(ČT 24 18.6.2013, pořad Ekonomika)
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Družstevní záložny jsou rizikové. Během ekonomické krize jim totiž příliš narostl podíl problematických úvěrů, tvrdí to Česká národní banka, podle zátěžových testů jsou naopak v dobré kondici komerční banky, jejich odolnosti by výrazně neuškodila ani dlouhotrvající hluboká ekonomická recese.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Bilion korun, které platí za záchranu svých problémových bank Španělé, nebo znárodnění vkladů nad 2,5 milionu korun na Kypru. To jsou katastrofické scénáře bank z eurozóny, které půjčovaly víc než měly. V Česku ale nehrozí.
Miroslav SINGER, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Náš finanční sektor zůstal vysoce odolný a v některých parametrech dokonce svou robustnost posílil.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
České banky mají celkově podle zátěžových testů zhruba dvojnásobek kapitálu, než kolik je nutné a i v případě černého scénáře, výrazného ekonomického poklesu, by nepotřebovali víc než 16 miliard korun nového kapitálu.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Negativní scénář, použitý v zátěžovém testu České národní banky je značně nepravděpodobný. Já osobně bych odhadl jeho pravděpodobnost maximálně do pěti procent.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Vedle další recese, která by zhoršila splácení půjček, jsou pro České banky rizikem i nízké výnosy kvalitních vládních dluhopisů. Podle centrální banky je tak mohou lákat ziskovější ale tedy i rizikovější cenné papíry. Národní banka ale říká, menší zájem o dluhopisy české vlády nehrozí.
Miroslav SINGER, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Honba za výnosem by pro české vládní dluhopisy zas tak moc neznamenala, protože by se nerealizovala v tak masovém měřítku.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Rizikem jsou naopak i nadále české záložny. Třeba Petr Štola, klient Metropolitního spořitelního družstva, které je v problémech kvůli podezřelým půjčkám, se celý měsíc nemohl dostat ke svým penězům.
Petr ŠTOLA, klient Metropolitní spořitelní družstvo
--------------------
Mně připadali jako solidní, měli tam jednak slušný úrok a tak jsem si říkal, že ten vklad je pojištěný, pak jsem si říkal, proč to jako nezkusit.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Ale právě vyšší úrok za peníze uložené klienty znamená, že je záložny musí víc zhodnotit a dávají tak půjčky i těm, které banky odmítly.
Miroslav SINGER, guvernér, Česká národní banka
--------------------
Už jsou v zásadě z mnoha hledisek na těch hranách, kam by se banky dostaly v těch nejkatastrofálnějších vyhlídkách.
Roman GAZDÍK, redaktor
--------------------
Pomoci stabilizovat kampeličky má vládní návrh, podle kterého by museli platit vyšší pojištění a ty velké by se postupně staly bankami. Roman Gazdík, Česká televize.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přímo z České národní banky je tady se mnou ředitel odboru finanční stability Jan Frait, dobrý večer. Řekněte, co berete v úvahu, když testujete stabilitu českých bank?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Základním smyslem těch testů je říci si, jak by se vlastně banky vypořádaly se situací, která je taková, že prakticky všechno by v té ekonomice šlo nějakou dobu špatně. Ten stávající aktuální test si klade otázku, co když ta česká ekonomika nezačne oživovat v roce 2014, ale bude pokračovat v propadu až do roku 2016 a teprve poté začne oživovat. To znamená, je tam dlouhý pokles výroby, zaměstnanosti a příjmů.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik těch scénářů vlastně máte?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
