ČT 24 6.8.2009 21:10, rubrika Ekonomika
----------------------------------------
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Tuzemská ekonomika, která je už několik čtvrtletí v hlubokém propadu, potřebuje další povzbuzení, a to jí dnes poskytla Česká národní banka, když opětovně snížila základní úrokovou sazbu na procento a čtvrt, tedy na nejnižší úroveň od vzniku České republiky. Nízké úrokové sazby by měly rozhýbat oběh peněz v ekonomice a mohly by díky nim klesnout i úroky z bankovních půjček nebo hypoték, i když zrovna tohle není vůbec jisté.
David BOREK, redaktor
--------------------
Národní banka zasahuje. Úroková sazba klesá do hloubek, kde nikdy v dějinách nebyla.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Rozhodli jsme takto, v poměru 7:0, to znamená, jednomyslně.
David BOREK, redaktor
--------------------
Od roku 2005 přitom úroková sazba pozvolna stoupala, loni v srpnu ji ale začala národní banka razantně snižovat. O sazbách se jednalo také v eurozóně a ve Velké Británii, tam ale k žádným změnám nedošlo. S úroky už se tam příliš hýbat nedá, v Británii jsou na půl procentu, v eurozóně na jednom procentu. Základní úroková sazba má na ekonomiku silný vliv.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, Deloitte
--------------------
Může to mít vliv na směnný kurz, může to mít vliv na krátkodobé úvěry s plovoucí úrokovou sazbou.
David BOREK, redaktor
--------------------
Jenže ne všechno, co nalinkuje národní banka, se pak projeví i v chování soukromých bank, dobře je to vidět třeba na hypotékách. Zatímco centrální banka už rok osekává základní úrokovou sazbu, soukromé banky půjčují svým klientům peníze na bydlení stále s více než pětiprocentním úrokem.
Kristýna HAVLINGEROVÁ, mluvčí České spořitelny
--------------------
Nepředpokládáme, že budeme snižovat sazby u hypoték a úvěrů. Na trhu pro to není prostor.
Monika KLUCOVÁ, mluvčí, Komerční banka
--------------------
Dopady dnešního snížení úrokových sazeb analyzujeme a nevylučujeme, že na ně budeme přiměřeně reagovat.
David BOREK, redaktor
--------------------
Guvernér Tůma chování soukromých bank chápe.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Souvisí to s vnímáním rizika a není pochyb o tom, že v dobách ekonomického poklesu to vnímání rizika je intenzivnější.
David BOREK, redaktor
--------------------
Jinými slovy, vyšší úrok na hypotéku je pro banku jakousi pojistkou, kterou si od zákazníků vybírá pro případ, že by přestali splácet. Centrální banka také zveřejnila novou prognózu vývoje českého hospodářství, počítá v ní s propadem ekonomiky o 3,8 %.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Ve druhém čtvrtletí ekonomický pokles dosáhl svého dna a posléze předpokládáme velmi postupné oživování.
David BOREK, redaktor
--------------------
Oživení bude slabé, v roce 2010 má tuzemská ekonomika vzrůst o 0,7 %. David Borek, Česká televize.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy bylo hlasování o změně úrokových sazeb jednomyslné. Skončilo 7:0. Odráží tento výsledek i názorovou jednotu? Na to se guvernéra ptal kolega David Borek.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Těch 7:0 může vypadat zcela jednoznačně, ale ono tak mocné není, protože mnohdy to je, jak jeden z kolegů kdysi říkával, 51 na 49 jako uvnitř jeho samotného, potom se člověk nakonec přikloní na tu či onu stranu. Ty argumenty, jak padaly dneska, byly na obě strany, jsou tady samozřejmě protiinflační faktory, spojené s vývojem domácí i zahraniční ekonomiky, v tom vnějším prostředí v eurozóně vidíme vysloveně protiinflační vývoj ve srovnání s předcházející prognózou, se situací před několika měsíci, na druhé straně jsou tady proinflační faktory, jako jsou vyšší ceny ropy než se původně předpokládalo, máme slabší kurz, než byl třeba loni v létě, přestože došlo k jisté korekci, takže to také bude mít určité dopady, ta debata byla opravdu poměrně velmi obsáhlá, měli jsme delší jednání bankovní rady než obvykle, takže byť to vypadá jednoznačně, ta debata nebyla zdaleka tak jednoznačná, ale nakonec převážily ty argumenty, které vedly pro to snížení nakonec u všech členů bankovní rady.
