Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Michaela Nováková (ČT24 4. 11. 2021, pořad Byznysu ČT24 Speciál)
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Překvapivé, bezprecedentní, šokující. Tato slova dnes zaznívají v souvislosti s rozhodnutím centrálních bankéřů. Základní sazbu navýšili nejvíc za posledních 24 let na 2,45 %. Co to přinese domácnostem, zkrotí se tím prudké zdražování a za kolik si budeme půjčovat? Téma následujících minut speciálního vysílání Byznysu ČT24. Hezký večer. Navyšujeme sazby, a tím vystavujeme stopku inflaci. I přesto se ale domácnosti musí připravit, platit budou víc za téměř vše.
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
Celková inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 % meziročně. My budeme muset samozřejmě působit možná ještě silněji tak, abychom skutečně zajistili ten návrat k normálním úrovním co možná nejdříve.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Skok základní sazby o 1,25 procentního bodu má i své kritiky, třeba premiéra i ministryni financí.
Andrej BABIŠ, premiér /ANO/
Nechápu tohle rozhodnutí, které považuju za absolutně neuvážené. A bude mít velice negativní dopad na všechny občany naší země.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A šokováni nejsou ale jen politici. Radikální krok centrální banky zaskočil i ty, kteří ji dlouhodobě sledují. Dění v Česku je dnes i v hledáčku zahraničních médií.
Vlastimil NIGRIN, místopředseda představenstva, Hypoteční banka
Tohleto nikdo nečekal a všechny ty modely, které se na to připravovaly, tak se teď musí přepočítat.
Tomáš PROUZA, prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Já se domnívám, že to je krok velmi problematický, protože pořád zhruba ty 2/3 rychle rostoucí inflace, kterou vidíme, tak pochází z vnějších vlivů.
Jakub SEIDLER, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Trh obecně předpokládal, že žena skutečně úrokové sazby bude zvyšovat poměrně agresivně. A to, co dneska udělala ČNB, jenom znamená, že vlastně to trošku uspíšila a urychlila.
Martin JANÍČKO, ekonom, MND, Národohospodářská fakulta, VŠE v Praze
Velké překvapení určitě. Ten konsenzus byl mezi 0,5 a 0,75. 1,25 je něco, co asi trh nečekal.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co vedlo centrální bankéře k takovému razantnímu rozhodnutí a také to, co toto rozhodnutí přinese domácnostem i firmám. Téma pro následující minuty a naše hosty. Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky. Dobrý večer.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Dobrý večer. Děkuji za pozvání.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A zdravím také Pavla Kysilku, ekonoma a bývalého guvernéra České národní banky. I vám hezký večer.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Dobrý večer.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak, pane Holube, začněme tedy u vás, protože vy jste na onom jednání byl. Znamená to, že se centrální bankéři rozhodli teď překvapovat na každém svém zasedání?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Ne, tak určitě my prvoplánově nechceme překvapovat. Nicméně měli jsme na stole novou makroekonomickou prognózu, která v podstatě ukazuje, že inflace v nejbližších měsících bude mířit dál nahoru. Začátkem příštího roku se dostaneme někam až do blízkosti 7 %, a to je samozřejmě velmi vysoká úroveň. My se hlavně snažíme zabránit tomu, aby s námi ta takhle zvýšená inflace zůstávala po delší dobu. Chceme vyslat jasný signál, že tady centrální banka je od toho, aby pečovala o cenovou stabilitu a přispěla k tomu, že se inflace v příštím roce bude vracet podstatně na nižší úrovně.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A ten signál nešel vyslat i nižším zvýšením úrokových sazeb?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Tak samozřejmě, že šel. Já bych trošku polemizoval s tím, že ten trh nečekal výrazné zvýšení sazeb. Pokud se podíváme na tržní ocenění, tak v podstatě trh se už před tím naším jednáním domníval, že do 3 měsíců budou tržní úrokové sazby někde na úrovni 3,5, takže ta debata mohla být o tom, jestli máme zvýšit o něco víc teď a potom méně třeba v prosinci a v únoru, nebo jestli naopak to máme rozkládat, jak říkáte, do několika pozvolnějších kroků. Ale my jsme prostě usoudili, že není na co čekat a že ten signál by za dané situace měl být velmi jasný a razantní.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Kysilko, jak byste hlasoval vy, kdybyste seděl v bankovní radě?
