(Bankovnictví 22.4.2004 strana 18, rubrika: Měna a regulace)
Česká národní banka se pokud se nestane nic mimořádného - stane od 1. května součástí Evropského
systému centrálních bank a její guvernér bude mít hlasovací právo i v Generální radě Evropské
centrální banky. O současném stavu kontaktů a zapojování do struktur Evropské unie jsme hovořili s
ředitelem odboru EU a mezinárodních organizací ČNB Petrem Procházkou.
OSMILETÉ KONTAKTY
Kontakty české centrální banky s protějškem v Evropské měnové unii začaly již před jejím
vznikem v roce 1996. Tehdy neexistovala Evropská centrální banka (ECB), ale její předchůdce -
Evropský měnový institut (EMI). Petr Procházka k tomu říká: "Kontakty s EMI jsme neformálně
zahájili prakticky jako první z bank přistupujících zemí již v roce 1996. S ECB samotnou jsme, opět
v určitém předstihu, od roku 1999 navázali profesní pracovní vztahy v několika oblastech. Je mezi
nimi například příprava na vstup, harmonizace práva, měnová politika, makroekonomické otázky,
platební styk, stabilita bankovního sektoru a podobně." Tyto pracovní vztahy se postupně
prohlubovaly a po rozhodnutí o přistoupení bylo od dubna 2003 umožněno přistupujícím zemím vysílat
na jednání orgánů a institucí EU pozorovatele. Guvernér ČNB tak zhruba rok participuje na jednáních
Generální rady ECB, ČNB se podílí i na práci 12 výborů a řady pracovních skupin v rámci ESCB.
Frekvence jejich zasedání je sice nižší než pro země eurozóny, ale i tak je značná. To se promítá
jak v náročnosti přípravy na ně (pozorovatelé připravují svá stanoviska, u průřezových problémů
odpovídají za jejich projednání uvnitř ČNB), tak v nutnosti relativně rychle předat výsledky
jednání po návratu. Zpráva musí být podána do pěti dnů, případné problémy dotýkající se stanoviska
ČNB musejí být projednány s odpovídajícími experty. Řada podkladů je totiž nejprve připravována v
pracovních skupinách, pak projednávána ve výborech a poté schvalována na úrovni Generální rady.
NAPOJENI NA SÍŤ ESCB
To vyžaduje - zejména u průřezových otázek - postupné vytvoření pozice a poté její
konzistentní obhajobu až po úroveň Generální rady. "Nemluvě o tom, že velmi rozsáhlé podklady
přicházejí na poslední chvíli a čas na jejich zpracování je mnohdy minimální, neřku-li
nedostatečný. Několikrát se stalo, že poslední z podkladů dorazil elektronickou poštou v době, kdy
už byl příslušný pozorovatel na cestě do Frankfurtu," dodává Petr Procházka. To klade vysoké nároky
na flexibilitu, profesionalitu a časovou dostupnost zpracovatelů stanovisek. Příprava na jednání
probíhá ve většině případů decentralizovaně, pro Generální radu je však centralizovaná a stejně je
tak tomu u Výboru pro mezinárodní vztahy zasedajícího na úrovni členů bankovních rad. "Ve velmi
krátké době jsme tak byli nuceni vybudovat jednak výše naznačený systém pro přípravu podkladů a
pravidla pro jeho fungování, jednak zajistit jeho počítačovou podporu navazující na elektronické
propojení centrálních bank v rámci ESCB. To se nám podařilo v zásadě během dubna až května minulého
roku, tedy "za chodu". Kromě toho probíhá s ECB samozřejmě řada dvoustranných jednání, zaměstnanci
ČNB se účastí krátko- i dlouhodobých stáží, seminářů a odborných konferencí ve Frankfurtu." Hlavní
změnou k 1. květnu bude fakt, že z pozorovatelů se stanou členové příslušných těles s právem
hlasovacím. Dosud sice mohli náš názor v ESCB prezentovat, nemusel být však brán v úvahu. Od členů
se prezentace vlastního názoru a aktivní práce v příslušné oblasti očekává a v úvahu bráni budou.
VHOZENI DO VODY
Kontakty ČNB s centrálními bankéři ECB a ESCB se v posledním roce značně zintenzivnily. Petr
Procházka podává zajímavý pohled na to, jaká atmosféra panuje mezi centrálními bankéři systému a
vůči pravděpodobným budoucím členům eurozóny, co je zajímavé či překvapivé na zkušenostech po
prvních letech fungování EMU: "Při přípravě na naši aktivní činnost v rámci ESCB jsme naštěstí
mohli čerpat ze zkušeností současných členů. Velmi intenzivní a vstřícný dialog probíhal zejména s
kolegy z Rakouska a Belgie, ale i s ostatními centrálními bankami dosavadních i budoucích členů."