David BOREK, redaktor
--------------------
A je to možné vykládat tak, že vaše role coby možná moderátora té dnešní debaty na bankovní radě byla docílit tohoto jednomyslného hlasování, protože ono také může mít jakýsi implikační efekt pro vnějšího pozorovatele, pro investora, pro člověka, který vnímá politiku České národní banky a ekonomický vývoj v České republice. Byla to vaše ambice docílit takto jednoznačného výsledku?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Ne, tak to už mě tlačíte trochu do kouta. Já nebudu říkat, co bylo moje ambice, já taky někdy jdu na bankovní radu s tím, že si nejsem úplně jist a i na mě platí argumenty kolegů, takže říkat, že já jdu na bankovní radu s jistým názorem a že tam chci dostat bankovní radu, tak to rozhodně není. Někdy to rozhodování je jednoznačnější a jdeme tam všichni s jednoznačným názorem, jako někdo pro to či ono rozhodnutí a snížíme, nesnížíme, je to potom třeba 5:2, 4:3, 6:1, ale ten názor třeba už člověk tolik nezmění. Myslím, že dneska to patřilo mezi ta jednání, kde ten názor pro řadu členů nebyl až tak úplně jako vyhraněný, ale nebudu předjímat, jaký názor jsem měl já nebo někdo jiný v době, kdy přicházel na bankovní radu. To rozhodnutí se opravdu tvoří na bankovní radě a tak to je třeba brát. I ta naše prohlášení předtím a z toho důvodu my máme i jednotýdenní moratorium, kdy se před bankovní radou už nevyjadřujeme, abychom nevysílali signály, které by mohly býti matoucí. Teprve potom dostáváme situační zprávu, teprve potom máme diskusi s našimi experty a nakonec rozhodnutí se tvoří opravdu až na bankovní radě.
David BOREK, redaktor
--------------------
Mám ještě jednu meteorologickou poznámku nebo spíše poznámku obecnějšího charakteru o fungování procedur v bankovní radě. Jedno z minulých hlasování bylo takové, že část členů bankovní rady nebyla přítomna. Média si toho všimla. Je z vaší strany opět jako nejvyššího funkcionáře České národní banky jako moderátora oné diskuse je z vaší strany tlak třeba před tím dnešním jednáním, aby opravdu žádný člen bankovní rady neodjížděl z republiky, aby nikdo si nebral dovolenou, když takto klíčové jednání je na programu?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
To platí obecně. Většinou jednání bankovní rady, zejména měnové jednání bankovní rady je tabu z hlediska pracovních cest i dovolené jako ve velmi výjimečných případech, tak to je disciplína, kterou není potřeba nějak uplatňovat, protože to s tím každý počítá, ale nelze to vyloučit, někdy jsou opravdu důležité pracovní cesty, které nelze dost dobře omluvit, jsou to i nějaké mezinárodní závazky z tohoto hlediska, občas se do toho může přimotat i nějaká dovolená, takže stane se, ale všichni se snažíme, abychom na měnové jednání byli, teď neumím zpaměti tu historii, já myslím, že těch případů, kdy by nás bylo výrazně méně než 6, že byste jich asi moc nenašel.
David BOREK, redaktor
--------------------
Pojďme tedy k samotným dopadům dnešního rozhodnutí bankovní rady. Dokážu si představit titulní stránky zítřejších novin, které budou kromě toho čísla o snížení, rekordním snížení úrokových sazeb zmiňovat také fenomén, že pro lidi, kteří mají hypotéku, to nemusí nic znamenat, protože v komerčním bankovnictví se úroky nezmění. Je na místě tato skepse, nebo tento signál České národní banky má tu sílu doputovat i do komerční sféry, tam, kde komerční banky přerozdělují peníze svým klientům?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Máte pravdu, že v současné době, a to neplatí jenom pro český peněžní trh, centrální banky ovlivňuje především krátkodobé sazby, ten přenos do sazeb v delším období není tak bezprostřední, jako býval v minulosti. V minulosti platilo, že my jsme pohli krátkou sazbou nebo jiná centrální banka, mluvím velmi obecně a celá takzvaně výnosová křivka, všechny sazby se posunuly dolů, v současné době platí, že ty delší sazby zůstávají na vyšších úrovních, takže není vyloučeno, že ta výnosová křivka zůstane trochu strmější, nicméně v tom horizontu několika týdnů ten signál se do ekonomiky bezpochyby přenáší. Máte ovšem pravdu, že tak, jak se řada centrálních bank přiblížila k sazbám relativně k nule nebo kolem jednoho procenta, tak je velký otazník nad tím transmisním mechanismem a účinností měnové politiky. Ale bezpochyby ten signál pro peněžní trh to je a je to i prostě signál pro všechny účastníky nebo všechny agenty v ekonomice.