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Hlasoval bych asi pro skutečně dneska taky pro tu 125, i jsem ji očekával.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To jste byl jeden z mála, kdo takto tipoval tedy takhle razantní nárůst.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Platí to, co říkal Tomáš, že skutečně inflace, a to se dá docela dobře spočítat, na začátku příštího roku bude přes 6 %, čili ceny porostou v tom ročním zpětném horizontu takhle, až možná k 7 %. A zároveň platí, že nějaká adekvátní úroková míra k tomu je 3,0, 3,25, 3,50. A prostě jenom Česká národní banka se dneska rozhodla k tomu, že tam doskáče k té normální a podle mě správné úrovni dřív, než možná trh očekával. To je ten důvod. Taky si musíme uvědomit, že ten růst cen je tažený hrozně silně třemi faktory. A v podstatě centrální banka dneska zabojovala proti všem třem faktorům. Ten první je nabídkový obecně, ten druhý je poptávkový a třetí ta očekávání. Tím, že zvedla docela razantně úrokové sazby, tak zabraňuje oslabování koruny, a tím působí v tom nabídkovém, jak jsem řekl, kanálu. Zároveň oslabuje tvorbu peněz přes velkou expanzi úvěrů, to je ten poptávkový kanál. A zároveň jasně říká: víme, že bojujeme proti inflaci, víme, že ten boj zvládneme, a nastavuje tím naše očekávání, čili mrazí jakoby naše obavy z toho, že ta inflace se nikdy nezastaví. Ona se opravdu zastaví, půjde někdy od začátku příštího roku dolů, což je dobrá zpráva, ale musíme skutečně ji vybojovat. Když říkám musíme, tak není to jenom zdaleka centrální banka, ale já pevně doufám, že se do toho zapojí i vláda, ať bude jakákoliv, protože i ta vládní restrikce je prostě finančním nástrojem v boji proti růstu cen, proti inflaci. A dokonce je takovým méně bolestným, protože ta rozpočtová restrikce, ta vládní restrikce, nemá to bolestivé, a to je ten dopad na nárůst úrokových sazeb.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Holube, konkrétně tedy se můžeme dočkat kdy toho samotného ochlazení tempa inflace? Protože bavíme se o tom, že pokud se nemýlím, tak Česká národní banka stále očekává, že i v lednu by inflace mohla být vysoko nad cílem, někde kolem 6 i 7 %, tak kdy se toho dočkáme? A tento krok, pokud byl tedy razantnější, tak může to uspíšit?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Může to uspíšit v malém rozsahu. Samozřejmě ty nejbližší měsíce my neovlivníme. Předpokládáme, že inflace bude kulminovat někde na přelomu jara, dejme tomu, duben, květen. Pak se vydá dolů, ale blížit se k tomu našemu 2% cíli bude zhruba za rok, možná rok a čtvrt, rok a půl, což je vlastně to časové období, kdy my už inflaci ovlivníme právě přes ty kanály, které zmiňoval Pavel Kysilka. To samozřejmě chvíli trvá, než se propíše do ekonomiky.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Z druhé strany jsme dnes slyšeli i od některých analytiků, že zkrátka Česká národní banka bojuje s něčím, co sama nemůže ovlivnit. Mluvím teď především o tlacích ze zahraničí, nedostatek materiálů, zvyšující se ceny těchto materiálů atd., zvyšující se ceny energií. To asi také kroky České národní banky těžko ovlivní. Jak to vnímáte?