhodobě půjde o dvě věci.
Jednak s jakými úroky epizodu vyšší inflace, která bude trvat mnoho měsíců, překonat. A jednak do
jaké míry si centrální banka, už beze mě, bude moci být jistá tím, že stojíme před poklesem
inflace, která se usadí blízko inflačního cíle dvou procent.
* Když jste naposledy úroky zvyšovali, tak v listopadu bylo pět členů bankovní rady pro zvýšení,
dva proti. O měsíc později, v prosinci, bylo pět bankéřů pro zachování úroků a dva pro zvýšení o
čtvrt procenta. Jak to, když se za ten měsíc nic nezměnilo?
Ale mezitím jsme úroky zvýšili. Takže viditelná část členů považovala za potřebné zvýšit je
o čtvrtku, a ne o půlku. Viditelná většina se domnívala, že je dostatečné mít úrokové sazby na
úrovni jako teď.
Počítáme s tím, že se inflace zpomalí
* Dá se lidem poradit, na jak dlouhé období by si měli úroky při braní hypotéky zamrazit,
fixovat?
Nedá se poradit. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Náš hlavní předpoklad je, že je
to jednorázový cenový nárůst, který začne od konce roku 2008 odeznívat. V této víře jsou naše úroky
nastaveny. Pokud by se nám podařilo směrovat inflaci k dvěma procentům a držet ji tam, tak by to
znamenalo, že krátkodobé úrokové sazby by v budoucnu nemusely být příliš vysoké. Ale stejně tak se
může ukázat, že se z té epizody vynoříme s vyšší inflací a bude třeba držet krátkodobé sazby vyšší
delší dobu. U volby delších úrokových sazeb hrají roli dva faktory. Jeden jsou delší inflační
očekávání, která věříme, že se zakotví u toho nízkoinflačního prostředí. Teď to ale do určité míry
komplikuje nestabilita světových finančních trhů. Dokonce i na tradičně nejvyspělejších trzích se
marže na krátkodobé půjčky v řádu měsíců pohybují dost vysoko. To může vést k tomu, že za jistotu,
že se úroková sazba nezmění v můj neprospěch, si budou muset klienti připlatit. Uvidíme po Novém
roce. Nebude to pro klienty snadné rozhodování. Inflace byla dlouhou dobu nízká, teď zažijeme
zřejmě mnoho měsíců s inflací vyšší, než jsme kdykoli měli, a to může inflační očekávání
ovlivnit.
* Poslední věc, v únoru tady končíte. Přemýšlíte už co dál?
Ještě ne, mám spoustu věcí, které musím zvládnout. Třeba uklízet stůl, to je mnohaměsíční
projekt. Pak ještě nějaké akce, kdy jedu reprezentovat banku, a ještě jedno měnové zasedání
bankovní rady v únoru, první v novém roce. To si odpracuji, pak absolvuji nějakou dobu, kdy se
otřepu ze znalostí, co jsem tady měl, abych mohl začít pracovat jinde.