Atmosféra je podle jeho názoru velice kooperativní. V rámci jednání v ECB nemají "nováčci" nějaké
zvláštní zacházení, byli prostě vhozeni do vody, v níž se učí plavat. Počáteční tendence ke
shovívavějšímu pohledu ze strany současných členů byly brzy eliminovány profesionalitou a
připraveností k diskusi v nejrůznějších oblastech na straně nově příchozích. Dalo by se říci, že
nová sestava se postupně sžívá tím víc, čím víc se blíží datum rozšíření. Byť jsme zatím v roli
pozorovatelů, náš hlas je slyšet. Je přirozené, že i v současném ESCB se vzhledem k odlišným
funkcím národních centrálních bank (NCB) a ECB projevují různé pohledy na některé otázky. Jejich
zdrojem nejsou jen národní odlišnosti, ale například i větší důraz NCB na jejich roli "akcionářů"
ECB a naopak větší důraz na centralizaci rozhodování z pohledu samotné ECB vyplývající z
odpovědnosti za společnou měnu a cenovou stabilitu v eurozóně.
DESETITISÍCE E-MAILŮ
"Na samém začátku nás velice překvapila intenzita, administrativní a časová náročnost práce v
systému. Například v roce 2001 odhadli rakouští kolegové, že elektronickou poštou v rámci ESCB
prošlo kolem 10 000 zpráv s 60 000 přípojkami představujícími více či méně rozsáhlé podklady, k
nimž bylo nutné zaujmout stanovisko. O dva roky později - v souvislosti s rozšířením - byly tyto
objemy ještě vyšší. Objem dat zaslaných do ČNB od května do konce roku odhadujeme na cca 4 GB, což
odpovídá zhruba 8000 došlých zpráv," říká ředitel odboru EU a mezinárodních vztahů ČNB. Euro už je
dnes bráno jako fakt a - na rozdíl od občanů některých zemí - necítí podle slov Petra Procházky
centrální bankéři v eurozóně sentiment po starých markách, francích či šilincích. "Co nás do určité
míry překvapilo nepříjemně, byl spěch, s jakým byl ještě před podpisem Smlouvy o přistoupení
schválen nový systém hlasování v Radě guvernérů ECB," dodává Petr Procházka. Ačkoli má fungovat od
chvíle, kdy počet členů eurozóny dosáhne 15, a bude se tedy za pár let nováčků týkat, neměli
možnost do jeho přípravy zasáhnout.
KONZULTAČNÍ POVINNOST PO VSTUPU
V době přípravy na členství se sice ECB nepodílela na jednáních o rozšíření EU, ale
monitorovala úroveň harmonizace práva v oblastech své působnosti, spolupracovala při řešení
některých problémů spojených s harmonizací práva a monitorovala systémy platebního styku v
kandidátských zemích (a vydala o nich tzv. Modrou knihu). Po vstupu bude ČNB oproti ostatním
centrálním institucím v ČR v odlišném postavení. Na jedné straně se stane součástí nadnárodního
celku - ESCB - a na straně druhé bude až do zavedení eura plně odpovídat za národní měnovou
politiku. A jak vyplývá z rámcové Strategie přistoupení ČR k eurozóně - společného materiálu ČNB a
vlády - až do doby zavedení eura bude měnová politika prováděna v rámci současného režimu cílování
inflace. Kromě toho od doby vstupu bude mít ČR vůči ESCB konzultační povinnost při přípravě nové
legislativy v oblastech, které spadají do její působnosti. Vzhledem k výše uvedenému nebude vstup
do EU znamenat pro centrální banku nějaké "zemětřesení". K určitému strukturálnímu přizpůsobení
došlo již v období samotné přípravy na vstup. Jako na lékárnických váhách bylo a je přitom třeba
hledat správný poměr mezi nutností zohlednit zvyšující se náročnost práce ve stále více nadnárodním
prostředí a efektivností nákladů. "Od května minulého roku došlo v naší spolupráci s ECB a v rámci
ESCB k takovému posunu, že přechod na podmínky členství by měl být víceméně plynulý," dodává Petr
Procházka. S procesem pokračující konvergence, především v období přípravy na vstup do ERM II,
vzniknou nové nároky zejména v oblasti strategie a výkonu měnové politiky, operací a platebních
systémů. Proces přípravy na zavedení eura bude náročnou operací.
DVOURYCHLOSTNÍ ECB
Evropská centrální banka je svým způsobem "dvourychlostní" instituce a tomu odpovídají i
hlavní orgány:
* Rada guvernérů, která rozhoduje o měnové politice v rámci eurozóny (tam se zatím podílet
nebudeme),
* Generální rada, v níž nyní zasedá guvernér ČNB jako pozorovatel a od 1. května 2004 bude
jejím členem.