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Samozřejmě my nejsme tak naivní, abychom si mysleli, že rozhodnutí České národní banky něco udělá se světovými cenami ropy, ale přece jenom mezi těmi cenami v zahraničí, které rychle rostou, a tou domácí cenovou hladinou je jedna přetlaková komora, a to je kurz koruny. To už Pavel Kysilka zmiňoval. Zase nečekáme, že bychom vyvolali tak dramatické posilování koruny, aby samozřejmě nás rychle přivedlo na nízkou inflaci, ale minimálně nebude přilévat olej do ohně. Tak to je poměrně důležité. A ta druhá věc je, aby vlastně ta momentálně zvýšená inflace se nezačala propisovací třeba výrazně do mzdového růstu, do cenotvorby firem, abychom si vlastně nezvykli na to, že inflace je takhle vysoká, protože jakmile se to zabuduje na do našeho chování, do našeho očekávání, tak potom z pohledu centrální banky je daleko nákladnější, daleko bolestnější, takový proces už zastavit.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Kysilko, nemůže se ale stát to, že se naplní obava, že zkrátka těmito kroky ochladíme českou ekonomiku až příliš
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Česká ekonomika oplývá penězi: na úsporách domácností, na úsporách firem a na silných rezervách bank. Prostě skutečně množství peněz v naší ekonomice není problém. A inflace, jak říkal Milton Friedman, je vždycky peněžní jev. Vždycky, i když je vyvolán řadou dalších faktorů, jak jsme zmiňovali nabídkové a ty expektační, ty očekávací. To, co brzdí ekonomiku, rozhodně nejsou restriktivní kroky centrální banky, i když možná zchladí nějakou nadměrnou poptávku. To, co brzdí ekonomiku, je zásadní nedostatek pracovních sil. To je důsledek minulého chování všech možných vlád, které vyluxovaly desítky tisíc lidí z pracovního trhu. Co brzdí ekonomiku, jsou důsledky globálních vládních restrikcí covidových, rozpad dodavatelských řetězců, to vůbec nejsou čipy jenom. A třetí věc, která brzdí ekonomiku naprosto objektivně, energetická krize vyvolaná, říkám tomu greenflace, protože to je inflace, anebo stagnace a inflace vyvolaná skutečně Green dealem. A já vůbec ho vůbec nehodnotím, jenom jako ekonom upozorňuji, že má svoje obrovské náklady. To jsou prvotní příčiny, proč ekonomika dneska neroste 5 - 6 %, to mohla, my na to máme, je strukturálně zdravá, firmy jsou zdravé, ale nedostávají se jim lidi. Rozhodně neplatí, že by se zde nedostávalo dost, že by zde byl nedostatek peněz na to, abychom utráceli jako firmy, jako domácnosti.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No a nemůže se ale stát, že zkrátka firmy teď budou zvažovat, jestli si například půjčit na své investiční záměry atd., protože si budou půjčovat dráž? To je fakt, který se stane.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Budou si půjčovat dráž, budou si půjčovat normálně, bych řekl, normálněji než v posledních letech...