My jsme letos použili základní scénáře dva. Jeden takový hodně pravděpodobný a druhý, jak říkal jeden z řečníků, velmi nepravděpodobný a k tomu jsme ještě přidali několik dodatečných šoků nad ten nepravděpodobný scénář.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle toho horšího scénáře, který si nazýváte vleklá deprese, by ta kritéria nesplnilo 13 finančních institucí. Přesto se dá říci, že české finanční domy jsou schopné se o sebe postarat samy v případě těch nejhorších vyhlídek?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Ano, určitě. Ten potřebný kapitál ke stabilizaci by byl 16 miliard a je potřeba si uvědomit, že momentálně banky mají přes 300 miliard kapitálu. Takže není to taková suma, která by znamenala nějaké výraznější problémy bankovního sektoru. Navíc banky jako celek zůstaly výrazně nad 8% kapitálovou přiměřeností, to znamená, ten sektor jako celek neklesl pod 12 % kapitálu, což je pořád velmi slušné číslo.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když bychom počítali nebo vy počítáte v tom jednom ze scénářů s poklesem ekonomiky pouze o půl procenta, tak mi z toho vychází, přečetla jsem si ve vašich zprávách, že by i tak banky měly mít nižší ziskovost. Dá se čekat, že na to budou nějak reagovat?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Tak banky skutečně čelí tlakům na nižší ziskovost zejména z toho důvodu, že mají dostatek zdrojů, ale nemají dostatečnou poptávku po úvěrech a tím pádem vlastně boj o klienty, pokud jde o úvěrový trh, vede k poklesu marží. Samozřejmě pokles marží vytváří tlak na pokles zisku a banky s tím mohou primárně bojovat tak, že sníží náklady, což samozřejmě činí, ale není to až tak jednoduché.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka také při svých testech přišla s určitými obavami, jak jsme viděli v reportáži ohledně kampeliček, jaká jsou ta rizika podle vás?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Na problémy v tomto segmentu poukazujeme poměrně dlouho. Problémy jsou dva, za prvé to je obchodní model, za druhé to je systém řízení rizik nebo kvalita řízení rizik. Pokud jde o obchodní model, tak situace je poměrně jednoduchá. Ty družstevní záložny se zaměřují na sběr poměrně drahých vkladů. To znamená, mají drahé zdroje s vysokými úrokovými sazbami a aby něco vydělaly, tak musí poskytovat také poměrně drahé úvěry. A samozřejmě pro ty drahé úvěry najdou pouze rizikovější subjekty, ale pokud se k tomu přidá recese, tak je skutečně ta situace poměrně obtížná. Zároveň řízení rizik není často na dobré úrovni. Například družstevní záložny půjčí poměrně velké sumy velmi malému počtu klientů, a když se potom tihle klienti dostanou do problémů, tak samozřejmě to strhává do problémů i tu samotnou družstevní záložnu.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Družstevní záložny lákají klienty hlavně na vysoké úroky, nebyl to už možná signál pro to, aby Česká národní banka začala dřív s těmi testy, možná s jejich hlídáním?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Česká národní banka na tu situaci upozorňuje už několik let a také vyvíjí určité iniciativy, včetně snah o legislativní změny v sektoru, protože ten primární problém skutečně je v legislativě a zároveň Česká národní banka dohlíží subjekty a činí samozřejmě po dohledové linii to, co by činit měla.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeci jen ale loni zkrachovala kampelička Unibon, čtyřka na trhu, největší záložna Metropolitní spořitelní družstvo v květnu nevyplácela vklady. Jsme svědky toho, že některé družstevní záložny už nepřijímají členy. Nejsou tedy kampeličky spíš možná i takovou tikající bombou, když to trochu přeženu?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
Tak tikající bombou určitě nejsou, neboť ten segment je oproti zbytku finančního trhu velmi malý, v podstatě to je méně než jedna setina celého finančního sektoru. A samozřejmě ne všechny družstevní záložny se nachází v situaci takové, o jaké hovoříte.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se tedy lidem říci, jak lidem poradit napovědět, jak se tedy mohou zorientovat, která družstevní záložna je ta zdravá?
Jan FRAIT, ředitel odboru finanční stability, ČNB
--------------------
To je samozřejmě velmi obtížná otázka. Zejména já mohu těžko doporučovat, ale samozřejmě je třeba si uvědomit, že vysoké úrokové sazby na vkladech v prostředí, kdy v celém vyspělém světě jsou velmi nízké, prostě znamenají větší riziko. Samozřejmě klienti vědí, že ty vklady jsou pojištěné, poměrně vysoce - což je také určitý problém a tím pádem vlastně asi kalkulují s tím, že když se dostane ta záložna do problému, tak holt se někdy k těm penězům dostanou se zpožděním.
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Frait z České národní banky, ředitel odboru finanční stability, já vám děkuji za návštěvu ve studiu, hezký večer.