David BOREK, redaktor
--------------------
A byl byste na straně spíše toho člověka, který tu disproporci mezi úrokovými sazbami stanovovanými centrální bankou a mezi úrokovými sazbami v komerční sféře bude vysvětlovat na základě kontextu, na základě racionálního uvažování aktérů trhu, anebo byste přece jenom v jistém ohledu dal za pravdu těm, kteří říkají, že banky možná úmyslně nevyužívají možnost, opakovanou možnost snížení úroků od centrální banky?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Takhle se na to úplně nelze dívat. Není pochyb o tom, že se změnilo riziko, jak jednotlivých zemí, tak i na úvěrových trzích. Není to jenom česká ekonomika, ale obecně ve světě ty dlouhé sazby jsou vyšší a ty, jak my říkáme, výnosové křivky, to znamená, ten rozdíl mezi krátkými a dlouhými sazbami je strmější než býval. To platí obecně a souvisí to s vnímáním rizika a není pochyb o tom, že v dobách ekonomického poklesu je to vnímání rizika intenzivnější.
David BOREK, redaktor
--------------------
Ještě na závěr, k tématu úrokové sazby je tady už 7 měsíců v chodu úžasný experiment, kdy na jedné straně řeky Moravy jsou stále ještě úrokové sazby stanovovány národní, centrální bankou, na té druhé straně už nikoliv. Je po této krátké, ale přece jenom už relevantní době možné říct, jakési srovnání výnosů a ztrát? Jak pro Česko, tak pro Slovensko?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Mám-li reagovat jednou větou nebo možná slovem, tak není. Není to možné, samozřejmě, je jistá výhoda v tom, že my můžeme reagovat, že máme nezávislou měnovou politiku, takže to přizpůsobení může být rychlejší, na druhou stranu je pravda, že pro Slovensko, Slovensko je dneska součástí eurozóny, prémie za riziko je tam o něco nižší, jinými slovy, slovenské ministerstvo financí si může půjčovat levněji, než si v současné době půjčujeme my, takže jsou tam prostě efekty, které se liší, jestli se díváme na horizont několika měsíců, jednoho dvou let, jsou tam pro a proti a já si teda netroufám po těch několika měsících, kdy Slovensko je v eurozóně, udělat nějaký jednoznačný závěr. To je opravdu velmi brzy a bylo by to stejně založeno spíš na víře, zda to či ono je správně a jak já říkám, tohle rozhodování bylo pro Slovensko i pro nás jako netriviální, jsou tam pro a proti a dělat z toho jednoznačný ekonomický závěr dost dobře nejde.
David BOREK, redaktor
--------------------
A jistá míra nejistoty bude i u další odpovědi, když se vás zeptám na vývoj hrubého domácího produktu? Minus 3,8 % na letošní rok, je to tedy jenom průměr průměru, který nemají média a veřejnost brát vážně? Anebo za tím si stojíte?
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Tak já doufám, že naše prognózy jsou brány vážně. Přestože se ta čísla během těch jednotlivých kvartálů mění, děláme čtvrtletní prognózy a je samozřejmé, že ta prognóza se mění tak, jak se vyvíjí ekonomika, jak přicházejí nové zprávy, neznamená to, že centrální banka má všechno pod kontrolou. Jsme hodně ovlivňováni vývojem v zahraničí a vývoj zahraničí byl jeden z významných determinant většího poklesu, než jsme očekávali, jak víme, tak v eurozóně pokles ekonomické aktivity je výraznější, tím pádem byl výraznější i pokles ekonomické aktivity u nás, proto to číslo pro tento rok je nižší, nicméně nadále počítáme s tím, že ty poklesy se již zastavily a že především během příštího roku bude docházet k milému nárůstu. Máme za to, že poklesu jsme dosáhli během druhého kvartálu a když se podíváme na ty meziroční hodnoty vývoje HDP, tak sice vypadají pořád špatně, nicméně pro ten druhý třetí kvartál počítáme s poklesem kolem 4,5 %, ale pro čtvrtý už počítáme s poklesem 2,9. To znamená, že na té bázi mezičtvrtletní to znamená jisté zlepšení.