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže méně ochotně.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
...protože úvěry byly extrémně levné. Extrémně levné hypotéky za 2 %, pro dobré firmy skutečně velmi levné úvěry, takže dostáváme se na jakou normálnější zdravější hranici.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Zvýšení úrokových sazeb má v horizontu 12-18 měsíců snížit inflaci, a to tedy třemi cestami. Jednou z nich je právě zvýšení úrokových sazeb centrální banky. To vede k růstu ceny peněz na mezibankovním trhu. To komerční banky promítají také do úrokových sazeb pro své klienty, a to jak u vkladů, tak i úvěrů. Lidé pak víc spoří a méně si půjčují, tedy i méně utrácí. A menší zájem o zboží a služby znamená pak menší tlak na růst cen. A další vliv má také úvěrová situace. Když sazby rostou, nižší poptávka znamená, že firmy nemusí prodat veškerou svou produkci. Zhoršují se tedy ziskové vyhlídky. Banky jsou ostražitější, komu a za kolik půjčí. Navíc zdražování úvěrů také znamená, že si je bude moci dovolit méně firem i domácností, tedy omezí svoji spotřebu i investice. A opět nižší poptávka omezuje tlak na rychlejší růst cen. No a do třetice nastavení úrokových sazeb ovlivňuje také kurz koruny. Čím jsou sazby tedy vyšší, tím bývá koruna silnější. To není dobrá zpráva pro exportéry, zboží pak většinou musejí vyvážet dráž, aby se jim to vyplatilo, a to omezí poptávku. A opět platí: nižší poptávka znamená pokles inflačních tlaků, alespoň tedy těch poptávkových. Navíc silná koruna znamená, že se k nám dostává zboží ze zahraničí levněji, což také působí protiinflačně. Pokud naopak centrální banka sazby snižuje, tak všechny tyto principy fungují přesně naopak.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Guvernér Jiří Rusnok zdůraznil, že bankovní rada tu není od toho, aby brala ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů, exportéry nebo dovozce. Udržet musí naopak cenovou stabilitu.
Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
Máme prostě dlouhodobě přehřátý trh práce, dlouhodobě velice silně rostoucí ceny nemovitostí, takže těch faktorů, které vlastně jsou posilovány teď tou novou vlnou, která vlastně jenom akcelerovala ten dosavadní domácí vývoj, je docela dost. A myslíme si, že jsou tak závažné, že jsme se rozhodli pro toto razantní zvýšení právě proto, abychom dali jasně najevo, že je to něco, s čím se nehodláme smířit. A nehodláme se smířit zejména s tím, že by se tady, to je to naše nehezké slovo, ukotvila, tzn. že by se tady zabydlela očekávání typu, že tak teď už inflace nebude to, co bývala, kolem 2 %, ale bude třeba někde 2× tolik. Něco takového prostě nemůžeme připustit.
Andrej BABIŠ, premiér /ANO/
Takové sazby v Evropě nemá nikdo. Nejbližší sazbu má Chile a další země, takže evidentně pánové z ČNB jako se řídí nějakými poučkami, které absolutně nemají nic společného s realitou, protože pokud ČNB si myslí, že tím, že bude drtit domácnosti a hypotéky a firmy, tak určitě cena ropy ani plynu ani elektřiny nebude levnější, tak to je zásadní omyl.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak necháme určitě reagovat zástupce České národní banky. Pane Holube, cítíte, že byste drtili firmy a domácnosti?