Momentem, který přinese hlavní změny ve způsobu fungování ČNB, tedy bude až samotný okamžik
vzdání se měnové suverenity. ESCB v tomto ohledu - řečeno jazykem právním - zejména vymezuje a
provádí měnovou politiku Společenství, provádí devizové operace, drží a spravuje oficiální devizové
rezervy členských států a podporuje plynulé fungování platebních systémů. Z hlediska funkce ČNB
jakožto centrální banky ČR tak dojde datem zavedení jednotné měny k podstatným posunům část jejích
pravomocí, zejména v oblasti měnové politiky bude převedena na ECB, včetně části devizových rezerv,
které se stanou devizovými rezervami eurosystému. Současně je však nutné si uvědomit, že guvernér
ČNB se stane členem Rady guvernérů a bude svým hlasem v této funkci ovlivňovat měnová rozhodnutí
eurozóny jako celku. Jak lze odvodit ze zkušeností centrálních bank zemí eurozóny, vedle uvedených
úkolů se čím dál více do popředí zájmu centrálních bank dostává péče o finanční stabilitu na
národních i na jednotném evropském trhu. Tomu se bude postupně přizpůsobovat i činnost a struktura
centrální banky, což se v budoucnu odrazí i v Zákonu o ČNB.
TECHNICKÉ ZMĚNY DO VSTUPU DO EMU
Jaké nás čekají změny v technické oblasti mezi dneškem a datem vstupu do eurozóny? "Vláda
České republiky 13. října 2003 schválila rámcovou strategii přistoupení ČR k eurozóně, a to na
základně společného materiálu České národní banky, ministerstva financí a minsterstva průmyslu a
obchodu. V navržené strategii je doba zavedení jednotné měny v ČR - v závislosti na splnění
konvergenčních kritérií - předpokládána na období let 2009-2010. Odhadovaný časový harmonogram tak
dává dostatečný časový prostor pro důkladnou analýzu a realizaci všech praktických kroků spojených
s tímto úkolem," říká Petr Procházka. Pokud jde o technickou stránku procesu, dojde v souvislosti
se zavedením jednotné měny v ČR k řadě významných změn, stejně jako tomu bylo u prvních 12 zemí
eurozóny. Hlavní změnou bude skutečnost, že česká koruna přestane k určitému datu fungovat jako
národní měna a po krátkém období paralelního oběhu obou měn ji plně nahradí euro. V této
souvislosti bude třeba na euro převést veškeré operace, které se dříve prováděly v české koruně,
čemuž se budou muset přizpůsobit informační systémy, účetnictví, legislativa, platební systémy,
vlastně celá ekonomika. Vysoké požadavky budou kladeny zejména na finanční sektor a obchodní sféru,
které se budou muset v relativně krátké době přizpůsobit nové peněžní jednotce. Je nezbytné, aby se
ČR na tyto kroky připravila s dostatečným předstihem, načasovala dobře celý proces a aby provázala
jednotlivé kroky. Z tohoto důvodu bude vypracován národní plán ČR při přechodu na euro, na jehož
přípravě se bude zásadním způsobem podílet ČNB. Do její výlučné gesce přitom bude patřit zejména
zavedení hotovostního eura, koordinace přechodu na euro v bankovním sektoru včetně přizpůsobení
legislativy a v neposlední řadě i komunikační kampaň k jednotné měně tak, aby byla česká veřejnost
o všech důležitých skutečnostech včas informována. Bankovní rada ČNB již v této souvislosti uložila
provedení detailní analýzy úkolů spojených s tímto procesem. Následným krokem pak bude výzva ke
spolupráci s relevantními partnery, zejména pak s vládou ČR reprezentovanou ministerstvem financí,
ale i s dalšími resorty a profesními svazy (například s Českou bankovní asociací).
REALIZACE V PRAXI POTRVÁ NEJMÉNĚ DVA ROKY
Dobrým vodítkem pro bezproblémové zvládnutí celého procesu pro nás je a bude využití
zkušeností 12 zemí eurozóny, kde vše zvládli bez větších problémů, a rovněž spolupráce s těmi
zeměmi EU, které euro dosud nezavedly (Velkou Británií, Švédskem a Dánskem), avšak které se na
potenciální přijetí jednotné měny důkladně a dlouhodobě připravují (Bankovnictví publikovalo v
minulém roce články ke zkušenostem Velké Británie a Švédska). Ukazuje se, že pro proces realizace
praktických kroků je třeba počítat s dobou minimálně dvou let. Přípravné práce navíc budou průběžně
konzultovány a koordinovány s orgány a institucemi EU, zejména s Evropskou centrální bankou a
Evropskou komisí. Právě EK již započala s konkrétními kroky vůči přistupujícím zemím v této oblasti
a od letošního léta obnovuje činnost pracovní skupiny pro technické otázky zavedení eura, do jejíž
práce se zapojí i ČNB.
Ing. Petr Procházka, CSc., je náměstkem ředitele sekce kancelář a ředitelem odboru EU a
mezinárodních organizací.