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Určitě ne. My začínáme skutečně z extrémně nízké úrovně úrokových sazeb. Vy jste tady na začátku ukazovali graf, který velmi hezky ukazoval, že v období třeba roku 2008, kdy jsme naposledy měli tak vysokou inflaci, k jaké teď míříme, tak jsme měli sazby někde na 4 %. To, že jsme my začínali prakticky z nuly, znamená, že jsme té ekonomice vlastně dávali velkou míru podpory během té covidové krize. Bylo to také, protože jsme čekali, že inflace půjde dolů. Ona šla velmi krátkodobě, pak se začala velmi rychle zvyšovat. My na to samozřejmě musíme reagovat. A jak říkal Pavel Kysilka, my se vlastně vracíme na úroveň úrokových sazeb, která je normální. Nulové sazby nejsou normální, to je protikrizový mód, kterým v podstatě centrální banka bojuje s tím, pokud se obává, že ekonomika půjde do recese, inflace půjde na velmi nízké hodnoty. Je to prostě nastavení pro zcela jinou situaci, než v jaké se teď nacházíme.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Z druhé strany za mnou tady dlouhou dobu byl nápis drahé peníze, to je něco, co teď asi řeší lidé v souvislosti s kroky centrální banky nejvíce. Můžeme tady přidat dotaz jednoho z diváků: "Mnoho domácností žije od výplaty k výplatě. Když teď všechno zdražuje, budou odkázány na dávky a půjčky. Má tato situace řešení?" V kontextu s tím, že zdraží lidem vlastně i ty půjčky.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
No měnová politika asi nevyřeší situaci toho, že některé domácnosti opravdu žijí od výplaty k výplatě. To je samozřejmě pravda. Pro takovou domácnost, nemyslím si, že by úplně to správné řešení bylo nějak se dramaticky zadlužovat. Navíc, když se podívám na domácnosti jako celek, tak my tady vlastně máme spíš opačný jev. Ono tím, že jsme nemohli dlouho utrácet, tak tady vlastně mají domácnosti obrovský balík vynucených úspor.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Taky je otázkou, pane Holube, jaké domácnosti.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Ano, ano samozřejmě.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ono se hovoří velmi často o tom, že v době koronavirové krize se prý nůžky rozevíraly více a více ve společnosti.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
To je pravda, to samozřejmě se týká jenom části domácností, ale i tak vlastně my teď čelíme tomu, že je nedostatek zboží. Jsou tady prostě různé zádrhele ve výrobních řetězcích a prostě situace je taková, že silná poptávka se střetává s tím, že ta nabídka nestíhá. Nemůže jí obsloužit a samozřejmě, kdyby se tady ty nadměrné nebo vynucené úspory hromadně teď na ten trh vrhli, tak nastane jenom to, že inflace se tady skutečně začne zabydlovat a bude dál zrychlovat. A svým způsobem my se vracíme do situace, kde ty úrokové sazby aspoň trošku kompenzují lidi, kteří mají úspory za to, jak rostou ceny. My prostě nemůžeme jenom podporovat toho, kdo si chce brát úvěr spotřebitelský nebo hypoteční. Prostě měnová politika funguje na principu toho, že když inflace roste, tak my trošku více úrokovými sazbami odměňujeme střadatele, když když inflace klesá, tak naopak trošku více podporujeme ty, kdo si chtějí brát úvěry, to je prostě standardní fungování měnové politiky a skutečně zatím jsme se vraceli jenom velmi rychle na úroveň, která je z hlediska úrokových sazeb normální pro normální situace.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Rozumím, pane Kysilko, jaké se dá očekávat podle vás teď chování spotřebitelů? Přece jen na ně dopadá mnoho věcí z mnoha stran. Zdražují se samozřejmě položky u jejich výdajů, které nemůžou nezaplatit, které nemůžou vyškrtnout ze svých potřeb každodenních. Současně jim zdražují také půjčky tak, co se dá teď očekávat, že utáhnou své kohoutky, budou, řekněme, opatrní v tom, za co dávají peníze a naopak třeba ještě navíc stoupnou i ty úspory, protože zkrátka budou bát?
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Tak ten finanční šok, který utrpí domácnosti a firmy ze strany cen energií a není ještě všemu konec, ještě uvidíme nárůst třeba cen tepla. Ten je nepříjemný a zasáhne skutečně do účtu, zasáhne do do účtu i skutečně příjmově slabých domácnosti, to je hrozně sociálně nepříjemná záležitost. Co se týká spotřebitelské nálady jako celku. Ukázalo, že vždycky i při malinkém uvolnění covidových restrikcí se okamžitě zvedla spotřebitelská nálada a domácnosti začali utrácet. To je mimochodem vedle investic to jediné, co teďka táhne ekonomiku, na rozdíl od minulosti, kdy to byly exporty, čisté exporty, to je teďka načas utlumeno. Takže ukazuje se, že jsme jakoby připraveni žít normálně, utrácet normálně. Říkám s výjimkou toho nepříjemného šoku. Takže bych se toho principiálně neobával i přitom určitém zvýšení úrokových sazeb. Opravdu ta úroveň úroveň úrokových sazeb kdy dostáváte hypotéku za 2 či za 2,5 procenta je historicky abnormální a teď se dostáváme k nějakému normálu. Co je hrozně důležité, co je úplně absolutně klíčové, je to, abychom my jako populace nezačali věřit tomu, že už jsme jenom odsouzeni k tomu vidět neustále nárůst cen. A já si myslím, že ten krok centrální banky dnes i v tomhle byl signální. Já vám říkám jako jsme zde a jsme odhodláni skutečně přispět k tomu, že se inflace dostane na konci příštího roku zase taky do normálu, někam zpět ke 2,5 a pak třeba na začátku roku 2023 k těm dvěma procentům.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže zpráva pro domácnosti, vydržte ještě rok.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Jasně, nikomu by neprospělo kdybychom podlehli teď náladě. Ceny budou růst tak pojďme to rychle ještě si koupit to, co máme naplánované, pojďme utrácet za každou cenu protože to by jenom přililo oheň do ohně. A skutečně můžu dát ruku do ohně, že to není potřeba, ale takhle je asi důležité teď komunikovat s veřejností.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Holube, poslední věc, kam se vydají úrokové sazby dál? Protože Česká národní banka překvapovala na posledních dvou svých zasedání, čeká jí letos ještě jedno, budete dále navyšovat úrokové sazby? Vidíte vy tam prostor?
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Já tam ten prostor vidím, byť nečekal bych, že budeme pokračovat skutečně tím dnešním výrazným, souhlasím, signálním tempem. Ta naše prognóza ukazuje, že bychom se mohli s úrokovými sazbami dostat na trojku, to znamená už do polohy, kdy budeme lehce šlapat na brzdu poptávky v ekonomice, to se samozřejmě může stát. Já předpokládám, že další zvýšení sazeb by mohlo přijít už na prosincovém jednání bankovní rady, potom zřejmě i v únoru, ale tím už se budeme dostávat na nějakou úroveň, která skutečně z našeho pohledu bude taková, aby garantovala ten návrat inflace na nízké hodnoty v závěru příštího roku.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže očekáváme ještě 3 více procent u základní úrokovou sazbu. Uvidíme 22. prosince, pokud se nemýlím, to je zasedání centrálních bankéřů. Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky. Díky, že jste přišel.
Tomáš HOLUB, člen bankovní rady ČNB
Také děkuji.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Děkuji také Pavlu Kysilkovi ekonomovi a bývalému guvernérovi centrální banky.
Pavel KYSILKA, ekonom, bývalý pověřený guvernér ČNB
Díky za pozvání.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Česká národní banka chce vyššími sazbami zkrotit inflaci. Na grafu vlevo už všichni vidíme její letošní vývoj. Od začátku roku celkem 4× překročila 3% která má centrální banka stanovená jako horní hranici tolerančního pásma. V srpnu růst cenové hladiny překročil pak meziroční tempo 4 %, v září se dokonce přiblížil pěti procentům. Podle centrální banky bude tedy ještě hůř. Ve své nové prognóze počítá, že se meziroční inflace přiblíží v závěru roku k šesti procentům, pro první čtvrtletí příštího roku očekávají centrální bankéři ještě vyšší inflaci 6,61 %. Pak očekávají postupné zpomalování růstu cenové hladiny. Kolem požadovaných dvou procent by se inflace měla tedy pohybovat na začátku roku 2023. Zpátky ale do přítomnosti, domácnosti pociťují výraznější zdražování, zejména u těchto položek. Jde hlavně o pohonné hmoty, připlatí si také za některé potraviny, jmenujme třeba oleje, ryby nebo zeleninu a dražší oproti loňskému září je také tabák, oblečení, boty, anebo nábytek. Ceny ale stoupají napříč všemi segmenty. Ve třech městech jsme se tak zeptali, jak lidé současné zdražování vnímají.